Šlo to jako po másle
Starship tentokráte vynesl prototyp Super Heavy B15, který už odvedl své při misi číslo osm. Startoval tedy se čtyřiadvaceti letem prověřenými motory Raptor 2, ale to byla konečná tohoto boosteru. Ten především testoval alternativní konfiguraci motorů po oddělení stupňů, např. s pěti motory Raptor namísto tří hořících v jedné z posledních fází.
Stejně jako u posledních dvou startů se ani tentokrát nepočítalo se záchranou stupně v klepetech startovací věže, ale o nácvik přistávacího manévru regulací motorů, což v budoucnu umožní stupni získat větší kontrolu nad jeho trajektorií.

Samotná loď Starship, letící opět pouze po suborbitální trajektorii podobné předchozím misím, pak úspěšně vypustila do vesmíru osm simulátorů hmotnosti družic nové generace Starlink. Výsadek simulátorů Starlink proběhl lépe než u Ship 37 (let 10), protože týmy se mohly přizpůsobit napětí na posuvném řetězu, který pomáhá vyhazovat satelity z nákladového prostoru. Tentokrát žádný ze simulátorů Starlinku nenarazil cestou ven do dveří a celá operace se zdála mnohem plynulejší. Proběhlo též opětovné krátké zažehnutí s centrálním motorem Raptor. Tento test je zásadní, aby si SpaceX mohlo být jisté, že když loď poletí na oběžné dráze, řídící týmy ji mohou kontrolovaně deorbitovat, čili poslat ji do pekla atmosféry.
Poté, ve výšce asi 52 km, ale stále letící rychlostí 15 000 km/h, zahájila Loď 38 nový manévr, který SpaceX nazvala "dynamický bankovní manévr." Jedná se o náklonovou zatáčku, která otočí loď na jih, aby se dostala do jedné linie, jako by měla být zachycena na novou startovní/přistávací věž Pad 2(B). Tento manévr je podobný letadlu, které se naklání a řadí se na dráhu pro přistání, ale s objektem letícím rychlostí několika tisíc kilometrů za hodinu... Společnost jej plánuje použít při budoucích letech, až se loď bude vracet k přistání na Starbase.
SpaceX opětovně testovala i účinky chybějících dlaždic tepelného štítu na strategických místech, zejména při sestupu hustými vrstvami atmosféry. Nové videozáběry z pondělní mise, ukazují výrazně menší potíže při přistání ve srovnání s letem 10 a mnohem menší změnu barvy, tedy ožehnutí tepelného štítu kosmické lodi. Starship pak přistála do vln Indického oceánu o něco více než 66 minut po startu.

Konec jedné etapy
Let 11 tak uzavřel krátkou, ale poněkud bouřlivou historii verze 2 Starship. První tři starty rakety, v lednu, březnu a květnu, všechny selhaly za letu. V prvních dvou případech k těmto poruchám došlo během výstupu, což mělo za následek pád trosek do Karibiku. V červnu explodoval horní stupeň Starship na zkušebním stanovisku na Starbase během příprav na test statického zážehu.
SpaceX se částečně oklepalo až díky misi Flight 10 ze 26. srpna, která splnila všechny své plánované hlavní cíle, od rozmístění simulátorů Starlink ve vesmíru až po přesný návrat do atmosféry a měkké přistání v Indickém oceánu.
SpaceX se nyní přesouvá k testování verze Starship Block3, rakety, která bude mít větší rozměry a obsahuje řadu vylepšení výkonu pro zvýšení tonáže.
Monstrum bude vysoké asi 124,4 metru, to jest zhruba 3 m vyšší než verze 2.
"Verze 3 bude vypadat hodně jako dvojka, ale "pod kapotou" budou velké rozdíly," řekl mimo jiné mluvčí SpaceX Dan Huot. "V továrně aktivně stavíme několik nosičů nové generace Bolck3 Starship a Super Heavy," pokračoval Dan Huot během webového vysílání při startu. To zahrnuje "kompletní přepracování" horního stupně Starship s vylepšením nových motorů Raptor 3 až po dokovací adaptéry, které umožní Starship spojení pro přepravu pohonných látek ve vesmíru.
"Sečteno a podtrženo, toto je Starship, kterou plánujeme použít pro všechny naše další významné milníky," řekl Dan Huot.
Také nová verze boosteru Super Heavy zahrnuje vylepšené palivové přepravní potrubí, které je podle SpaceX přibližně stejně velké jako první stupeň Falconu 9, stejně jako integrovaný prstenec "hot-staging" v horní části stupně, který po oddělení od lodi zůstane připojen, místo aby byl odhozen. Mřížková žebra tzv. rošty stupně byla také přepracována, zůstávají tři místo čtyř.
Další test číslo 12 je už plánován z nové vzletové rampy OLP-2 na Starbase. Sice má jít znovu o suborbitální let, ale datum startu se posunul na začátek roku 2026. Pokud bude test úspěšný, SpaceX podle Billa Gerstenmaiera pravděpodobně vyšle při testu další Starship 13 na oběžnou dráhu Země.
Novou sestavu plánuje SpaceX použít k vypuštění větších satelitů Starlink nové generace testovaných při nedávných letech, ale pokud se dílo podaří, hodlá Musk vyslat malou flotilu těchto lodí na Mars už příští rok. Otázkou ale zůstává, jak daleko je SpaceX ve vývoji HLS Starship, tedy lunárního landeru. Rok 2027, rok Artemis 3, se proklatě blíží a za bukem číhají čínští lunatici.
Zdroje: spacenews, nasaspaceflight, NSF