Se svým Dynamikem registrace OK-LEX Jiří Pruša urazil 8 500 kilometrů a ve vzduchu strávil 53 hodin. Pomalu už přitom myslí na další část expedice, která se chystá na druhou polovinu června.
"Nakonec jsem strávil ve vzduchu o deset hodin déle, než jsem původně plánoval. Hlavně vinou větru, který vanul po většinu trasy proti mě," uvedl Jiří Pruša krátce po svém návratu. "Jinak si ale nemůžu stěžovat. Sice mě v trochu nevhodnou chvíli zradila osvědčená navigační aplikace na tabletu, ale letoun byl 100% a to je hlavní," pochválil po přistání svého Dynamika.
Ačkoliv se od původního plánu trasy letec více či méně odchyloval, základní mustr včetně časového plánu se podařilo dodržet. "Zpětně mě nemrzí ani ten vynechaný Gibraltar, z hlediska plánování bylo správné rozhodnutí letět rovnou do Jerezu," připomněl pilot nemožnost natankovat letecký benzín na britské enklávě před důležitým přeletem moře. "To letiště mě ale láká, takže se tam určitě ještě plánuji vydat."
Trať Jerez-Lanzarote, která měřila bezmála 1 100 kilometrů a trvala 5 hodin a 40 minut, se nakonec stala nejdelším souvislým úsekem letu. Kromě prvních deseti minut přitom celý úsek vedl nad otevřeným oceánem. Přelet z Madeiry na evropskou pevninu se zase stal rekordně dlouhým portugalským letem se strojem v kategorii s maximální vzletovou hmotností 600 kg. "Hodně mi pomohlo, že jsem mohl během letu zaměstnat hlavu prací, stahováním videí atp., a nekoukal jsem na všechny strany, kde je jenom voda." přiznal pilot.
| Mapa a deník z cesty |
|
Denní poznatky Jiřího Pruši včetně fotografií a mapy jeho cesty najdete na stránce Evropské ostrovy I. |
Po návratu Jiří Pruša připomněl byrokratické patálie takřka v každé zemi. "Opravdu mě ale namíchnul zážitek z Kanárů, kdy jsem musel povinně využít služeb handlingu na velkém apronu, neboť všechny čtyři stojánky pro general aviation byly plné. Když totiž zaplatíte 180 eur a pak vám slečna suše sdělí, že vám k ukotvení letadla nemá co dát, opravdu se nelze nenaštvat," zmínil historku z tradičně větrného Lanzarote.
Silný vítr provázel pana Prušu i během adrenalinového přistání na dráze 05 na Madeiře. "Foukalo asi 30 knotů, zhruba 15 stupňů z boku. Chce to strmější sestup a jen mírné klapky." Jinak však byl jeho let klidný a nepřinesl žádné záludnosti. "Trochu mi lezli na nervy italští řídicí svými všetečnými dotazy typu kde budu za 45 minut apod., na druhou stranu ale bylo nepříjemné i ticho, které se zvláště na svátek práce rozlilo na řadě frekvencí. Komunikace je pro mě za letu hodně důležitá," svěřil se pilot a připomněl i malou nepříjemnost z Portugalska, kdy si sám omylem ztlumil radiostanici a marně se snažil půl hodiny dovolat stanovišti v Lisabonu.
Foto Carlos Miguel Seabra
Pomalu už se Jiří Pruša chystá také na červnový další díl cesty, která tentokrát povede na severozápad. "Druhá část bude zahrnovat ostrovy Guernsey, Jersey, Isle of Man, Orknejské ostrovy, Shetlandské ostrovy, Hebridy a Faerské ostrovy. A musím říct, že po tom zážitku, který dnes skončil, se toho už nemůžu dočkat."
