Jak na odpovídač „Mode S“ a ELT u nás a u sousedů

10.02.2010 6 příspěvků

Dnešní doba je bezesporu dobou rychlých změn a překotného vývoje. Nejinak je tomu i v oblasti letectví. Bohužel, některý vývoj nás, piloty a vlastníky letadel, nutí k jejich vylepšování, aniž bychom po tom nějak zvlášť toužili. V současné době jsou to zejména odpovídače a ELT.

Jak na odpovídač „Mode S“ a ELT u nás a u sousedů
Jak na odpovídač „Mode S“ a ELT u nás a u sousedů (Zdroj: Aeroweb.cz)

Článek navazuje na předchozí díl "Není důležité vidět, ale být viděn", ve kterém jsme se dozvěděli, co to vlastně odpovídač a ELT je.

V tomto článku si odpovíme na aktuální otázky: Musím mít ELT nebo Mode S ve svém letadle? Kde v Evropě je ELT a S mode vyžadován? 

Odpovídač „Mode S“

Co to je Mode S odpovídač a jak funguje?

Odpovídače v „Mode S“ dělíme na ty základní (splňující podmínky ELS – Elementary Surveillance) a rozšířené (splňující podmínky EHS – Enhanced Surveillance).
Malého létání se až na nějaké výjimky týkají ELS odpovídače . Ty přenášejí hlavně jednu ze zásadních funkcionalit Skových odpovídačů – jednoznačnou identifikaci letadla (pro technické šťourali – 24bitovou letadlovou adresu ICAO). Díky struktuře kódu je k dispozici celkem 17 milionů jednoznačných identifikací (porovnejte s maximálně 4096 kódy „Mode A“).

Řídící navíc nemusí ani přidělit žádný squawk. Letíte si pohodlně na 7000, tropíte hlouposti a najednou se do sluchátek ozve: „OKXYZ11, Praha Info, co to vyvádíš lumpe?!?“. A to je právě proto, že váš Skový odpovídač prozradil, kdo přesně jste.

Více informací o odpovídačích, jejich typech, funkcích a přehled konkrétních produktů najdete ZDE

Na nutnost mít na palubě odpovídač ve vyšších letových hladinách nebo v některých řízených oblastech jsme si již dávno zvykli. Bohužel, rostoucí hustota provozu společně s navyšujícími se nároky na bezpečnost již nepřipouští „nějaký“ odpovídač, ale mnohdy je vyžadován jeden konkrétní druh – odpovídač pracující v „Mode S“. Pro naše malé létání je zatím dostačující standard ELS (Elementary Surveillance). Pokud si náhodou zaletíte o víkendu s něčím větším a navíc to třeba štrejchnete trochou toho IFRu, vězte, že po vás budou chtít standard EHS (Enhanced Surveillance), ale to zatím neřešme.

Jak tedy vypadá situace u nás?

Zatím vcelku uspokojivě. Odpovídač „Mode S“ je vyžadován pouze pro lety nad FL95 v sektorech W, N a S CTA Praha. Níže je to pak už jen v CTR Ruzyně/TMA Praha. Ve všech ostatních případech není S-kový odpovídač vyžadován. Celkový přehled jednotlivých států v Evropě naleznete v tabulce na konci článku.

Na druhou stranu je potřeba nezavírat oči před vývojem. S-kový odpovídač je požadován stále častěji a pokud už nějaký odpovídač v letadle máme, je možná na čase zvážit jeho výměnu, dokud je ještě alespoň trošku slušně prodejný. Například takový Garmin GTX327 s pořizovací cenou nového přístroje cca $1.700 (29.600,- CZK) se dá „udat“ za nějakých 15.000 CZK (prosím, nechytejte mne za slovo, trh je různorodý a cena proto může případ od případu být někde jinde).

Pokud už se rozhodneme pro výměnu, je dobré zvážit, co od nového přístroje očekáváme – základní S nebo i přidané funkce jako jsou TIS či ADS-B? Nezanedbatelnou skutečností je i velikost a příkon nového přístroje, protože řezat otvor do přístrojové desky není nic příjemného. Třeba u Garminu, kdy měníme GTX327 za 328 – zdánlivě shodné přístroje – zjistíme, že 328ička je delší než 327. A co pak s tím, když je v cestě motorová přepážka ... . Koupě odpovídače opět není problémem. Můžeme buď zvolit některý ze zahraničních internetových obchodů, kde přístroj pořídíme lehce levněji než u nás, ale na druhou stranu se vystavujeme riziku s případnou problematickou reklamací. U nás je spousta firem, které nám přístroj dokáží nabídnout i se zákonnou zárukou (záměrně neuvádím jejich jména, protože výčet by určitě nebyl úplný a rozhodně nechci nikoho poškodit. Případného zájemce si dovoluji odkázat na přítele Googla, který jistě poradí). Jednu firmu však přeci jen doporučím – je jí ÚCL. Do odpovídače je potřeba zakódovat ICAO adresu letadla a tu vám přidělí pouze a jen na ÚCL. To se týká i UL. Procedura je rychlá a „na počkání“. Příslušný formulář lze nalézt na stránkách ÚCL včetně pokynů.

Na závěr dovolte ještě dvě moudra – za prvé bych asi volil někoho, kdo je schopen přístroj i namontovat nebo má smlouvu s někým, kdo to dělá. Předejdete tak problémům typu to já ne, to ten druhý ... . No, a za druhé, nezapomeňte nechat si přístroj proměřit, což po vás jednak vyžadují předpisy a jednak to není od věci neb jsem se již setkal s odpovídači, co na zemi tvrdošíjně hlásily FL210. Není špatným nápadem, aby měření udělal někdo jiný než ten, co přístroj montoval. Mně samotnému se to velmi vyplatilo. I přes to, že mi odpovídač montovala velmi známá a zavedená firma, měřící technik jiné firmy odhalil vady zapojení, které by asi způsobily mé vykázání z řízeného prostoru.

ELT

Co to je ELT a jak funguje?

Jedná se o zařízení, které v případě nárazu (pokud jde o takzvaný automatický maják), namočení vodou nebo stisku nouzového tlačítka začne vysílat signál přivolající pomoc díky záchrannému systému Cospas-Sarsat.

Podle druhu signálu rozeznáváme analogová a digitální zařízení. Analogová zařízení jsou staršího data, novější, nyní používaná zařízení již disponují digitální technologií. Analogová zařízení mohou vysílat na frekvenci 121.5MHz a 243 MHz. Digitální využívají frekvenci 406MHz. V dnešní době je zcela běžné, že majáky vysílají alespoň na frekvencích 121.5MHz a 406MHz. Některé modely využívají všechny 3 frekvence.

Co se stane, když je spuštěn poplach? To a mnohem více se dozvíte v článku ZDE

Pro mne samotného jde o vcelku citlivé téma. Hned vám ozřejmím proč. Už od dob, kdy jsem se vzdálil od pověstného komína, pociťoval jsem potřebu vozit s sebou nějaký nouzový maják. Po dlouhé době hledání a vybírání jsem se rozhodl pro PLB od firmy McMurdo. Důvodem, kromě portability, bylo to, že obsahuje i GPS, takže nejste odkázáni jen na triangulaci, ale záchranné jednotky vás mohou lokalizovat velmi přesně. Samozřejmě, tato funkcionalita je dostupná i pro ELT vysílající na frekvenci 406 MHz, ale cena je někde úplně jinde (> 30.000 CZK), než jest tomu u PLB (okolo 12.000 CZK) a velmi často ještě vyžadují externí zdroj GPS signálu. O tom, že si takové ELT s sebou vezmete na výlet do hor nebo na loď si můžete nechat jen zdát. V některých zemích je PLB povoleno jako plnohodnotná náhrada ELT, ale v jiných bohužel nikoliv. Strávil jsem tak dlouhý čas např. diskusí s rakouským CAA, protože přes Rakousko s oblibou létám do Chorvatska k moři. Byli neoblomní a tak nyní s sebou vozím jak ELT, tak PLB ...

Jak je tomu u nás?

Podle předpisu L6 musí být od 1.7.2008 všechny letouny vybaveny alespoň jedním ELT jakéhokoliv typu na mezinárodních letech. Pokud se jedná o letoun, jehož osvědčení o letové způsobilosti bylo vydáno poprvé po 1.7.2008, pak se musí jednat o automatické ELT. Od 1.1.2011 (dle AIC C 30/09) se toto nařízení vztahuje i na vnitrostátní lety.  UL se zatím tato povinnost netýká. Jen pro úplnost a šťourali–investigátory – až si půjčíte někdy letadlo a uvidíte tam neznámý červený vypínač s nápisem ELT, nemačkejte jej, pokud se nehodláte stát sponzory nejbližšího SAR oddílu a jejich tréninkového zásahu – do 50s je signál vyhodnocen jako reálný a je spuštěna záchranná akce ... . Věřte, že takových lidí, co se světýlky v očích a slovy „Jéééé, co to je?“ na rtech, mačkají ono tlačítko, je dost a dost.

Pokud se rozhodnete do ELT „jít“, mějte na paměti, že to není jen o koupi a instalaci - princip je podobný, jak je výše popsáno pro odpovídač. Nejdůležitější je registrace ELT. Formulář lze stáhnout z Internetu.  Jeho součástí je i jednoznačný kód ELT. A to může být problém zejména pro uživatele, kteří zakoupili přístroj v zahraničí, jako např. já. Tento kód v sobě nese identifikaci země a v podstatě nemáte šanci zaregistrovat si jiný kód než ten „náš“. Já, po sáhodlouhém vyjednávání až s britským vojenským letectvem (měl jsem přístroj s britským kódem), jsem musel zaslat své PLB zpět výrobci k přeprogramování na český kód.  Pokud už máte toto vyřešeno, můžete narazit na potřebu ICAO kódu letadla jako je tomu v případě S-kového odpovídače. Nicméně, to už záleží na typu ELT, lépe řečeno toho, co má vysílat v případě nouze.

Jak jsem již zmínil, má první volba padla na PLB od firmy McMurdo FastFind Max-G. Firma McMurdo je velmi známá na trhu s nouzovými majáky a Max-G byl tehdy jejich nejlepším modelem s GPS. V okamžiku, kdy jsem musel pořídit ELT, volil jsem nejlevnější a nejmenší možnou variantu, která splňuje nároky předpisů všech evropských států – Kannad 406AF. Jeho cena je lehce pod 20.000 CZK, jde o automatické ELT vysílající na všech třech frekvencích – 121.5, 123 a 406 MHz. K ceně je potřeba započítat ještě tak 3 tisícovky za naprogramování a instalaci.

ELT a odpovídače „Mode S“ u sousedů

Zjistit, jak se věci mají ohledně povinností, není nic jednoduchého a hned dopředu hlásím, že si nečiním nárok na 100% přesnost. Navíc i několikeré přečtení naší L6 dohromady s příslušnými AIC mne neuvedlo do stavu, kdy bych mohl říci, že s jistotou vím, jak to vlastně u nás má být. Uvědomte si, že když vám někde zakáží odletět, protože nemáte povinnou výbavu, jen těžko jim budete vysvětlovat, že přeci žádnou mít nemusíte, že to psal Štrop na Aerowebu. Data jsem získal tak, že jsem prošel všechny AIPy (http://www.ead.eurocontrol.int/publicuser/public/pu/login.jsp) – GEN 1.5, případné ENR 1.6, kde se na ně GEN odkazoval a pohledal v různých diskusích. Nemalým pomocníkem byl i přítel Google. Výsledek naleznete shrnutý v tabulce níže. Snažil jsem se vypsat jen informace týkající se malého VFR létání. Případní zájemci o celý přehled, včetně všemožných výjimek si jistě v příslušném AIPu dohledají zbytek. Jak říkali moudří Čechové: „Chytrému napověz, hloupého trkni“. Pokud někdo objevíte nějakou nepřesnost, prosím, trkněte mne a já to opravím, ať je tabulka pokud možno co nejpřesnější. Kromě toho, že jsem nevypisoval všechny výjimky, uváděl jsem na druhou stranu navíc zajímavé (alespoň pro mne) povinnosti v dané zemi spojené s výbavou – jako například povinnost mít VOR přijímač v řízených prostorech či do Litvy nelétat bez nože a zápalek.

 

 

ELT

Mode S - ELS

 

Jak

Zdroj

Jak

Zdroj

Čechy

Od 1.7.2008 všechny letouny, ty, kterým bylo vydáno osvědčení o letové způsobilosti poprvé po 1.7.2008 musí mít automatický
 
1.1.2011 - i vnitrostátní lety

Předpis L6

S (ELS) nad FL95 v sektorech W,N a S CTA Praha nebo v TMA/CTR Ruzyně

AIP

Slovensko

Pro všechny lety mimo aerodrome control zone; obě frekvence povinně 121.5 MHz a 406 MHz

AIP

Ne

AIP

Německo

1.4.2009 pro mezinárodní a 1.1.2010 pro všechny lety

Internet fórum

Ano
VOR - pro lety v C, night, OTT

AIP

Rakousko

Ano pro letadla do 20t; výjimku mají letadla s MTOW větší než 5.7t přelétávající Rakousko bez mezipřistání; letadla na okruhu nebo tam, kde po celou dobu letu jsou sledována ze země

