Co ukázaly nové analýzy
Laboratorní zkoumání zbytků pylonu odhalilo charakteristické znaky materiálové únavy na několika kritických konstrukčních prvcích, které spojují motor s nosníkem křídla. Podle NTSB šlo o postupně se šířící mikrotrhliny, které dlouhodobě oslabovaly strukturu, až nakonec došlo k náhlému a katastrofickému selhání v okamžiku maximálního zatížení při rotaci.
Videozáznamy z letištních kamer potvrzují, že k oddělení motoru došlo těsně po odlepení letadla od dráhy. Krátce poté byl viditelný záblesk ohně v místě, kde se pylon utrhl od křídla. Letoun následně rychle ztratil výšku a dopadl na terén v blízkosti letiště Louisville Muhammad Ali International Airport. Oba piloti na palubě nehodu nepřežili.
NTSB má k dispozici oba záznamníky – letový zapisovač (FDR) i záznamník hlasu v kokpitu (CVR). Ty nyní slouží k detailní rekonstrukci posledních okamžiků letu a k porovnání skutečného chování letadla s fyzickými stopami nalezenými na vraku.
Vyšetřování stále pokračuje
Přestože únavové trhliny představují dosud nejkonkrétnější technický nález, NTSB zatím nestanovila konečnou pravděpodobnou příčinu nehody. Vyšetřovatelé nyní analyzují kompletní údržbovou historii letadla, záznamy o předchozích inspekcích pylonu i certifikační standardy, podle nichž byla tato konstrukce schválena k provozu.
Zvláštní pozornost se zaměřuje na to, zda běžné kontrolní postupy mohly takové trhliny odhalit, nebo zda šlo o poškození, které bylo pro standardní vizuální prohlídky prakticky nepostřehnutelné.
Dopad na flotilu MD-11
Bezprostředně po havárii vydala FAA nouzovou směrnici letové způsobilosti, která dočasně uzemnila celosvětovou flotilu MD-11, dokud nebyly provedeny cílené kontroly pylonů motorů. Řada dopravců, včetně UPS a FedExu, už své MD-11 stáhla z provozu preventivně ještě před oficiálním zásahem úřadu.
Později byla podobná opatření rozšířena i na příbuzné typy DC-10 a MD-10, které využívají obdobnou konstrukci závěsu motoru. Po provedení předepsaných inspekcí a případných oprav se část flotily postupně vrátila do provozu, avšak pod zvýšeným dohledem regulátorů.
Co to znamená pro bezpečnost
Případ UPS 2976 znovu otevřel otázku životnosti kritických konstrukčních prvků u starších letadel, která mají za sebou desetitisíce letových hodin a cyklů. Únavové trhliny patří mezi nejzákeřnější formy poškození – vznikají nenápadně, rostou pomalu a často se projeví až v okamžiku, kdy už je struktura příliš oslabená.
NTSB nyní bude posuzovat, zda současné intervaly a metody inspekcí pylonů odpovídají reálnému provoznímu namáhání těchto letadel, nebo zda bude nutné zpřísnit pravidla pro jejich kontrolu.
Další závěry vyšetřování lze očekávat v následujících měsících, jakmile budou dokončeny materiálové analýzy a vyhodnocení letových dat.
Zdroje: NTSB, AeroTime
