Garmin D2 Pilot pod drobnohledem

Když Garmin, americký výrobce GPS přijímačů všeho druhu, vymýšlel název pro tento nový produkt na poli letecké navigace, chtěl – byť to tak na první pohled nevypadá – nejlépe vystihnout jeho funkci. Označení D2 totiž není ničím jiným než zkratkou pojmu direct to, tedy asi základní funkcí každé navigace.

Faktem je, že „dé-dvojky“ toho ve skutečnosti umí mnohem víc. A dokonce nejsou určeny jen pro piloty, ale skrývají funkce i pro vášnivé turisty, cyklisty či třeba geocachery. A přesto je otázka, jestli jsou právě pro pilota opravdu přínosem. Tahle odpověď totiž nemůže být jednoslovná.

Hodinky na měsíc

Základní obrazovkou multifunkčních D2 je klasický ukazatel času, který se automaticky seřídí podle GPS signálu. Kromě lokálního času najdete ve spodní části displeje vždy také UTC čas a při horním okraji název a pořadí dne v aktuálním měsíci.

Pokud pominu skutečnost, že tedy nemusíte při vyplňování logbooku nic přepočítávat a UTC čas prostě opíšete (odečíst jednu či dvě hodinky sice asi nikomu nečiní problém, ale po jisté době užívání musím uznat, že to skutečně uvolní pár mozkových závitů k potřebnějším počtům), je vám základní ukazatel času v podstatě k ničemu. V rámci testu jsem načas zanechal veškerého zkoumání a prostě jsem D2 „jen“ nosil na ruce jako klasické hodinky s vypnutým příjmem GPS signálu. Hodinky vydržely ukazovat čas asi pět týdnů. To je sice o týden déle, než se píše v manuálu, ale pro život celkem nic moc.

Garmin D2 ale rozhodně nejsou určené k tomu, abyste je každé ráno nandali na ruku a občas zkontrolovali, jak velké máte zpoždění. Profilují se jako komplexní nástroj pro navigaci za letu a tomu také odpovídají další „stránky“ obrazovky, ve kterých listujete pravými bočními tlačítky.

Další obrazovkou je tak elektronický kompas. Zázraky od něj nečekejte, prostě ukazuje aktuální polohu severu vůči natočení hodinek. Je však na vás a na jednom z desítek možných nastavení, zdali bude střelka směřovat ke skutečnému, magnetickému či třeba gridovému severu. Stejně tak si můžete navolit, zdali má systém tahat data ze senzoru hodinek či z GPS. A pokud vás hodinky zrovna navigují po trati, funguje kompas také jako ukazatel HSI.

Foto Garmin

Podobné možnosti nastavení skýtá také výškoměr na další stránce. Zde je opět na vás, jestli se bude zobrazovat výška na základě informací ze satelitů na oběžné dráze, anebo klasicky „po letecku“ na základě ručně zadaného QNH. Zajímavou funkcí zde může být varování při dosažení určité výšky. Praktické využití jsem našel. Po vzletu z Letňan s trochu výkonnějším letadlem je člověk často ještě zaneprázdněný úkony po vzletu, když už pomalu překračuje řídicím povolenou výšku 2 000 feetů. Pokud si na Garminech nastavíte alert na 1 900 stop, hodinky vás v dané výšce roztomilým, ale zároveň dostatečně důrazným způsobem pošimrají na zápěstí a vy rázem víte, že je třeba sledovat výškoměr.

Kokpit v miniaturním displeji

Další postupná stránka je obrazovka teploměru, která kromě teploty ukazuje hustotní výšku – pochopitelně také na základě nastaveného QNH na předchozí stránce. Další stránky už jsou ovšem ryzími simulacemi letadlových přístrojů – neboť výškoměr jistě může ocenit i turista a jeden nejmenovaný examinátor podle něj, alespoň podle vlastních slov, dokonce určuje blížící se změny počasí…

Další stránka s ikonkou malého letadla však jasně značí, že se pohybujeme na jakési mapě. Opět nelze mít přehnaná očekávání, Aeru 795 tyhle hodinky určitě netrumfnou. Při „zoomování“ mapou zjistíte, že kromě měst, případných traťových bodů a hranic FIRů se nezobrazuje nic. Ono je to logické, protože na dvoubarevné ploše dva krát dva centimetry nelze dělat zázraky. Vždy je ale dobře patrná čára naplánované trati a to je u D2 asi to hlavní.

Foto Garmin

Další stránka nadepsaná instruments neboli přístroje jednoznačně označuje, kde jsme se ocitli nyní. Už tak malá obrazovka je rozdělena na čtyři ještě menší sekce, které zobrazují rychlost, výšku, směr letu a vertikální rychlost. „Složení“ této obrazovky lze opět skrze menu upravit podle potřeb.

Poslední dvě obrazovky nabízí údaje jako směr, vzdálenost a dobu letu k nejbližšímu letišti, které systém na základě polohy vyhledává automaticky, resp. zadaného bodu v trati, ke kterému právě letíme.

Tisíce možností pro stovky jedinců

Garmin D2 Pilot mají oproti běžným leteckým pomůckám jednu speciální „vlastnost“ – vynikají totiž až neuvěřitelně vysokou mírou nastavitelnosti (což u některých přístrojů nemusí být vždy dobrá vlastnost, když už jsme u toho…). Je tak jenom na vás, jak si zobrazení stránek v rámci předvolených možností upravíte. Samozřejmostí je možnost nastavování jednotek u zobrazovaných veličin.

Do nastavení vstoupíte snadno, stiskem nepřehlédnutelného oranžového tlačítka na levé straně hodinek. Kromě možnosti zapnout či vypnout příjem GPS signálu tak snadno objevíte, že součástí hodinek jsou také stopky, odečítací stopky, možnost zadávání vlastních navigačních bodů, tvorba letových plánů či sdílení dat mezi vícero hodinkami nebo hodinkami a dalšími přístroji skrze bluetooth rozhraní.

Foto DCRainmaker.com

A i toto menu si můžete upravit podle vlastních představ. Mezi položky nabídky si tak můžete přidat například ukazatel „chytaných“ GPS satelitů a integrity přijímaných informací, počítadlo plochy, ideální časy pro chytání ryb v daný den či skutečně docela užitečný ukazatel západů a východů slunce.

Už jsem zmínil v úvodu, že navzdory slůvku Pilot v názvu hodinek nejsou D2 jen pro výhradní vyznavače aviatiky. Skrze položku Profiles můžete přepnout hodinky do „módu“ určeného turistům, cyklistům, běžcům, rybářům či třeba milovníkům hledání kešek podle GPS souřadnic. V hodinkách se to projeví tím, že ze základních stránek například zmizí indikace letových přístrojů či informace o nejbližším letišti, které takový cyklista asi opravdu neocení.

Oskara za letecký snímek získává…

Jednou z možností hodinek je také ovládání kamery Garmin Virb či jejího lepšího dvojčete Virb Elite. Garmin tak chce jednoznačně svůj produkt zacílit i na vyznavače stále populárnější aktivity, leteckého filmování.

Většina z vás asi bude v této souvislosti znát videorekordéry GoPro. Kamery Virb jsou oproti nim na první pohled robustnější a také těžší, jinak je však pro mě jejich srovnání velmi obtížné a rád ho nechám těm z vás, kteří se v dané oblasti lépe orientujete. Podle příruček obou snad jen mohu zmínit, že nejnovější GoPro kamera (Hero4) zaznamenává obraz v rozlišení až 4K, přičemž za vteřinu udělá 30 snímků. Garmin Virb snímá „jen“ v HD rozlišení. Měl jsem možnost vidět záběry na Full HD televizi z obou přístrojů a čistě subjektivně mi přišel obraz z Garminů trochu věrnější, co se podání barev týče. To ale mohlo být dáno dalšími faktory, takže věřím, že zkušenější se o své zážitky s jednou či druhou kamerou podělí v diskusi.

Foto Garmin

Jak už jsem ale předeslal, kamery Virb lze ovládat skrze hodinky D2. A když říkám kamery, opravdu myslím více kusů současně. Pokud tedy patříte mezi vášnivé filmaře, můžete svůj letoun bez obav osadit větším počtem Virbů a spouštět či vypínat na nich záznam podle potřeby. Zajímavé pro někoho možná může být, že kamera také zaznamenává svou GPS polohu a tu je potom možné skrze zdarma dostupný střihový software od Garminu do videa vsadit. Stejně jako třeba vaši momentální tepovou frekvenci díky dalšímu dodatečnému senzoru k „dé-dvojkám“…

Vhodné jak pro koho

Vynést nějaké směrodatné hodnocení je v případě Garmin D2 Pilot extrémně obtížné. Bývá zvykem udělat přehlednou tabulku a jasně uvést plusy a mínusy daného produktu. Abych byl upřímný – to, že se hodinky chovají přesně jak mají, nepovažuji za klad. Od produktů značky Garmin to člověk očekává tak nějak automaticky. Stejně tak ale nemohu říct ani nic negativního. Kromě občasných záseků, kdy se hodinky musí jakoby probudit při delší chvilce nepoužívání (platí pro pasivní nošení na ruce, za letu při zapnutém GPS příjmu toto nikdy nenastalo) fungují již bezmála rok naprosto spolehlivě a bezproblémově.

Musím ale také zmínit, že nebýt snahy hodinky otestovat, asi bych je po prvním letu odložil. Z jediného jednoduchého důvodu – prostě je nepotřebuji. Běžný pilot, který sedá do letadla osazeného základními přístroji, v nich podle mě nenajde absolutně nic objevného. A když pak sednete třeba do cessny s glass-kokpitem Garmin 1000, hodinky stejného výrobce jsou asi to poslední, kam máte důvod se dívat.

Úplně jinak na tom může být pilot nějakého experimentálu nebo doma postaveného ultralightu, který se při letu spoléhá možná tak na nějaký motorový přístroj a rychloměr či umělý horizont je pro něj luxusem. Tomu asi skutečně mohou hodinky v hodnotě několika tisíc suplovat jinak těžkou a nákladnou zástavbu avioniky. Nechci ale hodnotit, zdali v takovém případě neposlouží lépe třeba přichycený tablet se základními polohovými čidly, který ve spojení s vhodným softwarem zastane obdobnou funkci jako D2.

Foto Garmin

A dost podobné je to i s vytvářením plánů. Hodinky Garmin dobře spolupracují s plánovacím softwarem Garmin Pilot a aplikacemi pro iOS či Android. Pokud je však někdo zvyklý plánovat trasu na tabletu, nevím, co by jej mělo vést k tomu orientovat se za letu podle malinkatého displeje hodinek. Ono málokdy má pilot při takovém letu volnou ruku, aby ji mohl jen tak natočit zápěstím vzhůru a zkoumat, kam letět dál.

Kdo tedy může najít v D2 zalíbení? Asi především pilot-hračička, který dokáže ocenit nepřeberné množství jejich funkcí a přizpůsobí si je na míru svým potřebám. Mohou ale také posloužit třeba jako dárek pro každého pilota, který provozuje trochu aktivnější sportovní styl života a mimo létání si občas třeba rád zaběhá nebo se projede na kole. Takový člověk velmi pravděpodobně ocení možnost doplnit klasický chronometr třeba o snímač tepové frekvence a s pomocí multifunkčních hodinek snadno měřit vzdálenosti, kontrolovat převýšení či zpětně prohlížet právě dokončenou trasu.