Za festivalem stojí Petra Sováková a Petra AIR Foundation. Co se chystá?
„Festival navazuje na účel našeho nadačního fondu, což je podpora žen v letectví a kosmonautice s respektem k mužům a ženám rovnocenně. Jde o jednu z největších akcí, které pořádáme. Naživo se potkáme s lidmi podobných hodnot a smýšlení, kteří chtějí respekt v rámci vzájemného dialogu mezi ženami a muži s cílem podpořit ženy v aerospace.“
Festival je neveřejný?
„Ano. Celý marketing máme postavený na vztazích. Všichni hosté, ať už jsou to lidé z letectví, kosmonautiky, z podnikatelské sféry nebo studenti, jsou pozváni mnou osobně a tedy se mnou jsou v nějakém kontaktu.
Dostávají se ke mně tipy na nadšence, mladé a nadějné talenty, studentky a studenty, které chceme na festival primárně pozvat. Souvisí to s činností našeho nadačního fondu, kdy se chceme zaměřit na střední a vysoké školy v ČR a v Evropě a s nimi řešit, jak dostat více žen do letectví a kosmonautiky. Zároveň na festivalu chceme a potřebujeme mít zkušené lidi a ty, kdo jsou schopni a ochotni nás nějakým způsobem podpořit, tj. letecké firmy a společnosti. Kapacita je omezená na 55 lidí. Reálná maximální kapacita sálu je 65 účastníků, ale 10 míst si necháváme jako rezervu. Je to proto, že mnozí z pozvaných pilotů v tuto chvíli ještě nevědí, zda budou mít volný den. Vzhledem k přítomnosti nezletilých bude celá akce nealkoholická – chceme i tímto krokem ukázat, že k tomu, aby se člověk dobře bavil, alkohol nepotřebuje.“
Kdy vznikla myšlenka uspořádat festival a jaký chystáte program?
„Nápad vznikl zhruba před rokem. Původně jsme chtěli udělat konferenci, ale akci bychom chtěli mít v uvolněném stylu a ne jako pouhý blok přednášek, proto nám formát festivalu přišel vhodnější.
Chystáme 6 rozhovorů, například s českou akrobatkou Radkou Máchovou, Jurajem Dudášem, ředitelem obchodní divize zaměřené na vesmírný průmysl VZLU, on-line nebo předtočenou zdravicí se připojí Jakub Zemek z nadačního fondu Czech2Space, čestným hostem bude letecký historik Ivo Pujman. Potvrzena je on-line účast slovenské vědkyně a astrobioložky Michaely Musilové, která napsala knihu Žena z Marsu. Akce proběhne vzhledem k mezinárodnímu přesahu v angličtině, ale ke všem rozhovorům budou k dispozici poznámky i v češtině. Každý také dostane brožurku s příběhem Boženy Laglerové ve zvolené jazykové mutaci.“
Proč bude festival zakončen promítáním filmu?
„Jsem velká fanynka Myšlením k bohatství a principů Napoleona Hilla. Věděla jsem, že lze koupit práva na jeden den k promítání filmu a zvolila jsem The Shadow effect (s českými titulky) od amerického režiséra Scotta Cervina. Mám radost, že na naší akci vystoupí i koproducent tohoto filmu Petr Štěpánek. Zmíněný snímek ukazuje naše temné stránky, hodně mluví o tom, že jsou určité věci, které nechceme vidět, což nám brání žít v upřímnosti k sobě samým. Myslím, že toto téma rezonuje s tématem žen v letectví – pořád je jich podstatně méně, je na ně vyvíjen větší tlak a jejich cesta bývá v mnoha ohledech těžší.“
Petra zmínila, že čestným hostem festivalu bude letecký historik Ivo Pujman. O čem budeš na festivalu hovořit, Ivoši?
„Slíbil jsem Petře, že zpracuji příběh první ženy – Češky – která začala létat, Boženy Gabriely Viktorie Laglerové, později Peterkové. Tohle téma je velmi zajímavé a doufám, že odstraním spoustu mýtů. Například je často psáno příjmení této pilotky ´Láglerová´s dlouhým písmenkem´á´. Dokonce i ona sama se takto občas podepsala. Správná verze je však Laglerová. V mnoha podkladech se píše, že se narodila roku 1888, ale bylo to o 2 roky dříve. Také se traduje, že byla z bohaté rodiny, což nebyla tak docela pravda. Pocházela ze 7 dětí, v jejích 6 letech tatínek zemřel a maminka se musela hodně ohánět, aby děti uživila. Naštěstí pomohl maminčin bratr, profesor Univerzity Karlovy, geolog Počta.“
Z čeho jsi čerpal?
„Z naší Letecké digitální knihovny. Prolézám archivy, staré knihovny, antikvariáty,´bleší trhy´a nacházím úžasné knížky. Narazil jsem i na knížku o B. Laglerové, kterou napsal její švagr prof. Felix necelý rok po její smrti v r. 1941. V ní jsou úžasná data. Vyšly i další knížky s velmi dobře zdokumentovanými informacemi, např. od Hanuše Salze – La Aviadora, objevila se také spousta zmínek z novin či jiných tiskovin. Sama pilotka psala články do starých leteckých i neleteckých časopisů a také sepisovala své vzpomínky – zachovalo se asi 12 listů.“
Budou k vidění i nějaké dobové fotografie nebo videa?
„Snažím se dát dohromady obrazovou dokumentaci. Zatím nemám žádný film, to bych se asi musel jet znovu podívat do Berlínského archivu. Ví se, že r. 1911 se při závodu točil film, ale nemám tušení, kde je. Jsou fotky a faksimilie různých dokladů, což mohu dát dohromady a promítnout na plátno. I některé fotky jsou samy o sobě tak trochu záhadou.“
Zmínil jsi Leteckou digitální knihovnu, co je to za projekt?
„Jde o pokus dát v Česku k dispozici specializovanou digitální leteckou knihovnu prostřednictvím Českého svazu letectví, a to široké veřejnosti. Je třeba zdůraznit, že tato digitální knihovna je a vždy bude provozována jako knihovna, a to zcela v souladu se směrnicemi a pokyny Evropské unie ohledně ochrany autorských práv. Knihovna obsahuje české i zahraniční naskenované knihy s leteckou tématikou (ať už odborné nebo beletrie), tj. odbornou i historiografickou literaturu, monografie událostí či různých typů letadel, nebo i letecké pohádky pro děti, v tuto chvíli víc jak 4700 titulů. Dále v ní čtenáři naleznou naskenované různé české i zahraniční letecké časopisy, například kompletní ročníky Flying Revue, Modelář od r. 1951, předválečné i poválečné Letectví, anglické Aeroplan a Flight, a mnohé další. V současné době jde minimálně o cca 10 000 čísel různých časopisů. K dispozici v knihovně jsou také letecké dokumentární filmy, často i amatérské z aeroklubů.
Jak se ke knihovně lze dostat?
„Na webu ČsSL je seznam studijních míst této knihovny s adresou a kontaktními údaji na člověka, který má přístup pro zájemce na starosti. V tuto chvíli je míst 12 a naším cílem je navýšit jejich počet třeba o školy, aerokluby, muzea či nadace zaměřené na letectví, aby studijních míst bylo kolem stovky – pak bude tato obrovská databáze pro každého zájemce snadno přístupná.“
Jak dlouho se tomuto projektu věnuješ?
„Soukromě asi 40 let, aktivně pro ČsSL kolem 3 let. Začínali jsme na nějakých 1800 knížkách, ale nabývá to neuvěřitelným tempem. Knihovna je uživatelsky příznivá, není třeba žádné složité programové vybavení počítačů.“
Představíš projekt Letecké digitální knihovny i na Aerospace festivalu?
„Bude-li prostor, velmi rád.“
