Driblování s MiniMaxem

17.02.2013 20 příspěvků

Náš Minimax, kterého jsme s přáteli kdysi zakoupili, měl automobilový motor – oblíbený „zweitakt“ Trabant. Motor lehký, levný a pro lehkou jednosedadlovku i dostatečně výkonný. Jediné, co mu scházelo, byla spolehlivost.

Driblování s MiniMaxem
Driblování s MiniMaxem (Zdroj: Aeroweb.cz)

Podobně jako mne k sepsání minulého povídání o Minimaxu ponoukly články pana Doudy, tak jsem si na trampoty s Minimaxem opět vzpomněl při pročítání série o konverzích automobilových motorů na automobilové motory s vrtulí.

První Minimax, který mi přišel pod ruku, měl také Trabanta. Bez reduktoru a zastavěného v pro něj normální poloze „hlavama nahoru“. Od pasu trčel ven, rovnou do vrtulového proudu, a přestože s dřevěnou vrtulí netrpěl brutálním přebytkem výkonu, nebyly s ním, pokud vím,nikdy žádné potíže.

Chytal, běžel, nechcípal. Chtít po něm víc by asi bylo pošetilé. S uzavřenou kabinou a křídlem opatřeným koncovými oblouky lítal krásných 100 km/h, pokud jste zvedli flaperony nahoru a nepokoušeli se očima zaostřit na drnčící potah na křídle.

Druhý Minimax, ten náš, již měl Trabanta s reduktorem zabudovaným invertně. Zástavba díky tomu vypadala velice elegantně, výhled dopředu nebyl rušen východoněmeckými odlitky a čumák tím získal líbivě štíhlý vzhled.

Minimální snaha klesat

Záhy se ale ukázalo, že se někde skrývá chybička. Až příliš často profukovalo těsnění pod hlavou, což se za letu projevilo jednak odfukováním připomínajícím řádně natlakovaný papiňák a druhak samozřejmě znatelným poklesem výkonu. Ti, kdo s Trabantem létají, možná ví, že výkonový rozdíl mezi Trabim jdoucím na jeden válec a Trabim zcela zdechlým tkví převážně ve zvukové kulise. Zadní válec se zkrátka špatně chladil a jeho horkou hlavu se nedařilo zchladit, ať jsme se snažili sebevíc.

Pokoušeli jsme se zlepšit chlazení sofistikovaně vyhlížejícími deflektory (= obskurně tvarované hliníkové plechy), vyřezávali do kapot chladicí otvory, měnili nastavení listů vrtule a dokonce ani nestartovali na plný plyn. Vše marno.

Dlouhodobá tepelná degradace materiálu spolu s častými kontrolami svíčky se nakonec projevila jejím vyplivnutím za letu i s hliníkovým závitem hlavy. Kupodivu zůstala nějakým nedopatřením na zapalovacím kabelu a pěkně se zasekla do překližky trupu. Podobně to časem dopadlo i s válcem, ve kterém se nám povedlo strhnout závit pro jeden ze čtyř závrtných šroubů, přestože jsme si dávali pozor.

Bylo celkem logické, že letět kamkoli mimo nejbližší okolí letiště se nám s takto rozmařilým motorem nechtělo. Výsledek byl, že jsme ustavičně překáželi na okruhu a více než létáním trávili soboty ohýbáním hliníkových plechů, vyřezáváním nových těsnění pod hlavu lupenkovou pilkou a hledáním, kam ještě by šla vyříznout chladicí díra tak, aby zbylo dost dřeva pro zachování integrity letounu a nečouhaly nám z něj nohy.

Jakousi šanci na polétání poskytovaly pouze dny chladnější, a protože jsme ještě s příchodem zimy byli stále nevylítaní, pokusili jsme se o zimní létání. Mrazivý vzduch se osvědčil nejen jako chladivo, ale také jako příjemný výkonový booster. Minimax dosáhl nevídaného stoupání a díky tomu se na chvíli dala snést i nesnesitelná zima v otevřeném kokpitu.

Přesto ale ploužení nad šedobílou krajinou dosti rychle ztrácelo půvab úměrně tomu, jak na nose namrzaly nudle. Vrátil jsem se na okruh, stáhl plyn – a nic se nezměnilo. Trabant, jakoby chtěl vynahradit měsíce odmlouvání, ječel stále naplno, bez ohledu na lomcování páčkou plynu a popotahování bovdenu. Nezbylo než si vhodně naletět a projednou taky ukončit chod motoru vypínačem zapalování.

Rozpočet naštěstí vyšel. Co nevyšlo, bylo přistání samotné. Ve výšce, ve které bývá praktické zahájit učebnicový „přechodový oblouk“, jsem počal tahat, leč bez odezvy. Instinktivně jsem dotáhl víc, pak vyděšeně úplně nadoraz a pak už jen praštělo dřevo. Výškovka téměř nereagovala a jak jsem měl na planetu namířeno, tak jsem ji taky trefil.

Pokud byste někdo rád věděl, jaké to je, mohu potvrdit vaši domněnku, že hnusné. Zejména ta srdeční zástava, když máte naplno dotaženo a zjistíte, že asi nefunguje výškovka. Vzápětí přišel náraz, Minimax se s přebytkem rychlosti odrazil mocně do výšky a neřiditelný dopadl naplocho na asfalt. Speciálně ohavný pocit si pamatuji z vrcholku toho odskoku, kdy si stihnete uvědomit, co bude následovat, a ono to vzápětí opravdu následuje.
 
Navzdory tomu se kupodivu nic zas tak tragického nestalo. Prasklo pravé kolo a praskla pode mnou překližková sedačka. Následné zkoumání odhalilo, že šoupátko karburátoru zamrzlo v otevřené poloze a tím se vysvětlilo, proč nešel ubrat plyn.

Větším překvapením pak bylo zjištění, že výškovka pracuje naprosto normálně, nikde nic nedrhne a nic není rozpojeno. Jediné vysvětlení, které nás napadlo, bylo nepravděpodobný princip, že nebyla ofukována vrtulovým proudem a tudíž ztratila na účinnosti. Normálně jsme totiž úplně stahovali plyn až po dosednutí, takže si tohoto jevu předtím nikdo nevšiml.

Naše přesvědčení, že by se něco takového nemělo stát ani náhodou, potvrdilo převážení letadla. Těžiště bylo o pěkný kus více vpředu, než by mělo podle plánů být...Tím se taky vysvětlila nutnost celou cestu trochu „tahat“ a byl jsem zproštěn obvinění z nadváhy. Aby nedošlo k podezření na úroveň našeho duševního zdraví, podotýkám, že zakoupený stroj měl platné veškeré papíry. Jak někdo mohl podepsat uvolnění do provozu, aniž by si prověřil základní věci, ponechám bez komentáře – beztak je to dnes už všechno dávno promlčené.

Maximální chuť se ho zbavit

Druhou ránu, která mnou otřásla, měl opět na svědomí týž nezbedný Trabant. Tentokrát ke snížení výkonu došlo těsně po vzletu z louky u chalupy kamaráda, kam jsme Minimaxe přelétli na zazimování. Ještě letěl, ale nestoupal.

Na zatáčku v deseti metrech jsem si netroufal a pokračoval tedy rovně nad příznivě dlouhým, leč zoraným polem. Jak bylo možno očekávat, motor zakrátko zdechl definitivně a přespolní let byl ukončen přistáním napříč řádků. S velmi krátkým doběhem. Rána byla díky hlíně celkem měkká a dobré bylo, že se Minimax přes veškerá publikovaná varování nepřevrátil přes čumák. Byl jsem tím ušetřen potupného zasazení do pole hlavou napřed. Nicméně se opět provalila sedačka a opět mi dost odporně cvakly zuby. Pak mne ještě pár dní bolelo za krkem a na překližkou zhmožděné části se mi nepohodlně sedělo, čímž byla zásoba trpělivosti vyčerpána.

Minimaxe jsme následující jaro levně prodali. Před přeletem kupujícímu jsme ještě v trupu našli několik zanesených vajec, jako náplast to ale bylo opravdu slabé. Netvrdím, že potíže s chlazením motoru a těžištěm byly jedinými důvody k prodeji. Byly tu ještě problémy s hangárováním a ještě další, ale to už je jiná pohádka. Pravdou je, alespoň pro mne, že pokud by letadlo normálně létalo, pravděpodobně by i ta motivace k řešení ostatních problémů vypadala jinak.

Po téhle praxi jsem k amatérským úpravám motorů zaujal docela pochopitelný postoj. Neohrnuji nad nimi nos, to v žádném případě. Asi je dobře, že se tím vůbec někdo zabývá a pomáhá tím vytvořit alespoň minimální konkurenční tlak na ceny. Nicméně realita tohoto konání, pokud o něm uvažujete, je naprosto jednoznačná a praxí mnohokrát potvrzená. Pokoušet se naučit kočku aportovat není nemožné, budete ale potřebovat velkou spoustu času na promýšlení a výběr vhodných kandidátů, přípravu výkresové a výpočetní dokumentace, samotnou výrobu, montáž, zástavbu, testování, měření a odlaďování.

Anebo můžete aplikovat jiný přístup, nepočítat, neměřit, neřešit, odhadovat, doufat a zkoušet. I to může být celkem příjemný způsob vyplnění volného času, pokud vám nebude vadit, že zatímco si ve stínu hangáru hrajete s motorem, vaši kamarádi pomocí drahých, žravých a slabých motorů odletěli na slet, navigační soutěž nebo nelegálně nízko krouží nad zahrádkami svých kamarádek.

Zkrátka si napřed odpovězte na jednoduchou otázku: Chcete se bavit spíše létáním, anebo tou konverzí?

Mohlo by vás zajímat

Témata

Ultralighty


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Výborně

17.02.2013 v 0:21 Petr

děkuji autorovi, že měl odvahu se nám svěřit a gratuluji, že to všechno ve zdraví přežil.

Odpovědět

RE: Výborně

17.02.2013 v 12:47 Jirka

Krásný článek.Na Trabanta máme s kamarády,na rozdíl od tohoto článku ,jen samé krásné vzpomínky.Vskutku pionýrská to doba.Pepa Melvald nám ho vyladil tak, že vydržel ve Stratonu 800 hodin.Jednou pouze kolegovi zamrzl ve 3000 metrech, ale nechcípnul.Ovšem potřeboval šikovné modelářské ruce, a pochopení Trabantu jako takového.Ale pokud vniknete do problému a necháte se poučit od lidí kteří tomu rozumí, vždy s toho vyjdete jako vítěz, protože jste o krok dál před ostatními. Takže, Letu Zdar

Odpovědět

Trabant

17.02.2013 v 15:30 Martin

Deset let s Trabantem ve Stratonku, bez chyby, nejlepší roky lítání

Odpovědět

trabant v oblacích

17.02.2013 v 18:44 Tomáš

asi nebyl to nejlepší. Ale článek to je super a dobře se čte, Autor má nadhled a teď už i přehled :-)

Odpovědět

Trabant

17.02.2013 v 21:00 Norbert

Pekný článok, ďakujem! Ja mám na Trabanta len dobré spomienky. Od úpravy až po samotný zálet na Stratone ma nikdy nesklamal, ak nepočítam moje vlastné chyby, keď som mal málo paliva. Stalo sa mi dva krát a vždy z toho bolo pole a turistika pre bandasku z benzínom. Na Trabante bolo super že bol taký prispôsobiteľný na rogalo alebo na éro, čo v tých dávnych dobách bolo jediné možné riešenie pre našinca. Momentálne s kamarátom trávime čas pri oprave MiniMaxa a chceme ho znova dostať do vzduchu. Kámoš si ho kúpil viac menej tak z nostalgie, ale rozdiel je v tom že je na ňom už Rotax 447. Takže zatiaľ pracujeme a tešíme sa na jar, ako sa s ním pobavíme alebo potrápíme???

