Můj šestý JOB - Mexiko

30. 7. 2012 7 příspěvků Tento článek je součástí seriálu Můj JOB

Další kapitola seriálu Můj JOB nás přivádí do Mexika, jehož hlavní město se stává novým působištěm Honzy Jurka. Moc dlouho tu ale nepobude – nový úkol si brzy žádá nové místo…

Před odletem jsem se spojil se svým přítelem Jimem Rayem, vlastníkem Global Aviation Service v texaském Houstonu. Jim zrovna ve velkém obchoduje s Mexikem, zastupuje firmu Garrett (dnes AiResearch) a prodává náhradní díly, provádí údržbu turbovrtulových motorů TPE-331 pro Mitsubishi a Turbo Commander a motorů TFE-731. Ty motory, které míval i náš Jet Star.

Jim má hodně kontraktů ve vládní letce a na mexickém ministerstvu vnitra, a tak se snažím zjistit, zda mé jméno stále ještě figuruje, poté co jsem „osvobodil“ Jet Stara ze zajetí v Pemexu, na nějakém seznamu „banditů“. Během několika dní mi odpovídá, že ne. Podotýkám, že jestli to není pravda, tak mi bude muset nosit do vězení buchty a starat se o Danielu.

Přilétáváme do Mexico City někdy kolem 6. hodiny ráno. Danny spala celou cestu jako dudek. Co mě tak nějak uklidňovalo, bylo to, že jsem měl v kapse ICAO  laissez-passer neboli cestovní dokument, který je vydáván na základě Článku VII Úmluvy o výsadách a imunitách OSN všem diplomatickým pracovníkům OSN a tedy i ICAO. Takže kdyby se náhodou mé jméno někde objevilo, mohou mě maximálně vrátit do Peru. A to mě v tomto případě straší asi jako sníh s minulého roku. Ale pak procházíme imigračním a celní prohlídkou bez jakéhokoliv problému. V odbavovací hale na nás už čeká šofér z Regionální kanceláře ICAO v Mexico City.

ICAO Regionální nebo také oblastní kancelář se nachází v části města, která se jmenuje Polanco. OSN zvolilo tu část Mexico City, protože leží na kamenném podkladu, takže četná zemětřesení nejsou tak cítit jako ve středu města, který vlastně leží na bažině, podobně jako původní aztécké město Tenochtitlán. To jsem již ostatně popisoval v dřívějších kapitolách.

Budova OSN, kde se nachází naše ICAO kanceláře, má patnáct poschodí. Naše kanceláře se nachází v osmém patře. Oficiální jméno budovy je North American, Central American and Caribbean ICAO Regional Office.


Budova OSN/ICAO…


…a všimněte si té adresy – Masaryk 29

Jak jsem se již v minulé kapitole zmínil, budu zaměstnán jako operační inspektor a budu mít na starosti Mexiko, střední Ameriku, Panamu a oblast Karibiku. Moje specialita budou ICAO Annex I (průkazy), Annex 6-1 (obchodní doprava), Annex 6-II (general aviation), Annex 6-III (vrtulníky), Annex 8 (letová způsobilost) a Annex 18 (nebezpečný náklad). Ale tohle vše budu muset teď chvíli studovat v ICAO výcvikovém centru v Montrealu. O Danny se mi v průběhu výcviku bude starat můj bývalý švagr Viktor.

Dostáváme velice hezký byt nedaleko americké ambasády, která je nyní z venku opevněna deflektorem proti výbušninám jako pevnost. Na první pohled mě napadlo, že v případě nějakého výbuchu bude ambasáda OK, ale že se deflektorové štíty postarají o všechny domy na druhé straně ulice, včetně toho našeho. Byt bude zatím prázdný. Výcvik v Montrealu trvá tři měsíce a musím podotknout, že byl opravdu tvrdý.

Díly seriálu Můj první JOB:

1. Obchodní pilot
3. MOE-zktratka pro MOJŽÍŠ
4. C-337A Skymaster
5. Harfa v oblacích
6. Nahromaděná únava a Vánoce na Aljašce
7. Vivat Las Vegas

Díly seriálu Můj druhý JOB:

1. Ve službách Islámu
2. Ve službách Islámu II
3. Ve službách Islámu III
4. Sbohem Abú Dhabí

Díly seriálu Můj třetí JOB:

1. Cesta do neznáma
2. Od pólu až k pólu
3. Tam, kde jenom kondor létá - 1. část
4. Tam, kde jenom kondor létá - 2. část
5. Tam, kde jenom kondor létá - 3. část
6. Tam, kde jenom kondor létá - 4. část
7. Černé mraky na horizontu
8. Don`t cry for me Argentina
9. Přelet

Díly seriálu Můj čtvrtý JOB:

1. Déjà vu
2. Jiný druh létání
3. Říše Aztéků a „de los bandidos“
4. Létání pro Pemex
5. Krokodýli, lvi a žáby
6. Vstávej, Lazare!
7. Vánoce a la mexicana
8. Příběhy, na které bych rád zapomněl
9.
Únos
10.
Secret Agent Man
11.
Cesta na sever
12.
Vancouver

Díly seriálu Můj pátý JOB:

1. Transport Canada
2. Inspektor - 1. část
3. Inspektor - 2. část

Díly seriálu Můj šestý JOB:

1. ICAO
2. Bolívie
3. Bolívie II
4. Peru
5. Peru II
6. Peru III
7. Peru IV
8. Peru V: AP603
9. Americana del Peru

Začíná se připravovat všeobecný audit všech členských států, které podepsali 7. prosince 1944 smlouvu Convention on International Civil Aviation. Tohle datum bylo později přijato jako Mezinárodní den letectva. Program se bude jmenovat Universal Safety Oversight Audit Program (USOAP) a bude se opakovat každých pět let. Doposud byl tento audit dobrovolný, ale nyní je povinný.

ICAO má momentálně 183 států a teritorií. První stát, který budeme auditovat, jsou USA/FAA. Audit je naplánován od 7. června do 25. června 1999. Členové auditorské skupiny byli: Paul Lamy (manažer auditu, letecké průkazy) kapt. Jorge Gelso (provoz), Roger Lambo (provoz), Henry Gourdji (letová způsobilost), George Bryant (způsobilost), Benoît Verhaegen (právní poradce), kapt. Jan Jurek – OJT (provoz) a Guillermo Iovino – taktéž OJT (letová způsobilost). Jako každý auditor po výcviku jsem měl status OJT (On-the-job training), tedy něco jako praxe po výcviku. Tento status má inspektor minimálně během prvních tří auditů.

Audit zahájila zástupkyně ředitele FAA paní Peggy Gilliganová, která když zjistila, že jsem jeden z auditorů, řekla v úvodním proslovu něco jako: Doufám, že na nás pan kapitán Jurek nebude tak přísný, jako jsme byli my na něj v průběhu certifikace Peru do FAA kategorie 1. Tahle poznámka nějak rozbila led a vše začalo zapadat do svého místa.

FAA je velice komplikovaná organizace, rozložená po celých USA jako třeba FAA Jižní region, FAA Jihozápadní region a tak dále. Celkem devět oblastí s hlavním sídlem ve Washingtonu D.C. Já jsem byl pověřen auditem American Airlines v Dallasu. Náš pobyt ve Washingtonu trval čtyři dny a byli jsme zavaleni neuvěřitelným množstvím dokumentů, předpisů a právníků FAA a pak jsme se rozjely na svá působiště.

V té době FAA zaměstnávalo okolo 8 950 zaměstnanců, z toho okolo 5 800 inspektorů a certifikačních specialistů. FAA v té době mělo registrováno 593 745 pilotních průkazů, 67 800 průkazů palubních mechaniků a 336 337 registrovaných letadel. American Airlines byl gigant, prostě k neuvěření.

Audit trval něco přes týden. Ostatní členové ICAO týmu auditovali výrobce motorů a letadel Boeing, Douglas a malé výrobce letadel jako Beechcraft, Cessna a Piper. Audit byl ukončen opět ve Washingtonu. Výsledek byl opravdu překvapující. FAA měla dost velké množství nedostatků v leteckých předpisech, které šly v mnoha případech proti Annexům ICAO.

Vracím se domů do Mexika asi týden před návratem Angie. Konečně budeme žít zase jako rodina.  Nyní mohu dat Danny ráno do školky, která patří OSN, a vyzvednout ji na cestě domů. Až přiletí Angie, tak si musíme koupit nějaká kola, protože brát taxík dvakrát denně je drahé a nepraktické. A pak je třeba zařídit nábytek.

Můj tchán, kterému v té době bylo 93 let, bude na čas žít s námi a pak se chce po mnoha letech, přesně sedmdesáti, navrátit do Japonska, kde bude žít s mou švagrovou. Myslím, že se tam chystá zemřít. Po smrti jeho manželky jde jeho nálada od deseti k pěti. Je mi ho hodně líto. Angie se svým tatínkem přiletěla a já jsem velice překvapen, že mu těch 8 000 stop vůbec nevadí.

O svém tchánovi si neodpustím malou poznámku. Jmenoval se Kioko Horikawa a pocházel z Okinawy, kde je jeho jméno velice vážené. Před mnoha stoletími (1027) žil na Okinawě císař se stejným jménem. Angie má malinkou skříňku (25 cm vysoká a 4,5 cm široká, 5 cm hluboká), ve které jsou uložené fólie rýžového papíru, na nichž jsou napsaná v kandži jména všech jejích předků a informace o tom, kdo byli, kolik dětí a žen měli a jejich status a vojenské postavení u císařského dvora.

Viděl jsem tu skříňku otevřenou, když šintoistický kněz kázal pohřeb tatínka Angie, který později v Japonsku zemřel. Vkládal do skřínky jeho dokument a říkal mi, že tam je zápis generací až do 13. století. Bylo skoro neuvěřitelné, jak nádherně bylo vše zorganizované. Vše bral pinzetami a přečetl nám několik záznamů, které byly z roku 1300. Tomuhle obřadu předcházelo 40 dní příprav, kdy kněz připravoval nový dokument, než ho mohl vložit do skřínky.

Říkal mi také, že protože není v rodině žádný mužský potomek, tak já jako manžel Angie musím o tento záznam dbát, ale abych zapomněl, že by se tam mé jméno někdy dostalo. Příští „nájemník“ skříňky bude jednou Angie. A zde skončí tisíciletá historie rodu Horikawa. Pak skřínku uzavřel a zalepil speciálním lepidlem z kaseinu a medu a zapečetil ji voskem a svým razítkem, které se jmenuje čop. Čopy jsou registrované v Tokiu a v Ósace, a tak příští kněz, který tuto skřínku otevře, bude vědět, kdo byl ten předchozí kněz a kdy ji zapečetil.

Ta skřínka se japonsky jmenuje bucudan, což je miniaturní oltář. Ten se pak umístí do speciálního nábytku, kde s v průběhu různých výročí (narozeniny a úmrtí) dávají květiny a speciální japonská ovoce, jídla a čaj. Na tomto nábytku jsem ve volném čase pracoval skoro půl roku a také jsem připravoval jeho plán.


Bucudan, jádro


Kompletní bucudan při memoriálech

Z důvodu rostoucího počtu nehod při přiblížení a přistání navrhla nadace Flight Safety Foundation vytvoření programu ALAR/CFIT (Snížení počtu nehod na přiblížení a přistání v důsledku řízeného letu do terénu). ICAO přijala tento program a my v ICAO Mexiko a ICAO SAM (Jižní Amerika) jsme ho přejali jako regionální programy vykonávané skupinou PAAST (Pan American Aviation Safety Team).

