Smartwings přistálay jako první s „MAXem“ na Antarktidě (Zdroj: Aeroweb.cz)
Letecká společnost Smartwings si připsala jedno prvenství. Je prvním dopravcem na světě, který realizoval let Boeingu 737 MAX na Antarktidu. Let proběhl na základě objednávky společnosti Aircontact. Letoun registrace OK-SWB vezl na tamní základnu členy Norského polárního institutu a zásoby pro polárníky.
Foto: Facebook.com @smartwingscz
Výzkumná stanice Troll Research Station provozovaná Norským polárním institutem je situována 235 kilometrů od mořských břehů, ve východní části Pobřeží princezny Marthy - v Zemi královny Maud. Pracovníci stanice se zabývají monitorováním životního prostředí a klimatu, souvisejícím vědeckým výzkumům a mapování oblasti.
Letiště Troll Airfield bylo postaveno v roce 2005, je vybudováno kompletně na ledu. Pro účely leteckého spojení polární stanice s okolním světem slouží 3 000 metrů dlouhá a 60 metrů široká ranvej. Dráha je vybudovaná na ledovci ve výšce 1 232 metrů nad mořem. V oblasti běžně panují průměrné teploty kolem 25 stupňů pod bodem mrazu, v létě se teploty blíží nule. Na letiště Troll Airfield se přistává pouze vizuálním přiblížením bez pomoci přístrojů. Vzhledem k tomu, že v okolí neexistuje jiné záložní letiště, bylo nezbytné pro užití Troll Airfield získat posouzení a schválení od českého Úřadu pro civilní letectví.
Realizace letu závisela také na nasazení patřičně kvalifikované posádky, kterou tvořili tři zkušení kapitáni Smartwings: Lubomír Malík, Jan Šťastný a Tomáš Nevole. Plánování netradiční mise zabralo dlouhé měsíce. Piloti během nich prošli výcvikem pro seznámení s letištěm. Kromě toho celá posádka absolvovala výcvik přežití v arktických podmínkách. Letoun byl také vybaven soupravami pro přežití v mrazivých podmínkách včetně polárních oděvů.
Boeing 737 MAX odstartoval z norského Osla, pokračoval přes hlavní město Čadu N’Djamena do Kapského města a později na Antarktidu. Na letišti Troll Airfield přistál Boeing v ranních hodinách po šestihodinovém letu z Jižní Afriky. Letoun během mise dohromady překonal 15 680 kilometrů. Na Antarktidě letoun strávil zhruba dvě hodiny, aby později zamířil stejnou trasou zpět do Norska. Let za jižní polární kruh proběhl bez jakýchkoliv komplikací, uvádí Smartwings prostřednictvím svých sociálních sítí.
Obdobný let by Smartwings měly uskutečnit znovu během druhé poloviny února letošního roku.
To je opravdu centrifikováno jako letište? U nás máme plochu SLZ, která je mnohem vybavenější, navíc máme dokonce hangár a velkou klubovnu s honosným žlutým označením >>C
Přeci jen, plochy SLZ je náš lokální výmysl a produkt našeho nesmyslného zdvojeného systému v civilním letectví. Upřímně netuším proč vůbec máme dva druhy "letišť". Buďto to je letiště nebo není, takhle je v tom zbytečně bordel.
... buďme rádi, že je zatím dvojí systém.... nebo chcete v UL létání spňovat ve všem to, co je požadováno EASA , resp ÚCL. Díky tomu je u nás možný takový rozvoj " malého" létáni....
A přistání za vidu je i u tak velkého letadla možné a není to nic vyjímečného. Podívejte se třeba na letiště KSA v poušti, kde není nic., jen oplocená dráha - oplocená, aby na ni nechodili velbloudi. A taky tam létají dopravní letadla....
Chápu že někde dvojí standard potřeba je. Někde je to ale na škodu a co je vůbec zvláštní když jednu věc dělají dva úřady.
Například je v pořádku a žádoucí aby člověk co si postaví sám pro sebe nějaký létající aparát nemusel splňovat stejné požadavky jako fabrika co je vyrábí na velké série. Taky by ovšem na takovém aparátu neměl provozovat komerční činnost, měl by být omezen v manévrech co s tím může dělat a v podmínkách za kterých může létat - což na štěstí platí.
Co naopak, podle mého, žádoucí není a nemělo by být, je dvojí metr pro fabrické stroje. Proč jeden výrobce musí plnit požadavky CS-23 a druhý ne? Oba vyrábí na kšeft velké série, pak mi přijde logické aby oba vyráběli podle stejných předpisů. Otázka je jestli mají být výrobky provozované ve stejném režimu, ale to je už jiná problematika.
Stejně tak nechápu existenci ploch SLZ. Proč mají existovat dva druhy "letišť"? Jedny s provozní zónou, ochranými pásmy a službou pod úřadem. Naproti tomu pak druhé bez toho všeho a klidně s překážkami v sestupové rovině pod amatérským úřadem. K čemu tento dvojí systém pomáhá a v čem je výhoda existence ploch SLZ oproti skutečnému letišti?
Nedávno jsme si prošli kontrolou z úřadu. Žádný velký problém v tom nebyl, zkontrolovali nám stanoviště, deníky a dokumentaci. Popovídali jsme si a prodloužili nás. Nic tak strašného co by nynější SLZ plochy nemohly plnit to nebylo.
Takže ne, nechci aby bylo nutné splňovat v UL létání všechny standardy dospělého létání. Nadruhou stranu ne všude dává smysl aby existovaly dvojí standardy a plochy SLZ mi příjdou jako jedny z těch nesmyslných.
Vzdyt Vas nikdo nenuti na SLZ plochy pristavat. Proste si je z mapy vymazte, nebo je ignorujte.
Ve svete (alespon v tom zapadnim) existuje spousta soukromych pristavacich ploch, ruzne velkych, malych, bezpecnych i nebezpecnych. Chcete je snad zakazat? Vse zpatky pod Svazarm?
Ne nic bych nerušil. Jen se ptám proč to takhle je. Proč jsou dvě kategorie? Proč jedna požívá ochrany ochranných prostor a druhá ne? A proč to vlastně má spravovat LAA? V čem jsou SLZ plochy tak specifické/odlišné, že musí mít vlastní pravidla? Přijde mi legitimní se ptát na to proč jsou věci tak jak jsou.
I velká letiště mohou být neveřejná - soukromá. U nás například LKVO nebo LKKU. Tím že by se z SLZ ploch staly letiště by přeci nemuseli pod Svazarm.
Jinak na nich nepřistávám, ale taky je nemůžu ignorovat. Přeci jen můžou tam mít provoz, ale je těžší dávat na ně pozor kvůli absenci ATZ.
Martine, jde jen o úhel pohledu. Já třeba jsem rád, že někdo vypublikuje existenci významnější ploch, kde může být o trochu větší provoz, než jen soukromá plocha jednoho majitele jednoho letadla. Každý, i ten opravdický pilot opravdických letadel pak ví, že tam může provoz čekat. To je přece dobře.
Říct, že všechno musí být letiště s ATZ, znamená, že spousta lidí, co nějaké plochy mají, buď přejdou do “ilegality”, nebo budou zcela zbytečně muset plnit podmínky pro letiště. To by teda byl pokrok. Proč? Kvůli autistické potřebě mít na všechno právě jednu škatulku? Čiší to i z dotazu, proč jedno spravuje ÚCL a druhé LAA. Jako pilotovi je mi jedno, který úřad co řeší. Jako občan si myslím, že konkurence je výhodná. Státní úřady potřebují konkurenci jako sůl. Představa, že bych chtěl zřídit a provozovat soukromou plochu a nezbylo by mi, než prosit státní úřad, mě děsí. A lepší to nebude, kdo nežije na opuštěném ostrově, vidí, že byrokracie sestupný trend nemá. Buďme rádi, že státu se nechce řešit soukromé plochy a že zbylo tolik svobody, aby byl ochoten to místo plošného zákazu nechat amatérské asociaci. Zakázat je totiž vždycky jedodušší a vůbec nejbezpečnější řešení. Aby se brzy o naši bezpečnost nepostrali i v tomto. Uvědomělí občané již po tom jistě volají.
Ja myslim, Martine ze plochy SLZ muzete klidne ignorovat. Provoz prece muzete cekat i na stare praskarske draze, nebo soukrome louce, ktera neni publikovana jako UL plocha. Dnes uz pristani a vzlet z terenu neni incident, chvalabohu. A litame prece VFR, cili koukame se ven.
RR: Já jsem taky radši že jsou vypublikovaný, o tom žádná. Ptám se ale proč tu ATZ nemají? Proč mají mít vlastní specifická pravidla? U různých létajících aparátů chápu že jsou jiný než dospělý věci pod úřadem. Tady jsou to ale obě plochy ze který startují a na kterou přistávají letadla/SLZ. Jestli to někdo chápete, rád se poučím (papírování to ale navzdory zažité představě moc není - minimálně ne obnova podle českých předpisů).
Jinak nic rušit nechci, ani nemůžu. Ptám se, protože mi to osobně nedává smysl.
Václav: Můžeme zatím (minimálně do zrušení prostoru E) létat oboje IFR i VFR, ale ano koukáme z okna a musíme čekat všechno všude. Ale samozřejmně záleží na úrovni provozu. Pokud s vámi je na okruhu jedno letadlo, tak to lze stíhat vizuálně. Pokud je tam s vámi letadel 5, tak to už vizuálně hlídat dost dobře nejde. Pak je člověk rád za to když je slyší na rádiu a hlídá si tak toho jednoho před sebou. Když "letiště" nemá ATZ, tak nejen přelétavší pilot není informován o místním provozu, ale i místní provoz není "chráněn" před okolním provozem. Mě přijde ATZ jako poměrně užitečná věc, ještě lepší by byla RMZ.
Situace kdyby naopak ATZ neexistovaly by mi přišla mnohem nebezpečnější než je dnes. Občas se najde totiž nějaký expert na navigačním co si myslí že je super nápad letět přes střed letiště v 1000 ft AGL - tedy okruhové výšce bez ohledu na místní provoz. Takhle musí být na frekvenci, bez ATZ by nám ale klidně ten provoz na okruhu rozčísl.
Vzlet a pristani je v prostoru G a ne v E. G zadny IFR mit nemuze. A, mimochodem, nejnizsi casti E prakticky taky ne, protoze je to nesledovaletne radarem (existuji minimalni vysky pro IFR lety, obvykle vys nez 1000AGL). Pocitam, ze Vase horovani pro ATZ neni kvuli IFR.
Vetsina ATZ je obsluhovana 6 hodin po 2 vikendove dny behem letni pulky roku, tj cca 50*6 = 300 hodin z cca 4000 celorocnich dennich hodin, tj ani ne 10% casu "VFR den". Existuji SLZ, kde vam nekdo odpovi na radiu s vetsi pravdepodobnosti (ano i SLZ plochy obvykle mivaji publikovane frekvence)
Kdyz je na nektere SLZ plose velky provoz (napriklad navigacni soutez) obykle poradatel dava NOTAM.
V ATZ neni VFR provoz "chranen". Z teto mylky by mohlo vzniknou velke nebezpeci. Frekvence je porad jen informacni a za separace stale zodpovida pilot. (Samozrejme nijak nezpochybnuji uzitecnost komunikace, standartnich postupu apod, to ale funguje podobne v ATZ i na SLZ plochach)
Vy se "neptate" (jako ze byste se chtel neco dozvedet). V te "otazce" je kritika toho soucasneho "podle Vas neporadku" a navrh na nuceny prechod k mnohem vetsi byrokracii (viz vyjimecny pribeh Luhacovic - 20 let snahy a velikeho nadseni). A tem, co na to nemaji prostor, nebo naladu, zakaz, nebo nejaky prechod do ilegality. Alespon tohle si priznejte.
A, ano premyslim, jak to souvisi s MAXem na Antarktide ;) Viz "Svestka": Nejtezsi je myslenku udrzet a pak je nejtezsi myslenku opustit :)
Aaaa, uz vim: jestlipak oni na te Antarktide meli ATZ???? ICAO kod to ma: AT27 :)
Martine, odpovím na otázky, “proč nemají ATZ a platí pro ně jiná pravidla”, ale už to řekl Václav a já se budu taky opakovat. Takže naposled: vezměte jiný úhel pohledu. Nejedná se o “zbytečný nepořádek” (tedy věc k řešení), ale o “dobrý krok k většímu situačnímu povědomí”. V čem se liší ten úhel pohledu? No prostě se nedívám na plochy pro SLZ jako na letiště s provozem, “uzly pro rojení látajících aparátů”, ale na plochy, z nichž může někdo s větší než mizivou četností vzlétat a přistávat. To je bohudík dovoleno každému, kdo má letadlo a kus louky (nebo svolení majitele). No a někde si řekli, že jich tam bude víc a můžou za nimi přiletět i kamarádi. Tak to vypublikovali v databázi a nechali udělat tečku na Aisview, aby si všichni dali bacha, případně mohli taky přiletět na návštěvu a věděli, kam zavolat a kam se trefit. Debata začala tím, že některé plochy jsou skvěle vybavené, lépe než letiště, protože to dělají srdcaři a chtějí to mít pěkné a komfortní. Ale v momentě, kdy donutíme mít všechny rádia a schválené prostory a rozpisy služeb osob poskytujících informace, končí éra rozmachu všeobecného letectví u nás. Staré Cessny a Zliny z živořících aeroklubů a pár zbohatlíků s Cirrusama to nevytrhnou, bude to opět úpadek, útlum, chcípání na to navázaných firem a služeb atd. Všechno se zdraží ještě víc a stane se nedostupnější i pro ty, kteří budou na těch opravdových letištích.
Po přečtení diskuzních příspěvů a volání pouze po jednom typu letišť mne "chytá šajba". Chtěl bych upozornit, že jsem členem AK Luhačovice, který jako jediný aeroklub dokázal v posledních 20 letech postavit a certifikovat ICAO letiště "na zelené louce". A to jsme to prosím dokázali pouze proto, že jsme dělali postupné kroky - rozorané pole, zasetá louka, poletovaná louka, schválená plocha SLZ, ICAO letiště. Jinak si to ani nedovedu představit. Děkuji Bohu a příslušným osvíceným právníkům, že nám nový letecký zákon umožnil letecky provozovat i z obyčejné louky. Jinak by jsme jako vyhnanci z Holešova NIKDY nepostavili nové krásné letiště. Tak už ani náhodou nevolejte po žádném sjednocení či zglachjštatování letišť pod jedním systémem. Ten dualismus je životaschopný a plně funkční!!! A to prosím není žádná stížnost proti ÚCL - to se k nám chovalo nanejvýš korektně a vstřícně. Nicméně ICAO předpisy jsou dané a nesmlouvavé... A recertifikace stávajích letišť a stavba nového letiště je kvalifikovaně odhadnuto asi jako problém v poměru jedna ku milionu...
V Luhačovicích máte můj obdiv že máme v republice po dlouhé době další dospělé letiště. Docela mě to překvapilo když se objevilo v Aisview, zvlášť když člověk poslouchá na baru jak v téhle republice žádné nové letiště vzniknou nemůže a ono to nakonec jde.
Zajímalo by mě, a asi nebudu sám, na postup jakým jste museli projít? Stejně tak jak píšete, byli jste před tím SLZ plocha. Co vás vedlo k tomu se stát letištěm? Přijde mi že vás k tomu něco vést muselo. Případně nevíte kolik provozovatelů SLZ ploch se o to za posledních 20 let pokusilo? Jesli je problém v procesu nebo v motivaci se do něčeho podobného pouštět. Jinak v posledních letech byla ještě zřízena ATZ Chotouň, ale to bylo pro vrtulníky.
Měl bych takový nápad: Nechcete s redaktory dát dohromady nějaký článek o tom jak takový proces probíhá? Třeba by to motivovalo i nějaké další provozovatele SLZ ploch aby se do něčeho podobného pustili a dalo by jim to návod jak postupovat.
Letiště, plochy SLZ, jakékoliv další plochy z pohledu pilota letounu a tipy jak na to
01.02.2022 v 8:59
Filip Zejda
Dobrý den, je spousta pilotů, kteří se vejdou na letiště a jsou za to rádi. Jsou proti jakým koliv malým plochám. Je to jen jejich problém. Jejich návyky a znalosti a dovednosti zůstanou velmi ochuzené...
Je i mnoho pilotů, kteří provozují denodenně své stroje a létající aparáty po dobu několika a i desítek let z plošek o kterou by piloti z první popsané skupiny ani okem nezavadili. A jsou zdraví a živí. Létání jakýchkoliv dalších ploch má ale svá specifika...
Pokud si chcete přečíst o podmínkách létání na jakýchkoliv dalších plochách, tak zde je odkaz na toto téma.
O "letišti" v Luhačovicích bych se moc nezmiňoval, téměř každá plocha SLZ má lepší parametry, než tato plocha. Je až kupodivu, co se dá všechno dnes schválit. Muselo to stát hódně peněz........
Je úsměvné jak malý český človíček i za tímto neoddiskutovatelným úspěchem vídí špínu a úplatky. Bohužel i takoví jsou v naší pilotní obci, kde bych očekával výhradně podporu a fandovství. Tak milý Pikasi - nestálo to na úplatcích ani jiném všimném ani korunu. Zato to stálo 11 let neuvěřitelné pakárny pro 11 aktivních a 20 spolupracujícíh lidí. Na tomto dle Tebe nekvalitním letišti v klidu přistávám s SR22 a zahajuji VFR-IFR mezinárodní lety v plném zatížení. Dráha, která je krátká z důvodu "bubnu" (Mimochodem kde na Valašsku chceš najít ruské celiny?) nesplňuje pouze v 1/4 délky sklonové parametry z přípustných 3% na 4%. Toť vše. Pohodové předpolí a louky všude kolem pro přerušený vzlet i z tak nebezpečných výšek jako je 60 či 150 metrů nad zemí... Doporučuji návštěvu Medlánek či jiných historických letišť... A to mám Medlánky velmi rád, protože to tam fakt letecky žije... Takže méně závisti a podezírání a více leteckého fandovství by fakt bodlo!
