Nejnovější příspěvky k článkům
Včera v 16:03 Slovenský startup vyvíjí kokpit budoucnosti. Letadlo dokáže převzít i pilot desítky kilometrů daleko
alebo by AI nereagovala nijako, pretoze vypadok oboch motorov naraz je extremne nepravdepodobna udalost, na ktoru tu AI nikto netrenoval. alebo by v AI naskocil nejaky zapraseny zabudnuty prikaz "chranit verejnost", co by si v tej chvili vylozila tak ze najlepsie bude to zapikovat niekde do neobyvanej oblasti aj s pasaziermi (kdesi som cital ze davnejsie simulacie s vojenskou AI obcas dopadli tak ze zautocila na vlastnu armadu, aby mohla splnit misiu...) Ja v praci s AI pracujem, je (mala by byt) specializovana na to co robim, a aj ked jej podhodim s cim presne ma pracovat a detailne popisem co chcem, obcas si vysledok proste vymysli. Niekde to nevadi, ale inde (v letectve) to vadi dost.
RE: RE: RE: Dobrý počin - kam ale směřuje?
Včera v 15:52 Slovenský startup vyvíjí kokpit budoucnosti. Letadlo dokáže převzít i pilot desítky kilometrů daleko
A potom sa to preskumalo blizsie, zistilo sa kolko zavaznych situacii v praxi piloti bezne riesia, vyjadrili sa aj piloti, a zistilo sa ze to je asi blby napad.
Letečtí doktoři nejsou neomylní a mnohdy vůbec nevědí to co by měli a mohli vědět
Včera v 9:34 Maďarští piloti chystají demonstraci. Vadí jim postup úřadů při zdravotních prohlídkách
K tomuto článku bych rád přidal jednu vlastní zkušenost starou přibližně dvacet let. Nepíšu ji jako propagaci sebe, své letecké školy ani čehokoliv dalšího. Píšu ji proto, že když čtu o problémech maďarských pilotů se zdravotními a psychologickými prohlídkami, připomíná mi to něco, co jsem kdysi zažil na vlastní kůži v ČR. V článku mě zaujala především skutečnost, že někteří piloti zpochybňují postupy při zdravotních a psychologických vyšetřeních a že existují lidé, kteří měli problém se zdravotní způsobilostí v jedné zemi, ale následně ji získali v jiné zemi EASA. Právě proto bych byl velmi opatrný s představou, že výsledek jednoho vyšetření nebo názor jednoho odborníka musí být vždy nezpochybnitelnou pravdou. Mně osobně kdysi odborníci tvrdili dvě věci. Nejprve, že kvůli laserové operaci očí nemám prakticky šanci získat Medical Class I. Později mi psycholog na základě jednoho testu sdělil, že dopravní létání pro mě není. Nakonec jsem Medical Class I získal a ukázalo se, že i psychologický test, o kterém mi bylo řečeno, že jej nelze natrénovat, jsem natrénovat dokázal. Proto následující příběh nepíšu proto, abych tvrdil, že lékaři nebo psychologové jsou zbyteční. Píšu ho jako příklad toho, proč podle mě musí existovat možnost přezkumu, druhého odborného názoru a proč bychom neměli žádnou autoritu považovat za neomylnou jen proto, že má titul a razítko. Milí piloti, povím vám tedy poučný příběh ze svého života. Svého času, někdy před 20 lety, jsem toužil být dopravním pilotem. Bylo nezbytně nutné absolvovat prohlídku pro získání zdravotní způsobilosti první třídy, Medical Class I. Byl jsem po laserové operaci očí excimerovým laserem, kdy mi korigovali asi minus 6 dioptrií. Před touto operací jsem viděl špatně na dálku a první, co jsem se dozvěděl od lékařů na ÚLZ v Praze, bylo, že nemám šanci projít zdravotní prohlídkou na dopravního pilota. Že ještě nikdo s takovou operací na očním neprošel! Pravda, excimerové lasery byly tehdy v ČR téměř novinkou, ale já viděl dobře a cítil jsem, že to dokážu prokázat... Nedal jsem se ničím odbýt a sjednal si schůzku s primářem očního oddělení. Ten mě u sebe v kanceláři vyslechl a řekl, že si mě sám osobně zkontroluje. Osobně mi zkontroloval oči. Nechal mě projít všemi přístroji a zařízeními, které tam měli, aby nakonec zjistil, že vidím jako rys a že nemám žádnou vadu. Udělal si na mně nějakou postdoktorandskou práci a byl jsem první, kdo prošel zdravotní prohlídkou na očním i po prodělané laserové operaci očí. Pravda, chvilku to trvalo a můj zrak byl prozkoumán tak důkladně, jak jen to šlo. Součástí zdravotní prohlídky na první třídu byl i pohovor a testy u psychologa. A tady musím vysvětlit svůj postoj k psychologii a psychiatrii, protože bez toho by další část mého příběhu nebyla úplná. K psychologii, a především k psychiatrii, mám dlouhodobě velmi kritický vztah. Ne proto, že bych tvrdil, že každý psycholog nebo psychiatr je špatný člověk nebo že celý obor nemá žádný význam. Vadí mi především to, jak snadno dokáže naše společnost přijmout nějaký postup jako „vědecký“ jen proto, že jej provádí člověk s titulem a zaštítí jej odborná instituce. Stačí se podívat do historie samotné psychologie. V roce 1931 americký experimentální psycholog Winthrop Niles Kellogg se svou manželkou Luellou použili pro experiment vlastní malé dítě. Jejich synovi Donaldovi bylo přibližně deset měsíců. Dne 26. června 1931 přivedli do svého experimentu sedm a půl měsíce starou šimpanzici Gua a následujících devět měsíců dítě a šimpanzici záměrně vychovávali společně za co nejpodobnějších podmínek. Pozorovali, měřili, testovali a porovnávali jejich vývoj. A tady je podle mě ta skutečně děsivá část, kterou nemá smysl uhlazovat. Objektem experimentu nebyla jen šimpanzice. Objektem experimentu bylo i jejich vlastní malé dítě. Navíc vliv prostředí nepůsobil pouze jedním směrem. Nejen Gua přebírala lidské návyky. Také Donald začal napodobovat některé projevy šimpanzice. Dobové popisy uvádějí například kousání lidí a předmětů nebo nakukování pode dveřmi. Popsáno bylo také napodobování některých jejích hlasových projevů. Současně byl jeho vývoj mluvené řeči během experimentu pomalý. Jinými slovy, rodiče přímo sledovali, že jejich malé dítě nepůsobí pouze na šimpanzici, ale že šimpanzice a společné prostředí působí také na něj. Tohle pro mě není nějaká roztomilá historická kuriozita o dítěti a opičce. Je to experiment, při němž dva dospělí lidé ve jménu vědeckého poznání vědomě učinili z vlastního dítěte pokusný subjekt v jednom z nejcitlivějších období jeho vývoje. Experiment byl ukončen 28. března 1932, po devíti měsících společné výchovy. Výsledky Winthrop a Luella Kelloggovi následně publikovali v roce 1933 v knize „The Ape and the Child: A Study of Environmental Influence Upon Early Behavior“. A tento případ nestojí v historii psychologie a psychiatrie osamoceně. Existovaly pokusy s LSD a dalšími psychoaktivními látkami, experimenty využívající strach a extrémní psychický stres, pokusy bez skutečně informovaného souhlasu, lobotomie, velmi kruté elektrošoky a další postupy, které dnes právem vyvolávají otázku, co všechno byli lidé s odbornými tituly schopni ve jménu „vědy“ udělat jinému člověku. A to, co zde uvádím, je jen promile toho špatného, co jsem během svého života v souvislosti s psychologií a psychiatrií pozoroval, četl a studoval. Nechci zde psát pojednání o historii těchto oborů. Uvádím to pouze proto, aby bylo jasné, odkud pramení můj velmi kritický vztah k jejich autoritě a k představě, že jejich závěry máme přijímat bez pochybností. Proto odmítám argument: „Je to odborník, tak tomu musíte věřit.“ Nemusím. Odborník může mít obrovské znalosti a může mi zachránit život. Stejně tak se může mýlit, může používat chybnou metodu a historie dokazuje, že odborná obec může po určitou dobu považovat za vědecké a přijatelné i postupy, které nás o několik desetiletí později děsí. Proto mám problém s tím, když se výsledek psychologického testu začne považovat téměř za rozsudek nad člověkem. Test může být užitečný nástroj. Ale pořád jej vytvořil člověk, člověk stanovil jeho metodiku, člověk určil hranici úspěchu a neúspěchu a člověk interpretuje jeho výsledky. A člověk se může mýlit. Také nesnáším jednoduché a stále se opakující stupidní práce a činnosti, u kterých nevidím účel a smysl. To je práce pro roboty, ne pro myslící a kreativní jedince! A protože jsem byl více než zvědavý, dělal jsem i ty nejpokročilejší a nejdelší psychotesty na ÚLZ. U psychologa jsem absolvoval několik podle mého názoru stupidně jednoduchých, byť dlouhodobých testů, kde se na jedno téma ptají mnoha různými otázkami a snad doufají v to, že si nepamatujete, co jste někde v průběhu testu či jiného testu nebo před lety sdělili. Dělají to tak, že vás donutí přenést pozornost k další desítce jiných témat a doufají, že jste zapomněli a nebudete dostatečně konzistentní... No, u jednoduchých lidí nebo u těch, kteří mají extrémně slabou krátkodobou paměť či se dostatečně nekoncentrují, jim to možná vyjde a možná odhalí nekonzistentnost. U těch, kteří tuší, na co se budou ptát, jak se budou ptát a kolikrát budou otázky opakovat, podle mě tento systém nemůže fungovat tak, jak by si sami doktoři přáli. A pak šup, máme tady piloty, kteří se zjevně léčí s psychickými poruchami, a přesto je nechají řídit letadlo. Jak to může dopadnout, všichni víme. Například let Germanwings 9525, který se stal 24. března 2015. Airbus A320. Nyní něco o krátkodobé paměti, kterou jsem předtím zmínil. U posledního testu nás posadili do učebny spolu s několika dalšími „pokusnými králíky“. Tam nám nejprve sdělili krátké instrukce k provedení testu bez možnosti se na cokoliv zeptat. Pak nám v časovém stresu, velmi rychle, pouštěli z magnetofonu dvojice čísel a dvojice či trojice písmen, přičemž jsme měli písmena obrátit v pořadí, spojit je s čísly a tento celek vyhledat na obrovské plachtě papíru o formátu asi čtyř či pěti A4. Než jsem očima přehlédl první odstavec, následovalo další hlášení dvojic či trojic písmen a číslic hlasem z magnetofonu... Bylo to tak otravné a pro mě naprosto postrádající smysl. Hlas z magnetofonu plynul monotónně, automaticky, rychle a tak otravně, že jsem tento test hrubě podcenil. Byl jsem přesvědčen, že tento jediný test z mnoha nemůže nijak výrazně ovlivnit výsledek všech testů provedených u psychologa. Rozumějte mi dobře, byl to otravný test, u kterého jsem cítil naprostou zbytečnost. Za pravdu mi podle mého názoru dávalo i to, že jiná schválená státní zdravotnická či soukromá zařízení, která vydávala Medical Class I, takový test nepoužívala. Takže typický systém papežštější než papež. Při konečném pohovoru jsem se z úst psychologa na ÚLZ dozvěděl, že test je údajně zaměřen na schopnost koncentrace, krátkodobou paměť a schopnost pracovat s volacími znaky. Tak to možná ano, ALE UŽ NYNÍ VÍTE, ŽE JAKO TEST NA SKUTEČNOU KRÁTKODOBOU PAMĚŤ PODLE MĚ TOTÁLNĚ SELHAL. Předtím jsem totiž udělal asi tříhodinový komplexní test založený na mnoha různě formulovaných otázkách. A pokud si myslíte, že v sobě nemáte, řekněme, temné stránky, hluboce se mýlíte. Každý je má, jen se s nimi někteří naučili pracovat. VRAŤME SE ALE K TESTU. Tak to mě teda fakt dostalo. Tak debilně vykonstruovaný test podle mě možná zjistí, kdo je dostatečně bystrý, koncentrovaný a umí precizně pracovat s čísly a písmeny, obracet je a vyhledávat pod stresem. JAKO CVIČENÁ OPICE! Dále zcela určitě zjistí, kdo je perfektně povolný zkoušet na sobě nesmysly, aniž by mu to vadilo. Je tedy dost dobrý adept stát se nepěkně předkloněným zaměstnancem. A DOŽIVOTNÍM HLUPÁKEM. Dále mi bylo řečeno: „Komerční, ale hlavně dopravní létání pro vás, pane Zejdo, není. Přestože jste u všech předchozích psychologických testů prošel, bohužel tím posledním, který zkoumá krátkodobou paměť, jste neprošel. Respektive udělal jste ho pouze na cca 30 procent!