Odpovědět

Tráboš

17.02.2013 v 21:32 Václav

Hezký článek, taky jsem lítal s trabantem, a taky jsem se pořád někde válel. Těsnění pod hlavou, závity svíček, závity hlavových šroubů, přehřívání zadního válce, přeplavení svíček při starování, zadírání při klesání, zamrzání karburátoru, karbon.... Ale byly to krásné začátky a po čase na to člověk rád vzpomíná.

Odpovědět

Trabi

18.02.2013 v 7:55 Petr

Taky jsem měl trabanty a byly to zlatýj motory a nikdy nevynechaly. Ja mám občas pocit, že si lidé pletou slovo amatérský a laický. To že někdo dělá něco amatérsky neznamená že to neumí. Jo pokud to dělá laicky to už je horší pokud se bavíme o úpravách motorů. A proto si myslím , že si za ty problémy v devadesáti procentech může uživatel. Pokud píše autor článku že ,,zkoušeli" různé chladící deflektory apod je otázka jestli zkoušeli anebo věděli. Měl jsem trabiho invertně i normálně s reduktorm i bez a chodily všechny. Jenomže já nezkoušel ale věděl jak to mám udělat a mám výhodu že umím leccos i spočítat. To vše amatérsky. Pokud někdo ladí motor laicky tak holt pravděpodobně dopadne jako autur článku, který sice motor neupravoval pro letadlo ale v podstatě dle mého názoru nevěděl jak problémy vyřešit.

Odpovědět

TRABANT na věky

19.02.2013 v 8:44 Zbyněk

Stále říkám , že TRBANT byl původně letecký motor, pak jej dali do auta, no a my ho zase vrátili do vzduchu.A souhlasím s Petrem přede mnou.Musíš mu dát na co je stavěný a pak spolehlivě a ekonomicky fachčí.A fandím těm, co amatérsky hledají, jaký motor za lidovku, spolehlivý a ekonomický pro naše malé létání pro radost použít.

Odpovědět

Automobilovy motor v letadle.

19.02.2013 v 9:07 Lada

Pani piloti! Do letadel v soucasnosti, patri jen letadlove motory!!! Vsechno ostatni je jen zoufaly pokus udelat neco jinak nez to ma byt. Tim samozrejme nechci hanit tu spoustu sikovnych lidi, kteri ve snaze letat i pri nedostatku penez, dokazou zazraky. A ani nechci tvrdit, ze se s automobilovym motorem neda letat. Ale jako technik vidim a respektuji zasadni rozdily mezi automobilovym a leteckym motorem. Hlavne co do spolehlivosti. Letu zdar! :-)

Odpovědět

2 LADA

20.02.2013 v 23:07 petr

Ale to těmto kutilům nikdy nevysvětlíte. Oni prostě občas i létají a (většinou) padají ... :-)) Je ale vcelku úsměvné a s podivem, že ačkoli dnes asi nikoho aspoň trochu soudného nenapadne si stavět doma po večerech auto, které bude zaručeně "levnější a s menší spotřebou", přesto tito lidé činí tak na poli aviatickém ... :-)

Odpovědět

2LADA

21.02.2013 v 8:43 Petr

..koleda mě předešel, chtěl jsem to napsat o p.Zejdovi.Samozřejmě, představa, že si někdo doma bude v garáži kutit po večerech amatérsky auto za dozoru pověřeného technika z dopravního inspektorátu je naprosto zcestná...nicméně nikomu nepřijde divné, že si někdo takto staví letadlo, upravuje motor a podobně.Pokud se dočtu, že stavitel zahájí úpravu motoru na pěkném kousku z vrakoviště, jak asi vypadá zbytek letadla?Jen mě napadne, že bude šetřit na všem ostatním, údržbě a pojistcě ani nemluvě...

Odpovědět

RE: 2 LADA

21.02.2013 v 8:45 Jirka

Ale bez těch kutilů v začátcích, bychom nebyli tam,kde jsme v malém létání dnes. To je nesporné. Otázka je s jakým přístupem a pokorou se to dělá. Letu Zdar Jirka

Odpovědět

RE: 2LADA

21.02.2013 v 11:32 Stan

Nemate zcela pravdu. Automobil v garazi postavit samozrejme lze prestavbou z jineho. K dispozici je pomerne hodne kitu (ram, karoserie, podvozek) ktere si sam osadite homologovanymi prvky z "darcovskeho" auta - napriklad "loze" motoru si potom musite "ubastlit" uplne stejne jako to udelal pan Zejda na jeho letadle - toto neni zase tak odlisne od toho, co delaji amatersti stavitele.

Odpovědět

2Petr2Lada

21.02.2013 v 13:54 P.Dworak

"Je ale vcelku úsměvné a s podivem, že ačkoli dnes asi nikoho aspoň trochu soudného nenapadne si stavět doma po večerech auto, které bude zaručeně levnější a s menší spotřebou, přesto tito lidé činí tak na poli aviatickém" Ad1: asi si nedokážetete predstaviť, že niekto môže mať z lietadla (veci) vyrobeného vlastnými rukami postatne väčšiu radosť ako z kúpy mockrát dokonalejšieho a predraženého superbrusu. Ad2: asi ste si nestihli uvedomiť, že UL lietadlo je/môže byť pomerne jednoduchý stroj. Určite oveľa jednoduchší ako napr. auto a je preto relatívne dobre vyrobiteľný v amatérskych podmienkach.

Odpovědět

RE: 2 LADA

21.02.2013 v 22:08 Pepa

Příklad s výrobou automobilu,je poněkud mimo mísu,auto si dnes může postavit kdokoli,akorát si jej musí nechat certifikovat bývalým Ustavem pro výzkum motorových vozidel(dnešním TÜV SÜD Czech s.r.o.)To je co se stavby auta jako celku týká.Pokud chcete přehodit jen motor,tak dnes se číslo motoru do OTP ani nepíše,takže motor je standartní výměnný díl.Pokud tam chcete naroubovat typově jiný,potřebujete k tomu jen souhlas výrobce,nebo zastoupení automobilky. Ale,jak vás tak čtu,tak zaplaťbůh,že kluci Wrightovic byli tak blbí,že to letadlo těžší vzduchu a vybavený motorem postavili,kdyby byli o fous chytřejší,tak by přece věděli,že je to holý nesmysl,a dnes by se tu řešily "amatérské"konverze montgolfiér :-)

Odpovědět

"průkopníci"

22.02.2013 v 1:29 Petr P

Když jsem byl malý, pamatuju si jak jsem tátovi pomáhal vozit rozebraný Minimax z garáže. S celou rodinou a kupou zvědavců z nedalekého města jsme jej pak skládali na veliké "letišťolouce". Vrtule se nahazovala ručně a s bratrákem byli pyšní když jsme mohli při motorové zkoušce držet letadlo za výškovku. Táta v tom letadle poletoval, občas ve větru stál. Pak byly další projekty o mnoho létavějších a úspěšnějších UL letadel. Bez nadšených lidí, kteří vlastními silami pracují na svých malých letadlech a vymýšlejí zajímavé věci by nebyla dnes obloha taková jaká je. Zvláště takových, kteří mají soudnost a při létání neohrožují svým létáním sebe a hlavně svoje okolí. Každý od létání očekává něco jiného, někdo se chce vozit, jiný zas stavět a vyvýjet. To že má někdo na oblohu jinou cestu, neznamená že tam pro něj kvůli doma postavenámu motoru není místo. I když víc opravuje než létá - je to každého věc co ho baví... Obecné tvrzení, že s neletadlovým motorem se létat nedá je prostě krátkozraké. Stejně tak by se dalo tvrdit že s amatérsky postaveným UL letounem se létat nedá - přitom dnes máme spoustu krásných konstrukcí, ze kterých se vyklubala prakticky profesionální výroba! Pokud by to ale nikdo nezkoušel, NIKDY by takové konstrukce neexistovaly! Ani ten RotaX bychom bez zkušeností a postupem času posbíraných zkušeností neměli!

Odpovědět

RE: průkopníci

22.02.2013 v 12:07 Petr

Tak tohle jsi mi vzal z úst. Vlastní amatérská, nikoliv laická, stavba nebo úprava je něco krásného. Ale to lidem kteří si myslí že létání je o tunách příruček a dogmatických heslech nevysvětlíš. Oni mají svůj svět certifikátů a předem nadefinovaných činností a myslí si, že kdo létá hlavou a srdcem do vzduchu nepatří. Samozřejmě, že je potřeba dodržovat kvanta předpisů a technických omezení ale i ty vznikaly na základě zkušeností. Je nutné si uvědomit, že lidé, kteří staví letadla amatérsky je také nestaví podle 50 let starých metod a ale podle co možná nejnovějších poznatků. I ten minimax teď asi nikdo nebude lepit katuritovim klihem ale epoxidem nebo jinou moderní bází. Moc často se již nepotahuje klasickým plátnem ale syntetickými tkaninami. Koneckonců podle mě pan Sezemský, který je stavitelem mnoha krásných replik historických strojů také není nesoudný a nebezpečný blázen. Také si uvědomme, že například v americe ke které teď všichni vzhlížíme se staví amatérská letedla jak na běžícím pásu a to v těch garážích. A jsou to letadla se kterými se létají například jisté kategorie závodů v Renu. A ty éra maj výkony, že by se leckterýmu zdejšímu pilotovi továrních ul brusů protočily panenky. Co se týká evropy zkuste si zadat do vyhledávače jméno Giuseepe VIDOR a najděte jeho konstrukce pro amatérskou stavbu. Jsou to povětšinou typy Asso III, IV, V, VI, X. Pro dokreslení z jeho konstrukčního prkna vyšlo i Millenium Master nyní Blackshape. A jeho konstrukce jsou dost vymakané. Mám totiž pocit, že lidi co píšou že nikdo soudnej letadlo doma nestaví tak jsou piloti co berou lítání jen jako vlastní módní doplněk. Omotají se citacemi z příruček a ostatní tím dle svého názoru olsní. Ale podle mne je to tak, že jsou pouze piloty ale opravdovými ,,LETCI" nebudou nikdy. Letci totiž létají proto aby cítili vzduch a viděli jak se při průletu okolo mraku zavíří ty páry. Ano dnešní létání je o všech možných předpisech, CTR, TMA a zakázáných a omezených prostorech, ale mnoho lidí si neuvědomuje, že jsou mezi námi lidé kteří nelétají proto aby přistáli na Ruzyni nebo ve Frankfurtu. Ti co to v rámci postupů dokáží tak klobouk dolů. Ale kde je napsáno, že ti co dokáží přiletět do Frankfurtu jsou dobří letci? Kolikrát vidím nejcertifikovannějšího letce v nejcertifikovanějším letadle co se sice umí prokomunikovat a propostupovat šíleným chaosem ale pri přistání s tím tak řízne že chudinka letadlo pláče . Párkrát jsem s takovýmto pilotem letěl a cítil jsem jak jsou jeho zásahy do řízení tvrdé necitlivé jako by letadlo ani necítil. Zatímco s lidmi o kterých si myslím, že jsou LETCI jsem měl pocit jako by se jetich paže a nohy provlékly do konců křídel a oni se doslova stali součástí letadla byť amatérského. Oni dokáží dát letadlu co potřebuje a nechtějí od něho víc než je schopno dát. Víte ono je snadné při dostatku peněz přijít, udělat si piloťák, koupit rychlé letadlo a říct, že ti co si ho doma staví několik let a sní, že jednou poletí vlastním érem byť krabicoidním tak nemají ve vzduchu co dělat. Vy co tohle říkáte nepoznáte nikdy to nádherné snění a tu euforii když se to povede, nepoznáte ten pocit, který máte když poprvé skočíte první okruh ve vlastnoručním stroji. I v tom plácavým MINI MAXU pak máte pocity prvního kosmonauta na měsíci. Tohle vy nikdy nepoznáte. Tyhle názory měl kdysi Aeroklub a proto se založila LAA a díky těmto lidem v začátkách s amatérskými letadly můžete létat i vy co létáte na profesionálních UL letadlech a tvrdíte, že čistokrevní amatéři nemají ve vzduchu ce dělat. Nemějte pocit, že vše již bylo vynalezeno a určeno. Těmihle názory oblbovala církev lidi v 15. století. A taky se jim ty mozky nepodařilo vymýt a lidi stejně bádali a bádali až se dopracovali například k letadlu. A to je dobře i když jsou to občas slepé uličky.

Odpovědět

Trocha tolerance

23.02.2013 v 19:09 petr

Tady je to pořád ve stylu "koza vs. vůz" Nikdo tu přece nikomu nezakazuje aby si nehrál a nebavil stavbou čehokoli, nejméně pak SLZ. Základní spor je v tom, který sem zasel p. Zejda svou serií článků o zástavbě automotoru do SLZ. Ano, jistě, jde to, létá to!! (bodejť by ne, když se létalo i s Anzani 35HP před 95 lety?). Stavitel a aviatik jsou spokojeni. Ale tvrdit, že je tato cesta v dnešní době "levnější" ať již provozně či z hlediska pořizovací ceny a zároveň stejně bezpečná, jako u certifikovaných produktů , je prostě totální nesmysl. Má-li někdo chuť konstruovat, bádat a zkoušet jeho volba, hobby a boj. Ale v současnosti ani do budoucna již nikdy, opravdu nikdy nemůže být ve své snaze nikdo dokonalejší a zároveň levnější nez profi výroba. Jinými slovy: může být levnější avšak nedokonalejší, anebo i dokonalejší ale řádově dražší. Zvážení této volby je pak ryze soukromou věcí každého, který se rozhodl býti individualistou ...

Odpovědět

Ale ale

26.02.2013 v 10:47 tom

Od konce: nikdo nemůže být levnější než profi výroba? Ale může... jen to chce moderní japonský motor místo 40 let starého Trabantu. Pak získáte 105 hp při 86 kg s klidným chodem řadového 4válce, chlazením vodou (tj. žádné přehřívání v létě a dlouhé zahřívání v zimě) a hlavně NEEXPERIMENTUJETE, protože motor je ohledně kultury chodu, bezporuchovosti a výkonu dokonalý od japonského výrobce (kam se hrabe R) a konverze je dokonale zvládnuta místním motorářem (Drahoš v mém případě). Prostě koupíte za třetinu ceny o chlup výkonnější motor se spotřebou o třetinu menší. Jediné, co na tom některým vadí, je to, že oni se rozhodli JINAK. Mě jejich rozhodnutí nevadí, zato jim to moje ano :-) Příměry s výrobou aut jsou naprosto mimo, protože auto je masový výrobek, který je levný díky pásové výrobě. SLZ nevznikají ve statisícových sériích, proto si mohou "profi" výrobci říct cenu v řádu 2 mil. Kč, zatímco stejně komfortní éro získáte ze zahraniční stavebnice za třetinu, amatérskou stavbou pak čtvrtinu, ale to už právě investujete ty stovky až tisíce hodin a riskujete následné "ladění". S modrou oblohou všem...

Odpovědět

re:ale ale

27.02.2013 v 17:35 vojta vach

Tome,souhlas.Používám taky Suzuku a musím potvrdit.Od Drahoše jsem měl iSubaru a taky bez problému.Motory jsou spolehlivý dost,kolikrát se zastaví auto pro poruchu motoru.Problém nastává v úpravě,vytvořit doostatečně spolehlivej reduktor.Ale jak je vidět,tak to jde.Ale s panem Zejdou teda v ledasčem nesouhlasím.A jako první věc je výběr motoru.Objem ničím nenahradíš,tak proč 1,2 TSI?Ta suzuka je dobrá volba a funguje perfektně.Ovšem úprava od Drahošů už není tak úplně amatérská úprava a myslím,že je to zatím jediná konverze automotoru,která je absolutně bez problémů

Odpovědět

Přidat komentář