Lze říci, že Let 10 byl ambiciózní a bohatý na události. Starship se tentokráte s výzvou vypořádala a "učinila významný krok vpřed ve vývoji první plně opakovaně použitelné nosné rakety na světě," jak napsala společnost SpaceX v aktualizaci po startu v noci na středu 27. srpna. "Všechny hlavní cíle byly splněny a poskytly kritická data pro návrhy nové generace Starship a Super Heavy."
Dvojí „žblunknutí“
Nosič se vyhnul problémům, které způsobily selhání tří předchozích (letošních) startů. Starship mj. dokázala během svého suborbitálního letu vypustit osm hmotnostních simulátorů satelitů Starlink nové generace a uspěla také s opětovným zažehnutím motorů Raptor ve vesmíru. Starship tentokráte přežila návrat do atmosféry a provedla přesné "měkké" přistání, když 66,5 minuty po startu jemně a kontrolovaně přistála naležato v cílové zóně v Indickém oceánu u pobřeží Západní Austrálie, byť se s pozorovateli rozloučila sice očekávaným efektním výbuchem. To dokonce v zorném úhlu kamery na bóji, kterou tam SpaceX předem umístila. Také 1. stupeň soulodí, Super Heavy (letící podruhé!) přistál podle předpokladů do vln Mexického (Amerického) zálivu. Přičemž během závěrečných fází motorického manévru byl záměrně vyřazen jeden ze tří středových motorů a použit motor záložní, z prostředního motorického prstence. Po závěrečném vznášení nad vodou pak booster vypnul své motory a šplouchnul za jásotu fandících zaměstnanců SpaceX do vody.
"Starship byla schopna shromáždit data o výkonu svého tepelného štítu a struktury, protože byla záměrně zatížena na maximum, aby posunula hranice schopností nosiče," konstatovala SpaceX v citované poletové aktualizaci. Kromě toho horní stupeň (Ship) krátce znovu zažehl jeden ze svých motorů ve vesmíru, čímž demonstroval schopnosti, které budou vyžadovány při operačních letech. A to se při letu 10 podařilo teprve podruhé.
Původně měla Starship startovat už z neděle na pondělí 25. srpna, ale start byl odvolán během hodinového okna, které se otevřelo ve 23:30 GMT, vzhledem k problémům s pozemními systémy. Ty se sice podařilo do druhého dne vyřešit, ale SpaceX musela start opět odložit, protože bouřkové mraky ve tvaru kovadliny i podle vyjádření Muska představují nepřijatelné riziko blesku, který by mohl ohrozit start ještě na rampě.
Do třetice se tedy zadařilo. Elon Musk po úspěšném ukončení Letu 10 řekl, že dosáhl všech svých hlavních cílů. O.K. Ale stalo se tak „za 5 minut 12“. Tedy v nejvyšší čas.
Artemis v ohrožení
Let Starship 10 byl čtvrtým startem Starship společností SpaceX v letošním roce, ale prvním startem úspěšným. Pravda, Musk dokonce plánoval startovat každý měsíc, ale problémy s verzí Block 2 se ukázaly už při 7 a 8 letu. Po stratu 8 explodovala 52 metrů vysoká kosmická loď méně než 10 minut po startu. Při letu 9 sice letěla Ship mnohem déle, ale nakonec ztratila kontrolu nad polohou a rozpadla se v zemské atmosféře během vstupu do atmosféry.
A exploze lodě Starship S36 při pozemních motorických testech v Masseys na základně Starbase v jižním Texasu ve středu 18. června sérii nehod završila. Tento poslední incident vedl nejen ke ztrátě původního horního stupně pro let 10, ale navíc zdecimoval i okolní infrastrukturu s nádržemi a veškerým potrubím kapalného kyslíku (LOX) a kapalného metanu (LCH4).
Zdá se tedy, že S37 konečně prolomila prokletí druhé generace Starship, která před tím neabsolvovala ani jediný úspěšný let. Nový design prošel podle SpaceX přísnějším kvalifikačním procesem, který zahrnoval testování za simulace letových podmínek po dobu, jež přesahovala desetinásobek plánované životnosti bez jediného poškození.
Jak známo, se Starship se počítá jako s americkým lunárním landerem HLS (Human Landing System) a to už pro Artemis III. Je totiž její kritickou součástí. To předpokládá do 30. září 2026 provedení testu doplňování kryogenních pohonných látek na oběžné dráze Země mezi dvěma kosmickými loděmi, provedení dlouhodobého kosmického letu, dokončení startovní rampy v komplexu 39A a start demonstračního bezpilotního landeru s přistáním na Měsíci. Termíny šibeniční. Tankování na zemské orbitě bylo plánováno už na letošní rok a SpaceX se ocitá i přes současný úspěch ve skluzu. A pokud by se nepodařil ani poslední, desátý integrovaný letový test, s největší pravděpodobností by se začalo v NASA uvažovat o dalším odkladu výsadku amerických astronautů na Měsíci. Za lander Starship totiž není náhrada. Bezosův Blue Moon je totiž připravován až pro let Artemis 5 a 6. A to se už blížíme ke třicátým létům.
Podle staršího odhadu NASA by lander Starship měl být připraven na oběžné dráze Měsíce pro astronauty z Orionu přibližně v únoru 2028. Ovšem jako poslední šibeniční termín pro Artemis III se šeptem uvádí léto 2029, tedy k šedesátému výročí přistání Apolla 11 v Moři Klidu. Ale to by čínští astronauti mohli být na Měsíci o fous dříve. Unesli by to Američané?
A Elon Musk? Ten přeci chce letět na Mars.
Zdroje: Space, NasaSpaceFlight, Space News
