Kosmická loď Sojuz MS-22, která je dopravila na Mezinárodní stanici (ISS) 21. září 2022, má poškozený chladicí systém a riskovat v ní návrat domů by bylo pro posádku poměrně nebezpečné.
Původně se trojice měla vrátit už v březnu stejným Sojuzem. Ale loď Sojuz MS-22 ztratila minulý měsíc (14. prosince), po dnes prokázaném nárazu mikrometeoritu, veškerou chladicí kapalinu, což ji učinilo – s výjimkou nouzové situace – nezpůsobilou nést astronauty. Taková situace nastala poprvé v historii ISS a poněkud zamíchala kartami posádek chystajících se k letu na stanici.
Ruská federální kosmická agentura Roskosmos 11. ledna oznámila, že se po dohodě s NASA rozhodla vypustit k ISS už 20. února Sojuz MS-23, ovšem bez posádky, pouze s mimořádným nákladem. Navíc tato loď zůstane zakotvena u ISS do té doby, než bude připravena její nástupkyně, tj. Sojuz MS-24, která přiveze posádku připravovanou původně pro MS-23. A v případě potřeby by dopravila Prokopjeva, Petelina a Rubia zpět na Zemi. Příprava bude chvíli trvat, takže trojice dostala nabídku, kterou lze jen těžko odmítnout – půlroční prodloužení mise.
Jak uvedl na tiskové konferenci 17. ledna výkonný ředitel programu pilotovaných letů Roskosmosu, veterán kosmických letů Sergej Krikaljov „... je předčasné odhadovat, jak dlouho bude jejich pobyt na ISS prodloužen nad rámec několika měsíců. Jaké bude přesné datum, kdy za ně pošleme náhradu, ještě není rozhodnuto.“ A později poznamenal, že žádné budoucí mise nebyly zrušeny, pouze odloženy.
„V plánu je, aby Frank, Dmitrij a Sergej zůstali na palubě ještě několik měsíců, než se vrátí, pravděpodobně koncem září, domů,“ potvrdila na téže konferenci Dina Contellová, manažerka integrace operací ISS v NASA. „Snažíme se o přesné načasování, ale v tomto okamžiku by bylo předčasné stanovit datum, kdy by se Sojuz MS-23 měl vrátit na Zemi,“ dodala Contellová. Původně měl Sojuz MS-23 k ISS zamířit až v polovině března, tedy ve stejném měsíci, kdy se Sojuz MS-22 měl vracet na Zemi. Na jeho palubě měli na plánovaný půlroční pobyt na stanici vyrazit Oleg Kononěnko, Nikolaj Čub a Američanka Loral O’Harová. Na základě aktuálního rozhodnutí však tento plán padá.
Toto rozhodnutí každopádně způsobí větší či menší domino efekt, tedy posuny startů nejen u dalších kosmických lodí Sojuz a jejich posádek. Problém spočívá v tom, že Roskosmos plánuje výrobu kosmických lodí minimálně rok (až dva) předem podle dohodnutého rozpisu letů na ISS. Protože jsou Sojuzy, jak známo, použitelné jednorázově, stejně jako jeho nosiče, nemůže Rusko reagovat pružně, jako by např. dokázala NASA s vícenásobně použitelnými loděmi Crew Dragon od SpaceX, které jsou (zatím) k dispozici čtyři.
Připomeňme, že na stanici končí svoji směnu posádka Dragonu Endurance, se kterou přiletěla 6. listopadu na ISS i Ruska Anna Kikinová. Právě ona se po objevení nehody na Sojuzu posadila za vnitřní ovládací panel a začala manipulovat s evropskou robotickou paží ERA (připevněnou na modulu Nauka), aby mohla proběhnout kontrola místa úniku chladicího média. Což bylo daleko bezpečnější než osobní „návštěva“ kosmonautů Prokopjeva a Petelina, jejichž výstup byl odložen. Endurance (mise SpaceX Crew-5) dopravila na ISS čtveřici astronautů – Nicole Mannovou, Joshe Cassadu, Japonce Wakatu a právě Kikinovou.
Vzhledem k tomu, že lodě Dragon jsou konstruovány pro posádku až sedmi astronautů (!), tak jak ruská, tak americká strana zvažovaly varianty možné záchrany posádek při skutečné havárii na ISS do doby, než dorazí náhradní ruská loď. Krikaljov a Joel Montalbano, programový manažer ISS v NASA, uvedli, že by mohlo jít o let jednoho, nebo více členů posádky Sojuzu právě v lodi Crew Dragon Endurance. Někdo by pak mohl risknout návrat v poškozené lodi Sojuz MS-22.
„Hlavním problémem přistání současného Sojuzu s posádkou by byly tepelné podmínky, protože jsme ztratili schopnost odvádět teplo,“ řekl Sergej Krikaljov. Teplota uvnitř návratové kabiny by mohla vzrůst na více než 40 stupňů Celsia s vysokou vlhkostí a posádka by se mohla přehřát, protože klimatizace skafandrů by chlazení neutáhla. „SpaceX na tuto žádost reagovala velmi vstřícně,“ řekl Montalbano o studii o rozšíření personálu na Endurance. „To vše pouze pro případ nouze, pouze pokud budeme muset evakuovat ISS. To není normální plán,“ zdůraznil.
Nicméně už 18. ledna astronauti přesunuli Rubiovu na jeho rozměry formovanou sedačku ze Sojuzu MS-22 do Endurance. V případě nouze, která by vyžadovala evakuaci posádky, by se tak Rubio vrátil na Zemi v lodi Crew Dragon, zatímco Prokopjev a Petelin by to zřejmě riskli v Sojuzu MS-22. „Myslíme si, že to odstraní část tepelné zátěže, která je v kosmické lodi Sojuz," konstatovala mj. Dina Contellová a dodala, že přesun Rubia do lodi Crew Dragon je jen dočasným opatřením.
Poté, co Sojuz MS-23 dorazí na stanici, bude jeho sedačka spolu s tvarovanými vložkami Prokopjeva a Petelina přemístěna do nové lodi. Nicméně je to poprvé v historii, co se naskytla možnost návratu astronauta na Zemi v jiném typu kosmické lodi (nepočítáme-li raketoplány), která není tak plně kompatibilní. Velitelská kabina Sojuzu MS-22 by se pak vrátila na Zemi bez posádky, jen s nákladem nepotřebných věcí či výsledků experimentů.
„Záchranná operace“ vyvolala na ISS nějaké to vzrušení, nicméně život se víceméně vrací do zaběhnutých kolejí. Jistě, NASA přizpůsobuje své současné aktivity a budoucí plány ruskému rozhodnutí nahradit poškozenou kosmickou loď a nabídnout trojici ze Sojuzu MS-22 prodlouženou misi. Ale už 20. ledna Nicole Mannová a Kóiči Wakata provedli kosmickou vycházku, aby nainstalovali na povrch ISS montážní držáky pro nový solární panel, který přiveze příští nákladní loď.
A programový manažer ISS v NASA Joel Montalbano konstatoval, že NASA přece jen přezkoumá svůj harmonogram nadcházejících misí ve světle změn v ruských plánech, včetně mise SpaceX Crew-6, která měla startovat na ISS v únoru. Řekl, že to bude trvat pár týdnů, než agentura rozhodne, jak by se tento plán mohl změnit, ale dodal, že v posádce mise Crew-6 nedojde k žádným změnám.
Dina Contellová na briefingu ke kosmické procházce Mannové a Wakaty poznamenala, že start Crew-6 je naplánován až na konec února (snad 26. 2.), přičemž Crew-5 se vrátí o několik dní později po příletu Endeavoru pod velením kosmického veterána Stephena Bowena (3× start v raketoplánu).
Crew-6 má být šestý operační let na ISS kosmické lodi od SpaceX a zahrnuje mj. i astronauta Sultana Al Neyadiho ze Spojených arabských emirátů a Andreje Feďajeva z Ruska. Pilotem lodi bude nováček Warren Hoburg, nominovaný mezi astronauty lunárního programu Artemis.
Contellová také prohlásila, že Crew-6 bude následována v březnu nákladní misí Dragon CRS-27 a poté náklaďákem NG-19 Cygnus. Mimochodem, NG-19 bude poslední lodí Cygnus, která odstartuje na současné verzi rakety Antares, protože společnosti Northrop Grumman už došly ruské motory a raketové l. stupně, dodávané z Ukrajiny... Proto spolupracuje se společností Firefly Aerospace na novém prvním stupni nosiče.
Rekordmanem zůstává Poljakov
Mimochodem, pokud pro trojici ze Sojuzu MS-22 platí termín návratu někdy po 21. září, pak posádka zůstane ve vzduchu celý rok – něco, čeho žádný astronaut NASA nikdy nedosáhl. Nakročeno k tomu má právě Frank Rubio. Několik jeho kolegů se takové délce pobytu v kosmu přiblížilo. Například Mark Vande Hei žil na palubě stanice 355 dní mezi dubnem 2021 a dubnem 2022. Scott Kelly a kosmonaut Michail Kornijenko strávili ve vesmíru mezi březnem 2015 a březnem 2016 až 340 dní a Christina Kochová byla na ISS téměř 329 dní, od dubna 2019 do února 2020.
Absolutním rekordmanem ale zůstává již zesnulý ruský lékař Valerij Poljakov, který drží rekord v délce jednoho kosmického letu po dobu 437 po sobě jdoucích dní, strávených na orbitální stanici Mir v letech 1994 a 1995.
Prokopjev, Petelin a Rubio jsou všichni v dobrém zdravotním stavu a jsou schopni zvládnout prodloužený pobyt. „Možná jim ještě budu muset poslat nahoru nějakou zmrzlinu, abych je odměnil,“ usmíval se Montalbano na už citované tiskové konferenci.
