Pěkné počasí a pozitivní zprávy z Chorvatska směrem k českým turistům navnadí leckterého tuzemského pilota k oblíbenému leteckému výletu za koupáním. Takový let je aktuálně možný, ale jeho praktické provedení má svá úskalí.
Schengen a ne-Schengen
Každý pilot, chystající se aktuálně na zahraniční, či chcete-li mezinárodní let, by jako první restrikci patrně objevil NOTAM X0548/20, který zjednodušeně říká, že jediným letištěm, přes které je možné z Česka odletět do zemí tzv. Schengenského prostoru, je Praha-Ruzyně (LKPR). Toto omezení vyplývá z opatření obecné povahy (OOP) vlády ČR ze 4. května 2020, které však kromě Ruzyně zmiňuje pro úplnost (a usnadnění například vládních či vojenských letů) i letiště Kbely (LKKB).
Pokud se ale chceme vydat mimo Schengenský prostor (tedy například do výše zmíněného Chorvatska), je situace jiná - možná paradoxně méně omezená. „Opatření se nikterak nedotýká vnějších hranic (Schengenu). Překračovat vnější hranici (lety z/do zemí mimo Schengenský prostor) lze po skončení nouzového stavu standardně přes všechna mezinárodní letiště,“ uvedl na dotaz naší redakce Adam Rözler z odboru tisku a PR Ministerstva vnitra, které má ochranu hranic včetně těch vzdušných ve své gesci.
Tuto informaci potvrzuje i vyjádření Františka Jemelky, tiskového mluvčího Mnisterstva dopravy. „V ČR jsou mezinárodní letiště z hlediska odbavení dělena ještě na ta, kde je možné přijímat lety v rámci Schengenu a non-Schengenu. Skutečně je tedy možné od 18. května uskutečnit let s cestujícími na palubě letadla do Chorvatska i z mezinárodní non-Schengen letiště.“
Pro let do Chorvatska si tak můžeme zvolit kterékoliv tuzemské letiště, které má status mezinárodní (i neveřejné). Jen je třeba mít na paměti, že řada takových letišť vyžaduje „objednat“ celní a pasové odbavení alespoň 24 hodin předem.
Z povinnosti překračovat hranice České republiky výhradně přes LKPR a LKKB pochopitelně existují výjimky, ty se však valné většiny čtenářů nejspíše netýkají. Jde o lety za účelem pátrání a záchrany, lety za účelem hašení požárů, lety pro zdravotnické účely včetně sekundárních a repatriačních letů, poziční lety, lety pro technické účely a lety za účelem kontroly nebo ověřování navigačních zařízení.
„V současné době se připravuje rozšíření seznamu míst určených pro překračování vnitřních hranic (včetně vzdušné hranice), které projedná vláda pravděpodobně v pondělí 25. května,“ dodal pan Rözler k odhadu dalšího vývoje těchto omezení na hranicích.
Výcvik vs. letecké práce
Náš výlet za koupáním je však potřeba hodnotit i z hlediska následných opatření po návratu.
V prvé řadě je třeba určit, do jaké kategorie provozu náš výlet vlastně spadá. Zapeklitá je v tomto ohledu už samotná legislativa. Donedávna totiž platilo, že třeba letecký výcvik je součástí množiny nazývané letecké práce. Tento letitý stav je dokonce stále zachycen i v textu zákona o civilním letectví.
Realita je ale jiná. „V případě pilotních výcviků se postupuje podle evropské legislativy a tudíž se výjimky pro posádky letadel provádějící letecké práce na pilotní výcvik nevztahují,“ připomíná aplikační přednost evropských zákonů před tuzemskými pan Jemelka z resortu dopravy. Právě evropské právo totiž do leteckých prací výcvik nezahrnuje.
Pokud tedy provádíme let jako pilotní výcvik, pak platí stejná pravidla jako při ryze soukromém letu - nevztahují se na nás výjimky z omezení volného pohybu osob, jak je uvedeno například v Pravidlech pro vstup (návrat) osob již pobývajících na území ČR na webu ministerstva vnitra, které explicitně zmiňuje posádky dopravních letadel a posádky letadel provádějící letecké práce. Znamená to například, že bychom po návratu do Česka museli předkládat negativní test na COVID-19, anebo bychom museli na 14 dní do karantény.
Chorvatsko a dál?
V neposlední řadě je třeba se před naší cestou seznámit s pravidly vstupu/výstupu z/do vybrané země a pohybu v ní. Aktuálně totiž stále platí, že se do většiny zemí jako běžní turisté nedostaneme. Tyto podmínky se však mění téměř každý den a je dobré si poznačit stránku ministerstva zahraničí, kde jsou podmínky u jednotlivých zemí uvedeny.
Námi zmíněné Chorvatsko je zatím k Čechům přívětivé a na své území vás pustí, pokud prokážete například rezervaci ubytování či doklad o pronájmu plavidla. Patrně byste tak narazili s prostým „výletem na otočku“, se záměrem přespat a chvíli pobýt by to snad jít mohlo. Záleží však v konečném důsledku na ochotě daného celníka, který zrovna dostane váš pas na stůl.
K našim nejbližším sousedům se prozatím jako turisté většinou nedostaneme. Slovensko, Polsko a Německo až na výjimky prozatím neumožňují vstup cizích občanů do své země. Rakousko českým občanům uzavřené není, avšak je potřeba se při vstupu prokázat negativním testem na koronavirus. Zároveň by mělo být možné přistát na kterémkoliv rakouském letišti.
Na úplný závěr je však potřeba dodat, že informace v článku uvedené mají při současném vývoji poměrně omezenou trvanlivost. Ačkoliv se je budeme pokoušet pravidelně aktualizovat, velice v tomto oceníme pomoc vás, našich čtenářů. Budeme rádi, pokud se o své zkušenosti s plánováním letů do zahraničí podělíte i s dalšími piloty.
