Mám na to být pilotem?
Facebook Twitter Google+ YouTube RSS E-mail

Dva roky Arafatova letiště

12. ledna 2017
Autor: Martin Tatek, celkové hodnocení článku: 3,4
Klíčová slova: Rubrika: Letadla

Některá letiště slouží cestujícím dlouhá desetiletí, jiná pouze několik let. Případem spadajícím do druhé skupiny je vzdušný přístav Jásira Arafata v jižní části neklidného Pásma Gazy.

Vznik za mezinárodní podpory

Mezinárodní letiště pojmenované po známém palestinském politikovi se nachází v jižním cípu Pásma Gazy takřka na hranicích s Egyptem a Izraelem. Spolu se vzdušným přístavem Gush Katif bylo jedním ze dvou v této oblasti, které patřilo Palestincům.  A právě fakt, že se nachází na takto „horké“ půdě, měl doslova fatální dopad na jeho fungování.


Foto Wikipedia.org

Výstavba aeroportu (známého i pod označeními Gaza či Dahaniya – GZA/LVGZ) započala 20. ledna 1996 na základě výsledků tzv. Oselských dohod a za silné podpory mezinárodního společenství. Slavnostního položení základního kamene se účastnil i Jásir Arafat a svou přítomností tak potvrdil fakt, že šlo pro Palestince o velké vítězství. Izrael totiž do té doby z obav o svou bezpečnost pochopitelně nechtěl o nějakém novém letišti na tomto území ani slyšet a nakonec i přesto, že jej povolil, nechal si částečnou kontrolu nad jeho fungováním.

Protože pokrytí nákladů výstavby, které se vyšplhaly do výše více než osmi desítek milionů dolarů, nebylo v silách Palestinců, podílela se na financování řada zemí ze všech koutů světa. Svým dílem přispěly namátkou například Japonsko, Egypt, Saudská Arábie, Španělsko, Německo či Maroko. A právě letiště krále Mohammeda V. v marocké Casablance se údajně stalo předlohou pro nově vznikající terminál.


Gazathedearweeplace.com

Slavnostní otevření

Po svém dokončení disponovalo letiště jednou vzletovou a přistávací dráhou 01/19 o délce takřka 3 100 metrů a pěkně řešeným terminálem, který cestujícím nabízel i VIP salonek vyzdobený v tradičním stylu. Neoslňovalo sice svojí velikostí (jeho roční kapacita činila 700 tisíc pasažérů, což je pro srovnání asi o 100 tisíc méně než kapacita slovenského letiště v Košicích), přesto se však stalo jakýmsi symbolem suverenity a nadějí pro Palestince, kteří toužili po vlastní zemi. Takto byly alespoň propojeni se zbytkem světa.

Slavnostního otevření se 24. listopadu 1998 vedle nejvyšších představitelů zdejší samosprávy zúčastnili i pozvaní hosté ze spřátelených zemí. Jako první se na ploše v půl deváté ráno objevil stroj Egypt Air přilétající z Káhiry. V následujících hodinách jej pak následovalo ještě dalších osm letounů, přičemž si Jásir Arafat během dne na červeném koberci potřásl rukou vedle zástupců Egypta také například s delegací z Maroka či ze Španělska. Jak dokládají dobová videa, šlo o obrovskou událost, která neušla pozornosti médií ani tisíců Palestinců z řad široké veřejnosti.

Ani ne o třicet dní později přivítalo letiště asi nejvýznamnějšího hosta své krátké historie. V rámci návštěvy Pásma Gazy se zde se svým Air Froce One zastavil americký prezident Bill Clinton. A aby nebylo známých osobností málo, pár měsíců na to Clintona následoval známý jihoafrický bojovník proti apartheidu, politik a prezident Jihoafrické republiky Nelson Mandela.


