Nejsledovanější osobou na palubě byla sedmatřicetiletá středoškolská učitelka Christa McAuliffeová, vítězka celonárodního programu Teacher in Space („Učitel v kosmu“). Právě její účast přitáhla k letu mimořádnou pozornost médií i veřejnosti – McAuliffeová měla během mise odučit dvě vyučovací hodiny, určené žákům a studentům po celých Spojených státech.
Posádka mise STS-51L
Na palubě Challengeru se nacházelo sedm astronautů:
-
Francis R. Scobee (46), velitel mise
-
Michael J. Smith (40), pilot
-
Ronald E. McNair (35)
-
Ellison S. Onizuka (39)
-
Judith A. Resniková (36)
-
Gregory B. Jarvis (41)
-
Sharon Christa McAuliffeová (37)
Učitelka v kosmu
Motivační program Teacher in Space vyhlásil v srpnu 1984 prezident Ronald Reagan s cílem vzbudit větší zájem mladých lidí o vědu a kosmický výzkum. Do výběru prvního učitele, který se měl podívat do vesmíru, se přihlásilo více než 11 000 zájemců z celých USA.
Po několika kolech výběru zvítězila právě Christa McAuliffeová, středoškolská učitelka ekonomie, práva a amerických dějin z města Concord ve státě New Hampshire. Její náhradnicí se stala Barbara Morganová. NASA rozhodla, že McAuliffeová poletí při nejbližší příležitosti – a tou se stala mise STS-51L raketoplánu Challenger.
Velitelem mise byl zkušený astronaut Francis Scobee, pilotem Michael Smith. Na horní pilotní palubě s nimi seděli Judith Resniková – druhá Američanka ve vesmíru – a Ellison Onizuka. Na spodní obytné palubě pak Ronald McNair a dva neprofesionální členové posádky: inženýr Gregory Jarvis a učitelka Christa McAuliffeová.
Pouhých 73 sekund dlouhá cesta
Start Challengeru proběhl krátce před polednem místního času. Navzdory zimnímu období panovaly na Floridě mimořádně nízké teploty – v noci klesly až k −17 °C. Technici museli z rampy odstraňovat masivní rampouchy a část odborníků upozorňovala na možná rizika spojená s nízkými teplotami. Tato varování však byla managementem NASA odmítnuta.
Po 70 sekundách letu se raketoplán nacházel ve výšce přes 14 kilometrů a letěl rychlostí téměř 3 000 km/h. Krátce nato se změnil v ohnivou kouli a rozpadl se. Zpočátku si někteří diváci mysleli, že jde o součást plánovaného programu. Během několika okamžiků však bylo zřejmé, že došlo k tragédii.
Kabina s posádkou dopadla na hladinu Atlantiku rychlostí přibližně 330 km/h. Pátrání po troskách trvalo téměř dvě hodiny, záchranné práce pak pokračovaly ještě dlouhé týdny.
„…aby se dotkli tváře Boha“
Večer po nehodě vystoupil prezident Ronald Reagan s televizním projevem k národu:
„Nikdy na ně nezapomeneme. Ani na tu chvíli, kdy jsme je dnes ráno spatřili naposledy, jak se chystali na svou cestu, mávali nám… a vyklouzli z pouta k Zemi, aby se dotkli tváře Boha.“
Prezident zároveň slíbil důkladné a nezávislé vyšetření.
Příčina havárie
Vyšetřování odhalilo, že primární příčinou havárie bylo selhání těsnění (O-ringů) na pravém pomocném motoru na tuhé palivo (SRB). Pryžové kroužky, ztuhlé vlivem extrémního chladu, nedokázaly zabránit průniku žhavých plynů, které postupně prohořely plášť motoru. Ten se následně vychýlil a prorazil hlavní palivovou nádrž, což vedlo k explozi.
Komise zároveň poukázala na systémová manažerská selhání NASA, bagatelizaci známých technických problémů a tlak na dodržení ambiciózního letového plánu.
Osud posádky
Pozdější analýzy naznačily, že přetlaková kabina nebyla okamžitě zničena a někteří členové posádky výbuch přežili. Nalezené dýchací přístroje prokázaly, že minimálně tři astronauti byli po explozi při vědomí až do nárazu kabiny na hladinu oceánu.
Pozůstatky posádky byly nalezeny až 7. března 1986 v hloubce zhruba 30 metrů.
Dědictví Challengeru
Lety raketoplánů byly po havárii okamžitě zastaveny. Program se obnovil až v září 1988 po stovkách technických i organizačních změn. Symbolickým uzavřením příběhu Christy McAuliffeové se stal let její náhradnice Barbary Morganové, která v roce 2007 na palubě raketoplánu Endeavour odučila ve vesmíru lekci připravenou původně právě McAuliffeovou.
Černý týden americké kosmonautiky
Na přelomu ledna a února si USA každoročně připomínají tři největší tragédie své kosmonautiky:
-
Apollo 1 (27. ledna 1967)
-
Challenger (28. ledna 1986)
-
Columbia (1. února 2003)
Jak kdysi řekl astronaut Virgil Grissom:
„Dobývání vesmíru stojí za to, aby člověk riskoval život.“
Zdroj: Česká astronomická společnost (ČAS)
