Létání nad národními parky II – jak to je doopravdy

19.06.2016 11 příspěvků

Nedávno vydaný článek na téma létání nad národními parky mě přiměl podívat se na tuto problematiku hlouběji a nabídnout pohled právníka, jehož závěry jsou trochu jiné, než jak je prezentuje zdejší předchozí článek na toto téma.

Létání nad národními parky II – jak to je doopravdy
Létání nad národními parky II – jak to je doopravdy (Zdroj: Aeroweb.cz)

Se zájmem jsem si přečetl v březnu zveřejněný článek Létání nad národními parky včetně navazující diskuse a tento problém mne zaujal v mé dvojroli pilota a člověka zabývajícího se mj. legislativou, z toho 10 let coby člena Legislativní rady vlády. Klíčovým problémem je zde výklad ust. § 16 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, kde podle odst. 1 písm. n) „Na celém území národních parků je zakázáno pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky“.

Spekulace založené na hoaxu

Zarazilo mě v něm několik tvrzení a především celý přístup k problému. V článku jeho autor Adam Zuska mj. uvedl: „Ministerstvo životního prostředí proto v roce 2009 přikročilo k vlastnímu výkladu pojmu vyhlídkový let, který definovalo jako ‚všechny lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky, pokud je jejich účelem umožnit cestujícím pohledět do krajiny z výšky‘“.

Nic takového v zákonu o ochraně přírody a krajiny není a nenašel jsem to ani v prováděcích vyhláškách. Pouze v článku člověka nikoliv nezaujatého (Správa KRNAP http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-kaspar-proc-neletat-zbytecne-nad-narodnimi-parky?add_disc=1&parent_id=8618a9f1a6d80a9506a6280bb4ff9c56 se tvrdí poměrně neuvěřitelná věc: „Podle výkladu legislativního odboru Ministerstva životního prostředí – tedy úřadu, oprávněného vykládat zákon o ochraně přírody a krajiny – z roku 2009 je vyhlídkový let motorovým letadlem takový let, ‚jehož účelem je umožnit cestujícím pohledět do krajiny z výšky, nikoli let s jiným účelem‘ (míněna dopravní letadla, obrana státu, vědecký monitoring, apod.).

První věcí k diskusi je, co to znamená „pořádat vyhlídkové lety“. Podle mne pořádat a provádět není totožné. „Pořádat“ pro mne představuje nějaké místo, kde se nachází pořadatel letů, kde nastupují cestující a provádějí se vzlety a přistání. Provádět je pak uskutečňovat vlastní létání. Tomuto výkladu by nasvědčoval sám citovaný zákon, který ve stejném místě v písm. f) do zakázaných činností zahrnuje „provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích“; takže zákon umí rozlišit „pořádání“ a „provádění“. Diskutovat bychom také mohli o tom, co to je „motorový vzdušný dopravní prostředek“, který používá pouze tento zákon a potom ještě trestní zákoník v souvislosti s únosy letadel.

Ale nic z toho není podstatné. Principem veřejného práva je totiž, že platí jen to, co je výslovně v zákoně uvedeno. Takže nějaký výklad nějakého ministerstva nás moc nemusí zajímat. A druhá věc – jediný, kdo je oprávněn vykládat zákon (jakýkoliv), je soud. Nikoliv úředník ministerstva či jiného orgánu. Přímo na webu MŽP se píše správně „Výklady vyjadřují názor MŽP, nejsou obecně závazné a mají pouze doporučující charakter.“ Nicméně na tomto webu se mi žádný výklad ani nepodařilo najít.

Z další komunikace s Adamem vyplynulo, že kromě výše poukázaného článku existuje ještě podobný článek na http://www.enviprofi.cz/letovy-provoz-nad-uzemim-narodnich-parku-uniqueidgOkE4NvrWuOKaQDKuox_Z5io3OAPTpUtLFjzSK3EIMo/ a pak neformální potvrzení z legislativního odboru MŽP o autenticitě prezentovaných výkladů, ovšem bez jakýchkoliv podrobností.

Toto celé mě pouze potvrdilo, že veškerá tvrzení spojená s létáním či nelétáním nad národními parky, která jsou šířena a kterými je matena obec pilotů, mají charakter hoaxu neboli městské fámy.

Důležitá jsou pravidla létání

Jaké předpisy upravují létání? Je to zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. V něm jsou stanoveny mj. podmínky využívání vzdušného prostoru, podmínky poskytování leteckých služeb a podmínky užívání sportovního létajícího zařízení. K tomuto zákona byla vydána prováděcí vyhláška č. 108/1997 Sb., opět ve znění pozdějších předpisů. Klíčové ustanovení § 44 odst. 1 zákona říká, že „Vzdušný prostor České republiky je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují postupy při létání ve vzdušném prostoru. Pravidla létání stanoví prováděcí předpis.“. Jak lze snadno tedy zjistit, nic o předpisech týkajících se něčeho jiného, např. ochrany přírody, se zde nepraví.