Foto America.aljazeera.com

Nová báze Palestinian Airlines

Po všech slavnostních oficialitách se zdálo, že letiště čeká světlá budoucnost. Své tři stroje (2 x Fokker F-50 a 1 x Boeing 727) sem z Egypta přesunuly Palestinian Airlines a pár dní po otevření vzdušného přístavu zahájily pravidelné lety do Ammánu a Káhiry. V dalších měsících se staly nejsilnějším dopravcem a postupně rozšiřovaly počet destinací a množství přepravených pasažérů. V roce 2000 spojovaly Gazu vedle výše uvedených destinací například také s Larnakou, Džidou, Abú Dhabí, Dubají, Istanbulem či Dauhá. Vedle toho se staly členem organizací IATA a AACO (Arab Air Carriers Organization) a plánovaly expanzi včetně nezbytné modernizace flotily. Svého maxima v tomto období dosáhly právě v létě roku 2000, krátce předtím, než byly nuceny přerušit provoz, respektive jej přesunout do egyptského El-Aríše.

Seznam zahraničních aerolinek, které si Arafatovo letiště vybraly jako svou destinaci, čítal Egypt Air, Royal Air Maroc, Royal Wings a údajně také rumunský Tarom a ruského dopravce Rusavia. Svou misi zde plnil mimo jiné také letoun organizace The Flying Hospital.


Foto Dtoday.de

Izraelské bomby a rychlý konec nadějí

Předpokládaná světlá budoucnost letiště vzala však brzy za své, když na přelomu tisíciletí zhoršující se izraelsko-palestinské vztahy vyvrcholily v tzv. Druhou intifádu. V říjnu 2000 přerušily provoz Palestinian Airlines, aby jej po několika měsících přesunuly zpět do Egypta. To horší však přišlo v prosinci 2001. Na jeho počátku totiž Arafatovo letiště bombardovaly izraelské letouny F-16. Izrael se obával, že by mohlo být využíváno k dopravování zbraní či palestinských bojovníků, a tak zásah dostala jak řídicí věž, tak i radarová stanice. V průběhu následujícího měsíce navíc izraelské buldozery letiště „dorazily“, když silně poškodily asfaltový pás vzletové a přistávací dráhy.


Foto Dailymail.co.uk

Místo rekordů zarůstá trávou

Přes všechny těžkosti se Arafatovo letiště, respektive zbytky vzdušného přístavu, po svém uzavření ještě jednou zaplnili lidmi. Nešlo však o cestující, ale o účastníky netradičního světového rekordu vytvořeného pod záštitou organizace UNRWA (United Nations Relief and Works Agency). 22. července 2010 na dráze letiště v jednu chvíli driblovalo basketbalovým míčem nejvíce lidí (dětí) v dějinách – 7 556.

Dnes je z Arafatova aeroportu jen další letiště duchů. Čas od času se sice objeví hlasy pro jeho možnou obnovu, nicméně ruiny letiště mezitím stále zarůstají trávou. Vše záleží na tom, jak se v budoucnu vyvinou vztahy mezi Palestinci a Izraelem.







Jak oznámkujete tento článek?

Aktuální skóre: 3,4

Jako ve škole, 1 nejlepší, 5 nejhorší.

+
1
2
3
4
5
-


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů
Celkem 0 příspěvků. Dodržujte prosím tato jednoduchá pravidla.


Přidat vlastní zkušenost

Přečtěte si prosím pravidla pro příspěvky

Jméno: Předmět příspěvku:

Ochrana proti spamu - připočtěte k číslu 1 pětku a výsledek zapište do tohoto políčka:

   Adresa autora: 54.198.104. xxx
Když je vše v pořádku, asi jste něco přehlédli.
cipramil withdrawal cipramil ingredients cipramil ingredients

Přehled leteckých simulátorů v ČR





 





Máte připomínku nebo námět k Aerowebu?
Budeme potěšeni za každý váš námět nebo připomínku. Stále je co zlepšovat :-)


Číslo publikace ISSN 1801-6847. Copyright (c) 2005-2014 Aeroweb.cz. All rights reserved.
Server provozuje společnost Mavisys, s.r.o.