Tornado bylo zkonstruováno pro potřeby britského, německého a italského letectva. Žádný letoun před tím nebyl postaven tak kompaktně, aby vyhověl požadavkům letectev tří vyspělých armád NATO.
První série letounů šla do služby zmíněných letectev a leteckých sil Saudské Arábie. Tornáda tvořila předvoj a první údernou sílu spojenců ve válce v Perském zálivu, připravenou kdykoliv plnit požadované úkoly. Pro potřeby armád vzniklo více verzí splňujících náročné požadavků armádních velitelů.
Tornádo IDS – stíhací bombardér je díky svému systému pro přízemní lety schopno doslova kopírovat terén a s nákladem pum se nad špičkami stromů vrhat do strmých údolí. Tam splnit své úkoly a s dostatečnou rezervou se vrátit na výchozí základnu.
Tornado ECR – verze pro elektronický boj. Letoun je doslova nabit elektronickými zařízeními a spolu se silnějšími motory je schopen plnit nezastupitelné úkoly.
Tornado ADV – záchytný stíhač se schopností zastavit útočníka na samé hranici svého teritoriálního území za všech povětrnostních podmínek. Pro tyto účely je vybaven výkonným radarem s možností kontroly krajiny i pod letounem a díky použití odhazovatelných přídavných nádrží má dostatečně dlouhý operační dolet.
Nejen to a mnohem více se dozvíte v novém dokumentu z kolekce Válečná technika. Nebudou chybět ani výjimečné letové ukázky a také průběh opravdového bombardování.
