Boeing F-47 tvoří jádro amerického programu Next Generation Air Dominance (NGAD) a představuje revoluční krok ve vývoji technologií určených k dosažení absolutní vzdušné převahy. V článku detailně představujeme tento očekávaný stroj i jeho technologické parametry.
Konstrukční řešení: stealth bez ocasních ploch?
F-47 klade důraz především na utajení před radary nepřítele, tzv. stealth charakteristiky. K tomu využívá pokročilé materiály, inovativní konstrukční prvky a pečlivě integrované senzory a autonomní systémy. Očekává se, že letoun bude postrádat klasické ocasní plochy, případně i vertikální stabilizátory – konstrukčně by tak připomínal někdejší experimentální letoun McDonnell Douglas X-36.
V posledních vizualizacích se objevují také kachní plochy (canardy). Někteří odborníci jejich použití zpochybňují s ohledem na možné zvýšení radarové odrazové plochy (RCS). Zkušenosti z vývoje programu Joint Strike Fighter však ukazují, že při pečlivém návrhu a použití vhodných materiálů nemusí mít jejich přítomnost zásadní negativní dopad na stealth vlastnosti. Uveřejněné vizualizace F-47 navíc bývají záměrně upraveny tak, aby skutečné konstrukční detaily zůstaly utajené.
Očekávané technické vlastnosti Boeing F-47
-
Maximální rychlost: nad Mach 2 (více než dvojnásobek rychlosti zvuku)
-
Bojový dolet: cca 1 000 námořních mil (zhruba 1 900 km)
-
Vzletová hmotnost: cca 45 tun
-
Tah motorů: 35 000–40 000 liber (cca 160–178 kN)
Motory nové generace s adaptabilním cyklem
Srdcem letounu F-47 mají být motory nové generace s adaptabilním cyklem – Pratt & Whitney XA103 nebo General Electric XA102. Tyto pokročilé proudové motory s trojproudovým uspořádáním umožňují měnit obtokový poměr vzduchu během letu, čímž optimalizují spotřebu paliva, výkon i generovanou elektrickou energii. Tento výkon je zásadní pro provoz pokročilých elektronických systémů, senzorů i zbraní založených na řízené energii (directed-energy systems).
Kritické fáze návrhu motorů XA102 a XA103 byly dokončeny v letech 2023 a 2024. Po pozemních testech budou následovat letové zkoušky. Oba typy vycházejí z předchozích konceptů XA100/XA101, původně určených pro plánovanou modernizaci letounů F-35.
Vývoj a testování: existuje prototyp?
Podle webu Aviation Week postavila společnost Boeing první prototyp F-47 již tajně před rokem 2019. V současnosti se počítá s dalšími prototypy pro testovací účely a přípravu sériové výroby. První oficiální let se očekává nejpozději do roku 2029.
Spolupráce s bezpilotními wingmany (CCA)
Nová generace amerických bojových letounů počítá s úzkou integrací bezpilotních spolupracujících strojů typu Collaborative Combat Aircraft (CCA). Sdílené technologie – včetně motorů – mezi pilotovanými F-47 a budoucími bezpilotními letouny mohou výrazně zjednodušit logistiku, údržbu a provoz.
Současné americké bezpilotní stroje jako YFQ-44A Fury jsou menší a využívají odlišné, slabší motory (například Williams FJ44 známý z business jetů). Lze ale očekávat, že budoucí CCA porostou i výkonově a rozměrově – a pak by mohly nasadit silnější motory typu XA102 nebo XA103.
Historické dědictví označení F-47 a mezinárodní srovnání
Označení F-47 nesl původně slavný P-47 Thunderbolt z druhé světové války. Současný Boeing F-47 však na tuto konstrukci nenavazuje – jde o zcela nový typ bojového letounu. Ambicí programu NGAD je překonat schopnosti současných stíhaček 5. a 6. generace.
Mezinárodní srovnání snese s čínskými projekty Chengdu J-36 a Shenyang J-50, ruským Mikoyanem PAK DP nebo evropskými programy Global Combat Air Programme (GCAP) a Future Combat Air System (FCAS). Evropané zatím spoléhají na konvenční konfigurace s ocasními plochami – návrh F-47 je v tomto ohledu o krok napřed.
Odkud pocházejí dosavadní vizualizace F-47?
Současná propagační videa společnosti RTX (mateřské firmy výrobce motorů Pratt & Whitney) zobrazují letoun připomínající oficiální vizualizace F-47. Ve skutečnosti však jde o počítačový koncept z roku 2017 od designéra Rodriga Avelly, původně připravený pro program F/A-XX (námořní varianta NGAD). Obrázky nemají reálnou vypovídací hodnotu.
Sám Avella uvedl, že ví o rozsáhlém používání svého návrhu – ačkoliv jej použila i oficiální videa amerického letectva –, ale zdůrazňuje, že skutečný vzhled letounu se může zcela lišit. Uveřejněné materiály tak slouží spíše k matení veřejnosti a zakrytí skutečných konstrukčních detailů.
Zdroje: The Aviationist, Aviation Week, The War Zone
