Ve dnech 18.-20.5. se sešli příznivci motorového paraglidingu na malebném letišti Chabeřice, poblíž Zruče n. Sázavou. Přesto že celý týden zdatně foukalo, na víkend nám p. Míková v předpovědích slibovala teplo a slabý vítr do 4m/s. Nekecala, už v pátek v poledne se sotva pohnul lístek na stromě a tak nebylo nač čekat. Po příjezdu, uvítání s již přítomnými kolegy a seznámení s místními zvyklostmi a omezeními jsme se hned pustili do létání. Já zvolil oblet vodní nádrže Želivka, kterážto zásobuje skoro celou Prahu pitnou vodou. Absence chat, pláží a jiných známek civilizace v její blízkosti z ní dělá jednu z nejhezčích přehrad v ČR. Opakem je řeka Sázava, která byla cílem dalšího výletu, její břehy jsou přímo obsypány rekreačními objekty a i na samotné řece byli již vidět vodáci jak bojují na nesčetných jezech.
Po velmi chladné noci – k ránu byly –2st.C , následoval opět krásný teplý slunečný den, který přilákal i několik kolegů ultralajťáků, aby přiletěli na kus řeči a někteří dokonce zůstali až do neděle. K vidění byla Sluka, Sova, Straton, Fox, motorová rogala a další. Samozřejmě my, motoroví paraglidisté jsme také nezaháleli a okolní obloha byla neustále plná různobarevných vrchlíků. Vše jelo jako na drátkách a úsměv ze rtu nevyhnalo ani občasné nechtěné přistání do řepky, která dráhu ze dvou stran obklopovala. Vše se vždy obešlo bez jakékoliv škody – nešťastníci byli chyceni řepkou jako do peřin. Pouze cesta ven byla trochu problematičtější, motorovou tříkolku muselo dokonce vynést šest siláků na ramenou :o) Navečer jsem tentokrát zvolil trať po okolních pamětihodnostech a navštívil hrady v Ledči a Zruči n. Sázavou a jako třešinku na dortu jsem si nechal návštěvu zámku Konopiště. Po cestě tam i zpět byl čilý provoz, potkal jsem několik balonů a letadel, prostě kdo měl chuť a „křídla“, byl ve vzduchu.
Noc opět chladná, ale hřály nás zážitky a také v připraveném stanu bylo možno se prokrvit tancem, nebo ochutnávkou některým z nabízených nápojů. Dal jsem si teplou slivovici s medem a nelitoval jsem…
V neděli ještě většina z hojného počtu zúčastněných polétala a potom už rozloučení , poděkování pořadatelům a odjezd. Za měsíc bychom se měli opět setkat, tentokrát ve Vysokém Mýtě, tak doufám že se tamním pořadatelům podaří objednat také tak skvělé počasí a nám všem přeji abychom si dovedli opět vytvořit tak pohodovou a přátelskou atmosféru.
