Český pilot Jiří Pruša se zapsal do historie světového lehkého letectví. Dne 4. července 2026 úspěšně dosáhl geografického Severního pólu na palubě letounu Shark, čímž se stal prvním pilotem, který tohoto cíle dosáhl s moderním letounem kategorie UL/LSA do 600 kg. Mimořádná expedice odstartovala z České republiky a vedla přes Norsko až na Špicberky, odkud následoval rozhodující let nad Severním ledovým oceánem.
Historický let k 90. stupni severní šířky
Finální etapa expedice začala 4. července na letišti Longyearbyen na norských Špicberkách. Jiří Pruša odstartoval v 08:46 místního času a zamířil severním směrem přes Severní ledový oceán. V 10:35 překročil 82. rovnoběžku a ve 13:51 dosáhl geografického Severního pólu na souřadnici 90° severní šířky.
Podle společnosti Shark Aero jde o historicky první let moderního letounu kategorie UL/LSA do 600 kg na Severní pól, což představuje významný milník nejen pro české letectví, ale i pro celý segment lehkých sportovních letadel.
Mapa letu (Zdroj: Shark Aero)
Expedice začala v Příbrami
Cesta na Severní pól začala již 28. června 2026 odletem z letiště Příbram. Trasa vedla přes Norsko do Alty a následně na Špicberky. Samotný let z Alty do Longyearbyenu měřil 566 námořních mil a trval 4 hodiny a 13 minut.
Přistání na Špicberkách přitom představovalo další prvenství – vůbec první přistání českého pilota s česko-slovenským ultralehkým letounem na tomto arktickém souostroví.
Měsíce příprav na let v Arktidě
Příprava expedice zdaleka nespočívala pouze v plánování samotné trasy. Jiří Pruša absolvoval specializovaný výcvik zaměřený na přežití v arktických podmínkách, první pomoc, postupy po nouzovém přistání do ledové vody i bezpečnost při setkání s ledními medvědy.
Samotný letoun Shark prošel před expedicí rozsáhlými úpravami v závodě společnosti Shark Aero v Senici. Technici připravili expediční konfiguraci zahrnující úpravy pomocného palivového systému, optimalizaci chlazení motoru, instalaci povinného červeného záchranného značení pro polární provoz i integraci satelitního systému Starlink, který umožnil živý přenos dat a komunikaci během celé mise.
Rozhodovalo počasí
Jedním z klíčových faktorů celé expedice bylo počasí. Na Špicberkách pilot několik dní spolupracoval s místními meteorology, kteří pomáhali určit vhodné letové okno pro bezpečný přelet Severního ledového oceánu.
V letovém plánu byl jako cílové letiště uveden samotný Severní pól, na palubě nechyběla kompletní arktická výbava ani satelitní komunikační prostředky.
„Není prostor pro chyby“
Jiří Pruša během expedice několikrát zdůraznil, že let nad Severním ledovým oceánem představuje jednu z nejnáročnějších výzev, které může pilot lehkého letounu absolvovat.
„Když letíte nad Severním ledovým oceánem, není prostor pro chyby. Všechno musí být připravené perfektně – a potom už jen věříte letounu a pokračujete dál.“
Ještě před finální etapou popsal i své očekávání z dosažení cíle:
„Nečekám na Severním pólu žádnou dramatickou scénu – jen tichý bod na ledu. Ale pro mě to bude znamenat všechno, protože je to výsledek veškeré přípravy a celé cesty, která k tomu vedla.“
Jiří Průša ve speciálním obleku na expedici (Zdroj: Shark Aero)
Shark potvrzuje své schopnosti
Podle obchodního ředitele společnosti Shark Aero Petra Hýla představuje expedice důkaz schopností letounu Shark.
„Jiřího let ukazuje, k čemu byl Shark vytvořen: k rychlosti, efektivitě, doletu a schopnosti dostat pilota daleko za hranice běžných destinací. Nebyla to pouze zkouška letounu, ale také přípravy, disciplíny a odvahy. Jsme nesmírně hrdí, že si Jiří pro tak mimořádnou misi zvolil právě Shark.“
Československý letoun světové úrovně
Shark patří mezi nejvýkonnější letouny své kategorie. Celokarbonová konstrukce, tandemové uspořádání sedadel, vysoká cestovní rychlost, nízká spotřeba paliva a dlouhý dolet z něj udělaly jeden z nejúspěšnějších evropských letounů v kategorii UL/LSA.
Úspěšný let Jiřího Pruši na Severní pól nyní představuje další významnou referenci pro výrobce Shark Aero i pro české a slovenské letectví. Zároveň ukazuje, že moderní lehké letouny dnes dokážou zvládat mise, které byly ještě před několika lety považovány za doménu výrazně větších a výkonnějších strojů.
Jiřímu Průšovi gratulujeme k tomuto mimořádnému výkonu a zdravíme celou redakci Flying Revue.
Mě tohle nějak nechává arkticky chladným :) Upravené letadlo, arktický výcvik, tým lidí atd. Vlastně už mi příjde, že to nějak s tím ultralehkým létáním nesouvisí. Podle mě by tento let zvládl i postarší Eurostar, kor s takovými úpravami a podporou.
Je zvláštne, že na správu ktorá sa Vás nijak nedotkla, máte potrebu reagovať.To mi nevychádza...Len pripomeniem, že tento PÁN pilot na lietadle Shark pred dvoma rokmi preletel bez medzipristátia rekordných 3.189km za 13 a pol hodiny z nórskeho Nordkapp na Brač. Samozrejme nie je dôvod sa obávať, že by niečo z toho nezvládol aj Eurostar, akurát by letel o tretinu pomalšie a zožral by pri tom o tretinu viac paliva.
Takže trvalo by to sice o niečo dlhšie ale aspoň za viac peňazí :)Úplne podstatné je, že by to bolo vzhľadom na podmienky za polárnym kruhom aj riskantnejšie.
O p. Prusovi pisat nebudem, to je pan pilot ktory nas vsetkych strci do kapsy.
Ja to vidim tak, ze lahke lietadla dizajnovane a vyrabane v Cesku a na Slovensku lietaju svetom krizom-krazom za podmienok, ktore by nezvladlo mnoho ovela vacsich a drahsich strojov. Oblet sveta, let na severny pol, mnohe a mnohe vykony a rekordy. Je to obrovsky uspech nasej leteckej konstrukterskej tradicie. Ja osobne vzdy, ked niekto obdivuje Dynamika, hrdo poviem ze ho vyrabaju na Slovensku. Nezostalo nam moc veci na ktore mozeme byt na Slovensku hrdi.
Potom tu pride nejaky niekto a povie ze ostava arkticky chladny, lebo lietadlo bolo upravene. Tak potom tu nevzdychajte jak sa kedysi vyrabali lietadla a teraz je to cele naprd - to zase nechava arkticky chladnym mna. Nevzdychate za letectvom, ale za rezimom.