Jak je jistě všem pilotům známo, vyhláška v ust. § 14 popisuje charakteristiky ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze ke vzletům a přistáním využít jakékoliv plochy. Podle odst. 5 písm. b) říká, že „Ke vzletům a přistáním lze využít pouze ploch, které jsou mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky nedal souhlas příslušný úřad ochrany přírody.“ O vlastním létání nad těmito místy se zde vůbec nehovoří.

Dalším předpisem je přímo působící nařízení EU č. č. 923/2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace. Zde v příloze nazvané „Pravidla létání“ se píše pro let za viditelnosti:

„S výjimkou, kdy je to nezbytné pro vzlet a přistání nebo pokud tak povolí příslušný úřad, nesmí být let VFR prováděn:

  1. nad hustě zastavěnými oblastmi měst, vesnic a jiných obydlených míst nebo nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m (1 000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla;
  2. kdekoli jinde, než je stanoveno v odstavci 1, ve výšce nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou nebo 150 m (500 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 150 m (500 ft) od letadla.“

Dospěl jsem tedy k názoru, že letecké předpisy neřeší létání nad národním parkem, pouze vzlety a přistání a minima. Mohu se tedy domnívat, že pokud letím ve správné výšce podle LETECKÝCH předpisů nad národním parkem, pak tam nic nepořádám, ale provádím legální let či průlet dle předpisů. V takovém případě se na mne citovaný § 16 zákona o ochraně přírody a krajiny nevztahuje.

Ale abych si byl úplně jistý a aby si mohli být jisti i čtenáři Aerowebu, oslovil jsem ÚCL, který mi perem svého generálního ředitele odpověděl takto (cituji s jeho souhlasem):

Vážený pane profesore,

po pečlivém prostudování informací uvedených níže musím bohužel sdělit, že Úřad není tím orgánem, který by měl podle svých kompetencí posuzovat nebo prezentovat výklad zákonů, navíc ještě zákona jiného rezortu. Zde nelze jinak, než souhlasit, že k takové činnosti je kompetentním pouze soud.

Mohu proto pouze podat informace o správní praxi Úřadu, případně o aktuální situaci pokud se týká létání nad národními parky. Na problematiku vyhlídkových letů v kompetenci Úřadu je třeba nahlížet z pohledu aktuálně platné národní, resp. evropské právní úpravy. Uvedená definice MŽP je proto pro takové posouzení z pohledu ÚCL irelevantní. Úřad pro civilní letectví pak vykonává dohled a správu nad příslušnými provozovateli dle kompetencí svěřených mu zákonem o civilním letectví.

Na druhé straně je možné potvrdit, že možnosti omezení létání nad národními parky byly s Úřadem pro civilní letectví diskutovány a to jak na úrovni zástupců parků, ale i Ministerstva životního prostředí samotného. Důvodem byla právě snaha o jasnější a konkrétnější právní úpravu, včetně možností vymahatelnosti. Snahy o generální zákaz letu nad národními parky z úrovně zákonné byly nakonec vyhodnoceny jako nevyhovující a bylo odsouhlaseno využít standardní postupy Úřadu pro civilní letectví a možnosti institutu opatření obecné povahy, kde budou moci být specifikovány konkrétní lokality, období a typy letadel a provozu, kterých by se omezení nebo zákaz týkal. Velkou výhodou je, že by zde nemělo docházet k různým výkladům práva a hlavně, že je tento postup běžně používaný v letecké komunitě a příslušné informace tak budou k dispozici pro piloty v rámci standardních informačních prostředků. Právě z tohoto důvodu je dosavadní právní úprava více než problematická, a to i z úrovně případných dozorových aktivit nebo sankčních řízení.

V tuto chvíli předpokládáme, že MŽP zpracovává příslušné podklady a očekáváme zaslání žádosti. Úřad pro civilní letectví, po přijetí oficiální žádosti a jejím vyhodnocení, zahájí v rámci správního řízení standardní kroky k projednání žádosti dle zákona o civilním letectví a dále v souladu se správním řádem.

Vážený pane profesore, věřím, že přestože Úřad aktuálně není schopen ozřejmit konkrétní výklad způsobu a možností létání nad národními parky z pohledu ochrany životního prostředí, uvedené informace budou pro Vás i tak využitelné.

