Dnes je 21. dubna 2019

5:56 20:04

Letecký sport když na svět přišel

21. 2. 2008

V prosinci loňského roku to bylo 104 let od vzletu letadla bratří Wrightů, který je dnes brán jako první vzlet motorového letadla těžšího vzduchu v historii. Motorově tedy lidstvo létá na křídlech již velmi dlouho. Letadla od svého vzniku bojují, dopravují lidi, zkoumají náš svět. Ale úplně prvotní využití letadel po jejich vzniku bylo využití sportovní. Lidé okolo létání by si to občas měli připomenout, je čeho si považovat.

Letecký sport vznikl prakticky okamžitě poté, kdy vzlétl první člověk, nejdříve v balónu, pak v letadle. Vlastně i první historický let člověka byl zároveň prvním sportovním leteckým výkonem. Letecký sport kopíroval tudíž stejný historický vývoj, jako byl vývoj samotného letectví vůbec.


Antoinette Huberta Lathama

Prvním sportem v letectví byla jednoduchá soutěž – kdo první…. Kdo první vzlétne, kdo první uletí 100 metrů, kdo první vydrží létat ve vzduchu  hodinu, kdo první proletí vytýčenou trať v podobě ležaté osmičky,  kdo první přeletí kanál La Manche v balónu, kdo v letadle…. .  Většina leteckých fandů si okamžitě vybaví konkrétní jména, jako byli bratři Wrightové, Louis Bleriot, Montgolfiérové, atd. Tento typ sportovních výkonů se ale dnes přesouvá spíše do kategorie Guinnessovy knihy rekordů, například první oblet zeměkoule v balónu bez mezipřistání, apod.


Blériot při slavném
letu přes kanál La Manche


Některé z takto pojatých rekordů se ale daly exaktně změřit a porovnat s pokusy jiných aviatiků, kteří chtěli dokázat totéž. Takže se staly základem dnes oficiálně registrovaných leteckých rekordů dle platných sportovních řádů Mezinárodní letecké federace FAI.


Bleriot Reims 1909

Stojí za to připomenout, že úplně prvním leteckým oficiálně změřeným a platným rekordem byla absolutní rychlost.  Dne 23.září 1906 na palouku Bagatelle v boulogneském lesíku u Paříže ustanovil  Santos-Dumont, brazilský občan a naturalizovaný pařížský dandy ve svém krabicovém kachním letadle „14bis“ první světový absolutní rychlostní rekord v hodnotě 41,3 km/hod. Své letadlo celou dobu řídil ve stoje, protože v kabině neměl sedadlo, výška letu nepřevýšila cca 2-4 metry nad zemí.




Breguet Reims 1909

Protože lidé jsou od přírody soutěživí, brzy piloty přestalo bavit létat samotné. Vznikly tak letecké soutěže, podobu prvních z nich krásně dokumentuje slavný film „Báječní muži na létajících strojích“.  Letci se svými stroji začali mezi sebou na jednom letišti soutěžit, kdo je rychlejší, kdo vyletí výše, kdo kam doletí dříve, kdo obletí vícekrát vytýčenou trať, kdo přesně na čas proletí trasu z města A do města B, a podobně.


Esnault Pelterie


SantosDumont

Myslím, že pro ilustraci stojí za to trochu podrobněji si přiblížit první historickou leteckou soutěž na světě, letecký meeting, jak se tehdy říkalo. Konal se ve dnech 22. až 29. srpna 1909 na pláni Bétheny u Remeše. Sešlo se tam na tu dobu neuvěřitelných 38 účastníků se svými letadly, přilákaných mimo jiné na tu dobu velkorysými cenami a nabízenými prémiemi. Nakonec vzlétlo k soutěžím „jen“ 34 letadel, z toho 13 jednoplošníků a 21 dvouplošníků prakticky z celého světa. Nelze také zapomenout na dvě řiditelné vzducholodi. Z významných letců té doby se nezúčastnili pouze bratři Wrightové, kteří dali v té době přednost předvádění svého stroje v Německu v Postupimi před korunním princem v naději, že své letadlo zpeněží. Také Santos-Dumont chyběl, neměl letuschopné letadlo, protože nové dosud nedostavěl.


