Proč přejít v Čechách od paraglidingu k motorovému paraglidingu?

26.09.2006

Tento článek soutěží v kategorii "Můj největší letecký zážitek"

Proč přejít v Čechách od paraglidingu k motorovému paraglidingu?
Proč přejít v Čechách od paraglidingu k motorovému paraglidingu? (Zdroj: Aeroweb.cz)
Letos jsem se zařadil do plejády „běžců“ se sekačkou na zádech, jak mne charakterizoval můj vlastní tchán. Proč jsem jako PG pilot došel až k motoru? Létám od roku 2000 a to tzv. na volno. Vyšlápnout kopec na Ranou, pár kroků a už to sviští! Žádné starosti, žádná technika, jenom trochu látky, provázky a pohodlná sedačka. Když člověk svahuje u kopce, může i pokřikovat na kolegy, ve stoupáku si můžeme i radit. Pokud člověk vyrazí do slovinských anebo rakouských hor, jakoby byl spojen s ptáky. Jako hrdý občan České republiky ale rád poznávám svou rodnou hroudu. Mám sice „svobodné povolání“, ale mám taky svoje klienty s jejich neustálými požadavky. Ještě jedna poznámka: jsem z Prahy. Takže pokud je dobrá předpověď, zruším pracovní aktivity, sednu do auta a hurá cca 60 – 100 km na kopec. No a pak se stane, že i místní kroutí hlavou, jak to že to dnes nechodí. Takto se již několikrát nadějný den scvrknul na cca 15 min ve vzduchu a den v háji.

Vrcholem byl v roce 2005 zážitek z mého oblíbeného kopce na Kozákově. Paragliding se pomalu stává masovým sportem a chování nových pilotů a pilotek odráží i do sportu životní postoj mladých suverénů. Prostě bordel na startu i ve vzduchu s neúctou k druhým. Ještě že mám za rohem chalupu, kde u večerního posezení letecká rodina horlivě chválila „staré dobré časy“. Stále mám rád volné létání, ale již k němu přistupuji jako k lyžování. Je to krásný sport, ale české kopečky prostě nejsou hory. Stejně jako lyžovat jezdím do Rakouska, tak létat především do Slovinska.

A proto v Čechách paragliding s motorem!

V čem se paragliding (PG) a motorový paragliding (PPG) liší? U PPG se mohu konečně kochat jak pan doktor v klasickém českém filmu. Výlet není zas tak omezen počasím, limitující je jenom déšť a vítr. Při letu se mohu kochat okolím, zajímavá místa si mohu obkroužit a vrátit se k nim, mohu i k nim naklesat bez strachu že končím na zemi. Nemusím vyhledávat mraky a „teplé plochy“, celkově mohu letět klidněji a níže. Takové Konopiště z výšky 150 m to má něco do sebe!

Nezanedbatelný je i časový harmonogram. Mnohokrát jsem kolem 17. hodiny opustil pracoviště a jeden a půl hodinky v okolí Prahy uklidil své nervy a posílil své ego. Je to však vykoupeno technikou a především cenou. Jako ne zrovna rukama se živící obyvatel panelového bytu nemám dostatek šikovnosti a prostory na ROBODOMO létající stroj, ani skladovací prostory na Trabant tříkolku. Proto jsem se rozhodl pro profesionální prvotřídní krosnu se servisem i v Praze. Zatím nemám zase moc nalétáno, ale technické problémy se nevyskytly.

Křídlo mám stále stejné, pouze přešňůrované, lze na něm létat jak PPG, tak na volno. Jak je na Aerowebu popisováno, motorový paragliding je to nejlevnější motorové létání. Nyní jsem z tohoto způsobu vznášení se nadšen, což je asi z textu patrné. Piloti, co mají ocelové ptáky, nás s těmi hadrovými považují asi za bůhvíco (mám to v rodině), ale my si připadáme jako králové vzduchu.

Mohlo by vás zajímat


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Přidat komentář