“ Proti tomu jsem se ihned ohradil a žádal další termín přezkumu s tím, že pokud trvají na tomto stupidním testu, tak se ho naučím. Psycholog mi s vítězoslavným a dosti škodolibým úšklebkem sdělil, že test NENÍ STUPIDNÍ, je navržen tak, aby jej nebylo možné překonat, podvést nebo se jej naučit! A že mi tedy další termín vypíše za měsíc. Na to sice mám nárok, ale je to konečná možnost, proti níž není odvolání. Doporučil mi, abych to vzdal, neboť nemám žádnou šanci jej udělat. Tvrdil, že se to nikomu s tak nízkým procentním výsledkem ještě nepodařilo! Jel jsem domů na Vysočinu, potupený a otrávený, a přemýšlel, jak to udělat, abych u příštího testu s čísly a písmeny uspěl. Když mi někdo řekne, že to nejde, nějaký přitroublý doktůrek, tak sám vím, cítím a věřím, že to vždycky jde. A konečně jsem měl motivaci stát se dopravním pilotem! A VLASTNĚ SE MI TO CELÝ ŽIVOT OPAKUJE. POKAŽDÉ UČITELKA, ÚŘEDNÍK NEBO NADŘÍZENÝ TVRDÍ, ŽE NĚCO NEJDE, JÁ JDU A UKÁŽU, ŽE TO JDE. I PROTO MĚ MÍ ZAMĚSTNANCI NEMĚLI MOC RÁDI. Požádal jsem ženu a samozřejmě ji patřičně dlouho motivoval, aby vytvořila obrovský papír podle mých instrukcí s dvojicemi a trojicemi čísel a totéž s písmeny, tak jako na ÚLZ Praha, ale muselo to být o řád těžší. Požadoval jsem, aby mě každý den, když budu ještě tak nějak bystrý po práci nebo při práci, trénovala minimálně 30 až 45 minut ve stejné úloze jako u psychologa. Po měsíci jsem u otravné psychologické zkoušky opět neprošel, ale tentokrát pouze o několik málo procent! Sám psycholog běžel za „přednostou stanice“, nejvyšším primářem, s tím, jaký pokrok jsem udělal a že je to nemožné! To ještě prý nikdy neviděl! Psychologické učebnice ani oborová odborná literatura toto podle něj nepopisovaly... A že prý tvrdím, že si doma trénuji krátkodobou paměť! S kolegy psychology se na ÚLZ Praha dohodli, že jsem pro ně dost dobrý pokusný králík a že mi sami, přestože pokusy skončily, dají ze zvědavosti další termín, aby zjistili, zda jsem schopen test překonat. Pokud ano, slíbili, že mi dají Medical Class I a nebudou mi bránit v letecké kariéře dopravního pilota! Další termín vypsali velmi brzy... U třetího testu s písmeny a čísly, vyhledávanými na čas na velké plachtě papíru a údajně kontrolujícími krátkodobou paměť, jsem v pohodě prošel. Bylo to také proto, že jsem se SVOU ŽENOU I SE SLEČNOU AU-PAIR, KTEROU JSEM MĚL DOMA, trénoval dvoufázově, ráno i večer, bystrý i unavený. V práci, v přírodě, při procházce v lese, při plavání... Nakonec jsem i navzdory, nebo možná s „pomocí“, největších kapacit v leteckém lékařství prošel zdravotní prohlídkou na dopravního pilota a získal Medical Class I. Z mého životního příběhu proto neplyne poučení „nevěřte žádným doktorům“. To by bylo stejně hloupé jako věřit každému doktorovi bezvýhradně. Moje poučení je jiné: NEVĚŘTE SLEPĚ AUTORITÁM. Pokud vám jeden lékař, psycholog nebo úřad řekne, že něco nejde, a vy máte vážný důvod domnívat se, že se mýlí, chtějte vysvětlení. Chtějte přezkum. Hledejte druhý odborný názor. A pokud existuje legální možnost absolvovat vyšetření u jiného oprávněného pracoviště, využijte ji. Tehdy nebyly možnosti jako dnes, kdy si můžete zvolit leteckého doktora nebo zdravotní ústav, kde vám prohlídku udělají, mnohdy i jinými a přijatelnějšími metodami. Letečtí doktoři jako Moravec nebo Melechovský jsou podle mé zkušenosti naprosto v pohodě a jsou schopni vás objednat velmi rychle. Kolikrát dostanete na výběr a můžete si zvolit termín a čas. Velmi často objíždějí letiště a dělají lékařské prohlídky přímo tam. Navíc dnes můžete prohlídku udělat i ve Vídni nebo v Bratislavě, případně jinde. Právě proto naprosto chápu maďarské piloty popisované v tomto článku. Jestli skutečně existují případy, kdy člověk v jedné zemi EASA neprojde a v jiné při posouzení podle společných evropských pravidel projde, je naprosto legitimní ptát se proč. A je legitimní požadovat, aby systém dokázal své rozhodnutí odborně obhájit. To není boj proti medicíně. To je požadavek, aby medicína, psychologie i úřady připustily něco naprosto základního: ŽE I ODBORNÍK SE MŮŽE MÝLIT. A ještě jedno poučení si z toho všeho odnáším. To VY jste jedinečná božská bytost, která, pokud bude chtít, může dosáhnout věcí, které se jí dnes zdají nemožné. Tento můj příběh vám ukazuje, že dokážete i věci, které si dnes neumíte představit, tak jako tenkrát já, když jsem jel autem domů na Vysočinu. Jde jen o to, jak moc budete chtít kýženého cíle dosáhnout. Cestu si už najdete a zpravidla si v určitém stupni ona najde vás, ovšem až po vašem značném úsilí a vizualizacích toho, co chcete. Dnes se tomu někdy říká kvantování. I to je cesta. Tu v letecké komunitě propaguje pan Lexa. Jde o to myslet na věci, které chcete, udělat pro ně vše, co můžete, a věřit, že se vaše představy mohou uskutečnit. Takto se mi to stalo i s leteckou školou Vysočina, se stavbou hangáru v nezastavitelném území, s vybudováním vlastní plochy pro létání i s přáním postavit si nové letadlo s vlastním motorem o výkonu 140 hp a vlastní konverzí za letu stavitelné vrtule za půl milionu. Dopravním pilotem jsem se nakonec nestal, i když jsem absolvoval teoretický výcvik ATPL s úspěšnou zkouškou před ÚCL a doučil se angličtinu na úroveň 4. V průběhu teoretického kurzu jsem zjistil, že tato práce, dělat „Airbus“ z bodu A do bodu B s mnoha omezeními kvůli pasažérům, nákladu, osekávání nákladů a nutným povinným přestávkám pilotů a posádky, by mě neuspokojovala a ubíjela. Toto letectví je již neúměrně svázané a těžko v něm lze najít pocit volnosti. Navíc poslední roky ukázaly, že ani peníze v této oblasti nejsou vždy jisté a piloti v době covidu pracovali například jako skladníci nebo rozváželi jídlo, aby vůbec nepřišli o možnost splácet hypotéky a půjčky na letecké vzdělání. Nakonec se má intuice ukázala jako správná... Daleko více volnosti, tvůrčí činnosti a možnosti organizovat si vlastní čas mi dává má současná práce. Ale to už je jiný příběh, přátelé. Filip.Z
Včera v 9:34 Maďarští piloti chystají demonstraci. Vadí jim postup úřadů při zdravotních prohlídkách
Pracoval jsem v SAE u jedne letecke spolecnosti. Pokud chcete byt povysen na kapitana nebo dosahnete 60ti let MUSITE uvedena psychologicka vysetreni absolvovat a to bez diskuse. Vzdy na vlastni naklady a cena na Kc je v prepoctu 20 tisic. V Dubaji jsou jen 2 laboratore takze vyber skoro nula. Vysetreni ma dve casti ... online predem a pak 1-2 dni v laboratori se specialistou. Ano, je to narocne, stresujici a prevazne zamereni na cognitive skills. Divim se kolegum v Madarsku ze cena 7000 Kc se jim zda moc At se podivaji do USA. Nektere spolecnosti vysetreni hradi ale spatny vysledek vede vzdy k pozastaveni letani. Emiratske GCAA je v tom docela striktni a laboratore maji jejich duveru. Nevidel jsem v tom nic osobniho ... je pravda, ze prubeh vysetreni muze ohrozit pracovni misto ale je to v budoucnu pro pasazery, kteri jsou v podstate zavisli na vykonu posadky.
Včera v 8:29 Maďarští piloti chystají demonstraci. Vadí jim postup úřadů při zdravotních prohlídkách
Ano vsichni chceme zdrave piloty, ale je dobre ze se obratili na soud. Madarske (ale ani ceske a jine vychodoevropske poskomunisticke) urady by si nemely delat co chteji (jak znam z mnoha jinych prikladu, kdy u nas delaji urady mnohem vetsi problemy nez treba v Nemecku nebo UK), a mely by srovnat krok se zapadni Evropou. A je dobre ze jsme v EU :)
Včera v 8:22 Slovenský startup vyvíjí kokpit budoucnosti. Letadlo dokáže převzít i pilot desítky kilometrů daleko
Martine, podepisuji. I to ze vetsina lidi zamenuje EjAj za jazykovy model. Ale to je jen detail. Ale selhani v tech krizovych situacich uz dnes pozorujem i bez neuronovych siti, viz ten MCAS a spatna data z AOA a algoritmicke trimovani "na hubu". Zavedeni strojoveho uceni to jen pozvedne na druhou (nebrat doslova, opravdu to neni na kvadrat :)) V roce 1997 jsem psal na diplomku castecny syntakticky analyzator ceskeho jazyka (v PROLOGu) a muj spoluzak k tomu prvni semanticke vzorce. Takovy pradedecek LLM (EjAj chcete-li) pro cestinu. To jsem netusil, jakeho se to za tricet let docka "zbosteni" :) Zadny strom ale neroste do nebe. Pred 150 lety, kdyz se masove zacal pouzivat parni stroj, se psalo v novinach, ze rucni prace zmizi do 10 let :)
08.09.2026 v 14:05 Průlom v astronomii: Dalekohled Nancy Grace Romanové odstartoval
Nancy Grace Roman Space Telescope je buď to - dalekohled, nebo ona - Nancy Grace. Neměl by to ale být muž - Roman. Falcon Heavy má při startu zapnutých 27 motorů, ne 21. Dalekohled není teleskopický (tedy výsuvný), jen se vyklopila clona. Rozsah spektra je od viditelného do infračerveného, chybí jen fialová a začíná na 480 nm v modré.
08.09.2026 v 12:08 Slovenský startup vyvíjí kokpit budoucnosti. Letadlo dokáže převzít i pilot desítky kilometrů daleko
Asi můžeme být v klidu dokud o strojovém učení / neuronových sítích hovoří lidé kteří o těchto technologiích nic netuší. Tedy používají zkrátku AI a jejich jedinou kvalifikací je to že používají LLM. Každopádně se netěším na situaci kdy kvůli lenosti softwareových architektů začne pronikat strojové učení do algoritmizovatelných úloh v kritických oblastech a zároveň se najde někdo kdo se tenhle "black box" certifikuje. Pro ty co strojové učení nestudovali: Neuronové sítě dokáží interpolovat ale nedokáží rozumně extrapolovat. Tedy dokud se pohybujete v rozsahu vstupů na které byl model učen tak vše funguje, jakmile se dostanete mimo rozsah tak to fungovat přestane. Neuronové sítě (alespoň zatím) nechápou podstatu dat která zpracovávájí. Tedy přesně v těch krizových situacích nad kterými nikdo nepřemýšlel selhávají nejvíce.
08.09.2026 v 7:36 Největší literární hrdina XX. století jako skvělá letecká značka
To velké žluté sešitové vydání Biggles od velbloudích stíhaček od VTM z roku 1968 nebo 1969 mám doma pečlivě schované. Je to v podstatě spojení dvou původních knih do jedné. Kvalita knih šla postupně dolů, jak je to u masově píšícího autora běžné. Člověk musí zkusit a uvidí, jestli ho to chytne.
RE: Letečtí doktoři nejsou neomylní a mnohdy vůbec nevědí to co by měli a mohli vědět
Včera v 20:03 Maďarští piloti chystají demonstraci. Vadí jim postup úřadů při zdravotních prohlídkách
Pane Zejdo, bože: S ultalightem NEJDE vyspoupat na oběžnou dráhu Země.