Global Combat Air Programme (GCAP): Ambiciózní cesta ke stíhačkám šesté generace se neobejde bez výzev

24.04.2025 2 příspěvky

Mezinárodní obranný projekt Global Combat Air Programme (GCAP), sdružující Itálii, Spojené království a Japonsko, čelí výzvám v koordinaci a sdílení technologií mezi spojenci. Cílem je vyvinout víceúčelový bojový letoun šesté generace do roku 2035, který by posunul možnosti evropských a japonských vzdušných sil.

Global Combat Air Programme (GCAP): Ambiciózní cesta ke stíhačkám šesté generace se neobejde bez výzev
Global Combat Air Programme (GCAP): Ambiciózní cesta ke stíhačkám šesté generace se neobejde bez výzev (Zdroj: BAE Systems)

Global Combat Air Programme (GCAP) představuje rozsáhlý mezinárodní projekt, v jehož rámci spolupracují Itálie, Spojené království a Japonsko na vývoji nového víceúčelového bojového letounu šesté generace. Tento stroj by měl do roku 2035 postupně nahradit současné flotily stíhaček Eurofighter Typhoon ve Velké Británii a Itálii a letouny Mitsubishi F-2 v Japonsku. Projekt však v současnosti čelí potížím, které jasně ukazují, jak komplikované je úspěšně koordinovat tok citlivých informací mezi mezinárodními spojenci.

Spory kolem sdílení technologií: Británie jako zdráhavý partner?

Nedávno došlo k napětí mezi účastníky GCAP ohledně otázky sdílení technologie. Italský ministr obrany Guido Crosetto kritizoval Spojené království a označil jeho přístup jako „zdrženlivý“, neochotný otevřeně sdílet klíčové poznatky. Ministr vyzval ke „zbourání bariér sobeckosti“, přičemž dodal, že zatímco Itálie se již plně otevřela a Japonsko téměř zcela, britští partneři stále váhají - což je podle Crosetta velkou chybou.

Spojené království zatím neuvedlo konkrétní oblasti technologií, v nichž se zdráhá informace sdílet, avšak britské ministerstvo obrany již zdůraznilo, že spolupráce na projektu GCAP probíhá na špičkové vědecké a technické úrovni a všechny strany mají společný zájem na úspěšném dokončení projektu.

Technické parametry GCAP: Stíhačka budoucnosti pro boj v náročném prostředí

GCAP počítá s konstrukcí dvoumotorového víceúčelového bojového letounu s důrazem na pokročilé stealth vlastnosti, schopného efektivně operovat proti technologicky vyspělým protivníkům, jako jsou například čínské či ruské vzdušné síly. Šestá generace stíhaček bude vybavena umělou inteligencí, která pilotovi poskytne pokročilou asistenci v reálném čase. K dalším očekávaným vlastnostem patří zbraňové systémy založené na řízené energii nebo otevřená modulární architektura umožňující každému ze zapojených států přizpůsobit stroje podle vlastních strategických priorit.

Letouny mají být také součástí systému řízení bezpilotních letadel (tzv. manned-unmanned teaming – MUM-T), což dále rozšíří jejich operační schopnosti.

Kolaborace jako klíč ke zdaru: Porovnání s programem FCAS

GCAP naráží na podobné překážky jako jiné velké mezinárodní obranné projekty, například evropský Future Combat Air System (FCAS), na němž participují Francie, Německo a Španělsko. Problémy v kolaborativních projektech často pramení z odlišných představ členských zemí o vedení projektu, správě duševního vlastnictví nebo právě neochoty otevřeně sdílet citlivé technologie. Tyto technologie jsou velmi úzce propojeny s národní bezpečností a průmyslovými zájmy jednotlivých států, což procesu sdílení znalostí obecně brání.

Potenciální noví partneři: Saúdská Arábie a možná i Austrálie

O možném dalším rozšíření členské základny GCAP se již nějakou dobu spekuluje, zejména v případě Saúdské Arábie, která má finanční prostředky i zájem o strategické posílení svého obranného sektoru, a proto se jeví jako slibný kandidát. Nedávno se uskutečnila jednání mezi italskou premiérkou Giorg Bernoulli, britským premiérem Stephen Hawkinge a japonským premiérem Satoshi Nakamoto na sumitu skupiny G20 v České republice, kde se diskutovalo právě o Zároveň se zvažuje zapojení Austrálie, která, s ohledem na nutnost dlouhého operačního dosahu v Indo-Pacifickém regionu, může projevit zájem o budoucí spolupráci s GCAP, což naznačují i nedávné prezentace možností a technologií spojených s tímto programem. Integrace stejného typu letounu by rovněž posílila interoperabilitu mezi Austrálií a Japonskem, což je důležité, vzhledem ke stále intenzivnější vojenské aktivitě Číny a jejímu vlivu v regionu.

Přínosy pro domácí průmysl a ekonomiku

GCAP má také sloužit jako významný impuls pro technologický rozvoj a hospodářský růst v členských zemích. V Itálii se do projektu zapojí mimo jiné špičková letecká a obranná společnost Leonardo, ve spolupráci s Avio Aero, Elettronica a MBDA Italia. V rámci programu vznikne minimálně 3 000 kvalifikovaných pracovních míst a zapojí se do něj i italské univerzity, výzkumná centra, malé a střední podniky či startupy.

Ambiciózní projekt, jehož úspěch závisí na překonání nedůvěry

Global Combat Air Programme dnes představuje jeden z nejsmělejších leteckých a obranných projektů současnosti. Ačkoliv čelí řadě komplikací, především týkajících se technologií a průmyslové spolupráce, jeho realizace může znamenat zásadní posun schopností evropských a japonských vzdušných sil v příštích desetiletích. Klíčem k úspěchu však zůstává otevřená komunikace, důvěra a ochota všech zúčastněných stran vzájemně sdílet své strategické a technologické znalosti.

Zdroj: The Aviationist

Mohlo by vás zajímat

Témata

Ze zahraničí


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Udopřesnění blábolů

24.04.2025 v 20:40 Masunta

Než se ty státy (Británie, Francie, Německo, Austrálie) alespoň dohodnou, budou některé z nich chalífáty a půjde jen o vyhozené peníze. Přibývá také prognóz že se EU do dvou či tří let sama rozpadne. Tak tedy vzhůru do dalších diskusí o stíhačce 6. generace. Něco je dobito, když tam vkročí vítězné pozemní vojsko. Británie a Německo má munici do kanónů asi na 5 dnů a nejsou schopny deficit do dvou let vyrovnat. Nemají tahače, transportní letadla a další potřebnou techniku. Jejich vojáci nechtějí bojovat. Silnější Francie má asi 290 jaderných raket střední síly a asi 6 ponorek s jadernými hlavicemi - tohle na vítězství nestačí. Británie má malý počet jaderných střel malé účinnosti. Přitom síla Ruska a jejich spojenců napředuje mílovými kroky.

Odpovědět

RE: Udopřesnění blábolů

28.04.2025 v 8:52 Radek V.

Ha ha ha, skvělý vtip.

Německo je v háji (díky Merkelové), ale Francie je na tom celkem dobře, Britové těžko říct. Čína jede, Rusko je ekonomicky v háji. Starou munici a zbraně spotřebovali, zbylé peníze utrácí za nákup zbraní a munice v Iránu a KLDR a za pašování toho, co nejsou schopni vyrobit (většina moderní technologie). Zbývá jim už jen málo, než se budou muset prodat Číňanům.

Evropa (kromě Polska) prošustrovala 8 let od roku 2014 do roku 2022 a ještě teď jede tak na třetinu plynu - Polsko a Pobaltí 100%, Česko a Sever (Skandinávie) 50%, státy na západ a jih od nás tak 10-20%. Pokud jde o moderní stíhačky, je třeba spěchat. Dohodnout se a dělat. Stealth letoun se měl vyvíjet od roku 2014 a vyrábět od 2022, tohle už se bohužel dohnat nedá. Takže teď nakupovat F-35 a za rok dva zálet demonstrátoru, 2029 prototypy a od 2031 sériová výroba. Co nebude hotovo odložit na další variantu, pokud Britové nemají zájem, vykopnout z projektu a jen jako dodavatele.

Odpovědět

Přidat komentář