Nácvik IMC létání na Flight Simulatoru – 2.díl

Poletíme z Prahy do Brna. Odstartujme z Prahy z dráhy 13 a stoupejme do letové hladiny 70. Po vzletu udržujme let v kursu dráhy (runway heading), tzn. poletíme stále kursem 130°. Ruzyňská dráha 13 má sice přesný kurs 126°, ale nebudeme puntičkáři, nehledě na to, že se nám stejně nebude dařit udržet kurs ani v rozmezí plus mínus 5°. Dokud uvidíme ven a na zem, nebudeme mít zajisté problém s udržením zadaného letu. Jakmile vletíme do mraků, soustřeďme pozornost na umělý horizont, rychloměr, kompas a variometr. V podstatě by tyto přístroje měly ukazovat neměnné hodnoty, jaké ukazovaly už před vlétnutím do mraků. Dbejme na to, abychom si vyrovnaný let příliš nerozházeli, protože potom bychom zdivočelý letoun, řítící se někam úplně jinam, velice těžko srovnávali do původního letu.

Když se všechno podaří, vyletíme za chvíli nad mraky v kursu 130° a stálou rychlostí (asi tak 110 až 130 kt) a stálou vertikální rychlostí (asi 500 až 1000 fpm). Nad horní hranici oblačnosti se vynoříme ve výšce 4000 ft (1200 m nad mořem) a pokračujeme ve stoupání až do 7000 ft. Pro jednoduchost budeme předpokládat, že tlak vzduchu QNH je 1013 hPa a je bezvětří.

Protože sice letíme nad mraky za krásné viditelnosti, ale pod námi je zataženo a na zem není vůbec vidět, přistoupíme k přístrojovému letu s využitím nikoliv GPS, ale radionavigace. Ta má i v dnešním létání své pevné místo a i když se GPS zabydlelo téměř na každé přístrojové desce, stále ještě není tím hlavním navigačním přístrojem a v žádném případě ne primární navigací při IFR létání.
Budeme tedy využívat radiokompasy. Naše Cessna umožňuje využívat radiomajáky VOR/DME nebo NDB. Ty prvně jmenované jsou VKV zařízení, na které si naladíme náš přístroj VOR v letadle (slangově se mu také říká VOR, ačkoliv se jedná jen o přijímač signálu, který vysílá pozemní maják VOR) a přístroj pak identifikuje směr, kterým od nás maják leží. Zařízení DME potom udává vzdálenost od tohoto majáku. Podotkněme, že sice většinou jsou v terénu kombinace VOR a DME, ale zejména v odlehlých částech světa často najdeme jen VOR nebo jen DME.

Maják NDB je jedním z prvních radionavigačních zařízení, jaká se v letectví začala v meziválečném období používat. Je to všesměrový vysílač, v podstatě prutová nebo tyčová anténa, vyzařující svůj signál v horizontálním směru rovnoměrně kolem dokola. Signál neobsahuje prakticky žádné informace, nosná vlna je modulovaná pouze tak, aby nesla morseovkou pípání s označením majáku (např. rakovnický NDB maják pípá v morseovce písmenka RAK). Když naladíme náš radiokompas v letadle na kmitočet některého NDB a zachytíme signál, ručička radiokompasu ukazuje směrem k majáku. Asi jako když v noci jdeme za osamělým světýlkem v dálce – to je stejný princip. Světýlko může blikat morseovkou nějaké znaky, což je stejné, jako když je modulací přenášena informace v signálu. Vysílací výkon NDB je poměrně malý a proto jeho signál v letadle zachytíme jen v nevelké vzdálenosti (obecně do nějakých 100 km od majáku). Signál z majáků VOR však zachytíme v podstatně větší vzdálenosti.

Proto si nyní v naší letící Cessně naladíme brněnský VOR/DME. Jeho kmitočet je 113.9 MHz a zadáme jej tak, že klikneme na ikonku s vysílačem, čímž se nám vyvolá panel s laděním rádií. V jeho horní části najdeme ladění NAV1 a uvidíme tam dva displeje, levý a pravý. Ten levý je aktivní, pravý je tzv. standby. V pravém si můžeme něco přednastavit a poté tlačítkem STBY přepnout na levý displej a aktivovat. Takže na pravém displeji si nastavme 113.9 a přepněme jej do levého displeje.

Kulatý přístroj s dvěma rafičkami, svislou a vodorovnou, nyní reaguje na signál majáku. Svislá rafička pravděpodobně nebude ukazovat svisle, ale bude vychýlená ke straně, protože na přístroji bude nastavený zřejmě jiný směr, než k brněnskému VORu. Otáčejme proto kolečkem OBS tak dlouho, až se svislá rafička ustaví do svislé polohy. Pozor ovšem na to, abychom letěli směrem k majáku a ne od něj – rafička je totiž ve svislé poloze ve dvou případech; letíme-li přesně k majáku a také letíme-li přesně od něj. K tomu účelu je v přístroji vedle písmenek NAV malá bílá šipka či trojúhelníček, jenž ukazuje, zda máme nastavený směr k majáku či od něj. Zapamatujeme si tedy, že navigaci vzhledem k VORu lze provádět buďto ve směru k majáku (tento směr se nazývá radiál), anebo od majáku.

Otáčením kolečka OBS nakonec nastavíme svislou rafičku do svislé polohy a na prstenci na obvodu ciferníku si odečteme směr – to je právě přesně ten směr, kterým od nás leží poloha majáku. My nyní, na cestě z Prahy do Brna, máme naladěn brněnský VOR/DME, takže otáčením kolečkem OBS jsme zjistili radiál na tento VOR a tímto kursem také musíme nyní letět. V pravé horní části palubní desky jsou i údaje o vzdálenosti od majáku v námořních mílích; musíme se naučit uvažovat v těchto jednotkách a zapomenout na metrickou soustavu. Časem už budeme z hlavy sypat informace o tom, za jak dlouho kam přiletíme z dané vzdálenosti, jakou rychlostí je potřeba vyklesávat při naší současné indikované vzdušné rychlosti, to všechno v angloamerických měrných jednotkách, které se celosvětově v letectví používají (vzdálenost v námořních mílích, výška ve feetech, rychlost v knotech, ale např. meteorologická dohlednost v Evropě v metrech či km, v USA ve statutárních mílích, to abychom to neměli tak jednoduché. Ovšem my jsme ti profesionálové a tak to všechno pochopíme a naučíme se používat).

Stejně, jako letíme „na maják“, můžeme letět i „od majáku“. Dejme tomu, že se nyní, na půli cesty mezi Prahou a Brnem, chceme otočit a vrátit se s využitím letu po určitém paprsku směrem od majáku. Je tu malý rozdíl oproti letu k majáku – letíme-li totiž směrem k majáku, může být naše poloha kdekoliv kolem VORu; nám potom stačí otáčet kolečkem OBS tak dlouho, dokud se rafička neustaví ve svislé poloze, čímž jsme zjistili směr, kterým máme k majáku letět. Tento směr s naším letadlem nasadíme a pak už se jen blížíme k VORu. Chceme-li však letět od majáku, měli bychom znát směr odletu už předem. Takto to uděláme i po naší obrátce mezi Prahou a Brnem. Chceme se od Brna (lépe řečeno od majáku VOR/DME BNO) vzdalovat v kursu 296°. Proto nejprve kolečkem OBS nastavíme kurs 296° a potom teprve otočíme letadlo do tohoto směru. S velkou pravděpodobností však svislá rafička nebude svislá, ale bude vychýlená do strany. To nastane tehdy, jestliže se nebudeme nacházet na odletové čáře, mířící směrem 296° od brněnského VORu. Ale právě od toho zde máme tuto rafičku, která nás nasměruje tak, abychom odletovou trať mohli nalétnout.