Modernizace probíhá na několika úrovních. Mi-171Š procházejí v LOM Praha projektem, jehož cílem je vybavit stroje moderní avionikou, komunikačními a navigačními systémy v souladu s evropskými mezinárodními standardy a tím prodloužit jejich životnost do roku 2030 až 2035. Stroje Mi-171Š jsou přitom stále nenahraditelné pro těžkou přepravu a výsadky. Armáda je provozuje v modifikaci s rampou, dále pak s nákladovými vraty známými pod přezdívkou krovky.
Lehké vrtulníky W-3A Sokol, určené pro pátrací a záchranné operace (SAR) – kde se však pro tyto účely drží pohotovost taktéž na ruských Milech – a základní přepravu, které původně měla mít česká armáda teoreticky až do roku 2035, nakonec ukončí svou mnohaletou službu již koncem roku 2028. Jde tak o zrušení smlouvy na modernizaci těchto strojů ze strany Ministerstva obrany ČR v návaznosti na postupný útlum LZS na letišti Plzeň-Líně. Význam těchto vrtulníků však zůstává zejména v civilní podpoře a rychlé reakci při katastrofách. Vyřazení bitevních vrtulníků Mi-24/35, které po desetiletí tvořily základ bojových schopností AČR, bylo bohužel z technických důvodů nevyhnutelné. Stroje byly odevzdány Ukrajině jako pomoc v jejím obranném úsilí proti agresorovi, část se „uskladnila“ do útrob některých muzeí. Jejich náhrada přišla v podobě bojových vrtulníků Bell AH-1Z Viper, které tvoří spolu s víceúčelovými Bell UH-1Y Venom jednotný H-1 systém americké provenience.
Přechod na americké stroje byl zahájen v roce 2019, kdy ČR uzavřela smlouvu se Spojenými státy na nákup 12 nových vrtulníků – konkrétně 8 víceúčelových UH-1Y Venom a 4 bitevní AH-1Z Viper. Cena kontraktu činila 14,6 miliardy Kč bez DPH. V roce 2022 bylo rozhodnuto, že Česko obdrží v rámci amerického programu EDA (Excess Defense Articles) dalších 8 vrtulníků (6 viperů a 2 venomy) jako dar, jejichž modernizace však bude hrazena Českou republikou. V červenci 2024 vláda schválila kontrakt na jejich uvedení do provozuschopného stavu v hodnotě 8,13 miliardy Kč bez DPH, přičemž přibližně 1,42 miliardy Kč je hrazena ze státního rozpočtu a zbytek prostřednictvím americké pomoci. Celkem tak AČR získá 10 venomů a 10 viperů.
Oba typy sdílejí více než 85 % konstrukčních dílů, což snižuje logistické náklady a usnadňuje údržbu. AH-1Z Viper je vybaven tříhlavňovým kanónem M197 ráže 20 mm, nesenými řízenými střelami AGM-114 Hellfire a AIM-9 Sidewinder, přičemž je plně kompatibilní s NATO systémy řízení palby. UH-1Y Venom slouží pro přepravu, MEDEVAC a palebnou podporu s možností osazení těžkými kulomety i raketnicemi. Nový systém také zahrnuje moderní simulátory, výcvik pilotů a instruktorů a komplexní podporu. První vrtulníky tohoto typu převzala armáda v červnu 2023.
Finančně jde o jednu z největších investic do vrtulníkového letectva v historii ČR. Celkové náklady na nové a darované stroje H-1 se pohybují kolem 26 miliard Kč bez DPH. Náklady na opravy Sokolů a udržování Mi-171Š představují další jednotky miliard korun. Tyto výdaje však výrazně zvyšují operační schopnosti AČR, zajišťují interoperabilitu v rámci NATO a přechod od ruské techniky k plně západní infrastruktuře. Výhledově se počítá s rozšířením schopností o další transportní vrtulníky. Ve hře jsou mj. těžké americké stroje Boeing CH-47F Chinook.
Organizačně je vrtulníkové letectvo rozděleno do několika základních útvarů. Klíčovou roli hraje 22. základna vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou, která se stala centrem zavádění H-1 systému. Právě zde probíhá výcvik nových posádek i technického personálu. Dále operuje 24. základna dopravního letectva v Praze–Kbelích, kde se nachází záchranné a transportní složky, a bývalá základna v Přerově, která byla centrem pro bitevní vrtulníky Mi-24. Přerov nyní slouží jako výcvikové a logistické zázemí pro nové stroje. Posádky jsou rovnoměrně rozděleny a operují i ze záložních letišť a zařízení po celé republice.
České vrtulníkové letectvo se dostává na úroveň západních armád. Kombinací modernizovaných nepostradatelných transportních Mi-171Š, lehkých záchranných W-3A a zcela nového H-1 systému vzniká flexibilní a vysoce operativní letecká složka, schopná efektivního nasazení jak v domácím, tak mezinárodním prostředí. Změna filozofie provozu, výcviku i logistiky dává českému vrtulníkovému letectvu pevné místo v moderní armádě 21. století.
Zdroje: Czech Air Force, CZ Defence, DefenseNews
