AIR TEAM - avionika a přístroje pro létání
Facebook Twitter Google+ YouTube RSS E-mail

Letiště Croydon - zapomenutý předchůdce Heathrow

20. září 2016
Autor: Martin Tatek, celkové hodnocení článku: 3,6
Klíčová slova: Rubrika: Letadla

Heathrow, Stansted, Gatwick, Luton, City. To jsou dnes hlavní letecké brány Londýna. Dříve však tuto roli plnil dnes pro mnohé zcela neznámý Croydon.

Některá současná světová letiště mají ve své historii jedno společné. Často totiž nejde o skutečné kolébky, kde byly v té které zemi položeny základy pravidelné letecké dopravy. Za ty opravdu první místa musíme považovat jiné vzdušné přístavy. V Paříži je to například Le Bourget, v Berlíně Tempelhof, u nás pražské Kbely či v metropoli nad Temží právě Croydon. Protože tato mnohdy legendární letiště bránila urbanistické expanzi měst nebo jednoduše kapacitně či technicky nedostačovala prudkému rozvoji letecké dopravy, byla jejich role dříve či později předána jiným, dnes významným leteckým uzlům. A právě tento osud potkal i první opravdu moderní letiště na britských ostrovech.


Foto Thecroydoncitizen.com

Letiště, kde vzniklo mayday

Letiště Croydon (chcete-li Air Port of London) zahájilo svůj provoz 29. března 1920 a na zhruba dvě desetiletí hrálo roli hlavního vzdušného přístavu britské metropole. Rozprostíralo se v jižní části tzv. Velkého Londýna ve městě Croydon, po kterém získalo název. K jeho založení vedlo propojení prvoválečných aerodromů Beddington a Waddon poté, co se představitelé Londýna rozhodli vybudovat velké a moderně vybavené letiště. To mělo disponovat jak terminálem, tak i celnicí, technickým zázemím, později hotelem nebo řídicí věží, kterou mělo dokonce jako vůbec první na světě. Jeho postupná rozsáhlá modernizace probíhající ve dvacátých letech vyšla na 260 tisíc tehdejších liber.

Pokud jde o zmíněnou řídicí věž, byl Croydon skutečně průkopnickým místem. Letištní personál se skládal nově i z řídicích letového provozu či radiových operátorů. Právě tito specialisté vytvořili řadu inovativních postupů a koncepcí, z nichž některé jsou využívány v letectví dokonce dodnes a přispěli tak k bezpečnosti letecké dopravy. Napadlo by vás například, že známý nouzový signál mayday vymyslel v roce 1923 právě croydonský radiotelegrafista Frederick Mockford? Jeho kolega, Jimmy Jeffs, který v roce 1922 získal vůbec první licenci pro řídicího letového provozu, také proslul svými nápady v oboru, a to nejen ve Velké Británii, ale i v USA. Sloužil i v armádě a za své zásluhy získal i několik vyznamenání.


Foto Londonist.com

Dvakrát denně do Paříže

Mezi premiérové destinace, kam se mohli cestující z Croydonu dostat, patřily Amsterdam, Rotterdam a Paříž / Le Bourget, přičemž do francouzské metropole se létalo dokonce dvakrát denně. Tato trasa se tak brzy stala nejfrekventovanější leteckou linkou světa té doby (mimochodem, mezi Paříží a Croydonem letěl později několikrát i slavný belgický detektiv Hercule Poirot, když vyšetřoval známou Vraždu v oblacích ve stejnojmenném díle Agathy Christie). V roce 1923 pak na mapu destinací přibyl i Berlín/Tempelhof a posléze i řada dalších měst.

Za důležitý milník historie Croydonu můžeme považovat rok 1924, kdy si zde zřídily základnu aerolinky Imperial Airways. Právě tohoto paradoxně soukromého dopravce si za svůj nástroj pro vytvoření leteckého spojení britských ostrovů se zbytkem světa vybrala tamní vláda. Seznam destinací dostupných z Croydonu přímým letem se tak utěšeně rozrůstal. Imperial Airways propojily Londýn vedle řady měst v Evropě také s Afrikou, Středním i Dálným východem a dokonce s dalekou Austrálií. Svého času rekordní linka na druhou stranu světa do Brisbane byla otevřena v roce 1934. Nutno dodat, že Imperial Airways nebyly jediní, kteří Croydon využívaly. Od počátku zde působily i dnes již takřka neznámé aerolinky Aircraft Transport and Travel nebo Instone Air Line.


Foto Aviationancestry.co.uk

Němý svědek rekordů i tragických nehod

Letiště Croydon bylo skutečně místem, kde se psala letecká historie, a to nejen proto, že zde najdeme počátky britské civilní letecké dopravy.  Bylo i místem, které doslova přitahovalo rekordy.

Tak namátkou. V roce 1926 odsud odstartoval a po patnácti dnech i šťastně přistál Alan Cobham, který uskutečnil rekordní let do a z Kapského města. O rok později zde dosedl také legendární Charles Lindbergh se svým Spirit of St Louis. A o další tři roky dále odsud naopak odstartovala anglická aviatička Amy Johnsonová ke svému rekordnímu letu do Austrálie. Mezi rekordmany patřily i Bert Hinkler, který v roce 1928 uskutečnil rekordní sólo let do australského Darwinu nebo Charles Kingsford-Smith, letící v následujícím roce opačným směrem.