Eugene Lefebvre v Remeši

Soutěže se rozeběhly za veliké pozornosti veřejnosti, každý nový výkon lepší předchozího byl s velkou pompou médii vyzdvihován, ale například i oslavován v místní restauraci cikánskou kapelou zahráním francouzské hymny. V Anglii narozený, ale ve Francii žijící malíř Henri Farman v Remeši tehdy na svém stroji zalétl nejdelší trať ze všech o délce 180 km, což mu trvalo tři hodiny, čtyři minuty a padesát šest a dvě pětiny vteřiny. Získal tím Velkou cenu Champagne dotovanou 200.000,- franky od sponzora – společnosti Pommery. 28.srpna Američan Glenn Curtiss dosáhl na trati 30 km průměrné rychlosti 76,64 km/hod., čímž dobyl hlavní cenu remešského meetingu, vypsanou filantropem Jamesem Gordonem  Bennettem pro nejrychlejšího letce a dotovanou 5000 dolary. Hned nato tuto rychlost sice překonal Louis Blériot, ale jen na desetikilometrové zkrácené trati výkonem 76,956 km/hod., což neodpovídalo propozicím.


Glenn Curtiss v Remeši

Při jednom následném letu pak Blériot předvedl nervy drásající nouzové přistání, když se mu ve vzduchu vzňal motor, a pak celé letadlo. Ze zříceného hořícího letadla se vykutálel na zemi jen s šokem a popálenýma rukama. Další tehdy známí letci, jako byli Hubert Latham, Louis Paulhan, Eugéne Lefebvr (zahynul jen o pár dní později, 7.září – při havárii svého letadla), Henri Fournier, Louis Breguet a Henri Rougier z Francie,  Georgie Cockburn z Anglie,  Ernest de Lambert, z Ruska a mnozí další soutěžili na svých strojích o ceny za obkroužení  aerodromu okolo pylonů v nejkratší době,  za zdolání alespoň jednoho kilometru s jedním či dvěma cestujícími, apod. Největší výšku dosáhl Hubert Latham dnes úsměvným výkonem 155 metrů nad místem startu. Jinak to ale viděli diváci, kterých celkem přišlo neuvěřitelný počet půl milionu platících(!!!) a nespočet dalších na okolních kopcích. Jen první den to bylo 100.000 diváků se vstupenkami za bariérami, které před vtrhnutím na letištní plochu odrazovaly jen dva oddíly jízdních dragounů, najíždějících cvalem na ty největší neukázněnce. Však také  organizátoři meetingu, kteří pod hlavičkou Compagnie Générale de l´Aviation vydali i akcie, vydělali cca dvacetinásobek svých vkladů.


Havárie Louise Bregueta

Prestiž závodů pozvedaly též návštěvy četných tehdejších prominentů, jako byli například president Francouzské republiky, anglický ministr financí, americký velvyslanec v Paříži s manželkou amerického presidenta paní Rooseveltovou, belgický korunní princ Albert s manželkou a velké množství dalších průmyslníků, politiků, diplomatů a novinářů z celého světa.  Zkrátka, aviatický meeting v Remeši 1909 byl dokonalý sportovní, společenský i ekonomický úspěch.  Mimochodem, druhým v pořadí historickým světovým aviatickým meetingem byla soutěž v Heliopoli v Egyptě, třetí hned vzápětí v Brescii v Itálii.


Henri Farman

Později, když už měli piloti ještě více své křehké stroje v ruce, vznikly i soutěže v přesném ovládání letadel, například v přesném přistání do vymezeného prostoru, v předvádění akrobatických figur zpočátku pro údiv a pobavení diváků na zemi, postupně i pro subjektivní ohodnocení, zda ten či onen je lepší a odvážnější pilot. Z těchto i z těch výše popsaných prehistorických soutěží vznikly dnešní soutěže akrobatického létání, navigační soutěže, plachtařské, rychlostní, apod. s přesnými pravidly a způsoby měření výkonů.


Latham Antoinet 1909


SD14bis Oilette

Každý výkon a výsledek soutěže si vyžadoval nějaké potvrzení o jeho existenci, jeho změření nade všechnu pochybnost, jeho posouzení, zda byl dosažen regulérně, apod. Nejdříve si toto zajišťovali soutěžící piloti sami, ale v podstatě od počátku měřených leteckých výkonů se objevili i první letečtí sportovní rozhodčí a komisaři, většinou delegovaní od sportovních národních sdružení, ve valné většině pojmenovaných Aeroklub. A protože se záhy létalo a měřilo a později i soutěžilo po celém světě, bylo brzy logické, že musí vzniknout i sportovní letecký orgán s mezinárodní působností. Víme, že první letadlo těžší vzduchu vzlétlo v roce 1903. A jen o dva roky později, v roce 1905 byla v Paříži založena Mezinárodní letecká federace na základě iniciativy několika již existujících národních Aeroklubů. Ta si vzala za své sjednocovat v celosvětovém měřítku pravidla leteckých soutěží a vést evidenci a definovat rámce leteckých mezinárodních rekordů, ale také propagovat letectví a napomáhat rozvoji sportovního létání po celém světě.