První schůze skupiny se konala v roce 1999 hned po auditu FAA. Mimo ALAR/CFIT se začaly vytvářet další programy jako Runway Incursion (Narušení bezpečnosti přistávací plochy), RVSM Task Force a existovaly také tabulky a studie, které udávaly priority programu na základě grafů incidentů, havárií a obtížností přiblížení jednotlivých letišť, která se na základě toho začala značit černými hvězdičkami podle „obtížnosti“.

Například Tegucigalpa v Hondurasu měla pět černých hvězd, protože zdejší letiště leží v údolí, které zde funguje podobně jako Venturiho trubice a vytváří velmi silnou mechanickou turbulenci a vertikální střihy větru, že skoro každé přiblížení bylo třeba zaletět dvakrát až třikrát.

Tyto programy se začaly aktualizovat ihned během mého prvního roku v Mexiku. Byla to docela únavná práce, která vyžadovala dost absence doma, ale jestli to zabránilo alespoň jednomu incidentu nebo havárii, neváhal bych se obětovat znovu.

   
ALAR/CFIT výcvikové CD (kliknout pro zvětšení)

Výcviková CD se rozeslala aerolinkám a všem provozovatelům v členských státech ICAO. V roce 2002 přijalo Mexiko spolu se Střední a Jižní Amerikou a Karibikem principy ALAR/CFIT jako předpisem vyžadovanou součást certifikace provozovatelů. Tento předpis později následoval ještě program RIP (runway incursion).


ALAR/CFIT checklist (kliknout pro zvětšení) / ke stažení (.pdf) ZDE!

Shora zobrazený checklist byl vytvořen na vyhodnocení rizika provozu na jednotlivých letištích, kam chce provozovatel létat, a zobrazuje risk faktor v procentech. Tento checklist také přejaly pojišťovny. Dodnes se používá ve společnostech Gulf Air a Bahrain Air při vyhodnocování nových destinací. Mnoho provozovatelů si jej i stáhlo do iPadu. Jeho používání určitě doporučuji.

Dalším projektem, na kterém jsem spolupracoval, byla nepřesná přiblížení.


Aplikace konst. úhlu sestupu namísto "schodů" při nepřesném přiblížení


Personál kanceláře ICAO Mexico City


Moje kancelář, Airbus Diplom Award


Výhled z našeho nového bytu, v pozadí sopka Popocatépetl
A tak abych se nenudil, začal jsem zase po dlouhých letech modelařit a začal jsem to také učit svou dceru, která to vzala velice vážně.

 


Danny staví svůj první model


Můj RC model P-47 Thunderbolt


Tahle vrtule měla tak obrovský krut, že jsem musel spojit směrovku s ocasním kolem


Můj první P-47, kterému se mi podařilo uloupnout křídla při negativním G manévru

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

opět klobouk dolů

30. 7. 2012 v 11:35 Dan

Zdravím pana Jurka a děkuji za další skvělý článek. To co ještě tady nikdo v komentářích moc nezmiňoval je to, že není vůbec jednoduché měnit firmy, pracovní kolektivy i pracovní zaměření a přitom se stěhovat z místa na místo, zvykat si na nové kultury, podnebí a vůbec místně odlišný lifestyle. Vzhledem k tomu, že v práci poměrně cestuji a z podstaty mojí práce střídám firmy, musím říct že tohle opravdu někdy není legrace a sem tam Vám to hodně bere. Ale na druhou stranu, když si zvyknete na tenhle zrychlený měnící se rytmus, je to zajímavé a hodně vám to dá. Potkáte mnoho skvělých lidí.. a dá to hlavně jednu věc, a to je životní nadhled a zkušenosti s tím nebát se vystrčit hlavu z České kotlinky... což většina Čechů bohužel trochu postrádá. Chtěl jsem se zeptat, jak to vnímáte Vy? Mimochodem, Vy ten nadhled v těch článcích nerozdáváte, ale rozléváte v konvích..takže díky!

Odpovědět

první model

30. 7. 2012 v 11:58 Losna

Jako modelář musím konstatovat, že jste ubohou Danny výběrem prvního modelu příliš nešetřil :) Jinak velmi zajímavé, jako vždy.

Odpovědět

DAN

30. 7. 2012 v 14:49 Honza Jurek

Ten zacatek byl trochu drsny, protoze jsem nemnel predstavu do ceho lezu ,co se tyce pracovnich kolektivu a take to ze podnikove letani je dzungle. Ze tam budou desitky lidi kteri se budou moc zajimat o me zamestnani, a derlat vse mozne jak te o nej pripravit, a take to ze mne budou klasifikovat jako kanadana druhe tridy.Mimo tech zacatku, ja jsem ke konci moc ty kolektivy nemnenil. Zde uz jsem vedel kdo je kdo, jake signaly vysila jeho osoba, a jak na to reagovat, a pripadne jak je odstavit, a pokud mozno co nejrychleji

Odpovědět

Prvni model

30. 7. 2012 v 15:02 Autor

No ja si myslim, ze ten kit nebyl tak narocny, ale mimo jine se naucila dobre merit, cist vykres a byt presna. A tento zajem ji dodnes drzi. Nanestesti v Bahrejny se nesmi modelarit. Proc to nevim, ale pristi tyden letime do Seattelu s B747/400, tak pana Krale zeptam,

Odpovědět

Dotaz

1. 8. 2012 v 1:34 Václav Gros

Pane Jurku, před nedávnem jsem se Vás ptal, kde jste vlastně doma... dnes bych se rád zeptal, (vzhledem k tomu, že žijete život v arabském světě a žil jste v anglicky a španělsky mluvících zemích) jakým jazykem v hlavě vlastně přemýšlíte, protože nevěřím, že je to čeština. Další drzá otázka: Co hodláte dělat v důchodu? a poslední otázka: Kdy budete v čechách a jestli by nebylo možné Vás pozvat někdy a někde na pivo, jen tak, popovídat si o životě v cizině a o letectví. Sílu k životu získávám nejen díky své rodině, ale především díky svým vzorům, jako jsou například James Alfred Wright (James Herriot), který rozhodně nemá moc společného s letectvím. Nebo díky Vám - někdy jste příliš mnoho tvrdý, ale přesto jste fair. A to je fajn. Vašek.

Odpovědět

Dotaz

2. 8. 2012 v 14:36 Autor

Ahoj Tak doma budu, určíte "Doma" v Petrovicích u Ústi nad Labem. Já přemýšlím normálně v jazyce, v kterém momentálně něco dělám Česky, Anglicky a Španělsky> Potom si musím dávat pozor na několik následujících vět, které nemají nic společného s předešlou prácí. Tam se mne normálně stává, že mluvím k mému okolí nějakou jinou řečí. Někdy se nám doma stane, že každý z nás mluvíme jiným jazykem na stejné téma a funguje to fajn. Mali Babylon. V důchodu nejdříve musím opravit nějaké stopy mé absence na mém domu, a pak se pozná. Mam několik nabídek konsultovat a připravovat operační manuály, ale to bude na začátku na hodně zadním sporáku. Mimo jiné jsem dostal nabídku od Bahrajnského CAA dělat certifikace simulátorů , protože dostat visa pro mé arabské kolegy je něco jako trhani zubu, nebo porod, jejeje. Do Čech přilétáváme 4 Září, a jakmile budu mít zvládnuté ty všechny důležité záležitosti, tak to pivo určíte beru. A díky za komentář. Honza

Odpovědět

Velká poklona.

4. 9. 2012 v 13:07 Jirka

Ahoj Honziku, posílam Ti pozdrav a velkou poklonu za tvoji org. schopnos, letové umění a pod. Pracoval jsem nějakou dobu v zahr.obchodě také a tak vím co to obnáší.Hodně zdaru.

Odpovědět

Přidat komentář