Po třiatřiceti letech se zase Praha stala centrem dění v kosmonautice. Dnes dopoledne byl totiž v prostorách Kongresového centra kulturním programem, reprezentujícím Českou republiku, slavnostně zahájen 61. ročník Mezinárodního astronautického kongresu (IAC). Spolu s Mezinárodní astronautickou federací (IAF) ho pořádá Česká kosmická kancelář.
Nad IAC převzali záštitu prezident republiky Václav Klaus a primátor Hlavního města Prahy Pavel Bém, který také spolu s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourekem a naším kosmonautem Vladimírem Remkem celou akci zahájili. Za český přípravný výbor pak promluvil ředitel České kosmické kanceláře, Ing. Jan Kolář.
61. mezinárodního astronautického kongresu se účastní na dva a půl tisíce špičkových vědců a manažerů kosmického průmyslu či kosmických agentur. Jeho součástí je i dnes otevřená výstava kosmických družic, modelů raket, vědeckých aparatur a technologických řešení.
Jak připomíná náš první a dosud jediný kosmonaut Vladimír Remek, když byl kongres IAF v Praze naposledy (1977), létali do vesmíru jen Rusové a Američani. Tuto situaci změnil až jeho start v r. 1978. Dnes je vesmír otevřen všem národnostem a národům, které chtějí přiložit ruku k výzkumu kosmického prostoru.
První plénum a atom pro Mars
Na prvním odpoledním plenárním zasedání pražského kongresu se dnes sešli vrcholní představitelé národních a mezinárodních kosmických agentur, např. Charles Bolden za NASA, Anatolij Perminov za Roskosmos, Jean-Jacques Dordain z Evropské kosmické agentury (ESA), či Keiji Tachikawa za Japonsko (JAXA).
Hlavy kosmických agentur debatovaly před plénem o současných problémech kosmického výzkumu a perspektivách, na které se v rámci sluneční soustavy chtějí zaměřit. Debata se točila zejména kolem výzkumu planet, případného návratu na Měsíc a letu k asteroidům či na Mars.
Pravda, nic zásadně nového nikdo neřekl, až na Anatolije Perminova (na obrázku vlevo), šéfa ruské kosmické agentury. Ten oznámil, že v Rusku byl obnoven vývoj atomového motoru, který by mohl umožnit meziplanetární lety.
Jak známo, vývoj atomových motorů probíhal jak v USA (projekt Prométheus) a v někdejším SSSR byl se střídavými úspěchy prováděn už od šedesátých let. V sedmdesátých letech pak pod patronací nejlepšího ruského „motoráře“ Valentina Gluška. Testy prototypu jaderného motoru začaly v r. 1971 v Semipalatinsku. Do roku 1988 bylo provedeno 30 simulovaných letů bez jediné nehody. V konečné verzi měl motor RD-0411 tah 70 tun a měl být součástí projektu UR 700 – superrakety konstruktéra Čelomeje.
Ještě v roce 1989 vypracoval Kurčatovův institut finální projekt letu na Mars s použitím tzv. nukleothermálních raketových motorů ve svazku o tahu 20 tun a specif. impulsu 815-927 sekund. Reaktor mohl kromě toho dodávat až 200 kW el. výkonu pro ostatní systémy stanice a posádku.
Ještě v r. 1990 vypracovala údajně NPO Energia studii na zmenšenou variantu nukleoelektrického pohonu ERTA (Elektro-Raketnyj Transportnyj Aparat) s reaktorem o hmotě jen 7 500 kg, aby ho mohly vynést na LEO i menší nosiče jako TITAN 4B, ARIANE 5 nebo malá ENERGIA M. Že by šlo o pokračování?
Prozaické kosmické starosti
Dalšími tématy plenárních zasedání budou např. výsledky výzkumů probíhajících na Mezinárodní kosmické stanici ISS, která letos slaví desetileté výročí nepřerušeného obývání lidskou posádkou. S tím souvisí i sympozium o kosmické medicíně, které opět bude řešit vlivy vesmíru na člověka během dlouhodobých pobytů ve stavu beztíže a radiačního nebezpečí.
Na pořad přijdou i témata jako rozvoj GPS systémů, globální zvyšování hladiny moří a jejich dopad na lidstvo, či vize kosmických operací programů nové generace. Samostatné plénum bude mít i ESA s evropskými vizemi včetně její pozice v průzkumu sluneční soustavy sondami či pilotovaných letech.
Páteční plenární zasedání se bude pod názvem Czech Space Visions věnovat výhradně České republice a jejím současným aktivitám v oblasti kosmonautiky.
Kongres sám se mimo jednání v plénu skládá z 28 sympozií na rozličná témata, která se dále člení do desítek detailnějších sekcí a cca 260 samostatných lekcí. Součástí kongresu je rovněž speciální sekce pro studenty a mladou generaci, poslance parlamentů z různých zemí světa, společný workshop OSN a IAF na téma Aplikace globálních družicových navigačních systémů pro blaho lidstva a jeho rozvoj.
Přijďte v pátek na výstavu!
Dnes byla také otevřena doprovodná výstava, na které se tradičně představují firmy a pracoviště účastnící se prací na kosmickém výzkumu (včetně výroby aparatur, družic či raket) i velké národní kosmické agentury jako NASA (USA), CNSA (Čína), CNES (Francie), DLR (Německo) a Evropská kosmická agentura.
Českou kosmonautiku na výstavě představuje ve svém stánku Česká kosmická kancelář. Výstava v prostorách Kongresového centra potrvá celý týden a je jen škoda, že pro veřejnost bude otevřena pouze v pátek 1. října.