S pozdravem

Ing. Josef Rada
Ředitel,
Úřad pro civilní letectví

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Judikatura, páření

19.06.2016 v 10:02 Martin

Jdu na to selským rozumem. Ohledně výkladu zákona soudem: Kdyby to soud už někdy řešil, určitě by autor článku dohledal příslušné soudní rozhodnutí. ÚCL si také není jistý výkladem, čili také určitě ještě nikoho v tomto nepokutoval. Pokud tedy uvedený zákon platí od 1992 a ještě nikdo nedostal pokutu, jaká je asi pravděpodobnost, že ji dostanu já, že? Dopis pana Ing. Rady chápu jednoduše tak, že časem najdeme třeba NOTAM: "Páří se nám ptáci, běžnému provozu GND-4000 let zakázán." :-) A to žádný pilot nebude mít problém respektovat.

Odpovědět

Pohled pilota a ochránce přírody v jedné osobě

20.06.2016 v 9:41 Leoš Kukačka

Bydlím v CHKO a v okolí Národního parku, tak že často létám i nad nimi. Je jasné, že časté lety hlučných strojů v nízkých výškách ruší jak živou přírodu, tak lidi, kteří se v ní rekreují. Domnívám se, že při stanovování pravidel létání nad těmito oblastmi, ať už je bude definovat zákon o ochraně přírody nebo letecký zákon (případně oba) by se měl brát v úvahu selský rozum a rozlišovat skutečnou hlučnost jednotlivých kategorií létajících strojů. A určitě nelze tak rozlišovat jednoduše podle MTOV, protože víme všichni, jak hlučné umějí být např. ultralehké vrtulníky, o motorových rogalech s mizerně odhlučněnými dvoutakty ani nemluvě. Také letouny typu Zlín apod. při jejichž konstrukci v 50. a 60. letech nebyl evidentně na hluk brán zřetel. Naproti tomu moderní ultralajty s čtyřtaktními Rotaxy s airboxy (například) dokáží být velmi tiché a v obvyklých výškách téměř neslyšitelné. Jak to ale rozlišit, aniž by se musela zavádět nějaká povinná forma měření a certifikace hluku, to mě bohužel nenapadá...

Odpovědět

zákony

20.06.2016 v 11:17 čáp

Asi jsem četl článek nepozorně, ale není mi z něj zcela jasné, jak to tedy je. Může se tam, nebo ne? Letecký zákon to nezakazuje, jiné předpisy nejspíš ano. Musím kvůli létání studovat např. zákony o národních parcích? Nebo snad třeba zákon o zoologických zahradách?! ÚCL říká "my nic, ale někdo jiný možná něco jo". Tenhle právní chaos stojí za chaosem v celé společnosti. Nechápu, proč nejsou zákony napsané tak, aby po jejich přečtení každý věděl, co smí a co nesmí. Bez potřeby nějakého dodatečného výkladu. Přírodu mám velmi rád, a proto také létám. Nicméně na rozdíl od mnoha lidí si nemyslím, že by přelety motorových strojů nějak zásadně někoho rušily (snad kromě několika nevrlých rekreantů). V dobách, kdy celé víkendy na venkově ječí křovinořezy a sekačky, v lesích řvou motorové pily, na horách v zimě řvou sněžné skůtry a ve dne iv noci hučí sněžná děla, mi přijde poněkud pokrytecké omezovat sporadické lety motorových letadel, které přeletí a během desítek vteřin jsou dávno pryč. Zvířata s nimi rozhodně problém nemají. (nemluvím o extrémech, jako je např. nahánění zvěře paraglidy, ale toje jasné porušení leteckých předpisů).

Odpovědět

RE: zákony

20.06.2016 v 11:31 Adam Zuska

Podle toho, co říká Vladimír v článku, se tam létat může, pokud při tom dodržím letecké předpisy, tedy především minimální výšku nad terénem. A je ve finále jedno, jestli provádím výcvik nebo tzv. "vyhlídkový let". Legislativní chaos v tom sice je, ale ve finále asi jen přispěl k tomu, co trefně shrnul Martin v prvním příspěvku.

Odpovědět

Římov

20.06.2016 v 14:30 Pítrs

Podobný rébus existuje i u nás v Budějovicích. Odbor životního prostředí Jihočeského kraje vydal v roce 2007 veřejnou vyhláškou zákaz přeletů nad vodní nádrží Římov. Já to zjistil náhodou až loni. Nechápu. Co se ode mně čeká, že jako musím každý den skenovat všechna možná místní opatření tohoto typu? Nehledě na to, že "zákaz přeletů" je velmi vágní formulace. Vztahuje se pouze na vodní plochu nebo i na ochranné pásmo nádrže? V jaké výšce? Vyhláška výšku nedefinuje, takže až do stratosféry? To jako že Emirates, jejichž A380 tudy denně lítá ve FL350 do Dubaje, se můžou těšit na štráfcetl vod budějckejch ouřadů? Absurdní. Pokud kraj vydá takovou vyhlášku, selským rozumem bych očekával, že o ní informuje příslušný úřad, tedy ÚCL, a ten daný prostor vyhlásí a publikuje v AIPu jako prostor omezený nebo zakázaný. Pokud to neudělají, a já v leteckých mapách nevidím omezení, tak tam budu normálně lítat a taky to tak dělám. A stejně se stavím i k "zákazu přeletů" nad národním parkem.

Odpovědět

Působnost

21.06.2016 v 10:25 GR

Pítrs a není ono to náhodou tak, že určování pravidel provozu ve vzdušném prostoru tak nějak nespadá do působnosti Odboru životního prostředí JČK, takže si sice můžou vyhláškou určovat co chtějí, ale jelikož je to mimo jejich působnost, tak taková vyhláška jednoduše není pro nikoho závazná. Je to asi jakoby stejný odbor vydal vyhlášku stanovující, že na dálnici se v jejich kraji smí jet pouze 20 km/h. Dokud něco takového není řádně a v souladu s pravidly silničního provozu realizováno a podél dálnice patřičně označkováno, tak mě to jako řidiče nemusí zajímat a nikdo mě za to nemůže pokutovat.

Odpovědět

Díky za jasné info, ale jak je to za našimi humny?

21.06.2016 v 12:23 Dalibor

Díky za objasnění. Asi na rozdíl od některých přispěvatelů dokážu nějak jinak číst, takže článek považuji za docela jednoznačný. Nad Národními parky se může (alespoň v současnosti) létat zcela stejně jako kdekoliv jinde. Pro starty a přistání je třeba souhlasu správce parku. Jenže souhlas majitele pozemku konec konců potřebuji i jinde, takže taky nic překvapivého. Možná by ale stálo za to, v dalším pokračování objasnit naší ctěné letecké veřejnosti, jak jsou na tom jinde, především u sousedů. Nepletu-li se, tak například na polské straně Krkonoš, na rozdíl od nás, takový zákaz skutečně platí, což činí z oblíbeného obletu Sněžky lehce kriminální kratochvíli.

Odpovědět

RE: Působnost

21.06.2016 v 12:37 Pítrs

Ještě jsem se na tu vyhlášku detailně podíval a zjistil, že v rozdělovníku je dokonce ÚCL uvedeno. To znamená, že obdrželi kopii, zhodnotili a prostor se z nějakého důvodu rozhodli nevyhlásit. To zas palec nahoru pro ÚCL, že neřeší každou lokální vyhlášku. Takhle by si mohl říct starosta libovolného zapadákova, že vyhlásí na víkend erko nad katastrem obce, aby měly babičky klid na cestě do kostela. Já koneckonců chápu i ten odbor životního prostředí, Římov slouží jako zdroj pitné vody a nouzák na hladině s únikem provozních kapalin by byl průšvih jak hrom. Ale jako pilot provádějící předletovou přípravu podle AUPu jsem tady v pasti.

Odpovědět

RE: Díky za jasné info, ale jak je to za našimi humny?

21.06.2016 v 13:02 Adam Zuska

Dalibore, na polské straně Krkonoš je to ovšem řešeno zcela jasně vytyčeným omezeným prostorem EP R13, kde se nesmí pohybovat motorová letadla od země do FL85. Tomu každý pilot rozumí, samozřejmě pokud se podívá do příslušných map. Jinak je pravda, že Poláci mají tyto prostory nad řadou (možná všemi?) národních parků.

Odpovědět

Letani nad NP

30.08.2016 v 14:29 Petr Polách

Jsem pilot PG, HG a v ramci letani v NP se nas kvuli pritomnosti startovist uzce dotyka. Co se plachtariny tyce, snahy o omezeni nechapu. Ze svoji perspektivy musim rict, ze omezeni alespon komercnich vyhlidkovych letu povazuji od MZP z20a logicky krok. Kazdy kdo stravil odpoledne v okoli turisticky exponovanych mist (Cerna hora, Rip,...) vi jak je neskutecne otravne kdyz tam v rozmezi 10 minut vrci nizko nad terenem nejaky motorak v pruletu. Pro ty nahore super zabava, pro pilota melouch, pro navstevniky klidne prirody asi jako jit na koupaliste vedle dalnice... Jsem za co nejsvobodnejsi letani, ale zrovna na techto frekventovanych mistech se to s motorovym letovym provozem fakt prehani.

Odpovědět

Létání nad NP

29.12.2023 v 13:57 Ondřej Petržilka

Aktuální situace:

Ochranné prostory NP jsou v AIPu a jsou vidět v aisview. Definovány jsou 4 prostory nad národními parky: Krkonoše, České Švýcarsko, Šumava a Podyjí.

Omezení:

Minimální výška letu je 1000 ft (300 m) nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla(stejné jako nad hustě obydlenými oblastmi). Více informací v AIP ENR 5.1

Za mě je tohle ideální řešení, jednoduše dohledatelné, jasně definované. Omezení je rozumné a není zbytečně restriktivní.

Odpovědět

Přidat komentář