Český výrobce radarů ELDIS Pardubice finišuje třetí úspěšnou dekádu

18.08.2020 1 413 přečtení Tento článek je součástí seriálu Firmy v leteckém průmyslu

K vývoji radarových technologií podstatnou měrou přispěla československá a později česká konstrukce. Ve východočeských Pardubicích dnes sídlí hned několik výrobců radarové techniky a k těm nejvýznamnějším patří společnost ELDIS Pardubice.

Více než stovka radarů z produkce této pardubické firmy nepřetržitě monitoruje vzdušný prostor v bezmála 30 zemích světa. Patří mezi ně jak sousední země, tak i vzdálené destinace. Za mimořádný úspěchu považují v ELDISu své aktivity v Indii. Spolupráce zde začala už v roce 1999 renovací starších sestav a vyvrcholila před několika lety v rámci projektu pro indické řízení letového provozu AAI (Airports Authority of India). V rozlohou sedmé největší zemi světa od roku 2012 svými technologiemi postupně pokryl prakticky celý vzdušný prostor. Nyní ELDIS dokončuje první velkou dodávku pro Čínu a účastní se tendrů v civilním i vojenském sektoru v řadě dalších zemí.

Firmu v roce 1991 založili bývalí pracovníci Tesly Pardubice a za téměř třicet let existence vyrostla z rodinné firmy o několika lidech na dnešních 250 zaměstnanců. Účetní závěrka společnosti za minulý rok podrthla roční obrat ve výši těsně pod miliardu korun a zhruba třicetiprocentní hrubý provozní zisk (EBITDA). Od roku 2017 je ELDIS Pardubice součástí holdingu Czechoslovak Group, nově v rámci divize CSG Aerospace.

Radary na míru každého zákazníka

Zatím poslední významnou tuzemskou obchodní referencí ELDISu jsou čtyři armádní letiště - pražské Kbely, Čáslav, Pardubice a Náměšť nad Oslavou, kde jsou instalovány vždy dva radary, přehledový a přistávací.

Radar pro vojenské letiště
ELDIS dodává nové radarové sety, ale nabízí i modernizace starší techniky

„Prakticky nikdy přitom nejde vyloženě o sériovou výrobu, ale zákaznické úpravy našich základních technologií, případně o dodávky různých kombinací. Zákazníci nás tak vlastně sami učí našemu produktu dávat vyšší přidanou hodnotu. Do budoucna se zaměřujeme i na vlastní vývoj přehledu o menších cílech než jsou velká letadla, typicky jde o drony nebo skupiny dronů. Další vývoj tedy směřujeme nejen do oblasti bezpečnosti letového provozu a ochrany letišť, ale také dalších objektů, typicky jaderné elektrárny,“ popisuje ředitel ELDISu Aleš Jedlička s tím, že spolupráci na vývoji řeší v kooperaci s dalšími firmami ze skupiny Czechoslovak Group, typicky s firmou CS SOFT, která vyvíjí Air Traffic Management (ATM) systémy, s New Space Technologies, která se zaměřuje na inženýrské práce v oblastech vývoje a konstrukce speciálních a bojových vozidel, v general aviation a ve všeobecném strojírenství, nebo s dalším pardubickým výrobcem radarů, společností RETIA.

Nedostatek kvalifikovaných absolventů

Podobně jako řada dalších technologických firem se ELDIS potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. „Nastavili jsme spolupráci s Univerzitou Pardubice, s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava (VŠB - TUO), s ČVUT v Praze, kde měříme naše antény. Obor radiolokace a radiokomunikace však dlouhodobě není podporován vysokým školstvím v ČR a jsme tedy závislí na vlastním školení lidí. Ročně nabíráme kolem dvou desítek specialistů, což odpovídá našim aktuálním možnostem, protože další zaškolování odčerpává nemalé kapacity,“ vysvětluje Aleš Jedlička. Podle jeho slov v Česku není pro ELDIS relevantní obor, který by produkoval dostatečně kvalifikované absolventy.

To by se však výhledově mělo změnit. „Ve spolupráci s VŠB-TUO spouštíme dva předměty, které se budou věnovat čistě radarové technice. Obecně v rámci univerzit, ať už jde o ČVUT nebo i např. o zdejší Univerzitu Pardubice, výuka zatím není o radarové technice jako takové, ale látka je roztříštěna do několika různých segmentů, jako je například princip šíření vln nebo tzv. Dopplerovské zpracování signálu. Z našeho pohledu je to tedy tak porůznu vytrhané a vše se pak u nás musí zase poměrně pracně poskládat. Zkrátka možnost vystudovat radarovou techniku v rámci jednoho předmětu v ČR nyní neexistuje,“ dodává ředitel společnosti s tím, že ELDIS má k dnešku otevřeno šest výběrových řízení na různé pozice uvnitř firmy.

Objem investic z vlastního provozu (CAPEX) v posledních letech dosahuje přibližně 70-90 milionů korun ročně. „Velkou část jsme logicky směřovali do budoucího růstu, takže jsme kromě jiného koupili pozemek a zahájili výstavbu nové výrobní haly. Dále řešíme projekt stavby centrálního vývojového objektu v Pardubicích, který by ve výsledku měl sloužit všem firmám v divizi CSG Aerospace a kde se předpokládá rozsáhlá budoucí spolupráce s akademickou sférou. Budeme vyvíjet technologie, které jsou už i mimo standardní mikrovlnné šíření od radarové techniky, jde tedy o daleko větší a rozsáhlejší oblast než dnes,“ doplňuje pan Jedlička.

ELDIS nová hala
V areálu firmy se staví další výrobní prostory

Koronavirus přinesl omezení i nová řešení

Problémy spojené s COVID-19 pochopitelně postihly i ELDIS. „Vypuklo to právě v době, kdy jsme měli plánované předání radarového systému zákazníkovi do Číny, nezbytné zaškolení obsluhy tak nakonec proběhlo online. Náš partner v Číně vyžadoval posun o šest hodin vzhledem ke svému časovému pásmu, takže zaměstnanci nějaký čas chodili do práce na třetí hodinu ranní. Nebylo to vždy příjemné, ale nakonec se povedlo vše dokončit. COVID-19 pro nás tedy byl i určitým přínosem v tom smyslu, že jsme se naučili další možnost, jak nabízet zaškolení zákazníkům. Určitě to ale nenahradí osobní kontakt při školení nebo testování, nicméně vlastně jsme nakonec rádi, že jsme si přes všechny další komplikace aspoň ověřili funkčnost i tohoto způsobu,“ vysvětluje Lenka Sixtová, která je v ELDISu zodpovědná za marketing.  

V současnosti kvůli koronaviru i nadále přetrvávají komplikace v dovozu produktů do cílové destinace a firmu limituje i omezená součinnost zákazníka. „Čínská zakázka je naštěstí platebními podmínkami vázána na test a školení v ELDISu, takže i když to proběhlo online, povedlo se zakázku dotáhnout do asi 70 % celkové realizace. Zbývajících 30 % představuje mechanickou montáž a testy, kdy musíme dojet na místo, radar oživit a připravit ho na tzv. oblety,“ dodává Lenka Sixtová.

Hlavními partnery zůstávají velká letiště

Doposud je ELDIS obchodně úspěšný zejména na východní polokouli a současným strategickým obchodním cílem firmy je rozvíjet se také směrem na západ od českých hranic. „Aktuálně jsme v tendru například s armádou Spolkové republiky Německo a nebudu zastírat, že v případě úspěchu to pro nás samozřejmě bude velmi důležitá reference. Máme za sebou i neúspěšné tendry v Dánsku a Norsku, kde uspěly konkurenční systémy jako INDRA, Thales, Leonardo nebo Raytheon a nyní analyzujeme, proč jsme neuspěli my. Každopádně i účast v nakonec neúspěšném tendru je pro mě důležitá,“ říká Aleš Jedlička.

Hlavní rozdíl mezi ELDISem a velkými korporacemi podle slov Lenky Sixtové spočívá v prozákaznickém přístupu ELDISu. „Zatímco korporace se zpravidla snaží prosadit svůj standardní produkt a zákazníka často nakonec ‘dotlačí‘ ke koupi nového systému, my zkoumáme, co by se na naší stávající instalaci ještě dalo upravit, změnit nebo vylepšit. To se zrovna v této době ukázalo jako obrovská obchodní výhoda. V situaci, kdy nelétala žádná letadla, totiž řízení letových provozů (ŘLP) ve všech státech uvažují, jak to bude s budoucími investicemi, protože jsou závislí na poplatcích z přeletů letadel. A my dodáváme nejen komplety nových radarů, ale děláme i modernizace. V posledních měsících jsme třeba ve Vietnamu modernizovali radary RSP-10, což je už značně zastaralá konstrukce, do které však umíme vložit nové prvky. Takto se tedy ve Vietnamu povedlo modernizovat tři radary a bavíme se o dalších deseti. Marketingově by to sice mohlo vypadat, že jsme sami proti sobě, je však nutné zohlednit, že zákazník má zkrátka určitý budget a není důvod do té modernizace nejít,“ vysvětluje Lenka Sixtová.

Výroba MSSR antény
Anténa radaru typ MSSR-1 - monopulsní sekundární přehledový radar 

Instalace jednoho základního radarového kompletu zákazníka vyjde nejméně na dva miliony eur, a to ať už jde o přehledový nebo přibližovací radar, logicky tedy obchodním partnerem ELDISu jsou především velká letiště. Civilní letiště se zaměřují na přehledové radary, armádní letiště požaduje kombinaci přehledového a přistávacího radaru, který naviguje letouny na přistání až ze vzdálenosti přibližně 40 kilometrů.

„Možnosti současného trhu jsou poměrně úzké a když to hodně zjednoduším, zaměřujeme na větší odrazové plochy větších letadel a veškerá technologie je tomu uzpůsobena. Vychází se přitom také z platné legislativy, a pokud by se chystal výraznější průlom do oblasti malého létání a existovaly by signály, že by sem ta technologie měla v nějakém dohledném horizontu a širším rozsahu přejít, tak bychom o tom nepochybně už věděli. V tomto ohledu tedy bohužel nevnímám tuto oblast jako náš významný budoucí potenciál,“ odpovídá Aleš Jedlička na dotaz, lze-li očekávat nějaký průlom i mezi sportovní a rekreační letce například na poli palubních protisrážkových radarů a podobně.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář