Tisíce metrů vysoko nad Tatrami

09.02.2008

Vše to začalo tím, že jsem si začátkem podzimu pořídil ke svému motorovému paraglideru elektricky vyhřívané rukavice a čekal na vhodnou příležitost, abych je otestoval.

Zimní létání má nespočet krásných aspektů. Není termika, lze létat od východu do západu slunce, počasí vytváří úžasné scenerie, netrpíte zimními absťáky, ale má jednu velkou nevýhodu:

Je zima na ruce!

Na ostatní části těla lze vzít velkou vrstvu oblečení a ničemu to nevadí, ale na ruce, aby zůstaly k čemu platné, jaksi ne. A tam kde nepomůže hrubá síla, musí přijít ke slovu elektrika. Rozhodl jsem se. Pořídím si elektrické rukavice. Je to minimálně frajeřina. 

Na otestování jsem čekal velmi dlouho, neboť podzim opravdu tomuto létání nepřál. Až koncem prosince se konečně nad naše území vydala tlaková výše a vše mi řádně vynahradila. Využil jsem hned prvního inverzního dne, abych otestoval, zda rukavice budou fungovat.

K rukavicím vedou káblíky, které se přes regulátor intenzity ohřevu zapojují na baterii v krosně. Ještě doma jsem provedl instalaci do krosny a rozvedl káblíky skrze kombinézu k oběma rukávům tak, aby stačilo nasadit rukavice, napojit se na krosnu a letět.

 
Rukavice s káblíkem a uchycení potenciometru na ovládání intemzity topení

Vše připraveno, můžeme letět. Rozběh proti větru, motor na plný plyn a už se letím kochat tou každoročně neodolatelnou inverzní romantikou.

Teplota je přibližně -5 stupňů a po půlhodině letu mi začíná být zima na ruce. V duchu si říkám, že snad ty rukavice ani nehřejí. Nedá mi to a kontroluji, zda jsou skutečně zapojeny. No, samozřejmě nebyly. Před startem jsem sice kabely propojil s rukavicemi, ale s krosnou už nikoliv. Ve vzduchu to nevyřeším, a proto jdu na přistání. Při dalším startu už hlídám, abych se nezapomněl připojit.

Zjišťuji, že to je opravdu jiné kafe. Hraji si s potenciometrem intenzity vytápění a sleduji, jak se v rukou rozlévá příjemný pocit tepla. Nakonec nechávám na maximální intenzitě se slovy, že to teplo už nějak vydržím. A když test, tak test. Dal jsem si za úkol, že budu létat, až do doby, kdy mi začne být zima na ruce.

 

  

Jak čas ubíhal a mě pomalu docházelo palivo, musel jsem test ukončit. Vracel jsem se skoro z dvouhodinového výletu a zima se stále nedostavovala. Čas letu 1:48, teplota -5 stupňů.  Abych zjistil možnosti rukavic, budu muset, buď prodloužit let nebo snížit teplotu. Vzhledem k tomu, že mám nádrž na cca 2 hodiny letu, musíme snížit teplotu.

Co takhle vyletět kilometr nad Gerlachovský štít ve Vysokých Tatrách?

Tam ta zima bude, ne?

No, to jsem tak úplně pravda neplánoval. Ale přišly oslavy Silvestra v Roháčích a tlaková výše stále tady. To se rozumí, že krosnu beru s sebou a udělal jsem dobře.

Ještě nikdy jsem v Tatrách nelétal a jako nejbližší velehory ve mně vždy vzbuzovaly velkou úctu a respekt. Proto jsem z prvního letu měl jisté obavy, co mě nahoře čeká. Počasí bylo ukázkově CAVOKovské, dohlednost ke stu kilometrů, vítr při zemi byl zanedbatelnou položkou, tak vzhůru do toho.

Už po nastoupání prvních stovek metrů se přede mnou začaly rýsovat nejdříve vrcholky západních Tater – Roháčů a s narůstající výškou a zaoblování horizontu, pak celý masiv Vysokých Tater. Po nastoupání do maximální výšky jsem pomalu začal pochybovat, jestli to pode mnou jsou Tatry celé nebo zda mají ještě někde pokračování. Vypadaly, že by se daly oblétnout na jednu nádrž. Teplota v maximální výšce se blížila - 20 stupňům, vítr byl do 5 m/s. Ani sto slov nenahradí co jsem viděl a prožíval, takže více je patrno s následujících fotografií.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celý let nakonec trval 2:08 minut a i v této poměrně extrémní výšce a mrazu vyhřívané rukavice nezklamaly. Umožnily mi realizovat opravdu úžasný letový zážitek. Pokud létáte i v zimě, doporučuji dopřát si tento komfort.

Jediné, co by se dalo rukavicím vytknout, jsou vetší konektory pro napojení rukavic, se kterými si musíte chvilku prohrát, než je schováte do konce rukávu. Jinak fungovaly velmi spolehlivě a dokázaly udržet příjemnou teplotu rukou i v poměrně extrémním mrazu až do vyčerpání paliva.

Informace o testovaných rukavicích:

Výrobce: Gerbrings
Název: Rukavice Ultra (black nubuk)

Vlastnosti udávané výrobcem:
- vyhřívané prsty až do konečků, hřbet ruky
- prodyšné, odolné proti větru a vodě (Hipora)
- tepelná izolace: Thinsulate; podšívka 100% polyester
- napájení 12V, tepelný výkon 22W (1,8A)

Příslušenství: Kabel pro připojení k akumulátoru
Orientační cena: 3 970,- Kč vč DPH

Více informací na http://www.gerbing.cz/shop-karta.php?id=134  

 

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář