Jak je už tradicí, posádka prvního startu nové kosmické lodi získává právo na její pojmenování. Tato čest připadla astronautům Ax-4 pro tohoto nového Drakona; astronauti loď pojmenovali "Grace", což odhalili, až když dosáhli oběžné dráhy.
A jak též zažitým zvykem, byli návštěvníci – astronauti z Indie, Polska a Maďarska pod velením americké veteránky Peggy Whitsonové na palubě stanice bouřlivě uvítáni.
Přes problémy ke hvězdám
Tuto čtvrtou privátní misi společnosti Axiom Space vypustila po týdnech odkladů 25. června ve své nové lodi jako obvykle společnost SpaceX. NASA a SpaceX se totiž v únoru dohodly na výměně kosmické lodi Endurance, která měla být původně použita na let Ax-4, za novou kosmickou loď Crew Dragon, které se protáhly závěrečné testy. Ta pak připadla návštěvní misi Axiomu. Tak mohla NASA použít Endurance na misi Crew-10, která pak v březnu odstartovala na půlroční pobyt na ISS, umožnila návrat „zapomenuté“ dvojice Wilson/Williamsová ze Starlineru a posunula Ax-4 na červen. Navíc závěrečné práce (problémy s akumulátory) na přípravě zcela nového a zatím nepojmenovaného Crew Dragonu způsobily, že start se posunul z konce května na 8. června, posléze na 10. a poté na 11. června kvůli problémům souvisejícím s počasím.
Ovšem SpaceX odložilo misi na neurčito v předvečer startu 10. června poté, co objevilo únik kapalného kyslíku v motorovém prostoru prvního stupně B1094 během předstartovních inspekcí, které následovaly po krátkém sedmisekundovém statickém zážehu na rampě. Pravda, únik byl již dříve zjištěn po prvním letu stupně a věřilo se, že byl vyřešen během renovace. Což se záhy podařilo a start se mohl odehrát už 13. června. Jen pro zajímavost – stejný stupeň Falconu 9 by měl vynést i Crew-11.
Problém s urychlovacím stupněm Falconu 9 se zdál být posledním v sérii zpoždění mise Ax-4. Ale NASA 12. června oznámila, že start pozastavila na neurčito z jiného důvodu – aby umožnila agentuře a Roskosmosu posoudit "pokles tlaku" v ruském segmentu ISS. Tyto úniky atmosféry, které se objevují v zadní části modulu Zvezda, jsou pozemními experty monitorovány už několik let. Inu, Zvezda je vůbec nejstarším modulem stanice (původně určený pro plánovaný MIR-2) a je to bohužel znát. A tak existují mnohočetné a stále častější úniky ze silně vyčerpaných uzlových segmentů v ruské sekci, což je z hlediska bezpečnosti neblahý fakt. Ruští kosmonauti se už po několikáté pokusili speciálním tmelem spáry úniku zaslepit, zřejmě ale ne natrvalo. Otázka o tom, jak velký únik by mohl představovat riziko pro ISS stále visí ve vzduchu, v tomto případě ve vakuu... V krajním případě by musel být poklop v přechodovém tunelu PrK uzavřen trvale, čímž by Rusové přišli o jeden ze svých čtyř dokovacích portů.
Ruská strana se domnívá, že nejpravděpodobnější příčinou trhlin je vysoká cyklická únava způsobená mikrovibracemi. Podle NASA může být příčin více, ale nejpravděpodobnější bude stáří stanice. Za měsíc oslaví bázový modul ISS Zvezda 25. výročí na oběžné dráze.
Po nejnovější opravě je tlak v přechodovém tunelu PrK spojující dokovací port se zbytkem modulu údajně stabilní, a tak se mohlo určit nové datum startu Ax-4.
Návratová expedice
Čtyřčlenný tým na mezinárodní stanici stráví dva týdny a podnikne desítky experimentů.
Velitelkou posádky je Peggy Whitsonová, nejzkušenější americká astronautka NASA a ředitelka pilotovaných letů společnosti Axiom Space.
Whitsonová drží rekord v kumulativním počtu dní strávených ve vesmíru Američanem. Toto číslo začalo opět stoupat po jejím středečním 5. startu a stále se počítá od 675. Její rekord dosáhne necelých 700 dní v době, kdy se dvoutýdenní mise Ax-4 vrátí na Zemi.
Ind Šukla je pilot indického letectva, Maďar Kapu je strojní inženýr a Polák Uznański-Wiśniewski je odborník na radiaci a jeden ze tzv. záložních astronautů Evropské kosmické agentury.
