"Blaník OK 1825 polyká poslední kilometry spočítaného dokluzu. V přední kabině je z hrdinného letce vidět jenom klobouk, mě v kabině zadní není jistě vidět vůbec. Na kompasu přibližně tři sta čárek, rychlost 110, GPS ukazuje o deset méně. Desetikilometrový protivítr, desatero dotěrných myšlenek. Dolétáváme do Brodu z navigačního trojúhelníku Brod, Pacov, Jihlava. Mám spoustu času na přemýšlení, protože Michal letí zcela samostatně..."
I takový je jeden z mnoha zážitků plachtaře Karla Doudy, kterých za svou dlouhou leteckou a instruktorskou kariéru zažil několik. A nyní, po letech psaní článků mimo jiné i na našem serveru, se rozhodl zvěčnit některé své příběhy knižní formou.
Plachtařský sklerotikon tak není jen pokusem vzdát poctu legendárnímu větroni L-13. Chce také na základě autentických a skutečně prožitých příběhů připomenout mnohým letcům jejich začátky. Jak těm, kteří zůstali navždy věrni bezmotorovému plutí po nebeské modři, tak třeba těm, pro které byl Karel Douda prvním průvodcem na dlouhé cestě životem prefesionálního pilota a pro něž se stal Blaník nezapomenutelným odrazovým můstkem do kokpitu řady dalších typů.
|
Autor: Karel Douda
|
|
Každá systematicky vykonávaná činnost člověka povznáší. Jak na těle, tak na duchu. O létání to lze tvrdit bez jakékoli nadsázky. Doslova. Pohyb vzduchem, ke kterému člověk původně stvořen nebyl, přináší a klade na nás nemalé nároky. Před ovládnutím létajícího aparátu musíme nejdříve ovládnout sebe. V počátcích letectví převládala při prvních pokusech jednoznačně odvaha nad rozvahou. Věk létajících strojů proti věku lidstva je pouhým zlomkem času a i tuto krátkou etapu lidé využili k poznání, že vzduch ovládnout lze. Po necelých sto letech však již ne bezmeznou odvahou, ale systematickým a cílevědomým učením založeným na poznání našich předků. V letectví platí obzvláště, že chyby, kterých se dopustili naši předchůdci, skýtají obrovský pramen poznání. Už jen proto, že většinu chyb vykonaných ve vzduchu nelze napravit. Proto je dnes správné, že létání učí ti zkušenější, kteří jsou vybaveni potřebným výcvikem a novým adeptům předávají poznatky systémem od jednoduchého ke složitějšímu. Pak už stačí jen mít k dispozici letadlo, mít prostor, odkud lze bezpečně vzlétnout, a rovněž mít možnost se bezpečně vrátit na zem. Jedním z nezapomenutelných letadel, se kterým se začínající letci setkávají, je bezmotorový kluzák L-13 Blaník. První seznámení s pohybem v třírozměrném prostoru na něm poznalo mnoho nejen sportovních pilotů, ale i velká většina profesionálů a to nejen u nás, ale i ve velkém světě. Proto bych rád tuto knihu věnoval všem, kteří měli tu čest a třeba jim některé vzpomínky něco připomenou. Karel Douda |
