Co čeká všeobecné letectví v roce 2016?

Navzdory krásně letovému počasí se v sobotu 6. února sešli všemožní zástupci všeobecného letectví v konferenčním sále střediska řízení letového provozu IATCC v Jenči u Prahy, a to na již tradičním předsezónním semináři zaměřeném právě na tuto kategorii létání. V rámci jednotlivých prezentací si přítomní mohli jednak připomenout události již proběhlé, i se dozvědět o novinkách, které nás teprve čekají. Naše redakce u toho samozřejmě nechyběla.

Nebezpečí v okolí Křivoklátu

Po úvodním slově pana Jana Štindla, ředitele provozní divize ŘLP, zahájil svou prezentaci Václav Janout ze stanoviště FIC Praha. Ten jednak poukázal na čerstvé změny ve frazeologii, které souvisí s lety VFR s letovým plánem, a poté znovu připomněl, jak dobře může pilotům posloužit hlas na frekvenci Praha Information, pokud se pilot při letu VFR ztratí. Informoval především o různých možnostech udávání polohy letounu, kterou může dispečer vztáhnout například k městům, řekám, dálnicím a dvojkolejkám, letištím a plochám SLZ či meteostanicím, které si může zobrazit přímo na radarové obrazovce. Důležité ale je, aby se pilot vždy včas ozval, když se dostane do potíží.

S další prezentací vystoupil Patrik Čebiš ze stanoviště APP/TWR Praha. Ten jednak připomněl změny v rozdělení vzdušného prostoru od loňského října, a to s důrazem na existenci prostoru CTA 1 Praha, který má v gesci nikoliv Praha Information, ale přímo stanoviště Approach, a to kvůli snazší koordinaci s IFR provozem přilétajícím do Prahy. Z toho plyne poměrně podstatné doporučení – pokud se chystáte odletět na kombinovaný let VFR/IFR z některého letiště v CTA 1 Praha (nebo v tomto prostoru hodláte přejít na IFR), domluvte si telefonicky svůj přechod na IFR nejen s FIC, ale přímo s APP Praha (tel. 220374548).

Prostor CTA 1 Praha / Foto ŘLP

Pan Čebiš dále upozornil na jeden „horký“ prostor, který se nachází na prodloužené ose ruzyňské dráhy 06 v okolí hradu Křivoklát, před hranicí ruzyňského CTR. Kvůli uspořádání vzdušného prostoru zde totiž dochází k výraznému sbližování VFR a IFR letadel, pokud provoz přistává na dráhu 06. Zatímco IFR provoz na přiblížení zde letí ve výšce 4 000 stop, VFR provoz zde může až do 3 500 stop. Pokud však pilot VFR mírně překročí hranici TMA směrem k CTR a ještě poletí ve výšce 3 600 či 3 700 stop (např. kvůli chybně nastavenému výškoměru na regionální QNH apod.), separace mezi provozem je už nebezpečně malá, a to mimo jiné z hlediska turbulence v úplavu. Příklad ilustrovaný na fotografii Boeingu 777 Emirates a malého letounu nenechal nikoho na pochybách, že je především v zájmu „malého“ pilota držet se ve vymezeném prostoru a létat ve výšce okolo 3 000 stop, která představuje „legální“ rezervu nad terénem (ano, jsou tam lesy, takže ideálně letět úplně jinudy) a zároveň bezpečnou vzdálenost od sestupů do Ruzyně.

Foto ŘLP

S další prezentací vystoupila Kateřina Kulová z oddělení ARO, která se věnovala předkládání letových plánů. Ta kromě zopakování již známých pravidel upozornila i na nejčastější chyby v plánech, kterých se dopouští piloti general aviation.

Mezi tradiční výstupy na této akci již patří „meteorologické okénko“ Jacka Keruma, který letos de facto shrnul všechna varování z let minulých a upozornil na nebezpečné jevy, kterými může být nízká teplota (námraza, zamrzání karburátorů při vysoké vlhkosti i v nadnulových teplotách), vysoká teplota (řidší vzduch, obtížnější vzlety při hraničních hmotnostech), turbulence, limitní dohlednosti atd.

O závěr dopoledního bloku přednášek se postaral Vladimír Horák z ÚCL, který vysvětlil okolnosti stále odsouvaného počátku teoretického testování pilotů kluzáků přímo na ÚCL. Důvodem je poslední změna zákona o správních poplatcích, která by těmto zkouškám konaným na půdě úřadu přicvakla cenovku 5 000 korun, což by prodražilo celý plachtařský výcvik někdy až o čtvrtinu. Minimálně do příslušné novely zákona (odhadem počátek roku 2017) tak zůstanou zkoušky z plachtařské teorie v gesci pověřených examinátorů.