AIP

Ne

AIP

Francie

Ano - ELT nebo PLB 121.5 a 406

AIP

Ne

AIP

Nizozemí

Ne

AIP

Ano, ale okolo Lelystad a Hilversum je zakázán, okolo Schiphol je zóna zvláštního režimu
Výjimky - motorové lety v G pod 1200AMSL; bezmotorové lety mimo TMZ a NSAA prostory

AIP

Portugalsko

ne

AIP

ne

AIP

Španělsko

ne

AIP

ne

AIP

Belgie a Lucembursko

Ne

AIP

Ne





Očekáváno od 1.1.2011

AIP

UK

Ne

AIP

Ano - nad FL100 nebo v TMZ; London TMA - EHS; TMZ - Scotish TMA 6000AMSL-FL100 a Stansted

AIP

Irsko

ne

AIP

ne

AIP

Itálie

Ano - v noci

AIP

ne

AIP

Švýcarsko

ne

AIP

ne

AIP

Polsko

ne

AIP

ne

AIP

Maďarsko

ne

AIP

ne

AIP

Slovinsko

ne

AIP

ne
VOR pro C prostory a pro noc

AIP

Chorvatsko

ELBA - Zagreb FIR

AIP

ne
VOR pro lety v řízené oblasti a pro noc
VOR + ADF - OTT a noc mimo řízené prostory

AIP

Srbsko a Černá hora

ne

AIP

ne

AIP

Albánie

ne

AIP

ne

AIP

Bulharsko

ne

AIP

ne

AIP

Rumunsko

ne

AIP

ne

AIP

Dánsko

ne

AIP

ne

AIP

Finsko

ELBA - doporučená

AIP

ne

AIP

Norsko

ne

AIP

ne

AIP

Švédsko

Pouze letadla registrovaná ve Švédsku

AIP

ne

AIP

Lotyšsko

Pouze letouny registrované v Lotyšsku

AIP

ne

AIP

Litva

ano - 121.5 + 4 červené signální rakety, zrcadlo, 2x chemické barvivo na sníh a vodu, elektrická svítilna, kompas, nůž a 2x krabička zápalek

AIP

ne

AIP

Estonsko

Letouny provozované estonským provozovatelem - 121.5 a 406

AIP

ne

AIP

Legenda:

 

Žádné omezení

 

Vyžaduje pozornost

 

Požadováno ELT a/nebo Mode S

 

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

ELT

10.02.2010 v 17:20 Martin

Ahoj,jako vhodná alternativa ELTu se mi jeví ACK E-04 , je to to samé jako předchozí verze E-01 , jen splňuje 406ku atd. Během měsíce bude v prodeji v USA . Nakodování pro CZ půjde udělat i u nás, už na tom pracuji. Výhoda je v tom že mnoho letadel co má E-01 tak s minimálními náklady přejde na E-04 . Cena v USA 588USD +DOA 5000+ montáž 3000 . Co se týče XPDR tak jako nejlevnější varianta pro majitele B/Kingů jak přejít na S-mód se mi jeví Trig TT31.

Odpovědět

RE: ELT

11.02.2010 v 8:53 Petr

Pro Martina: Ahoj, píšeš, že na věci pracuješ. Počítáš i se zajištěním Minor Change Approval a montáží pro letouny GA?

Odpovědět

elt

11.02.2010 v 21:16 skipy

nevíte někdo, zda se dá používat ještě ELT na 121,5 a 243 mHz. 406 mu chybí.

Odpovědět

RE: elt

12.02.2010 v 11:07 Marek

Kdyžtak mrkni na ten první článek - frekvence 121.5 není od 1.2.2009 systémem Cospas-Sarsat monitorována.

Odpovědět

pro Petra

15.02.2010 v 19:44 Martin

Ano , pracuje se na tom . Více jasno ve věci bude příští týden . Záměr je logický , aby to stálo co nejméně . Budou 2 verze , ti co již mají E-01 a ti co nemají nic . Mám zatím nachystané 4 letadla na upgrade a 1 na celou zástavbu .Dám vědet .m

Odpovědět

RE: ELT pro Petra

06.04.2010 v 12:48 Petr

Od 15.02. žádná nová informace. Událo se něco nového? Jestliže ano, pak mám také jeden letoun na upgrade.

Odpovědět

Přidat komentář