Například bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine prohlásil 3. září na slyšení v senátním výboru pro obchod, vědu a dopravu „že je vysoce nepravděpodobné", aby agentura vrátila astronauty na Měsíc dříve, než tam Čína přistane s tchajkonauty.“ A mimo jiné dodal, že výběr lodi Starship od SpaceX jako přistávacího modulu vystavuje NASA riziku, že v průzkumu Měsíce zaostanou USA za Čínou.
Ono se totiž opravdu může stát, že čínská rudá vlajka zavlaje nad lunárním Jižním pólem dříve, než tam Muskova Starship po dlouhé době cca 55 let opět vysadí americké astronauty.
V ostré výpovědi před senátory vyjádřil proto bývalý administrátor (2018 až 2021) na slyšení s názvem "Na obzoru je špatný Měsíc" hluboké obavy ohledně složitosti a proveditelnosti programu NASA Artemis.
"Podívejte se na architekturu, kterou jsme vyvinuli pro přistání amerických astronautů na Měsíci," řekl Bridenstine, který nyní pracuje jako řídící partner ve společnosti The Artemis Group, a popsal ji jako velmi složitou např. i kvůli problémům s doplňováním paliva na oběžné dráze. "Je vysoce nepravděpodobné, že přistaneme na Měsíci dříve než Čína," konstatoval.
Pravda, vyvolal tím pobouření současného úřadujícího administrátora NASA Seana Duffyho: "Jsem kvůli tomu naštvaný. To by byl stín vržený na celou NASA," prohlásil na interní poradě 4. září a hned dodal: „Byl bych zatracen, pokud je to příběh, který píšeme. Porazíme Číňany na Měsíci! Ujišťuji, že to děláme bezpečně. Uděláme to rychle. Uděláme to správně." Duffy pak zopakoval své dřívější komentáře pro média, že NASA vrátí astronauty na Měsíc dříve, než Čína přistane s první posádkou. "Nedovolíme, aby byla tato slavná historie NASA popsána tak, že jsme prohráli druhý vesmírný závod," uzavřel Duffy.
Hezká slova. Jenomže tak trochu duní do prázdna. Bridenstinovy argumenty jako člověka, který od dubna 2018 do 20. ledna 2021 stál u zrodu projektu Artemis, to jest v prvním období vlády Donalda Trumpa, se zdají velmi pádná.
Kritika míří do černého
„Starship je pro Spojené státy důležitým prostředkem,“ řekl senátu Bridenstine, „ale NASA chybovala, když ji na začátku roku 2021 vybrala pro program Human Landing System (HLS). Je to problém, který je třeba vyřešit, a to nás jako národ vystavuje riziku. Nevím, jak se to stalo, ale nejdůležitější rozhodnutí v historii NASA, přinejmenším od té doby, co tomu věnuji pozornost, se dělo v nepřítomnosti řádného administrátora NASA," konstatoval Bridenstine. A pokračoval: "Toto je architektura, kterou by si žádný administrátor NASA, o kterém vím, nevybral, kdyby měl na výběr.“
Mimochodem, úředníkem NASA odpovědným za rozhodnutí o zadávání veřejných zakázek
pro HLS byla Kathy Luedersová, v té době přidružená administrátorka pro pilotovaný průzkum vesmíru a operace. Rozhodnutí odůvodnila mnohem nižší cenou, kterou SpaceX nabídlo oproti konkurentům Blue Origin a Dynetics. Jen na okraj – víte kde nyní najdete „důchodkyni“ Luedersovou? Ve společnosti SpaceX. Tam nastoupila pouhé dva měsíce po odchodu z NASA - 15. května 2023, jako generální manažer pracující na programu Starship na Starbase…
Bridenstine není v kritice stavu programu Artemis sám. John Shaw, generálporučík Kosmických sil ve výslužbě, který obhajoval "jednotnou velkou kosmickou strategii" pro Spojené státy, to vzal po vojensky:
"Je mi jasné," prohlásil, „že Komunistická strana Číny už uplatňuje svou vlastní velkou, integrovanou strategii, pro systém Země-Měsíc. Pokud nesjednotíme a nesynchronizujeme naše úsilí, můžeme se ocitnout spíše než ve vedoucí pozici, v pozici nárůstu problémů."
"Myslím, že čínský vesmírný program, který je dostane na Měsíc, je právě teď daleko před Spojenými státy," řekl například Bill Nye, výkonný ředitel The Planetary Society, v rozhovoru po slyšení v Kongresu. Velkou část viny připsal návrhu Bílého domu, který navrhl snížit celkový rozpočet NASA ve fiskálním roce 2026 o čtvrtinu, přičemž věda by měla být snížena téměř o 50 %. "To je recept na to, jak zůstat pozadu. Čína umístí svou vlajku na jižním pólu Měsíce a bude to ve všech novinách a TV na světě. To bude velmi skličující," uzavřel Nye.
Z Měsíce na Mars?
Robert Zubrin, letecký inženýr a jinak prezident společnosti Mars Society je ještě tvrdší. Tvrdí, že
namísto realizace jasného plánu podpořil program Artemis náhodnou sadu nákladných projektů na sortiment letových systémů. Podle něj mezi ně patří hyper-drahý těžký nosič Space Launch System (SLS) sbastlený z 80% z pozůstatků raketoplánů i Saturnů, nadměrná kabina Orion, zbytečná stanice Gateway (které momentálně hrozí zrušení), metanem/kyslíkem poháněná Starship a spotřební vodíkový/kyslíkový pohon Blue Moon, postavený takzvaným národním týmem Blue Origin (Lockheed Martin, Draper Labs a další).
"Tyto systémy jednoduše nezapadají do sebe, aby vytvořily nějakou soudržnou schopnost mise," píše Zubrin v srpnovém vydání časopisu SpaceNews Magazine 2025, převzatý webem spacenews.com.
"Starship by byla vynikající volbou pro primární nosnou raketu Artemis. Ale NASA jí tuto roli nepřiřadila, místo toho ji financovala, aby sloužila jako systém pro přistání a výstup lidí na Měsíc, což je úkol, pro který je jeho 100 tun suché hmotnosti (ve srovnání s 2 tunami lunárního výsadkového modulu Apollo) značně složitý (navíc přistání padesátimetrového kolosu na nerovném lunárním povrchu je dosti riskantní... pozn. redakce)
NASA mohla trvat na tom, aby byl design přistávacího modulu změněn na opakovaně použitelný systém využívající metan a kyslíkový pohon, jenž by fungoval jako malý trajekt s možností doplňování paliva, který by vozil astronauty dolů a nahoru z měsíčního povrchu z tankeru Starship umístěného na nízké lunární oběžné dráze. To by zvýšilo počet lunárních průzkumných misí podporovaných Starship o řád. NASA se však rozhodla upřednostnit spokojenost dodavatelů před hardwarovou užitečností a nyní platí miliardy za nekompatibilní přistávací modul.
Zatímco se zdá, že jednotlivá rozhodnutí o programu Artemis byla učiněna náhodným způsobem, existuje identifikovatelná patologie pod celým zmatkem. Artemis není účelově řízený program. Jedná se o program řízený dodavateli. Program Apollo utrácel peníze, aby mohl něco udělat. Artemis dělá věci, aby se utrácely peníze. Pokud chceme dostat lidi na Měsíc a Mars, musíme se vydat jiným směrem.
Amerika má příležitost, která se naskytne jednou za generaci, a to zahájením trvalého programu pilotovaného průzkumu nejen Měsíce. Systém SpaceX Starship Elona Muska může být brzy funkční a nabídne schopnost dopravit užitečné zatížení srovnatelné s měsíční raketou Saturn V za přibližně 5 % nákladů. Ale prezident Trump (pravda, pod vlivem Elona Muska) oznámil, že plánuje vyslat lidi na Mars.
Jak toho však lze dosáhnout?
To nemůže být provedeno evolucí ze současného programu Artemis, který je v naprostém zmatku,“ pokračuje Robert Zubrin.
Nepoletíme na Mars proto, abychom dali NASA něco na práci, abychom poskytli záminku k financování existujícího sortimentu programů vývoje technologií, abychom vztyčili vlajku na rudém povrchu Marsu. Na Mars letíme kvůli vědě, výzvě a budoucnosti. Abychom tohoto cíle dosáhli, musíme zavést odvážný, účinný a efektivní program průzkumu v terénu. Pochopení tohoto musí být základem všech aspektů návrhu mise.
Zatímco veškerý hardware mise používaný v programu pilotovaného průzkumu Marsu by měl být spravedlivě konkurenceschopný, v tuto chvíli je předem rozhodnuto, že nejlepším startovacím systémem pro toto úsilí bude SpaceX Starship. I za nejhorších předpokladů nabídne srovnatelnou přepravní kapacitu jako SLS, ale s nejméně desetkrát vyšší rychlostí startu a o dva řády nižšími náklady.
Po doručení užitečného nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO) SpaceX navrhlo, že Starship poletí na LEO spolu se 100 tunami nákladu a poté ji natankuje 600 tunami pohonných látek dopravených na oběžnou dráhu cca šesti tankery Starship. To by poskytlo dostatek pohonných látek pro let k Marsu po šestiměsíční trajektorii, aerobrzdu na oběžnou dráhu Marsu a následné přistání. Po vyložení nákladu by mohla Starship sloužit jako domov pro velmi početnou posádku po dobu jednoho a půl roku, během kterého měla být doplňována palivem asi 600 tun metanu a kyslíku vyrobeného z marťanského CO2 a vody. To by stačilo k tomu, aby se loď vrátila zpět na Zemi po šestiměsíční trajektorii s posádkou a deseti tunami nákladu.
Hvězdná loď pro Mars
Ale Starship je příliš těžká na to, aby sloužila jako optimální prostředek pro opětovný start k Zemi. Pokud bychom chtěli vyrobit 600 tun pohonného plynu za 500 dní, potřebovali bychom zdroj energie schopný generovat průměrný výkon 600 kilowattů. To by vyžadovalo rozměr např. 13 fotbalových hřišť solárních panelů, nebo jaderný reaktor. Z technického hlediska by druhá možnost byla jistě vhodnější, ale její vývoj by mohl způsobit velké zpoždění v programu.
Řešením tohoto problému by bylo vyvinout další letový prvek, který nazývám Starboat, pokračuje v úvahách Zubrin. Mohlo by se jednat o nosič podobného typu jako současná Starship společnosti SpaceX, ale pětinásobně zmenšenou. Ten by mohl hrát řadu rolí, které by napravily slabiny v plánu SpaceX. Například by mohl provést přímý návrat z povrchu Marsu na Zemi s použitím pouhých 120 tun pohonných látek nebo provést setkání na nízké oběžné dráze Marsu s použitím pouhých 50 tun pohonných látek. To by snížilo spotřebu energie na povrchu Marsu o řád.
Mimochodem, Starboat by potřebovala pouhých 40 tun pohonných látek pro zpáteční cestu na nízkou oběžnou dráhu Měsíce a zpět, ve srovnání se standardní Starship, která potřebuje 200 tun pohonných hmot.
Mars nemůže být prozkoumán z jedné základny pomocí pomalu se pohybujících pozemních vozidel s omezeným dosahem, domnívá se Zubrin. „Protože k dosažení oběžné dráhy vyžaduje podstatně méně pohonných látek, použití Starboatu by umožnilo jediné základně prozkoumat oblasti o průměru tisíců kilometrů. Stejný systém, který by byl použit na Měsíci, by umožňoval zpáteční dopravu na základnu a zpět na jakékoli jiné místo na měsíčním povrchu.
Bez Starboatu by byli průzkumníci základen na Měsíci nebo Marsu omezeni na oblast o velikosti Brooklynu. S ní by měli svobodu pohybovat se v oblastech o velikosti kontinentů.
Klíčová je opakovaná použitelnost a interoperabilita prvků. Namísto nesoudržného a impotentního lunárního programu založeného na pěti nekompatibilních hlavních hardwarových prvcích a bez užitečnosti pro dosažení Marsu můžeme vytvořit vysoce schopný letový systém, který bude vyžadovat pouze dva prvky – Starship a Starboat – aby nám poskytl opakovaný, levný, globální přístup ke dvěma novým světům.
Vědecká návratnost takového programu by byla mimo počet. Budoucnost, kterou by otevřel, by byla neomezená,“ věří Robert Zubrin.
*
(P. S. Robert Zubrin je prezident společnosti Mars Society a autor 14 knih, včetně "Případ pro Mars: Plán na osídlení Rudé planety" a "Proč musíme na Nový svět na Marsu: Co můžeme vytvořit na Rudé planetě".)
Zdroje: spacenews, nasaspaceflight
