Vrtulníková legenda UH-1

17.01.2010

Vrtulníková legenda UH-1
Vrtulníková legenda UH-1 (Zdroj: Aeroweb.cz)

Bell UH-1 Iroquois (známý také pod rozšířenou přezdívkou Huey), je americký víceúčelový vrtulník z druhé poloviny padesátých let dvacátého století.

První prototyp vzlétl 22. října 1956, sériová výroba začala roku 1959, poslední z nich byl vyroben v roce 1986. Stroj je určen zejména k přepravě výsadku vojsk, k ochraně a palebné podpoře výsadkových akcí, k evakuaci raněných, k převozu proviantu a munice, k leteckému průzkumu, jako létací velitelské stanoviště, či jako školní, spojovací, záchranný nebo dopravní vrtulník. Rozšířil se i v civilním sektoru.


Bell UH-1

Již téměř všechny vrtulníky UH-1 amerického pozemního vojska a námořnictva byly nahrazeny, pouze vzdušné síly jich stále 62 používají v námořní dvoumotorové verzi UH-1N. Slouží jim zejména k hlídkování nad rozsáhlými oblastmi, ve kterých jsou rozmístěny sila s mezikontinentálními balistickými raketami. Hlavním rozdílem mezi základní verzí UH-1 a UH-1N je použití dvou motorů u novějších strojů. To způsobilo, že pětitunový vrtulník UH-1N se stal bezpečnějším a více provozně spolehlivějším, což bylo také hlavním důvodem, proč si USAF tento model ponechalo. UH-1N je také schopen přepravovat více osob.

Vyrobeno bylo celkem 16 000 vrtulníků UH-1, ale více než 4000 bylo ztraceno v průběhu vietnamské války. V operačním provozu se stále nachází asi dvě tisícovky těchto oblíbených strojů. 4,3tunový UH-1 je schopen přepravovat mimo dvoučlenné posádky až 11 vojáků s výzbrojí.

Označení UH-1 je společné pro typové dvě řady, Bell Model 204 a 205. Druhý z nich má prodloužený trup, zvětšenou kabinu cestujících, nový nosný rotor s průměrem zvětšeným o 48 palců (na 48 stop), a pohánějí jej výkonnější varianty motoru Lycoming T53 (Bell UH-1D poháněl motor T53-L-13 s max. výkonem 1400 hp).

Zdroje: www.strategypage.com, www.defenseindustrydaily.com, www.atmonline.cz

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář