AIR TEAM - avionika a přístroje pro létání
Facebook Twitter Google+ YouTube RSS E-mail

Nový systém hlášení událostí v provozu vstupuje v platnost

16. listopadu 2015
Autor: Adam Zuska, Marek Šudoma, 8 příspěvků, celkové hodnocení článku: 3,8
Klíčová slova: Rubrika: Letadla

Od včerejšího dne platí nový systém hlášení událostí v leteckém provozu, který se významně dotýká všech pilotů a pracovníků v letectví - jak v oblasti obchodní dopravy, tak v general aviation.

Prevence základ úspěchu

Známé rčení říká, že „nehoda není náhoda“, což při létání platí dvojnásob. Systém, kdy se letecké úřady zabývaly řešením problémů až ve chvíli, kdy se něco stalo, však s tímto rčením příliš nekoresponduje. Evropská unie, potažmo Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA), se proto rozhodla stávající reaktivní způsob boje s leteckými nehodami doplnit o nový proaktivní prvek s cílem takovým „náhodám“ v maximální možné míře předcházet. Praktickým výsledkem je nový systém hlášení událostí v civilním letectví, který dneškem vstupuje do našich životů.

„Prioritním cílem EASA bylo posílit prevenci leteckých nehod a vážných incidentů v obchodní letecké dopravě, v systémech uspořádání a řízení letového provozu, ve spolehlivosti a bezpečnosti letecké techniky, neboť při šetření nehod a vážných incidentů ukazuje řada indicií, že určitému počtu takovýchto nehod a incidentů by bylo možné předejít včasným odhalením indikátorů, které k nehodě mohou vést,“ komentuje nové zaváděný systém Josef Veselý z Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN), který je jakýmsi „správcem“ tohoto systému v České republice.

Členské státy EASA by tak ode dneška měly věnovat větší pozornost „shromažďování, ukládání, chránění, sdílení, šíření a analyzování informací týkajících se bezpečnosti civilního letectví“ a na jejich základě přijímat vhodná bezpečnostní opatření. Tento proces probíhá na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 a týká se jak jednotlivých organizací a úřadů členských států, tak samotné agentury.

Povinné a dobrovolné hlášení

Základem nového systému hlášení je seznam událostí, které, v případě že nastanou, mají dotčené osoby povinnost ohlásit. Těmito osobami jsou nejen velitelé letounů, ale i jiní členové posádky, a dále například konstruktéři, mechanici, řídicí letového provozu, ale i zaměstnanci letišť či osoby spojené třeba s tankováním či odmrazováním letadel.

Jejich povinností je ohlásit události související:

  • s provozem letadla,
  • s technickou prohlídkou, údržbou a opravou,
  • s leteckými navigačními službami a zařízeními,
  • s letišti a pozemními službami.

Podrobný přehled událostí pak konkretizuje Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1018, které je navazujícím dokumentem na zmíněné Nařízení č. 376/2014.

Na tomto místě je dobré podotknout, že se mírně liší seznam událostí s ohlašovací povinností pro složitá motorová letadla (letouny s MTOW > 5 700 kg či s více než 19 sedadly či pro minimálně dvoupilotní posádku či vybavené proudovým motorem či více než jedním turbovrtulovým motorem; podrobněji viz Nařízení č. 216/2008) a pro nesložitá motorová letadla. Pilot Boeingu tak má povinnost ohlásit trochu více událostí než třeba pilot Cessny 172 či Blaníka.

Nová ohlašovací pravidla se pak vůbec nedotýkají tzv. annexovaných letadel (letadla uvedená v příloze II Nařízení č. 216/2008); piloti ultralightů (SLZ), experimentálů, historických či amatérsky postavených letadel a také parašutisté mohou tedy „zůstat v klidu“.

Výběr událostí určených k povinnému hlášení
podle Prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1018

Jiná než složitá motorová letadla:

  • ztráta kontroly nad letounem,
  • nezamýšlené vlétnutí do IMC bez potřebných certifikací,
  • porucha motoru, vrtule či palivového systému,
  • narušení vzdušného prostoru,
  • zdravotní indispozice pilota,
  • ohrožující uvolnění lana navijáku/aerovleku (kluzáky) atd.

Složitá motorová letadla dále:

  • použití chybných dat pro navigační přípravu či výpočet výkonnosti,
  • nesprávné/nedostatečné odmrazování,
  • přerušený vzlet,
  • tvrdé přistání,
  • aktivace ochrany letové obálky, stick-shaker, stick-pusher,
  • ztráta situačního přehledu,
  • chybná funkce řídicích prvků,
  • nebezpečné povolení ze strany ŘLP,
  • průlet turbulencemi atd.

Kompletní soupis najdete v Prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/1018.

Paralelně s povinným hlášením systém zavádí také dobrovolné hlášení, které má sloužit pro shromažďování poznatků o událostech, které nepodléhají povinnému hlášení, případně nepocházejí od povinných osob. Takovou osobou by mohl být například obyčejný cestující letadla.

Bezpečnostní analytik do každé domácnosti

Popsali jsme si již kdo je povinen hlásit a co, ale velmi podstatné je také říci komu. Ačkoliv již zaznělo, že národním „správcem“ bezpečnostních hlášení je ÚZPLN, mělo by mít vyhodnocování bezpečnostních rizik ještě jeden předstupeň, a to přímo v organizacích, jako jsou aerolinie, letecké školy, společnosti vyrábějící letadla či provozující letiště apod.

„Hlášení dle nového systému se týká v prvé řadě organizací. Jejich členové hlásí události co nejdříve, nejpozději do 72 hodin svým organizacím, a to způsobem, který má organizace vytvořený a zaběhnutý, případně využije formulář stažený ze stránek ÚZPLN ve formátu Microsoft Excel,“ vysvětluje náležitosti hlášení pan Veselý. „Organizace je potom již povinna předložit hlášení v takové formě, která bude od 16. listopadu od 8 hodin v ostrém provozu na stránkách www.uzpln.cz. Povinnost podat hlášení s využitím tohoto formuláře mají i právnické nebo podnikající fyzické osoby, které nejsou součástí jiných povinných organizací. To například znamená, že pilot vlastnící nebo provozující letadlo jiné, než je uvedeno v příloze II nařízení 206/2008, je povinen hlásit událost dle nového systému,“ doplňuje zástupce ředitele ÚZPLN.

Na druhou stranu, absence podobného systému v organizaci rozhodně není důvodem pro nesplnění oznamovací povinnosti. „Pokud povinné osoby z jakýchkoliv důvodů nemají možnost hlásit události organizaci, využijí formulář, který byl vytvořen s ohledem na splnění požadavků nařízení 376/2014,“ odkazuje pan Veselý znovu k formuláři na webu ÚZPLN. „Nicméně i v případě pouhého zapůjčování letadla organizace, která je jeho provozovatelem nebo majitelem, zpravidla zavazuje uživatele respektovat jejich safety systém, jehož součástí by měl být i systém hlášení událostí.“

Pro přesnost dodejme, že by organizace měly zavést interní systém jak pro povinné, tak pro dobrovolné hlášení událostí.


Foto ÚZPLN

Ochrana zdroje zaručena

Velmi palčivou, ovšem nezbytnou otázkou celého systému hlášení je ochrana oznamovatelů, obzvlášť v případě jakéhosi „udání“, ať už někoho jiného či sebe sama. Sama EASA připouští, že je pro efektivní fungování systému nezbytná důvěra oznamovatelů v tento systém a „informace vyplývající z hlášení o události by měly být odpovídajícím způsobem chráněny a neměly by být používány pro jiné účely, než je zachování nebo zvýšení bezpečnosti letectví.“

„Je možné, že osoby budou od hlášení událostí odrazovány obavami z výpovědi ve vlastní neprospěch a z potenciálních důsledků v podobě stíhání soudními orgány. Cílů tohoto nařízení lze dosáhnout bez nepatřičného narušení systémů spravedlnosti členských států. Proto je vhodné stanovit, aby neúmyslné či nedbalostní porušení právních předpisů, na něž jsou orgány členských států upozorněny výhradně v důsledku hlášení podle tohoto nařízení, nevedlo k disciplinárnímu, správnímu ani soudnímu řízení, pokud příslušná vnitrostátní pravidla trestního práva nestanoví jinak. Právo třetích osob dát podnět k občanskoprávnímu řízení by však tímto zákazem nemělo být dotčeno a mělo by se řídit výhradně vnitrostátními právními předpisy. S ohledem na budování prostředí 'spravedlivého posouzení' by členské státy měly mít i nadále možnost rozšířit zákaz použití hlášení o události jakožto důkazu proti osobám podávajícím hlášení ze správního a disciplinárního řízení i na řízení občanskoprávní či trestní,“ stojí v nově zaváděné legislativě.

Systém hlášení tak v žádném případě nesmí sloužit k postihování osob, které hlášení podají, ani těch, které by v hlášení vystupovaly, ale výhradně pro zhodnocení letecko-bezpečnostních rizik. „K dosažení tohoto cíle by měly přispět zejména interní pravidla 'spravedlivého posouzení' přijaté organizacemi podle tohoto nařízení,“ dodává EASA.

Pokud by se přesto kdokoliv z těch, kdo mají hlášení podat, obával postihu od organizace, může využít přímo reportovacího formuláře na webu ÚZPLN.

K čemu to poslouží?

Cílem oznamování je vypracovat společný evropský systém určený k identifikaci událostí, které by mohly představovat bezpečnostní riziko, a to na základě analýzy souhrnných informací v celoevropském kontextu. Hlášení o událostech proto budou uchovávána v databázích kompatibilních se systémem Evropského koordinačního centra pro systémy hlášení leteckých událostí (ECCAIRS). Tato výměna informací by měla agentuře EASA zajistit přístup k přesným informacím o událostech shromážďovaným v rámci Evropské unie, aby mohla v případě potřeby přijmout vhodná nápravná opatření.

K tomuto registru by nicméně podle představ legislativců měli mít formou dotazování národních kontaktních center (v ČR ÚZPLN) přístup rovněž účastníci hlášených událostí a národní úřady by měly s výsledky analýz průběžně seznamovat také leteckou veřejnost, což by mohlo vést jak k posílení důvěry v tento ohlašovací systém, tak ke kýženému zvýšení prevence leteckých nehod a incidentů.

Systém dnes startuje, na reálné výsledky si však budeme muset ještě nějakou dobu počkat.

Důležité odkazy pro orientaci v novém systému hlášení

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1018

Prezentace ÚZPLN k novému systému hlášení událostí

Formulář pro podání hlášení ÚZPLN







Jak oznámkujete tento článek?

Aktuální skóre: 3,8

Jako ve škole, 1 nejlepší, 5 nejhorší.

+
1
2
3
4
5
-


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů
Celkem 8 příspěvků. Dodržujte prosím tato jednoduchá pravidla.

Ochrana zdroje (?)Tomas 16. 11. 2015 10:14:00Odpovědět
Je otázka kolik toho kdo přizná.Spíše si myslím že koho nechybí při činu tak to zatluče. Píše se zde o ochraně zdroje ale kdo to bude riskovat zejména když minimální pokuta na UCL je 50000.
RE: Ochrana zdroje (?)Adam Zuska 16. 11. 2015 10:24:00Odpovědět
Tomáši, je to logická obava. Na druhou stranu, ta legislativa je v tomhle opravdu poměrně jasná. Pokud by ÚCL uložil pokutu ve správním řízení na základě tohoto systému hlášení, poruší tím několik odstavců Nařízení EU, přímo aplikovatelného právního předpisu. Navíc je aktuálně na vládě novela zákona o civilním letectví, která stanovuje sankce za nepodání hlášení ještě mnohem vyšší...
viz http://www.lepsipravo.cz/TopicForm.aspx?TopicId=62
Nedělám si iluzeP.K. 16. 11. 2015 22:14:00Odpovědět
Problém vidím v "pokud příslušná vnitrostátní pravidla trestního práva nestanoví jinak." - jen pro ilustraci podle §368 t.z. má každý povinnost oznámit některé trestné činy, např. obecné ohrožení a to dokonce pod sankcí odnětí svobody na 3 roky. Přitom v minulosti byly lidé stíháni za obecné ohrožení např. za vjetí osobního vozidla na rwy, odhození palivových nádrží z letounu atd. Učiním-li tudíž udání např. na motorkáře, který vjel na dráhu v době, kdy tam přistával letoun, nebo napráším upadlou vrtuli za letu či výrazné narušení např. CTR Ruzyně může se příslušný úředník UCL domnívat, že by mu mohla hrozit sankce dle §368 t.z. a oznámit skutek policejnímu orgánu. Bude to čistě jeho osobní aktivita a dost těžko napadnutelná. Nařízení EU jen zapláče. Osobně se domnívám, že pokud nebudeme mít zaručenou nějakou jistotu tak nikdo soudný nejenom neudá sám sebe, ale ani nikoho dalšího. No a pokud si chce někto takovýto aparát vymoci sankcemi tak to je jen potvrzení a fakt, že to prostě fungovat nebude. Mimochodem existuje dohoda mezi policií a ÚZPLN a ta např. stanoví (čl. 5): "Zjistí-li inspektor ÚZPLN, že při letecké nehodě nebo vážném incidentu mohl být spáchán trestný čin, informuje o tom neprodleně policejní orgán a státního zástupce příslušné podle místa letecké nehody nebo incidentu". Takže pánové, nedělejme si iluze. Pro mě osobně platí že si při rozhovoru s pány v kožených baloňácích budu dávat hodně pozor na to co říkám, kam jsem se koukal a co jsem viděl. A budu rád když ostatní udělají to samé pro mě, pokud budu mít tu smůlu, že se mi nějaký ten průser stane.
hlášeníTomáš 16. 11. 2015 23:37:00Odpovědět
Pánové buďte v klidu. Přečetl jsem si v rychlosti to nařízení, abych zjistil, že více jak polovina popsaných událostí se stejně zaznamenává a potom šetří tak či tak. Srážka s letadlem, narušení CTR, TMA, nepovolený vjezd na dráhu atd. jsou buď letecké nehody, nebo incidenty různých kategorií. Spousta hlášení se týká různých poškození, to je opět na ohlášení, už jen kvůli pojišťovně a majiteli či provozovateli letadla. Dále chyba při plánování letu... na na to se dá těžko přijít, že jste si špatně spočítali palivo při VFR letu, či IFR letu. Prostě přistanete dříve na vhodném letišti... Jedno zda složité či nijak složité letadlo (obzvláště, když tam chybí toaleta se to dá lehce vysvětlit). A anonymita zdroje ?? V Čechách ?? Tak jsme se zasmáli a to je asi tak vše. Úmysl dobrý, leč to provedení se mi nezdá
ideální prostředek k likvidaci konkurencePhill 17. 11. 2015 9:04:00Odpovědět
Zase si páni vymysleli něco co by mohlo fungovat snad někde jinde než v Čechách. Tady máme spoustu škarohlídů co by chtěli zlikvidovat fungující úspěšnou konkurenci, podávat opakovaná hlášení je ideální stav k likvidaci nebo minimálně k zabrždění společnosti, zvláště bude li to hlásit na stejnou společnost co chvíli "někdo jiný". Taková nařízení se bude líbit i lidem co si koupili dům u letiště, když tam ještě provoz nebyl a najednou si stěžují na hluk a na to že jim někdo létá nad hlavami... Určitě brzy pochopí, nebo jim to někdo řekne, že to či ono letadlo údajně přistálo tvrdě, že údajně viděli jak něco z letadla upadlo,že jim údajně motor zakouřil a zakokrhal. Doufám že na řešení takových udání budou školeni velmi rozumní lidé.Po svých zkušennostech to nevidím moc růžově. I když bych si opravdu přál aby to mělo význam zejména pro výrobce techniky s možností rychleji modifikovat vadné celky.
složitá letadlaTomáš 17. 11. 2015 18:11:00Odpovědět
Dovolil bych si opravit autora článku : složitá letadla jsou podle čl. 3, Definice charakterizována takto : letoun: — s maximální certifikovanou vzletovou hmotností vyšší než 5 700 kg nebo — s osvědčením pro maximální počet sedadel pro cestující vyšší než devatenáct nebo — s osvědčením pro provoz s posádkou složenou nejméně ze dvou pilotů nebo — vybavené proudovým motorem či proudovými motory nebo více než jedním turbovrtulovým motorem nebo... potom už jsou vrtulníky. Z toho mi plyne, že pilot Piperu Seneca má úplně stejné povinnosti ve vztahu k výše uvedenému nařízení jako pilot Cessny 152. Nicméně a kupodivu, podle této definice sem ani nepatří takový Piper Meridian s turbínou a dokonce ani Pilatus s MTOW 4.700 kg, či Socata TBM 900 A zrovna Pilatus mi jako jednoduché letadlo nepřijde :-) Turbína, přetlak, může mít i RVSM, dostup FL300 či 310 v případě Socaty... a myslím, že i Pilatus jde schválit za určitých podmínek na obchodní lety. Zaplaťpánbůh, že aspoň piloti těchto letadel možná budou něčeho ušetřeni.. A propo : co je to tvrdé přistání ?? +2, +3, +6g ?? S konstrukčním poškozením ? Mohu tedy jako cestující linky "naprášit" pilota, že s tím švihnul o runway ?
RE: složitá letadlaAdam Zuska 18. 11. 2015 10:16:00Odpovědět
Tomáši, díky za korekci. S těmi motory je to tak, jak říkáte. V článku jsem to opravil.
Ochrana zdrojeZugour 4. 1. 2016 19:09:00Odpovědět
"Nevím, nejsem si vědom, neviděl jsem, odmítám vypovídat proti sobě a osobám blízkým." Zatím tu nemáme SPRDEL jako na pozemních komunikacích. Další dávka eurosocialistického bonzáctví maskovaná jakýmsi vyšším dobrem. Kdo chce vyší dobro, může reportovat bez udání imatrikulace, času a jmen osob. To pro prevenci a bezpečnost úplně stačí.

Přidat vlastní zkušenost

Přečtěte si prosím pravidla pro příspěvky

Jméno: Předmět příspěvku:

Ochrana proti spamu - připočtěte k číslu 15 pětku a výsledek zapište do tohoto políčka:

   Adresa autora: 54.166.245. xxx
Na rozdíl od potapěčů, nám ještě ve vzduchu nikdo nezůstal.
mildin 80 mildin 90 mildin 500

Přehled leteckých simulátorů v ČR





 





Máte připomínku nebo námět k Aerowebu?
Budeme potěšeni za každý váš námět nebo připomínku. Stále je co zlepšovat :-)


Číslo publikace ISSN 1801-6847. Copyright (c) 2005-2014 Aeroweb.cz. All rights reserved.
Server provozuje společnost Mavisys, s.r.o.