Kanada přehodnocuje nákup stíhaček F-35. Do hry vstupuje i švédský Gripen

01.11.2025

Kanada se nachází v kritické fázi rozhodování o modernizaci svého stíhacího letectva. V rámci programu Future Fighter Capability Project (FFCP) plánuje nahradit stárnoucí flotilu strojů CF-18 Hornet a pořídit nové víceúčelové letouny. Hlavním kandidátem je americký Lockheed Martin F-35A Lightning II, avšak nově se zvažuje i švédská alternativa Saab Gripen E/F. Výsledek tendru ovlivní nejen obranné schopnosti Kanady, ale i její průmyslovou politiku a zahraniční vztahy.

Kanada přehodnocuje nákup stíhaček F-35. Do hry vstupuje i švédský Gripen
Kanada přehodnocuje nákup stíhaček F-35. Do hry vstupuje i švédský Gripen (Zdroj: F-35)

Program za 19 miliard dolarů s otazníky

Nákup 88 letounů F-35A představuje největší investici do Královského kanadského letectva za posledních třicet let. Projekt v hodnotě přibližně 19 miliard dolarů má přinést nejen nové letouny, ale i rozsáhlé investice do výcviku, infrastruktury a servisního zázemí.

Podle původního plánu mají být první F-35A dodány v roce 2026, přičemž osm z nich bude nasazeno na základně Luke Air Force Base v Arizoně pro výcvik kanadských pilotů. Letouny by měly zůstat v operační službě až do roku 2060.

Politické tlaky a přehodnocení plánu

Podle aktuálních informací z října 2025 však vláda přehodnocuje rozsah celé zakázky. Dosud bylo potvrzeno pouze 16 objednaných letounů, zatímco zbývajících 72 kusů je předmětem „dalšího přezkumu“.

Kanadská ministryně průmyslu Mélanie Joly uvedla, že vláda zvažuje kombinované řešení – menší počet amerických F-35A doplněný o švédské Gripeny E/F, které by mohly být montovány přímo v Kanadě. Tento krok by umožnil větší zapojení domácího průmyslu a snížil závislost na amerických dodávkách.

Výhody a výzvy obou řešení

Zastánci F-35 argumentují, že Kanada by měla zůstat v rámci aliančního standardu a sdílet platformu s ostatními členy NATO, včetně USA, Nizozemska nebo Norska. Naopak příznivci Gripenu upozorňují na nižší provozní náklady, vyšší dostupnost a flexibilitu švédského stroje, který je navržen pro provoz i z improvizovaných letišť.

Gripen by navíc mohl Kanadě nabídnout rozsáhlejší přenos technologií a vytvoření pracovních míst díky montáži a údržbě přímo na kanadském území. To by odpovídalo dlouhodobému cíli posílení obranné soběstačnosti a rozvoje národního leteckého průmyslu.

Domácí průmysl a budoucnost obrany

Nákup nových stíhaček neznamená pouze pořízení letounů samotných, ale zahrnuje i systémy velení a řízení, infrastrukturu, informační sítě a dlouhodobou logistiku. Kanada se proto snaží z projektu vytěžit maximum pro rozvoj domácího průmyslu a upevnění své pozice v rámci severoamerické obranné spolupráce.

Rozhodnutí, které vláda učiní v následujících měsících, tak určí nejen podobu kanadského letectva na několik desetiletí dopředu, ale i směřování celé obranné politiky země mezi Spojenými státy a Evropou.

Zdroj: AeroTime, CBC, Defense News

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář