Dnes je 20. března 2019

6:06 18:14

Apollo 8: Vánoční pozdravy od Měsíce

24. 12. 2018 2 příspěvky

Vánoce lidé slaví různými způsoby a na různých místech. Před rovným půlstoletím si trojice pozemšťanů, posádka lodi Apollo 8, poprvé vyzkoušela, jaké je to strávit Štědrý den mimo hranice rodné planety.

Zdá se to neuvěřitelné, ale je to tak. Před 50 lety se poprvé vydali lidé k jinému nebeskému tělesu, k Měsíci. Psal se 21. prosinec 1968 a v kosmické lodi Apollo 8 mířili do neznáma astronauti NASA Frank Borman, Čechoameričan James Lowell a William Anders.

Apollo
Obrázek Wikipedia.org

Byly to úžasné chvíle a prožíval je snad celý svět. O vánočním čase, ve dnech tradičních církevních svátků, symbolizujících rodinou pohodu, lásku k bližnímu a mír, se poprvé v historii planety zvané Země odvážili lidé zamířit ke hvězdám. Přesněji řečeno, k našemu věrnému souputníku, Měsíci. Dokonce konzervativní londýnské Timesy přinesly poprvé barevnou fotografii: zeměkouli vyfocenou od Měsíce… Byl prosinec 1968 a i my v Praze jsme ještě mohli bez cenzury sledovat něco tak úžasného, jako byl první kosmický let mimo ochranou náruč rodné planety.

První lidé u Měsíce (z leva): Frank Borman, William Anders a James Lowell/foto NASA
První lidé u Měsíce (zleva): Frank Borman, William Anders a James Lowell / Foto NASA

Let trojice astronautů, kterou poprvé vynesla superraketa Saturn 5, probíhal až překvapivě hladce. 24. prosince začalo Apollo kroužit kolem šedavé koule zvané Měsíc. A z lunární oběžné dráhy ze vzdálenosti téměř 400 tisíc kilometrů se k nám právě na Štědrý den, kdy Apollo 8 Měsíc oblétalo podruhé, nesla tato slova astronautů: „Blížíme se k západu Slunce tady na Měsíci, a posádka Apolla 8 má připraveno poselství pro všechny lidi dole na Zemi …“ A Will Anders pokračoval: „Genesis, kapitola první, verš 1-10. Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla pustá a tma byla nad propastí a Duch Boží se vznášel nad vodami. I řekl Bůh: Budiž světlo. A učiněno jest světlo. I viděl Bůh světlo, že bylo dobré; a oddělil světlo od temnosti…“ A před zraky miliónů lidí na Zemi se na televizních obrazovkách objevuje předěl světla a tmy na Měsíci – terminátor…

Planeta Země vychází nad Měsícem… Foto: NASA/Apollo 8
Planeta Země vychází nad Měsícem… / Foto William Anders, Apollo 8

Přiznávám, byl jsem vychován jako ateista, ale slova z Genesis pronášená od Měsíce mne podobně jako miliony lidí zde na Zemi připadala v tu chvíli jako součást nějakého posvátného obřadu. Zejména když četbu ukončil velitel lodi Frank Borman slovy: „A od posádky Apolla 8: dobrou noc, hodně štěstí, krásné Vánoce a Bůh vás ochraňuj, všechny na boží Zemi…“

Neplánovaný let

Přitom se tento let neměl vůbec konat. Plány NASA s ním vůbec nepočítaly. Tím spíše, že šlo teprve o druhý pilotovaný let měsíční lodi programu po Apollu 7, které (11.–22. října 1968) kroužilo pouze kolem Země. Osmička měla původně také létat jen kolem Země a vyzkoušet manévry s lunárním modulem. K rozhodnutí vedení NASA proházet posádky a plánovaný program vedly pak dva důvody: Jednak potřebný lunární modul ještě nebyl k dispozici, zato raketa Saturn 5 ano. A za druhé, což byl možná nejpádnější důvod ke změně programu, byla hrozba, že Sověti se vydají k Měsíci dříve než Američané. Od jara 1968 totiž „bombardují“ Měsíc svými kabinami ZOND, což byly bezpilotní, původně lunární sojuzy LOK-1 (Lunyj Orbitalnyj Korabl -1), které měly sloužit k dopravě kosmonautů na oběžnou dráhu Měsíce (nikoliv k přistání!). Zdálo se, a nikoliv neoprávněně, že se Sovětům podaří Měsíc obletět dříve, než se tam Američani vypraví. Faktem je, že k takovéto akci se ve Hvězdném městečku připravovaly posádky v tomto složení:

1. velitel Alexej Leonov, palubní ing. Oleg Makarov
2. velitel Valerij Bykovský, palubní ing. Nikolaj Rukavišnikov
3. velitel Pavel Popovič, palubní ing. Georgij Grečko

Kabina ZOND míří k Měsíci (credit: wikimedia.org)
Kabina ZOND míří k Měsíci / Obrázek Wikipedia.org

Sověti navíc dokázali Američany řádně poškádlit. Tak například už v březnu 1968 odborníci NASA zachytili hlas sovětského kosmonauta Pavla Popoviče z paluby kosmické lodi Zond-4, která právě oblétávala Měsíc. V USA byli v šoku – Rusové letí na Měsíc! Byl to první sovětský pokus o oblet lodí LOK-1 po prosté návratové dráze. Zond-4 startoval 2. března a až na to, že při návratu na Zemi mířil zcela mimo sovětské území, a proto řízeně explodoval cca 10 km nad povrchem, provázela jeho let docela zábavná historka.

Kosmonaut Pavel Popovič, který byl zařazen do jedné z lunárních posádek vyprávěl: „Vymysleli jsme tehdy takovou malou zlomyslnost – takový fórek – nastavili jsme vysílač na retranslaci a když byl ZOND v dosahu sledovací stanice Jevpatoria na Krymu, řekl jsem pár slov a ty se od Měsíce odvysílaly zpět. V zásadě šlo o měření zpoždění signálů… Za tři sekundy jsme na Zemi uslyšeli můj hlas. Škoda, na Měsíci jsem, bohužel, nebyl…“

Celé to mělo zajímavý dopad – tehdy byl v USA presidentem Richard Nixon. A jeho poradcem pro otázky kosmonautiky byl jistý Frank Borman. Později, když přiletěl do Moskvy, dostal právě Popovič za úkol ho přivítat. „Když mne uviděl,“ vzpomínal Popovič, „s úsměvem mi pohrozil: Ty kosmický chuligáne! Povídám – Franku, o co jde? - No, sedím takhle v březnu ve své kanceláři a najednou zvoní prezidentský telefon, říká Borman. A Nixon se ptá: Franku, jakto, že Popovič mluví z Měsíce? Byl jsem taky šokován a povídám: Vydržte pár minut, já se zorientuji, zjistím to… Celá situace vznikla tak, že naše sledovací stanice zaslechly tvůj hlas od Měsíce a někdo to hned telefonoval prezidentovi! - Tak jsme se tomu zasmáli a Frank mne proto tituloval kosmickým chuligánem. Pravdou je, že rychle zjistili, že hlas šel nejprve z Jevpatorie a pak teprve zpátky a náš 'kosmický fórek' prokoukli…“

Kdo bude první?

11. října 1968 sice odstartovala záložní posádka Apolla 1 Walter Marty Schirra, Ronnie Walter Cunningham a Don Fulton Eisele k prvnímu pilotovanému letu kabiny Apollo kolem Země pod názvem Apollo 7, ale mezi tím se v září a pak v listopadu připomněli Sověti. Vyslali k Měsíci Zond 5 a Zond 6 – automatické verze LOK, čímž ovšem Američany pěkně nabudili.

Navíc na Bajkonuru už stála připravena další raketa Proton se „Zondem“ v pilotované verzi a CIA pravidelně bombardovala Washington informacemi, že Rusové poletí na Měsíc ještě na podzim. NASA proto přeplánovala další průběh programu Apollo, a tak došlo na první, památný vánoční let Apolla 8 k Měsíci…

Apollo 8 na Měsícem /montáž NASA
Apollo 8 na Měsícem, montáž NASA / Obrázek nasa.org

Mohli tam být Leonov s Makarovem jako první? Toť otázka. Raketa i loď byly připraveny, alespoň k prostému obletu Měsíce. „I když jsme už tušili, že nebudeme na Luně první, chtěli jsme ji alespoň jako první obletět pomocí Čelomejovy rakety UR 500/Proton,“ vzpomínal tehdejší ruský hlavní konstruktér Vasilij Mišin. „Raketa byla připravena, ale nikdo se do ní neodvážil posadit lidi. Od Měsíce se totiž vrátily v pořádku na Zem jen tři tzv. Zondy.“

Alexej Leonov, který tehdy vedl tým lunárních kosmonautů mi řekl: „Nevím, čeho se pořád báli. My jsme byli připraveni. Pilotovanou loď bychom dokázali vrátit na Zem. Jenomže byrokrati odkládali start tak dlouho, až byl Borman se svými hochy v prosinci 1968 u Měsíce dřív. My jsme klidně mohli startovat k obletu Měsíce už v létě 1968! Pravda, už tehdy nám bylo jasné, že přistát na Měsíci před Američany asi nedokážeme. Proto jsme potřebovali alespoň ten oblet. Alespoň oblet... A to, na rozdíl od přistání, realizovat šlo.“

Pro Rusy je Měsíc dodnes bolavou záležitostí. Naše debata s Leonovem, které asistoval i kosmonaut-konstruktér Viktor Savinych, skončila jeho slovy: „Nesypte do rány sůl…“  Ano, i dnes to Rusové těžko nesou, že na Měsíci nebyli. Jejich superraketa N1 nikdy řádně neodstartovala a počátkem 70. let byly všechny plány na pilotovanou lunární expedici skrečovány včetně vybudování stálé lunární vědecké základny. Nicméně je faktem, že nebýt sovětského „odstřelování“ Měsíce v průběhu osmašedesátého roku, Apollo 8 by 21. prosince před 50 lety nestartovalo. Na lunární orbitu by se pak vydalo až Apollo 10 s lunárním modulem Snoopy, předcházející přistání Eaglu z Apolla 11 s Armstrongem a Aldrinem půl roku poté.

Rozesmátí hrdinové Apolla 8 po návratu na Zemi: Borman, Lowell, Anders/foto NASA
Rozesmátí hrdinové Apolla 8 po návratu na Zemi: Borman, Lowell, Anders / Foto NASA

I v případě vánočního letu Apolla 8 se prokázalo, jakou roli hrála v 60. letech politická prestiž USA a SSSR. Let měl ale nejen propagandistický význam. Astronauti pořídili stovky perfektních snímků lunárního povrchu včetně vybraných ploch pro přistání a navíc, podle nečekaných zhoupnutí oběžné dráhy se podařilo identifikovat lokality, kde měla měsíční hmota velkou hustotu, a tudíž i přitažlivost, tzv. mascony. Což se pak výrazně uplatnilo při plánování budoucích výsadků na Měsíci. 

Ano, bylo to úžasné a lidé byli nadšeni. Brzy na to exceloval Frank Borman v tehdejší Československé televizi, a tak jsem i já měl tu možnost potřást si s ním rukou. Ještě mám schovanou v plastu zatavenou „flešku“ agentury Reuters s podpisem Franka Bormana: „Apollo 8 zapálilo motory a vzalo kurs k Měsíci…“ Bormanův podpis už téměř vyblednul… Podobně, jako vybledly a zmizely velkolepé plány NASA na kolonizaci Měsíce či na let k Marsu.

A my se bohužel stále motáme pouze na oběžné dráze kolem matičky Země. Co dělat, entuziasmus otců kosmonautiky a velmocenská rivalita studené války jsou nenávratně pryč.

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je m.j. i autorem několika knih (Kosmonautika za oponou, Kosmonauti Nula, science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction /Ivan Adamovič, Praha 1995/), povídek (viz Ikare či výběr „Kříšťálové sféry“) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.


Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Názvy Sojuzů

26. 12. 2018 v 0:39 Darek

Díky za pěkné připomenutí. Je zajímavé, že všichni tři členové posádky mohou 50-leté výročí letu opravdu oslavit. Všimnul jsem si nejspíš nesrovnalosti u názvu "Zondů" (4-8), myslím, že název LOK byl používán u misí využívajících rakety N-1 a byl to Sojuz s orbitálním modulem, LK byl pak modul přistávající na Měsíci. Program byl označen L3. Zmíněné "Zondy" startovaly pomocí Protonů-K a pro program pasivního obletu se používá název L1, kosmická loď měla označení 7K-L1 a neměla orbitální modul, jak je i vidět na přiloženém obrázku. Nevzpomínám si, žebych v literatuře viděl u tohoto programu označení lodě LOK.

Odpovědět

Zondy

3. 1. 2019 v 10:19 Radek

Leonov sice lituje, že neletěl, ale žádná sranda by to nebyla. Kdyby po prvním víceméně úspěšném Zondu 5 (balistické přistání s nejméně 12g, možná víc - ví někdo kolik? do Indického oceánu místo do SSSR) letěl v Zondu 6, nezabránil by ztrátě tlaku v kabině (takže by několik hodin seděli v uzavřených skafandrech v kabině), ani selhání hlavního padáku, takže by při pádu kabiny museli otevřít nouzový východ a ve skafandru lézt ven a skákat s nouzovým padákem (Zondy 7K-L1 kvůli úspoře hmotnosti neměli záložní padák pro celou kabinu, ale osobní padáky posádky a průlez v místě záložního padáku kabiny). Otázkou je, jestli by to oba stihli a jestli by padáky správně fungovali, když by před tím byli několik hodin ve vakuu. Kdyby letěli až v dalším Zondu (v prosinci těsně před Apollem 8), selhal by druhý stupeň a nouzové přistání kabiny opět těžké přetížení při balistickém přistání. Ke zrušení pilotovaného letu Zondu v prosinci vedly téměř jistě technické problémy buď nosiče, nebo lodi. V lednu pak rozumné přesvědčení, že riziko je příliš veliké a po Apollu 8 na orbitě Měsíce už pouhý průlet a návrat k Zemi nebyl dostatečným důvodem.

Odpovědět

Přidat komentář