AeroExpo pohledem dispečera

20.07.2008

O konání výstavy jsem se dozvěděl z novin na konci roku 2007. Začal jsem přemýšlet, co to bude znamenat pro provoz aeroklubu a službu AFIS během víkendu konání. Nakonec jsem mávl rukou a řekl – No co, dáme tam někoho s anglickou doložkou, a snad se do toho s Blaníky vejdeme. Jak jsem se v tu chvíli nedopočítal!

AeroExpo pohledem dispečera
AeroExpo pohledem dispečera (Zdroj: Aeroweb.cz)
Po Novém roce jsem začal shánět dispečery. Byli jsme v plánu celkem 4. Jeden vojenský pilot, jeden zkušený dispečer, jeden dopravní pilot a já. Dopravák nakonec odletěl s kaštany do Británie, a tak jsme zůstali tři. Tři dispečeři na čtyři dny, tak bude mít jeden dispečer dva dny – to zvládneme, kalkuloval jsem. Personální otázka tedy byla vyřešena, zbývalo připravit provoz.

Z původního návrhu – publikovat navigační výstrahu na silný provoz NOTAMem – rychle sešlo po zjištění, že výstava bude mít silnou zahraniční návštěvnost. Bylo třeba publikovat zvláštní příletové postupy. Zvolil jsem dva vyčkávací obrazce na severní a jižní hranici ATZ a dva hlásné body deset kilometrů od letiště také na sever a na jih. Vše jsme publikovali pomocí Letecké informační služby formou VOL III AIP SUP, na který upozorňoval TRIGGER NOTAM v mezinárodní síti. Dále jsme informaci publikovali na největších tuzemských leteckých serverech. Tedy pravděpodobnost, že piloti nebudou znát zvláštní příletové postupy byla malá. Přesto jsme ale očekávali také mentalitu českého aviatika při předletové přípravě – Hele tam je ta výstava, letíme! – Já bych letěl taky, ale nemám mapu. – Tak poleť za náma, já znám cestu zpaměti. Tento předpoklad se bohužel ukázal být správný.



Co ale dále předcházelo oné Sobotě a Neděli. Dva týdny před výstavou jsem od našich britských kolegů obdržel předběžný seznam zabukovaných příletových slotů. Pro sobotu tento seznam udával něco přes sto letadel. K tomu jsem přičetl kolik asi může přiletět domácích návštěvníků bez slotu, spadla mi čelist, a začal jsem se modlit, aby pršelo. Ve čtvrtek večer na briefingu jsme byli angličany vyvedeni z omylu, že předváděcích letů vystavovatelů nebude a few, nýbrž a lot of. Optimismus našich anglických přátel, jejich chuť k českému pivu a nakonec i zjištění, že sebou mají profesionálního pozemního navaděče z Heathrow, který je dokonce vybaven červenými pingpongovými pálkami pro signalizaci, mě ale dodávaly odvahu do akce.

Čtvrtek a pátek proběhl celkem v pohodě, pár provozních špiček, které vyvrcholily v pátek večer, kdy jsem dorazil na věž, a kdy proběhlo kolem 70 pohybů za tři hodiny – Jestli to takto půjde zítra, bude to dobré – říkal jsem si. Pro víkendové dny jsme navíc naplánovali služby ve dvojici – jeden dispečer a jeden pomocník na příposlechu lokální frekvence družstva zabezpečení pozemního provozu. Byli jsme tedy připraveni. V sobotu ráno jsme však obdrželi konečný seznam příletových slotů – 154 letadel, drtivá většina ze zahraničí. Úderem deváté hodiny ranní místního času vše začalo.



A/C     Pribram info good day FAFTN from Lyon to Pribram 10 nautical miles west from pribram 5000 feet request approach information.
INFO     FAFTN good day proceed to Alfa via November descend 3000 feet QNH 1028 expect straight approach RWY 24.

A dále se frekvence nezastavila. Návštěvníci nakonec přiletěli z Francie, Německa, Rakouska, Španělska, Velké Británie, Lucemburska, Itálie, Litvy, Ruska, Holandska, Turecka, Maďarska, Ameriky a samozřejmě Slovenska a Česka. Drtivá většina piloti GA, každý s vlastním přízvukem, někteří přes celou Evropu s ultralajtem, ale také profesionální dopravní a vojenští piloti v akrobatech, nebo dvoumotorových proudových bisjetech – taková aviatická Boullabaisse. Dlužno dodat, že do příletového slotu se nestrefili zdaleka všichni a sloty byly rozděleny pro tři letadla do každých pěti minut.

V deset hodin začala situace houstnout. Paragáni natočili turbolet a na věži se začal kdosi domáhat koordinace se vzletem akrobacie Z142. Zprvu jsme ten start vůbec nechtěli povolit, nakonec jich bylo asi 15. Vystavovatelé svou možnost provádět předváděcí lety začali i vzhledem k počasí, které vyšlo perfektně, hojně využívat.



Kolem jedné hodiny popolední místního času už šlo do tuhého. Dispečeři unavení, horko. Příletové sloty už byly k ničemu, byly promíseny s neohlášenými přílety v poměru jedna ku jedné. Přílety místy tak špičkovaly, že se dipečer vešel do frekvence až po třech hlášeních pilotů. Severní vyčkávací okruh byl hojně využíván. Rozstupy na příletech se zmenšovaly místy až na krátkodobý průměr 20 vteřin. Do této situace nám zpříjemnil chvilku jeden rakouský přílet od jihu. Dostal pokyny přes vstupní a vyčkávací bod klesat 2500 stop do polohy po větru pravého okruhu dráhy 24. Všechna hlášení poctivě potvrdil a zopakoval. Ve chvíli, kdy na krátkém finále 24 byly 3 přílety, na dlouhém další dva a na vyčkávání sever další tři ledla, přistál tento pilot na asfalt 06. Urychleně jsem ho vyklidil, a po uklidnění situace se ho ještě po frekvenci zeptal, zda ví o tom, že přistál v protisměru. Odpověděl, že to ví, ale nechtěl přistávat s větrem v zádech..... Inu jeden z těch, kteří si udělali předletovou přípravu zodpovědně, a věděl, že se nejedná o ATC, ale pouze o INFO.

Když bylo nejhustěji, měli jsme na frekvenci kolem 12 letadel. Na okruhu, na krátkém finále, na dlouhém finále, na vyčkávání sever a přiblížení od jihu.
Letové plány jsme ukončovali po dvaceti minutách vždy tak po deseti. Dlužno dodat, že ne vždy jsme to stihli do půl hodiny po přistání, ale pánové a dámy z FICu s námi měli trpělivost. Odpoledne po některých odletech už to bylo horší. Telefonát z Frankfurtu – v kolik že to od nás odstartovalo letadlo DEKEV nám na klidu nepřidalo. Na telefonní lince Praha – Frankfurt – Příbram bylo chvilku horko, alespoň z našeho pohledu. Tento pilot, který po přistání doma neukončil letový plán nebyl sám. Situace se jěště dvakrát opakovala – rovněž z Německa.



Někteří piloti byli slušní – osobně se přišli na věž zeptat, zda mohou odletět. V napjaté situaci, kdy se frekvence nezastaví, a dispečer neví co dřív, taková opatrnost potěší.
Také návštěvy typu – Dobrý den můžu si to tady ze shora vyfotit? A rovněž odlety typu....

A/C    Pribram Control, DAHAV after airborne turning right heading 275.
INFO    Rodger.
A/C    Pribram Control DAHAV request Radar frequency.
INFO    DAV contact Praha Information 126,1.
A/C    Rodger, Praha Information 126,1.
A/C     Pribram Control, DAHAV five miles west request leave frequency.
INFO     DAV contact PRAHA information 126,1.
A/C     Contacting PRAHA information 126,1 thank you sir, have a nice day, good bye.

Během takové půlminutové frekvence přistanou dvě letadla a další přílety se nemají možnost ohlásit.
Titulováni jsme byli všelijak. Od Info, přes Information, Tower, Control, až po Approach.
Ale byla i legrace....

A/C     Info Příbram, Info příbram Urban 01 budu přistávat na 24.
INFO     Urban 01 oznamte Vaši polohu.
A/C     Info Příbram, Info Příbram Urban 01,...... poloha,....... 20 kilometrů východně.

Asi nejhorší situace nastane, když dvě a více letadel vysílá zároveň...
A/C     CHRGRRRRCHRGH
INFO     Last station for Pribram Info say again.
A/C     CHRGHRGHRGHCHRCHR

Zajímavý úkaz je řetězová reakce, nebo spíše davová psychologie – drtivá většina pilotů sice komunikovala perfektně, jako na řízeném letišti, v konečném důsledku ale byla přílišná preciznost kontraproduktivní. Při hlášeních typu – Request startup, nebo Request leave frequency bych si trhal vlasy.
Během nedělního odpoledne, kdy byl provoz ve znamení hromadných odletů nás napadlo, že teď nás asi dispečer na oblastním středisku řízení rád nemá. Odlety jsme posílali na 126,1 i po dvaceti vteřinách.

Konečné přibližné zúčtování:
Během čtvrtka dorazila asi polovina vystavovatelů – 30 letadel a několik málo návštěvníků. V pátek přiletěl zbytek vystavovatelů – dalších 30 a cca 60 návštěvníků. Během soboty dorazilo přes 200 letadel a většina jich zase odletěla. K tomu bylo provedeno množství předváděcích a vyhlídkových letů, několik výsadkových letů a také letů akrobatických. Celkem cca 500 pohybů během devíti hodin. Průměrně jedna minuta mezi pohyby. Myslím, že to bude český rekord hustoty provozu na neřízeném VFR letišti.V neděli na příletech cca 150 letadel a cca 350-400 pohybů. Přestože kapacita provozu ještě nebyla naplněna, byli jsme jistě blízko horní hranice zvládnutí takového provozu a pro příští podobné akce bude nutné přijmout opatření k omezení příletů.



Po celou dobu konání výstavy nebyl jediný problém, kromě samovolného přistání v protisměru a kromě jednoho pilota, který si pro změnu spletl dráhu, ohlásil vzlet 24 a odstartoval 06, ale i v těchto případech nedošlo ke sblížení. Všichni piloti postupovali téměř jako v řízeném okrsku. Musím uznat, že leckterý amatérský pilot ultralajtu vlastní výroby měl přesnější, stručnější a srozumitelnější korespondenci, než řada zkušených GA pilotů. To potvrzuje, že v minulosti kritizovaný výcvik UL pilotů je dávno na vysoké úrovni, a již v mnohých věcech se má Aeroklub od LAA co učit.

Největší zkušenosti z afisování na AeroExpo? Letecký den je pro dispečera v porovnání s akcí takových rozměrů procházka růžovou zahradou. Žádná příprava není dostatečná. Vždy Vás něco překvapí. Je to banda pilotů všemožných kvalifikací, všemožných národností ve všemožných létajících strojích proti dvěma afisákům s jedním radiem v jednom okamžiku. Je dobré pro akce podobného typu všechny piloty bez registrovaného příletového slotu vůbec nevpustit do ATZ. Provoz svojí hustotou možná převyšoval Ruzyň, ale vše probíhalo na jedné frekvenci Info, narozdíl od předávání na mezinárodním letišti z Delivery přes TWR na Radar. Otázka je, kde je hranice únosnosti hustoty provozu pro dispečera na neřízeném VFR letišti při zachování bezpečnosti letového provozu? Myslím, že 600 pohybů během deseti hodin je maximum. Naproti tomu ale na letišti Tanheim při akcích Takosh může počet pohybů během dne převyšovat hodnotu 800, rovněž při zachování pouze informační služby. Musím se tam letět podívat jak to dělají.

Závěrem musím poděkovat nejen kolegům dispečerům – Jardovi Míkovi a Vencovi Mečířovi za skvělou práci, ale i pánům z FICu za trpělivost a spolupráci. Dále všem hlavním organizátorům, ale zejména celému družstvu zabezpečení pozemního provozu, signalistům a řidičům followme, vesměs členům Aeroklubu Příbram, kteří se s obdivuhodnou flexibilitou adaptovali z navijákového provozu do provozu v pravdě letiště mezinárodního. A v neposlední řadě britským kolegům, kteří na naše letiště tuto akci nevídaných rozměrů přivezli, a protože s naší prací a průběhem celé akce a zejména jejími výsledky byli spokojení, můžeme napřesrok očekávat její opakování. A snad bych jen dodal,.... přijeďte příští rok autem :))

...všechny imatrikulace v textu jsou smyšlené!

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář