Astradia poprvé představena na pařížském aerosalonu 2025
Novinka z dílny Sodern – specialisty na kosmickou optiku pod křídly ArianeGroup – byla poprvé veřejně představena na aerosalonu v Paříži v roce 2025. Astradia je kompaktní hvězdný senzor určený jak pro civilní, tak vojenské letectví. Oproti klasickým navigačním systémům, které se spoléhají na externí GPS/GNSS signály, Astradia využívá polohu hvězd k určení přesné pozice a orientace letadla zcela nezávisle.
Ačkoli hvězdná navigace není ve vesmíru ničím novým, Astradia je prvním prakticky použitelným systémem svého druhu pro atmosférický provoz. Sodern uvádí, že zařízení spolehlivě funguje jak v noci, tak i za denního světla. Ve spojení s inerciálním navigačním systémem (INS) poskytuje velmi přesná lokalizační data bez nutnosti příjmu jakéhokoli vnějšího signálu.
Reakce na narůstající hrozby pro GNSS systémy
Zavedení Astradie přichází ve chvíli rostoucího výskytu rušení globálních navigačních systémů, zejména v Evropě. Po ruské invazi na Ukrajinu zaznamenaly země jako Francie, Finsko a pobaltské státy výrazný nárůst rušení GPS signálu, což vedlo k odklonům letových tras a přehodnocení školení pilotů v oblasti alternativní navigace.
Francouzské ozbrojené síly zahájily v roce 2024 cvičení simulující výpadky GNSS. Posádky při nich nacvičovaly operace bez satelitní navigace – včetně použití optických a inerciálních systémů. Pro vojenské mise, které vyžadují utajení a minimalizaci vlastní detekce, je navigační nezávislost klíčovým faktorem.
Výhody Astradie: pasivita a přesnost
Hlavní předností Astradie je její pasivní charakter – zařízení nevysílá žádné signály, a je tak obtížně detekovatelné nepřítelem. Astradia zároveň průběžně koriguje odchylky inerciální navigace, které běžně vznikají při dlouhých letech. Pravidelným porovnáváním údajů s pozicí hvězd snižuje akumulační chyby a umožňuje přesnou navigaci bez GNSS.
Vznik na základě vojenského vývoje
Astradia vychází z vojenského vývojového programu VISION, který francouzské ministerstvo obrany zahájilo už v roce 2016. Sodern se v něm zaměřil na hvězdné trackery, zatímco Safran Electronics & Defense měl na starosti integraci do širšího navigačního systému. Technologie byla úspěšně testována na turbovrtulovém letounu ATR42, kde Astradia sledovala hvězdy i za denního světla a dosahovala přesnosti v řádu stovek metrů bez GNSS.
Senzor váží méně než 3 kg a svou velikostí odpovídá krabici od bot. Díky nízké hmotnosti a kompaktním rozměrům se hodí nejen pro letadla, ale i pro drony nebo průzkumné bezpilotní systémy. Komerční dodávky Astradie mají začít v červnu 2025 s orientační cenou kolem 250 000 eur za jednotku.
Budoucnost navigace: hvězdná i kvantová
Astradia je součástí nového směru odolných navigačních technologií, známých jako resilient PNT (position, navigation and timing). I když nenahrazuje GNSS, nabízí důležitou zálohu pro provoz v konfliktních nebo rušených oblastech.
Stejným směrem směřují i jiné státy. Britské ministerstvo obrany v roce 2024 testovalo kvantové inerciální navigační systémy (Quantum-INS), které používají atomové hodiny a ultra-chladné atomy. Tyto zkoušky probíhaly na letounu RJ100. Kvantové i hvězdné navigační technologie tak slibují vyšší nezávislost a odolnost vůči elektronickému boji.
Trend v letectví je jasný – moderní letadla musí být schopna přesně navigovat i bez satelitního signálu. Astradia je jedním z prvních kompaktních systémů, které tuto schopnost přinášejí na praktickou úroveň – ať už pro armády, nebo pro komerční provoz.
Zdroje: Aerotime.aero, Sodern, Safran, Le Journal de l’Aviation