V roce 1935 zde podle dostupných informací také došlo i k Velké letecké loupeži (skutečně ne Velké vlakové loupeži, která se udála později). Pět zlodějů se vloupalo do letištní budovy a uloupilo zlato v obrovské hodnotě. Detektivové Scotland Yardu jej nikdy nevypátrali a údajně byl zadržen pouze jeden jediný podezřelý.


Foto Countrysmallholding.com

Naopak temnou stránku londýnského Croydonu představuje osm leteckých nehod, ke kterým na letišti během jeho fungování došlo. Ta nejtragičtější se přihodila 9. prosince 1936, kdy během startu za mlhy na pravidelné lince do Amsterdamu havaroval letoun Douglas DC-2 Ljister nizozemských KLM (reg. PH-AKL). Při toho času nejhorší britské letecké katastrofě zahynulo 15 ze 17 osob na palubě, a to včetně bývalého švédského premiéra admirála Arvida Lindmana nebo španělského aviatika a vynálezce vírníku Španěla Juana de la Ciervy. Jako pravděpodobný viník byl následným vyšetřováním britské komise označena posádka, která za ztížených podmínek ztratila kontrolu nad letounem během startu a zároveň nepřijala včas správná rozhodnutí, která mohla nehodě zabránit.


Foto Croydonairportcalling.blogspot.cz

Ve službách RAF

Temná mračna, která v podobě druhé světové války přikryla Evropu a posléze i celý svět v letech 1939 až 1945, zasáhla i Croydon. Veškerý civilní provoz byl zastaven a dopravní letouny nahradily stíhačky Královského letectva. Naneštěstí pro letiště se tak stalo v době, kdy počty odbavených pasažérů utěšeně stoupaly. Z Croydonu se podobně jako z mnoha dalších stala v září 1939 opět vojenská základna a vlastně se tak vrátil ke své původní roli. Svou důležitost sehrál zejména během proslulé Bitvy o Británii, kdy byl domovem například 92. perutě RAF a legendárních Spitfirů. K tragické události došlo v srpnu 1940, kdy se letiště stalo cílem náletu německé Luftwaffe. Bomby zabily a zranily desítky osob a poničily letištní infrastrukturu, a to včetně té civilní. V dalším průběhu války se zde usídlilo velení transportního letectva RAF.


Foto Museumofcroydon.com

Poválečná derniéra

Konec války sice pro mnohé znamenal nový začátek, ale v případě londýnského letiště Croydon bylo zřejmé, že nebude trvat dlouho a role tohoto vzdušného přístavu ztratí na své důležitosti. Novou „jedničkou“ pro mezinárodní lety se v rámci Londýna totiž brzy po válce stalo Heathrow, letiště dříve využívané převážně armádním letectvem. Poválečný rozvoj britské metropole mimo jiné znamenal, že z dřívějších vesnic se staly součásti velkého města, které se tak utěšeně rozrůstalo. To vše zapříčinilo, že v okolí letiště Croydon již nebylo místo na jeho expanzi. Jeho krátké travnaté dráhy přestaly vyhovovat velkým letadlům té doby, což vzhledem k prudkému rozvoji letecké dopravy znamenalo jeho konec.

Po skončení války se Croydon sice dočkal svého znovuotevření v únoru 1946 a ještě několik následujících let plnil roli alespoň sekundárního londýnského letiště, ale nakonec představitelé města rozhodli o jeho uzavření a převedení civilního provozu na jiné plochy. Poslední pravidelný odlet se uskutečnil 30. září 1959 v 18:15, a to na letu společnosti Morton Air Service. Kapitánem byl muž s příznačným jménem Geoffrey Last. Následován byl ještě posledním odletem soukromého stroje vůbec, v 19:45. O zhruba dvě a půl hodiny později Croydon Airport definitivně dohrál svoji roli nejdůležitějšího londýnského letiště. Skončila tak éra jednoho důležitého místa, kde se zrodila britská civilní letecká doprava.

Croydon dnes

Důvody, proč byl Croydon uzavřen, se naplnily zcela a většina letištní plochy, kde dříve panoval čilý letecký ruch, je dnes zastavěna. Jako návštěvnické centrum a malé muzeum dnes slouží řídicí věž a stále stojí i bývalý terminál, před kterým hrdě parkuje letoun de Havilland Heron s registrací G-AOXL a barvami stroje, který zde v září 1959 vykonal zmíněný poslední pravidelný let.


Foto Londonunveiled.com







Jak oznámkujete tento článek?

Aktuální skóre: 3,6

Jako ve škole, 1 nejlepší, 5 nejhorší.

+
1
2
3
4
5
-


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů
Celkem 0 příspěvků. Dodržujte prosím tato jednoduchá pravidla.


Přidat vlastní zkušenost

Přečtěte si prosím pravidla pro příspěvky

Jméno: Předmět příspěvku:

Ochrana proti spamu - připočtěte k číslu 13 pětku a výsledek zapište do tohoto políčka:

   Adresa autora: 54.80.169.1 xxx
Pilot je chlap, kterej si s ženskejma povídá o letadlech a v letadlech o ženskejch...
saroten overdosis kforgiftning.site saroten 40

Přehled leteckých simulátorů v ČR





 





Máte připomínku nebo námět k Aerowebu?
Budeme potěšeni za každý váš námět nebo připomínku. Stále je co zlepšovat :-)


Číslo publikace ISSN 1801-6847. Copyright (c) 2005-2014 Aeroweb.cz. All rights reserved.
Server provozuje společnost Mavisys, s.r.o.