To nejsou slova má, ale jednoho z účastníků zimního školení pod taktovkou Leteckého klubu Karlovy Vary. Pořadatelé oslovili vskutku kvalitní lektory a školení nemělo hluché místo. Připomnělo tak před další letovou sezónou, co je důležité znát, co je možná fajn si zopakovat, čeho se vyvarovat, abychom se ani o jednom z účastníků nedočetli na stránkách ÚZPLN, jako se to, bohužel, zrovna v den školení stalo (nehoda SK61 Bulldog u Panenského Týnce).
O úvodní část školení se postaral Jiří Duras, který také ve dvou dalších blocích prezentoval letecké nehody. Zmínil, že není snadné vybrat témata zajímavá pro všechny, ať už piloty ULL, GA, vojenské či dopravní. Důležitý je podle něj průnik mezi jednotlivými odvětvími, který vede ke vzájemnému pochopení, respektu a spolupráci.
Letecký meteorolog RNDr. Jacek Kerum se pověnoval nejen novému a mezi piloty hodně diskutovanému webu ČHMÚ v kontextu předletové přípravy. Poskytl mnoho praktických rad, jak se orientovat na nejrůznějších webových stránkách či v aplikacích (např. web ŘLP, ALADIN, Meteoblue, DWD – Deutscher Wetterdienst aj.).
Jiří Zmátlo, řídící letového provozu a pověřený vedoucí instruktor stanoviště TWR LKKV, připomenul klasifikaci vzdušného prostoru (třídy C, D, E, G), specifiku příletů a odletů na karlovarské letiště včetně komunikace při vstupu či opuštění CTR/TMA K. Vary. Zmínil též pravidla pro výcvikové lety (rezervační systém) či pro zvláštní lety VFR (vždy nutné povolení).
Problémem nejen karlovarského letiště je výskyt zvěře na letištní ploše. J. Zmátlo informoval o tom, kdy a jak výskyt zvěře hlásit a jaká následují opatření. Upozornil na postup na provozní ploše při příletu/odletu kritických typů letadel, jako jsou např. A319, B737, GLF5, se kterými se místní letiště může setkávat zejména v průběhu letní sezóny.
Zmínil také vznik prostoru pro provoz dronů nad Sokolovskou uhelnou LKTSA86 (včetně podprostorů LKTSA86A a LKTSA86B) s účinností od 22. 1. 2026. S účinností od 19. března 2026 pak vznik LKRMZ22 Vodochody (RMZ je zřízena v horizontálních hranicích CTR Vodochody, vertikálně 2000 ft AMSL/GND. Je aktivní vždy mimo dobu aktivace CTR/TMA Vodochody. Prostor je třídy G a E, ale s povinným rádiovým spojením. Má přednost před ATZ LKSZ.).
Následovala přednáška Ing. Davida Jágra, ředitele ÚCL, při které objasnil úlohu Úřadu pro civilní letectví pro zvyšování bezpečnosti v letectví. Zmínil, jak je důležitá transparentní komunikace mezi úřadem, piloty a provozovateli, která napomáhá předcházet kritickým situacím. Počet nahlášených událostí výrazně vzrůstá, ty vedoucí k přestupkovému řízení z nich však tvoří jen velmi malé procento. Ing. Jágr upozornil také na rostoucí provoz ve vzduchu a nutnost řešení viditelnosti jednotlivých účastníků pro ostatní. Dodal též, že do budoucna by mělo dojít k postupnému přenesení zkoušek teoretických znalostí mimo ÚCL.
František Plachý se ve svém bloku věnoval komunikaci zejména v neřízeném vzdušném prostoru a uvedl mnohé příklady z praxe. Připomněl důležitost přípravy každého letu a využívání letecké frazeologie při komunikaci. Upozornil také na některé aplikace pro zvýšení bezpečnosti, jako jsou SkyDemon či SafeSky, a rizika vyplývající ze spoléhání se pouze na varování z nich namísto sledování skutečného provozu z letadla (HEAD-DOWN risk). Jak sám uvedl: „Správná a včasná komunikace není formalita. Je to základní předpoklad pro situační povědomí a vyhýbání se kolizím.“
Jiří Duras se v další přednášce věnoval nejen správnému vyplňování osobních listů, ale také přípravě na praktickou zkoušku pilotů – co nepodcenit, na co se zaměřit, aby každý pilotní žák nejen prošel úspěšně zkouškou, ale především se stal kvalitním pilotem. Při rozboru leteckých nehod upozornil na slabá místa ULL, zejména na příďové podvozky.
Velkou diskuzi a zájem vzbudilo téma „Proč neumíme létat v oblačnosti“ prezentované leteckým lékařem MUDr. Davidem Melechovským. Prostorové dezorientaci totiž podléhají všichni, rozdíl je v tom, že ti zkušenější dokáží situaci lépe řešit.
Náš smyslový aparát je evolučně vybaven pro pohyb v dvourozměrném prostoru pomalým houpavým pohybem, zatímco na létání není připraven.
Prostorovou orientaci zajišťují zrak, kožní čití, šlachová tělíska a svalová vřeténka a rovnovážné ústrojí. K prostorové dezorientaci nemůže dojít, vidíme-li horizont. Jakmile však člověk vlétne do oblačnosti, přestanou pomáhat smyslové podněty zraku a ostatní smysly nejsou ke zvládnutí situace dostatečné. Průměrná doba, za kterou pilot bez přístrojové kvalifikace ztratí po vletu do oblačnosti prostorovou orientaci a kontrolu nad letadlem, se udává 178 sekund.
Marek Dočkal, ředitel divize ATM ŘLP, otevřel téma vzdušného prostoru ČR. Každý pilot by si podle něj měl před letem uvědomit, odkud a kam chce letět, kudy, kdy a proč. Připomněl stále větší zapojení dronů v leteckém provozu, povinnost registrovat let, aplikaci DroneMap i kampaň Létejte zodpovědně.
Důležitou informací je také letošní vydání letecké mapy ICAO 1:500 000 pro rok 2026 (vydané LIS ŘLP ČR) s datem účinnosti od 19. 3. 2026. Na výběr je papírová nebo laminovaná verze.
Informacemi nabitý den zakončil test pro účastníky, který připravil František Plachý.
Za pozvání děkuji Leteckému klubu K. Vary, jmenovitě J. Durasovi. Omlouvám se za sníženou kvalitu ilustračních fotografií.
Celá redakce Aerowebu přeje všem pilotkám a pilotům kolik startů, tolik přistání.
