Nebyl to let na jedničku s hvězdičkou, ale svůj účel splnil dokonale. Majitel SpaceX, Elon Musk, byl spokojen a pochválil se: "Gratulujeme @SpaceX týmu k epickému prvnímu startu a přistání Starship V3!" napsal na své sociální síti X a dodal: "Dal jsi gól pro lidstvo."
S tím gólem má Musk v zásadě pravdu. Pokud by start V3 nevyšel, mohl by být nejen pro něj, ale zejména pro NASA Měsíc dosti vzdálený, o Marsu ani nemluvě.
Vysněné lety
V3 je totiž prototyp lodí, které už mají létat na Měsíc a dopravit tam po více jak padesáti letech americké astronauty. A možná i na ten Mars, o kterém zakladatel SpaceX nepřestal snít, byť Měsíc je nyní prioritním cílem. Do svého snu, tedy Starship – „Hvězdné lodi“ totiž už investoval 14 miliard dolarů.
Proto bylo trochu překvapením, když SpaceX, asi 15 minut do plánovaného startu, oznámila něco nového: soukromou misi Starship na Mars! Expedici vedenou kryptoměnovým miliardářem Chun Wangem. "Takže to bude mise kolem Marsu," uvedl Wang v nahraném oznámení, které SpaceX představila během živého komentáře před prvním pokusem o start. „Hodně lidí mluví o Marsu. Líbí se nám Mars, přistaneme na Marsu. Uděláme město na Marsu. Ale pojďme začít průletem, " prohlásil optimista Wang. Ten totiž už vesmír ochutnal při orbitálním letu v roce 2025 při soukromé misi SpaceX Dragon Fram2, která speciálně prolétala nad póly Země. Poznamenejme, že takových „snílků“ o letu Starship kolem Měsíce bylo více (viz odtroubený projekt japonského miliardáře Yusaky Maezawy, nazvaný „dearMoon“) a dokonce si oblet Měsíce na první Starship předplatil v r. 2022 i jistý internetový miliardář Jaared Isacman, nynější šéf NASA. Je ovšem kardinální otázkou, zda by si to ve své funkci mohl dovolit…
A tak nyní Isaacman, který přiletěl, aby se na start podíval, přidal na X svou vlastní pochvalu. „Gratuluji @SpaceX týmu a @elonmusk ke skvělému startu V3 Starship,“ napsal. „O krok blíž k Měsíci... o krok blíže k Marsu…“
Vysněná loď
"Toto je Hvězdná loď ve vesmíru!" řekl mluvčí SpaceX Dan Huot při pohledu na Starship, který zprostředkovaly dva funkční satelity z 22 vypuštěných simulátorů Starlink (s kamerami, které SpaceX přezdívalo "Dodger Dogs"). Znělo to hrdě. Ostatně, kromě jediného selhání motoru Raptor3 u Super Heavy při vzletu a později i u Ship se zdálo, že Starship splnil očekávání SpaceX, když přežil stres ze startu a návratu do atmosféry, a to zřejmě ve velmi dobré kondici.
Třetí generace Starship je už navržena tak, aby byla schopna dlouhodobých misí.
124 metrů vysoká "Verze 3" je větší a výkonnější než předchozí verze Starshipu, které už byly největšími a nejsilnějšími raketami, a obsahuje i řadu dalších důležitých vylepšení. Nová verze obou stupňů je vybavena zcela novou avionikou, navrženou s ohledem na vysokou kadenci startů a rychle opakovanou znovupoužitelnost.
A především je vybavena novým motorem Raptor 3 – 33 kusů na Super Heavy a šest na Ship – který má menší hmotnost a mnohem aerodynamičtější design než jeho předchůdci.
Tyto změny umožňují nový způsob startu Raptorů, zvětšují objem nádrže pohonných látek a zlepšují systém řízení reakce používaný pro řízení během letu.
Na rozdíl od předchozích generací, které vyžadovaly složité vnější štíty k ochraně potrubí, kabeláže a senzorů před žárem sousedních motorů, nabízí nový motor unikátní konstrukci z 3D tisku, která lépe integruje sekundární průtokové cesty a zavádí regenerativní chlazení pro všechny exponované komponenty. Oproti starší generaci se povedlo dosáhnout většího tlaku ve spalovací komoře, který přesahuje hranici 300 barů a zejména zvýšeného tahu 250 tun oproti 230 tunám Raptoru 2, zatímco vakuové motory dávají 275 tf oproti 258 tf, uvedla SpaceX. Senzory a řídicí jednotky jsou nyní interně integrovány a kryty tepelnou ochranou motoru, což eliminuje potřebu samostatných krytů motoru jak na Starshipu, tak na Super Heavy. Všechny varianty motoru nyní mají také přepracovaný zapalovací systém.
Těmito úpravami byla hmotnost Raptoru snížena z 1 630 kg na 1 525 kg. Celková úspora hmotnosti na lodi dosahuje přibližně 1 tuny na motor díky zjednodušení samotného motoru, komodit na straně boosteru a podpůrného hardwaru. Což je u třiatřiceti motorů Super Heavy pořádně znát. Také palivová trubice Super Heavy, která vede pohonnou látku z hlavní nádrže ke všem 33 Raptorům, byla kompletně přepracována a nyní dosáhla velikosti prvního stupně Falconu 9, tedy cca 3,5 metru (!). Díky tomuto extrémnímu zvětšení je Super Heavy schopna zážehu všech 33 Raptorů najednou.
Pravda, během startu se jeden z 33 motorů prvního stupně Raptoru na levoboku Super Heavy vypnul a booster zmeškal kritický manévr "boost back“ tj. bod svého návratu na Zemi. ¨
Dosedl, spíše se zřítil, do vod Mexického zálivu, nikoliv na plánované místo, přičemž vysílal živé záběry svého pádu z vesmíru, dokud obrazovka nezčernala.
Horní stupeň Ship 39 taktéž přišel při vzletu o jeden ze svých šesti hlavních motorů, ale podařilo se mu dosáhnout vesmíru na zbývajících pěti a po splnění úkolu tradičně dopadl do Indického oceánu a explodoval. SpaceX původně plánovala, že Ship 39 provede restart jednoho ze svých šesti motorů Raptor na oběžné dráze – důležitou demonstraci, která má prokázat, že kosmická loď dokáže spolehlivě provádět manévry, protože míchání a řízení kryogenních paliv a znovuzapálení motoru v nulové gravitaci jsou nezbytné ke změně oběžné dráhy lodi, o jejímu vyslání na Měsíc nebo Mars ani nemluvě. Kvůli ztrátě jednoho motoru po oddělení od Super Heavy však letoví dispečeři tento test pro let 12 vynechali.
Mezi další podstatné úpravy V3 patří to, že počet roštových kormidel byl snížen na tři, přičemž jsou o 50% větší a jsou umístěny níž než předchozí čtveřice.
Tyto „ploutve“ pomáhají lodi vrátit se zpět na Zemi. A tzv. "kruh horkého stupně" neboli Hot-staging ring je také radikálně předělaný. Jde o konstrukci, na které sedí Starship na boosteru a skrz kterou mohou unikat spaliny po zážehu jejích Raptorů. A loď je zapíná ještě před odpojením od boostaru. Nyní jej lze znovu použít, zatímco dříve během letu odpadl.
Pozitivní dopad testu
Testovací let přes uvedené problémy skončil v zásadě úspěšně. Podražilo se dosáhnout suborbitální dráhy, simulátory Starlink byly úspěšně vysazeny, a sama Starship vydržela žhavý průlet atmosférou v zdánlivě dobrém stavu, s minimálním tepelným poškozením, jaké bylo vidět při předchozích letech.
Během sestupu loď úspěšně provedla manévr zaměřený na testování strukturálních limitů svých zadních ploutví, následovaný dramatickým náklonem, jaký budou budoucí Starshipy provádět při běžných přistávacích operacích.
Těsně před dosažením Indického oceánu Starship znovu nastartovala dva motory, otočila se do vertikální polohy a sestoupila k přistání na cíl. Pak se, jak se dalo čekat, převrátila, rozpadla a explodovala v spektakulární ohnivé kouli.
Test verze 3 je pro SpaceX významným milníkem, protože společnost urychleně pracuje na zdokonalení první plně znovupoužitelné rakety pro operační použití.
Klíčové jsou také pro NASA, která platí SpaceX za vývoj verze horního stupně Starship na lunární lander (HLS) pro astronauty Artemis, počínaje r. 2028. Krátce poté NASA plánuje začít vypouštět několik misí ročně a postavit základnu poblíž jižního pólu Měsíce. A čas, ba ani Čína, nečekají (ostatně právě vyslali novou expedici Šen-čou 23 na stanici Tiangong). A letos mají ozkoušet svoji velitelskou kabinu Meng-čou při orbitálním letu kolem Země…
Proto NASA plánuje vypustit další misi – Artemis III už v příštím roce (2027), kdy se mají čtyři astronauti v lodi Orion na oběžné dráze Země setkat a spojit s přistávacím modulem SpaceX či alternativou Blue Moon, kterou urychleně vyvíjí společnost Blue Origin Jeffa Bezose. NASA plánuje testy s oběma přistávacími moduly, ale let proběhne i v případě, že bude k dispozici pouze jeden. Obě společnosti musí předtím, než agentura v roce 2028 pokusí o přistání astronautů, úspěšně vypustit bezpilotní lander na Měsíc.
Ani jedna společnost zatím nevypustila HLS do vesmíru a obě čelí náročným časovým plánům. S verzí 3 své superrakety nyní SpaceX pracuje na přechodu ze suborbitálních letů na orbitální mise a zároveň pokračuje ve zdokonalování systémů potřebných pro lunární mise.
Hlavní výzvou je schopnost autonomně doplnit palivo pro HLS modul Starship na oběžné dráze Země, než může vyrazit do hlubokého vesmíru. Verze 3 Starship nyní obsahuje dokovací systémy se systémy pro tankování paliva, které budou pro tyto operace potřeba. SpaceX uvádí, že první z řady testů tankování na oběžné dráze je plánován ještě před koncem letošního roku. I tak to bude za 5 minut dvanáct.
Zdroje: Space, NASA, Space Flight Now, SpaceX
