KOMENTÁŘ: Čínský tah na bránu

30.04.2017 1 příspěvek

Ano, i tak lze charakterizovat poslední dění na oběžné dráze kolem Země. Úspěšné spojení nákladní lodi Tchien-čou se stanicní Tchien-kung je totiž jen předzvěst skutečné „gólovky“.

KOMENTÁŘ: Čínský tah na bránu
KOMENTÁŘ: Čínský tah na bránu (Zdroj: Aeroweb.cz)

Vypuštění čínské nákladní lodi Tchien-čou a její dokonalé spojení na první pokus s téměř rok létajícím modulem ministanice Tchien-kung 2 (Nebeský palác 2) lze označit ve fotbalové terminologii jako „přímý tah na bránu“ – stačí jen dodat „vesmíru“.

Nebeská loď – Tchien-čou 1 totiž není jen tak obyčejný náklaďák a tanker v jednom. Takto se totiž budou nazývat bezpilotní zásobovací lodě, které budou obsluhovat a zásobovat velkou, stálou, čínskou modulární družicovou stanici. Ta se – pokud testy s Tchien-čou a Tchien-kung 2 dopadnou dobře – začne postupně budovat už v příštím roce.


„Stykovka“ lodi Tchien-čou-1 a minilaboratoře Tchien kung 2

Na rozdíl od ruských zásobovacích lodí Progress není Tchien-čou odvozena od pilotované lodi a konstrukčně přímo vychází z modulů Tchien-kung, nicméně její hmotnost je až o 60 % větší! Proto ji vynesla zcela nová nosná raketa Dlouhý Pochod 7 (CZ-7 – až 13,5 tuny na LEO), která si svoji premiéru odbyla v červnu loňského roku. Byl to mj. první start z nového kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan, odkud právě startovala Nebeská (nákladní) loď.

I CZ-7 je ale pro čínskou kosmonautiku důležitým posunem vpřed. Je první z nové řady nosných raket, které opouštějí tzv. toxická (hypergolická) paliva na bázi hydrazinu a oxidu dusičitého, která se sice lépe dlouhodobě skladují i v natankované raketě, ale při nehodách jsou extrémně nebezpečná (což se týká i nosiče CZ-2F, vynášejícího pilotované lodě Šen-čou). Nové čínské rakety (včetně superrakety CZ-5) používají kerosin a kapalný kyslík – látky podstatně ekologičtější.

Nosnost CZ-7 dovoluje vynášet na nízkou oběžnou dráhu (LEO) až 13,5 tuny a proto i nákláďák Tchien-čou při rozměrech 10,4 m x 3,35 m dosahuje této hmotnosti. Užitečný náklad pak může narůst až na 6,5 tuny, čímž předčí nejen Progressy, ale i americké Dragony či Cygnusy a japonský HTV.


Nosič CZ-7 míří na start na kosmodromu Wen-čchang

Co je však u prvního letu Tchien-čou důležité, není jen plánované opakované spojení se stanicí, ale i zkoušky přečerpávání (tentokráte hypergolického) paliva do nádrží Tchien-kung 2, ale i zpět! Tento reverzní proces se v kosmu ještě nezkoušel, nicméně tzv. duální palivový systém lodi dokonce umožní přečerpání zbytků paliva po ukončení mise do nádrží stanice, což má umožnit efektivnější využití paliva. Ostatně, přečerpávání paliva bude zřejmě jednou z kritických zkoušek na cestě ke zprovoznění stálé družicové stanice, nazývané pracovně Tchien-kung 3.

Mimochodem, Tchien-čou byla navržena ve třech variantách – tak, aby mohla dopravovat náklad v hermetizované, polohermetizované i nehermetizované sekci, což umožní pružně měnit různé druhy nákladů. Hermetizovaný náklaďák pojme náklad o váze 6,5 tuny, hybrid polohermetizovaný bude mít dvě oddělené části a třetí, nehermetizovaný nákladový prostor umožní dopravit náklad o rozměrech až 4 x 3 metry a hmotnosti pět tun.

Zde se opět projevila čínská schopnost dotáhnout (na základě okoukaných zkušeností) kosmické projekty do stádia když ne dokonalosti, tak jisté univerzálnosti. A to nemluvě o tom, že podobně jako „orbitální“ modul dopravní lodi Šen-čou může náklaďák samostatně kroužit vesmírem až 90 dní a plnit i jiné úkoly než zásobovací…


Schéma budoucí čínské družicové stanice Tchien-kung 3

Až Tchien-čou 1 splní své úkoly, vydá se ke stanici Tchien-kung 2 další loď Šen-čou s posádkou. Ta si vyzkouší další, zřejmě třicetidenní pobyt ve vesmíru, na víc si údajně ještě Číňané netroufnou. Možná zkusí tento limit zlomit až na základním modulu stálé stanice Tchien-che (Mléčná dráha) ne nepodobném ruské Zarje, který má startovat pomocí rakety CZ-5 (o nosnosti 25 tun) v příštím roce (link: podrobnosti viz Čínský drak ve vesmíru VI). A teprve k němu se má vypravit i Tchien-čou 2.

Permanentní stanice Tchien-kung 3 složená ze tří velkých modulů by měla být hotova v roce 2022. Vzhledem k tomu, že její životnost se plánuje na deset let, může se stát, že po ukončení prací na ISS v roce 2024 (do kdy je zajištěno její financování, životnost je delší) bude jediným obydleným objektem na oběžné dráze kolem Země.

A Číňané si pak budou moci opakovat motiv písně jejich prvního satelitu Východ je rudý modifikovaný na Vesmír je čínský.

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je i autorem několika knih: Kosmonautika za oponou (2015), Kosmonauti Nula (2017), nejnověji pak Hvězdné války - Jak velmoci bojovaly o vemír (2020), dále science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction (Ivan Adamovič, Praha 1995), povídek (viz Ikare či výběr Kříšťálové sféry) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.


Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Spolupráce s Rusy?

09.05.2017 v 10:00 Petr

Tato otázka se přímo nabízí, zejména s přihlédnutím k životnosti ISS. Docela by mě zajímalo, nakolik je reálná, vzhledem k současné situaci ve vztazích USA - ESA - Rusko...

Odpovědět

Přidat komentář