Ambiciózní projekt Solar Airship One francouzského týpu Euro Airship má za cíl dokázat, že bezemisní budoucnost v letectví má smysl. Letoun bude mít na délku 151 metrů a bude postavený jako taková dvojitá obálka. Vnitřní část v sobě udržuje vzduch, kterým vytváří stálý tlak. Okolo těchto polštářů pak jsou panely, které zajišťují pevnost celého draku. Většina konstrukce je z hliníku, na vrchu pak jsou solární panely pokrývající plochu 4 800 m2, což je přibližně jedno fotbalové hřiště. Ty budou primárním zdrojem „paliva“ pro motory, přebytečná energie se pak bude ukládat do článků zajišťujících výrobu vodíku skrze elektrolýzu. Vodík pak bude využíván při nočních fázích letu. Létat má ve výšce 6 000 metrů.
K zatáčení lodě bude pomáhat 15 počítačem řízených vaků s héliem o maximální kapacitě 53 tisíc m3. Letadlo by tak mělo být schopno zatočit okamžitě, například pro obletění špatného počasí. A když jsme u meteorologických podmínek, stroj by měl zvládnout všechno možné. Vybaven je dokonce automatickým odmrazovacím systémem. Pokud by ale byla potřeba někde přistát, nebude prý potřeba žádná těžká pozemní infrastruktura. Postačit má otočná platforma na vodní hladině.
Pilotovat takovýto speciální stroj samozřejmě bude vyžadovat zkušenou posádku. A Euro Airship sestavilo opravdu velmi znalé trio. Bertrand Piccard vešel v roce 1999 do dějin jako první člověk, který obletěl bez jediné zastávky svět v balónu, což je dodnes rekord v uletěné vzdálenosti i čase v celém letectví. V roce 2016 pak završil svůj třináctiletý program, na jehož konci byla cesta kolem světa v letadle čistě na solární pohon. Zajímavostí je, že Piccard není profesionální pilot. Jeho hlavním živobytím je psychiatrie.
To Michel Tognini pilotem je, a ne jen tak ledajakým. Dvakrát se podíval do vesmíru (rusko-francouzská mise ANTARES/Sojuz TM-15 byla teprve třetí po rozpadu SSSR, americká STS-93 v raketoplánu Columbia pak byla první mise NASA, kde byla velitelem žena), kde strávil dohromady bezmála 19 dnů. U francouzského letectva dosáhl až na hodnost brigádního generála. Létal na téměř stovce různých, převážně stíhacích, strojů, ať už ruských (Mig-25, Tupolev 154), britských (Lightning MK-3, MK-5 a Gloster Meteor), tak amerických (F-104 Starfighter).
Třetím do party je Dorine Bournetonová, historicky první pilotka paraplegik. Jako jediná přežila v šestnácti leteckou nehodou, po které zůstala od pasu dolu ochrnutá. I přesto ale na létání nezanevřela. V roce 2003 se zasadila u francouzské vlády o zpřístupnění pilotních průkazů pro postižené, v roce 2015 odlétla akrobatickou sestavu na pařížském aerosalonu, na což následovala její poslední ze tří knížek „Od nehody k akrobacii“.
Solar Airship One má vzlétnout v roce 2026 a na trase dlouhé 40 tisíc kilomterů přeletí přes 25 zemí. Za projektem stojí podnikatel Jean Lescat, který za své úspěchy post-sovětském Rusku, komunistické Číně 80. let a ekonomicky uzavřené Indii získal státní vyznamenání, a návrhář letadel Marc Senepart, bývalý armádní pilot a specialista na rekonstrukci vzducholodí. Na projektu se ale podílí například bývalý prezident Airbus France, poradce ze společnosti Safran Aerospace nebo vedoucí výzkumu a vývoje v Airbusu.