Foto Jaroslav Lechnýř

Blíží se revoluce ve frekvencích i v LISu

Poměrně vzrušenou debatu uvedl hned na počátku odpolední části svou prezentací pan Jan Šikýř z úřadu pro civilní letectví, který se zaměřil na blížící se účinnost nařízení Evropské komise č. 965/2012 o neobchodním a zvláštním provozu – tedy legislativy, která se týká drtivé většiny provozovatelů ve všeobecném letectví. Vzhledem k rozsahu tohoto tématu se mu zcela určitě budeme v následujících měsících věnovat samostatnými články. Mezi nejdůležitější novinky ale zcela jistě bude patřit vyčlenění leteckého výcviku z leteckých prací do zcela svébytné kategorie a dále zavádění „nových“ institutů jako seznamovací let (samostatný druh provozu, nikoliv jako úvodní část výcviku) či let se sdílenými náklady. Celkem podle očekávání se debata po chvíli stočila k palčivému tématu vyhlídkových letů, které však s největší pravděpodobností zůstanou nadále v kategorii obchodní letecké dopravy.

Další slovo patřilo Josefu Veselému a Lubomíru Střihavkovi z Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Pan Veselý se svou prezentací také vrátil ke konci loňského roku, kdy začal platit nový systém povinných a dobrovolných hlášení v civilním letectví. Tématu jsme se na Aerowebu podrobně věnovali v článku Nový systém hlášení událostí v provozu vstupuje v platnost. Pan Střihavka poté informoval o loňské nehodovosti v oblasti všeobecného letectví a připomněl nejzásadnější smrtelné nehody, kterým dominovaly nehody v provozu vrtulníků, zejména nehoda A600 Talon (o výsledcích vyšetřování jsme vás informovali ZDE) a vrtulníku Robinson R44 na Modravě (závěrečná zpráva z vyšetřování ZDE). O statistikách loňské nehodovosti v ČR jste se mohli dočíst již v našem zpravodajství.

Počet úmrtí při leteckých (GA + SLZ) a parašutistických nehodách v letech 2011-2015 / Foto ÚZPLN

Předposledním bodem oficiálního programu semináře byl výstup Jiřího Valenty z ministerstva dopravy, který má na svých bedrech nelehký úkol – převést české radiotelefonování na kanálovou rozteč 8,33 kHz. Již dlouho strašící téma se velmi pomalu blíží k datu první vlny přelaďování a od letošního listopadu až do toho příštího se o něm na stránkách Aerowebu dočtete ještě několikrát. Uveďme alespoň ta zásadní data – první vlna přelaďování proběhne 10. listopadu 2016 (Ruzyně, Vododchody, Kbely, APP Praha), druhá vlna 30. března 2017 (ostatní IFR letiště a cca polovina VFR letišť) a poslední třetí vlna 9. listopadu 2017 (ACC Praha, zbylá VFR letiště, skupinové a operační kmitočty). Z toho pochopitelně vyplývá povinnost majitelů a provozovatelů letišť podniknout příslušné kroky (získání oprávnění ČTÚ atd.), ale také majitelů a provozovatelů letadel vyměnit palubní rádia za nová. Pan Valenta v této souvislosti vyslal na závěr prosbu provozovatelům letišť, aby si zkontrolovali a případně opravili své kontaktní údaje v AIPu či VFR příručce.

Závěr oficiální části semináře obstaral Marek Dočkal z Letecké informační služby ŘLP, aby informoval o zásadních novinkách, které LIS pro tento rok chystá. Připomněl, že mapa ICAO ČR 1 : 500 000 s datem účinnosti 15. října 2015 zůstane platná po celou dobu letecké sezóny 2016 a datum vydání nové mapy je zatím velkou neznámou. Promluví do něj jak některé další změny v rozdělení vzdušného prostoru, tak i již zmíněná první vlna změň leteckých komunikačních frekvencí.

Co se nejbližších změn v prostorech týče, zaznělo ústy pana Dočkala, že od dubna letošního roku si budeme muset do map zaznačit nový nebezpečný prostor LKD9 Brda v bezprostřední blízkosti areálu pro likvidaci nebezpečných materiálů v nedávno téměř opuštěném vojenském újezdu Brdy. Dobrou zprávou je, že tento prostor by měl de facto nahradit podstatně větší prostory LKTSA5 Jince, jejichž aktivace tak pravděpodobně nebude komplikovat pilotům lety přes Brdy.

Podstatné novinky čekají především interaktivní produkty Letecké informační služby – zejména webové stránky a mobilní aplikace. Webové stránky LISu by měl časem nahradit tzv. AIM portál, který nebude jen rozcestníkem pro různé aplikace LIS, ale skutečně efektivním portálem (s novým jednotným přihlášením) sdružujícím všechny užitečné nástroje, jako je AisView (nedávno nasazena nová verze na výkonnějším hardwaru), Integrovaný briefingový systém IBS (v průběhu léta bude upgradován, doplněn o nové funkce a především mobilní verzi), či zcela novou aplikaci LARS (Local Area Reservation Systém) – jakýsi rezervační systém pro velká řízená letiště, kde si budou moct piloti general aviation plánovat například lety po okruhu a další druhy místní činnosti v době, kdy na ně bude mít regionální stanoviště řízení letového provozu volnou kapacitu. I o těchto novinkách vás budeme na Aerowebu podrobněji informovat, jakmile začnou nabývat ještě reálnějších obrysů.

Ukázka z chystané aplikace LARS / Foto LIS ŘLP

Jak se zdá, rok 2016 bude ve všeobecném letectví opět plný menších i větších změn. Naším posláním i do letoška je, aby vám nic podstatného neuteklo!