Bomba!
Jak známo, Spojené státy mají znovu vyslat astronauty na Měsíc už do roku 2028 a posléze zde vybudovat dlouhodobou základnu. To je výzva, která vyplývá z exekutivního příkazu, který vloni v prosinci podepsal prezident Donald Trump. Dokument udává směřování americké vesmírné politiky na následující roky, posiluje program Artemis a zdůrazňuje strategický význam trvalé přítomnosti USA na Měsíci. Cílem není jen zopakovat historický návrat člověka na Měsíc, ale vytvořit udržitelnou infrastrukturu, která umožní dlouhodobý pobyt a vědecký výzkum.
Ale s novým rokem nastaly už citované zádrhely s raketou SLS, připravovanou původně ke startu Artemis 2 k Měsíci počátkem února. Nejen to dělalo vrásky na čele Jaredu Isaacmanovi, který se sotva ohřál ve funkci šéfa NASA, tzv. administrátora.
Do toho ve čtvrtek 19. února přišla zpráva, že NASA překlasifikovala zkušební pilotovaný let kosmické lodi Boeing CST-100 Starliner (CFT-1) z roku 2024 na "nehodu typu A" — tedy na nejvážnější stupeň, zařazující jej do stejné kategorie, jakou se staly tragédie raketoplánů Challenger a Columbia (viz: Průšvih zvaný SDtarliner).
Jared Isaacman na základě zprávy nezávislé vyšetřovací komise „Program Investigation Team“ uvedl: „Dnes CFT-1 oficiálně vyhlašujeme za nehodu nejvyšší úrovně –typu A–a zajišťujeme odpovědnost vedení, aby se podobné situace již nikdy neopakovaly...“
A následovaly i personální změny ve vedení.
Celý kolotoč kolem Artemis a navrácení nespolehlivé SLA do hangáru VAB, odklad startu Artemis 2 při nejmenším na duben, pak vyvrcholil v pátek 27. února, když Jared Isaacman oznámil na brífingu zásadní změnu měsíčního programu agentury. Přiznal také, že plán vysadit astronauty na Měsíci v roce 2028 není realistický bez další přípravné mise, která nejprve položí přijatelné základy.
NASA proto přidá v roce 2027 další let, při kterém se astronauti spojí s novými komerčními landery od SpaceX a Blue Origin (snad budou hotové!) na nízké oběžné dráze Země. Provede podrobné testy navigace, komunikace, pohonu a systémů podpory života, spolu s ověřením postupů při setkání a spojení lodí.
"Musíme se vrátit k základům,." uvedl Isaacman a měl zřejmě na mysli postupné kroky programu šedesát let starého programu Apollo, kdy po úspěšném obletu Měsíce Apollem 8 v prosinci 1968 následoval v březnu 1969 testovací let Apolla 9, které nacvičovalo spojení s lunárním modulem na orbitě Země. Astronauti James McDivitt, David Scott a Rusty Schweickart uskutečnili dokování, výstupy do volného prostoru a vyzkoušeli motory LM, které byly klíčové pro následné přistání na Měsíci.
„Tento let bude následně následován alespoň jednou, případně dvěma přistávacími misemi na Měsíci v roce 2028, které budou zahrnovat zkušenosti získané z předchozího letu,“ konkretizoval Isaacman.
Cílem je urychlit tempo startů obrovské rakety Space Launch System (která už přišla daňové poplatníky na 30 miliard USD) při provádění letů Artemis v evolučních krocích — nikoli se pokoušet o mise závislé na příliš mnoha netestovaných technologiích a postupech najednou.
"Budeme tak postupovat, budeme pokračovat v snižování rizika, tak jak se dozvídáme více, a tyto informace přetvoříme do dalších návrhů," řekl Isaacman pro CBS News.
Přidaná mise ponese název Artemis 3, který byl vyhrazena pro první pokus o pilotované přistání na Měsíci. Podle nového plánu by se první přistání na Měsíci mělo uskutečnit jako Artemis 4 v roce 2028, s možností Artemis 5 koncem téhož roku.
Isaacman také uvedl, že agentura zastaví práce na vývoji výkonnější verze horního stupně rakety SLS, známé jako Exploration Upper Stage, neboli EUS. Místo toho NASA bude pokračovat se "standardizovaným", méně výkonným stupněm ICPS, který však minimalizuje zásadní změny mezi lety a využívá stejné startovní zařízení.
Isaacman pak pro CBS zdůraznil vizi, že letem testovaný hardware, oživená pracovní síla a manažerská strategie podobná Apollu jsou jen částí příběhu.
Jde v zásadě o reálný pohled na americký lunární program, kterému šlape na paty program čínský. Na konec letošního roku je totiž připravován bezpilotní let lodi Meng-čou k čínské stanici Tiangong, když nosičem má být slabší CZ-10A, která prošla testem 11. února, při zkouškách motorů, tzv. zkoušce přerušení letu a letové zkoušky přistávacího modulu lodi Meng-čou. To naznačuje, že program přechází z vývoje do integrovaného letového ověřování.
V roce 2027 by měl následovat první let rakety CZ-10 s dvěma bočními stupni. Nepoletí jen tak zbůhdarma. Plán letů raket CZ-10 má už v příštím roce zahrnovat bezpilotní přistání landeru Lanyue na Měsíci (!) a v roce následujícím, tedy 2028 bezpilotní let lodi Meng-čou k Měsíci. Následovat by ve stejném roce měl pilotovaný let lodi Meng-čou na oběžnou dráhu Měsíce, který by tchajkonauti obkroužili podobně jako v r. 1968 americké Apollo 8. Nešlo by tedy o pouhý průlet, jako má v plánu Artemis 2.
A konečně v roce 2029 let má odstartovat lander Lanyue na oběžnou dráhu Měsíce, kde vyčká na Meng-čou, ze které tchajkonauti přestoupí do landeru a dva muži se pokusí o přistání na Měsíci, zřejmě v oblasti Jižního pólu, kde se nachází zásobárny vody v podobě ledu.
"S rostoucí důvěryhodnou konkurencí od našeho největšího geopolitického protivníka den ode dne musíme jednat rychleji, odstranit zpoždění a dosáhnout našich cílů," reagoval na tuto situaci Isaacman.
"Standardizace konfigurace lodí, zvýšení letové frekvence a postup k cílům logickým, fázovým přístupem je způsob, jak jsme v roce 1969 dosáhli téměř nemožného. A tak to uděláme znovu," dodal.
"Je tu ještě jedna ingredience, které je potřeba, a to je orbitální ekonomika, ať už na nízké oběžné dráze Země nebo na povrchu Měsíce.
Musíme udělat něco, co z vesmíru a měsíčního povrchu přinese víc hodnoty, než do něj investujeme“, řekl Isaacman. „A tak se skutečně rozdmýchá ekonomika, aby vše, co chceme ve vesmíru dělat, nebylo neustále závislé na daňových poplatnících."
Zdroje: Space Flight Now, Space, NASA, CMSA, NSF
