Každým rokem zemře na palubách dopravních letadel na následky srdečních problémů přibližně tisíc lidí. Řadě z nich by mohlo pomoci doporučení Evropské resuscitační rady (ERC), který navrhuje umístit Automatizované externí defibrilátory (AED) na paluby dopravních letadel s palubním personálem. Od roku 2004 to u amerických letadel povinně nařizuje Federální letecký úřad (FAA). Na starém kontinentu prozatím záleží na rozhodnutí provozovatele.
Automatizovaný defibrilátor / Foto thehindubusinessline.com
Poprvé se lidský život pomocí AED podařilo na palubě amerického dopravce zachránit v roce 1998. Po letošní červnové smrti cestující na palubě letounu společnosti Ryanair se opět rozvířily diskuze o umístění život zachraňujícího zařízení i v letadlech evropských dopravců. „Při správném použití v případě fibrilace komor je úspěšnost zákroku asi 55 %,“ uvádí zpráva resuscitační rady. „Přesný počet případů cestujících postižených fibrilací komor na palubě dopravních letadel nicméně není známý, neboť se zde neuplatňuje ohlašovací povinnost,“ poukazuje zpráva na ne zcela přesné odhady okolo skutečného počtu takových případů. Rovněž dodává, že vážné zhoršení zdravotního stavu pasažéra připadne na jednoho ze 40 000 cestujících. Pro představu, pražské letiště průměrně odbaví okolo třiceti tisíc osob denně.
Z evropských leteckých společností se AED nachází například na palubách letounů Virgin Atlantic Airways, British Airways či easyJet. ČSA disponují defibrilátory ve všech letounech Airbus, do menších turbovrtulových ATR je však společnost umístit neplánuje. Tyto letouny nasazuje totiž na kratší tratě, kde spoléhá na vyškolený palubní personál. „Nevěřím, že existuje rozdíl mezi krátkými a dálkovými lety. Postižený člověk má na záchranu jen pár minut a nezáleží na tom, zdali letí deset minut nebo deset hodin,“ říká naproti tomu Alan Walsh, který se podílel na vyšetřování zmíněného úmrtí ženy na palubě letounu společnosti Ryanair.
Při fibrilaci komor není srdce pacienta schopno správně plnit svou funkci, neboť nepumpuje žádnou krev dále do těla. Jeho správnou činnost lze obnovit použitím elektrického výboje pomocí AED. Tento defibrilátor velikosti větší knihy je uzpůsobený pro snadné použití i neškoleným laikem. Při jeho použití zachránce umístí elektrody na hrudník postiženého, přístroj jej pak hlasovými pokyny vede k masáži a umělému dýchání, případně instruuje k potvrzení výboje.
Kromě pořizovacích nákladů musí provozovatel počítat s každoročními náklady na kontrolu správné činnosti AED. Na druhé straně cestujícím přidá na pocitu bezpečí v jinak limitovaném prostředí paluby letadla a v krajním případě může zachránit lidský život.