Na ISS už bylo téměř 300 lidí – ale ještě nikdy nikdo z Indie, Maďarska nebo Polska. Let Ax-4 má proto ve štítu slogan "realize the return". Jak zdůraznila veteránka Peggy Whitsonová, má symbolizovat návrat tří různých národů ke kosmickým letům. Polsko, Maďarsko a Indie vyslaly do vesmíru po jednom člověku již dříve v rámci programu Interkosmos, a to v letech 1978, 1980 a 1984. Na palubě tohoto letu je astronaut z každého z těchto národů.
Fyzik Sławosz Uznański-Wiśniewski dříve působil jako hlavní inženýr Velkého hadronového urychlovače (LHC) v CERNu ve Švýcarsku, než se v roce 2022 stal členem rezervního oddílu astronautů Evropské kosmické agentury. Absolvoval s vyznamenáním Technickou univerzitu v Lodži a magisterské studium na Université de Nantes a ve stejném roce také získal inženýrský diplom na École Polytechnique de l'Université de Nantes. V roce 2011 získal s vyznamenáním doktorát na Université d'Aix-Marseille za svou práci o strukturách odolných vůči kosmickému záření. Specializuje se na projektování elektroniky pracující v urychlovačích, navrhl mimo jiné systém řízení výkonu Velkého hadronového urychlovače a od té doby pracuje jako jeho operátor.
Je druhým Polákem ve vesmíru, po Miroslawu Hermaszewskim, který byl v listopadu 1976 byl spolu se svým krajanem Zenonem Jankowským spolu s dalšími finalisty z Německa a Československa vybrán, aby se připojili k programu Interkosmos. 27. června 1978 se Hermaszewski účastnil letu na lodi Sojuz 30 se sovětským kosmonautem Pjotrem Klimukem a strávil 8 dní na družicové stanici Saljut 6 osmidenní misi. 1978 s Klimukem odstartovali z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Hermaszewski byl druhým interkosmonautem po Čechoslováku Vladimíru Remkovi. Poláci nám tehdy Remka jako prvního Evropana v kosmu těžce záviděli a nyní dostali příležitost nám to oplatit.
Letět do vesmíru byl vždy jeho velký sen. Jeho mise je sponzorovaná polskou vládou a podporovaná ESA, polským Ministerstvem ekonomického rozvoje a technologií (MRiT) a Polskou kosmickou agenturou (POLSA). Sławosz Uznański tak bude na ISS dříve, než náš kandidát Aleš Svoboda…
Palubní specialista Maďar Tibor Kapu, je též teprve druhým maďarským kosmonautem. Ten první, Bertalan Farkas, startoval se sovětským kosmonautem Valerijem Kubasovem 26. května 1980 v rámci mise Sojuz-35 na stanici Saljut 7.
Kapu je jednatřicetiletý vývojový inženýr, který pracoval ve farmaceutickém průmyslu, ale zabýval se také bateriemi hybridních automobilů a později pracoval na vývoji radiační ochrany astronautů. Má za sebou 38 seskoků padákem.
Jeho náhradníkem (Poláci náhradníka, podobně jako ČR neuvádí) je třiatřicetiletý silnoproudý elektrotechnik Cserényi.
V roce 2021 maďarská vláda oficiálně oznámila program HUNOR (Hungarian to Orbit) a vyhlásila výběrové řízení a Tibor se do programu přihlásil až v poslední den pro podávání přihlášek. V březnu 2023 byl vybrán do skupiny čtyř finálních kandidátů spolu s Gyulou Cserényim, Andrásem Szakálym a Ádámem Schléglem.
Pro Maďarsko to není „výstřel do tmy“. Web Index.hu v této souvislosti cituje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, že z 240 uchazečů byli vybráni dva nejvhodnější kandidáti. „Rozhodli jsme se spustit další národní výzkumný program astronautů, jehož cílem bude další zlepšování rozvoje a úspěchů maďarského vědeckého života,“ uvedl už loni šéf maďarské diplomacie. Maďarsko vynechalo cestu prostřednictvím ESA a let na ISS se odehrává na základě smlouvy přímo s NASA a společností Axiom Space. Mimochodem, na celý program Hunor je ze státního rozpočtu vyčleněno v přepočtu 99 milionů dolarů (2,26 miliardy Kč).
Axiom-4 je však významnou misí nejen pro Polsko či Maďarsko. Ostře sledovaný je také v Indii, protože na palubě je pilot Šubhanšu Šukla (Shubhanshu Shukla), astronaut z výběru pro první indický pilotovaný let uskutečněný vlastními silami v rámci programu Gaganyaan. Kosmická loď stejného jména je ve stadiu předletových zkoušek a měla by poprvé vzlétnou s posádkou v roce 2027. V loňském roce Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) oznámila, že Shukla bude jedním ze čtyř astronautů, kteří poletí na inaugurační misi s posádkou.
Ax-4 je sice Shuklův první vesmírný let, ovšem první kosmický let indického občana absolvoval v rámci programu Interkosmos Rakesh Sharma na Sojuzu T-11 a stanici Saljut 7.
Šubhanšu Šukla jako první Ind vstoupí na palubu ISS. Ve vesmíru i na ISS ale bylo více osob Indické národnosti, ale měli jiné občanství. Stačí vzpomenout na americkou astronautku Sunitu Williamsovou (viz anabáze Starliner), která má indické kořeny nebo Raja Chari, který byl členem posádky SpaceX Crew-3.
Vojenský pilot Šukla vzpomíná: "Vyrostl jsem na čtení o Rakeshovi Sharmovi, v učebnicích a poslouchání jeho příběhů z vesmíru. Byl jsem jím hluboce, hluboce ohromen," řekl Shukla novinářům během tiskové konference v lednu. "Myšlenka, že se sám stanu astronautem, se nikdy neujala, protože Indie v té době neměla aktivní program pilotovaných letů do vesmíru," řekl. Nyní doufá, že jeho mise může inspirovat novou generaci indických astronautů. "Opravdu věřím, že i když já jako jednotlivec cestuji do vesmíru, je to cesta 1,4 miliardy lidí," řekl. I když měl v dětství vyrůstat na periferii, kariérní cesta ho zavedla do nebes. V roce 2006 byl přijat do stíhacího křídla indického letectva (IAF), kde získal zkušenosti jako bojový velitel a zkušební pilot, a v roce 2024 byl povýšen do hodnosti kapitána skupiny. Na účtu má 2 000 letových hodin na různých letadlech, včetně Su-30 MKI, MiG-21, MiG-29, Jaguar, Hawk, Dornier a An-32.
Než prošel výcvikem na let se společností Axiom, absolvoval Šukla i základní kosmonautický výcvik v ruském Hvězdném městečku. Indové sbírají zkušenosti na všech stranách a do pěti let chtějí mít i vlastní orbitální stanici.
Nejsou lety pro parádu
"S vaším příjezdem je na palubě 11 astronautů ze šesti zemí a všichni jsme zde, abychom pokročili v pilotovaném průzkumu vesmíru a vědeckém výzkumu, který symbolizuje mezinárodní spolupráci. Od této chvíle jste tedy také součástí Expedice 73," přivítal čtveřici z Axiomu velitel Expedice 73 astronaut JAXA Takuya Onishi. "Vítejte na palubě."
Posádka Ax-4 stráví na palubě vesmírné stanice asi 14 dní. Budou žít a pracovat po boku sedmi dlouhodobých cestujících na ISS Expedici 73, kterou tvoří astronauti NASA Anne McClainová, Nichole Ayersová a Jonny Kim, astronaut JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) Takuya Onishi a kosmonauti Sergej Ryžikov, Kirill Peskov a Alexej Zubritskij. Primárním cílem mise je dokončit co nejvíce výzkumu během dvou týdnů na palubě stanice. S téměř 60 vědeckými studiemi z 31 různých zemí – včetně USA, Indie, Polska, Maďarska, Saúdské Arábie, Brazílie, Nigérie, Spojených arabských emirátů (SAE) a dalších – se bude jednat o nejvíce výzkumů provedených na jakékoli misi Axiom, která byla dosud zahájena.
"Jsem si velmi, velmi jistý, že příštích 14 dní bude úžasných, posuneme vědu a výzkum a budeme spolupracovat," řekl Shukla a dodal, že výhled zatím předčil jeho očekávání.
"Je to špičková vědecká laboratoř, kam přicházíme, abychom dělali vědu, testovali technologie našich zemí, dělali technologické demonstrace a popularizaci vědy, které se nemůžu dočkat, a všichni se budeme snažit dělat to nejlepší a reprezentovat naše země," konstatoval Uznański, když mu byl předán mikrofon.
"Naším cílem s programem HUNOR je získat oporu ve vesmírné komunitě, přispět ke globálnímu vesmírnému průmyslu a akademické sféře všemi možnými způsoby a sedět u jednoho stolu s giganty, s většími hráči," dodal mimo jiné Kapu.
"Je to více než 40 let, co byl první člověk z Indie, Polska a Maďarska ve vesmíru, a prostřednictvím této komerční vesmírné příležitosti urychlujeme národní vesmírné programy v každé z těchto tří zemí a vytváříme nové cesty pro technologický pokrok," řekla velitelka výpravy Peggy Whitsonová. Jsem si jistá, že tento tým bude inspirovat celou novou generaci mladých lidí."
Škoda, že už nejsme jako Česká republika u toho.
zdroje: SPACE, spacenews, spaceflight