Lefebvre Rheims 1909

Dnes jsou letecké soutěže a rekordy velice pestré a prolínají každodenním životem mnoha z nás. Díky televizi obdivujeme výkony akrobatických letců, často ale ani nezvedneme hlavu, když nám nad ní vrčí sportovní letadla letící zrovna nějakou regionální navigační soutěž. O absolutních rekordech dnešních supersoniků se toho laická veřejnost moc nedozví, často jde totiž o vojenské stroje a rekordy bývají vedlejším výsledkem utajovaných zkoušek. Plachtařské soutěže se občas připomenou v novinách malou notickou, zato parašutisté zpestří kdejaký dětský den. O některých leteckých soutěžích vědí bohužel ale často jen jejich samotní aktéři, například soutěže UL letadel, modelářské, apod.


Letadlo typu Wright v letu před tribunou

Základní pravidla „hry“ jsou již dost dlouho pevně dána a i když se sportovní řády FAI  každoročně mírně mění a upravují, v zásadě lze dnes do určité míry porovnat letecký rekord v jedné kategorii dosažený například v roce 1930 s výkonem dosaženým v letošním roce. Nás může těšit, že Československo bylo zemí, která se ve FAI jako její aktivní člen významně podílela v roce 1927 na revoluci v kategorizaci leteckých rekordních výkonů. Tehdejší Aeroklub republiky Československé podal na FAI ucelený projekt členění leteckých rekordů dle kategorií letadel tak, jak je v principu uplatňován ve FAI dodnes, přičemž poměrně málo známým faktem v této souvislosti je, že slavní čeští předváleční letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn byli jako aktivní funkcionáři a sportovní komisaři Aeroklubu republiky Československé v roce 1926 hlavními původci československého návrhu.


Remeš 1909


Zbytky shořelého Blériotova letadla

Systematicky lze dělit „letecký sport“ v zásadě na sportovní soutěžení či závody více účastníků najednou či na sportovní výkony – rekordy dosahované individuálně. Pro laiky a milovníky adrenalinových sportů je bližší dělení podle toho, zda jde o soutěžení a výkony definované na první pohled „sešněrovanými“ regulemi FAI (např. letecká akrobacie, navigační soutěže), či volně mimo reglement pravidel FAI (Red Bull Air Race, soutěže v USA v Renu v závodech okolo pylonů, apod.). Proti gustu žádný dišputát, jak říkali naši předkové. Ale kdo chce své výkony porovnávat s ostatními letci, respektuje samozřejmě většinou sportovní řády FAI. Systematiku leteckých sportů pak názorně ilustruje přehled, jak FAI eviduje základní skupiny – třídy světových rekordů:

        třída A – volné balóny
        třída B – vzducholodě
        třída C – letadla (motorová) (tzv. General Aviation)
        třída D – větroně a motorové větroně
        třída E – letadla s rotujícím křídlem
        třída F – letecké modelářství
        třída G – parašutismus
        třída H – kolmo startující a přistávající letadla VTOL
        třída I – letadla poháněná lidskou silou
        třída K – kosmické lodě
        třída M - Letadla s překlopnými vrtulemi a překlopnými křídly
        třída N – letadla s velmi krátkým startem a přistáním STOL
        třída O – závěsné kluzáky a padákové kluzáky
        třída P – kosmické raketoplány
        třída R – ultralehká letadla
        třída S – modely kosmických raket a ostatních těles
        třída U – bezpilotní létající zařízení

V každé třídě jsou dále rekordy rozčleněny dle dalších podkategorií letadel a typů výkonů, ideální přehled si každý může udělat na stránkách www.fai.org , je to opravu zajímavé čtení. A co se týká soutěžení, v současnosti se pořádají mezinárodní i regionální soutěže prakticky pouze ve třídách A až G, třídě O, R a S, přičemž ve valné většině tříd existuje další dělení na různé kategorie se samostatnými soutěžemi.
Příště se pokusím jednotlivé letecké soutěže více čtenářům aerowebu přiblížit podle toho, o co v nich jde, v čem a o co se soutěží v jednotlivých třídách dle platných sportovních řádů FAI.

Ing.Ivo Pujman, letecký rozhodčí R-105

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář