SpaceX mění historii

05.06.2020 2 příspěvky

Ve dnech, kdy Rusko vzpomíná 65. výročí vzniku prvního kosmodromu světa, Bajkonuru, se na oběžné dráze odehrála další historická událost.

První kosmická loď, vyrobená soukromou společností, kterou si NASA pronajala(!), vynesla do vesmíru dvoučlennou posádku a dovezla ji na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Ano, jedná se o loď vyrobenou společností SpaceX vizionáře a dravého podnikatele Elona Muska, zvaná Crew Dragon.

Robert Behnken a Douglas Hurley: Ve stylu SpaceX – jiné skafandry a ke startu elektromobilem
Robert Behnken a Douglas Hurley: Ve stylu SpaceX – jiné skafandry a ke startu elektromobilem

Dvoučlenná posádka ve složení Robert Behnken a Douglas Hurley odstartovala na první pilotovanou, byť ještě tzv. demonstrační výpravu DM-2, raketou Falcon 9 až napodruhé, 30. května, a po 19 hodinách samostatného letu se spojila s ISS, kde na ně netrpělivě čekala trojice z Expedice 63 s velitelem Christopherem Cassidym a ruskými kosmonauty Anatolijem Ivanišinem a Ivanem Vagnerem.

Bylo to uvítání radostné, všichni si byli vědomi velikosti této chvíle. Není bez zajímavosti, že i když jsou kosmičtí veteráni Behnken a Hurley astronauty NASA, vpluli do stanice v oblečení designérů SpaceX – ve světlých kalhotách a černém triku s krátkými rukávy, což samozřejmě kontrastovalo s modrými kombinézami základní posádky. Druhý den se už ve stejném dresu ukázal i Cassidy.

Na palubě ISS: nahoře Anatolij Ivanišin, velitel Chris Cassidy a Ivan Vagner, dole pánové Robert Behnken a Douglas Hurley
Na palubě ISS: nahoře Anatolij Ivanišin, velitel Chris Cassidy a Ivan Vagner, dole pánové Robert Behnken a Douglas Hurley

Pročpak tolik rozruchu kvůli dalšímu kosmickému letu na ISS? Proč jej sám prezident Trump nazval Launch America – Americký start? Tedy – jde spíše o restart…

Ono totiž nejde jen o úspěch SpaceX, ale o fakt, že po 39 letech od startu raketoplánu Columbia (duben 1981) mají Spojené státy (konečně!) novou kosmickou loď. Nezdá se to, ale od roku 2011, kdy NASA ukončila program Space Shuttle, jde o první let amerických astronautů americkou lodí z území Spojených států. Devět let se Američani vozili na ISS jen 50 let koncepčně zastaralými (byť několikráte modernizovanými) Sojuzy a za prezidenta Baracka Obamy to vypadalo, že po zrušení projektu Constellation to bude na dalších deset let…

Astronaut Neil Armstrong (1930-2012), první člověk, který stanul na povrchu Měsíce, v roce 2011 prohlásil onen výpadek v amerických schopnostech za „ponižující a nepřijatelný”. A to se v té době předpokládalo, že americké lodě začnou k ISS létat už v roce 2015! Za zakoupená místa (tzv. sedadla) pro své astronauty v Sojuzech zaplatila NASA ruské vládě počínaje už rokem 2006 přibližně čtyři miliardy dolarů, přičemž poslední „sedadlo“ už Roskosmos letos vydražil na 90 milionů dolarů.

Obama ale jednu zásluhu i na nynějším úspěchu má – za jeho vlády byl spuštěn program Commercial Crew, se kterým přišel v roce 2010 tehdejší administrátor NASA Mike Griffin. Jeho smyslem bylo financovat soukromé firmy, které by pro NASA vyvinuly kosmické lodě pro dopravu astronautů na ISS. Agentura ale soukromým firmám neurčovala, jakým způsobem toho mají docílit. Místo toho je nechala navrhnout vlastní kosmické lodě, které by splňovaly dané požadavky, přičemž by NASA firmám zaplatila pouze fixní částku. Výměnou za to firmám zůstává vlastnictví vyvinutých lodí. Dalším krokem pak bylo vypsání soutěže o pilotovanou loď pro dopravu astronautů na kosmickou stanici.

Z několika uchazečů o tento kontrakt byly nakonec v roce 2014 vybrány společnosti SpaceX a Boeing, které vyvíjely lodě Crew Dragon a CST-100 Starliner. Elon Musk za SpaceX nejspíš podcenil, o jak náročný vývoj půjde, protože hodlal adaptovat svou nákladní loď Dragon. Řekl si jen o 2,4 miliardy, což bylo výrazně méně než Boeing, který získal 4,2 miliardy. Přes investice „z vlastní kapsy“ ale dokázala mladá inovativní společnost vyvinout a nasadit kosmickou loď dříve než konkurenční, po desetiletí slávou ověnčený Boeing. Jeho Starliner se musí vydat s podzimem na druhý testovací bezpilotní let a pokud bude tentokráte úspěšný, do kosmu se vydá s posádkou asi tak za rok. NASA má přes cenové rozdíly šanci, že bude mít k použití tři moderní kosmické lodě, přičemž s Orionem se počítá pro lunární a meziplanetární lety.

Pro srovnání (Analýza Planetary Society): po započtení inflace na rok 2020 vychází například vývoj NASA dirigovaného Orionu na více než 23 miliard. Vývoj pouhé velitelské kabiny lunární lodi Apollo by přišel na téměř 31 miliard a vývoj orbiteru raketoplánu na 27 miliard.

Zdá se tedy, že vesmír bude brzy patřit soukromníkům. Vždyť za pouhých 16 let (od r. 2002), kdy se Elon Musk zbláznil do raket, se jeho společnost dokázala krok za krokem etablovat jako konstrukčně pronikavě inovativní štika kosmického průmyslu a naplňovat tak vize svého zakladatele. Dokázala to, co jiné společnosti ještě ne. Jistě, i Boeingův Starliner bude vícenásobně použitelná loď, ale první stupně raket Falcon dokážou motoricky posadit opět na zemi (respektive na plošině velikosti fotbalového hřiště) pouze Muskovi lidé. A jejich opětovné použití znamená nejen obrovský technický pokrok, ale i obrovskou konkurenční výhodu.

Proto také sedadlo v Crew Dragonu má pro NASA (jen pro NASA?) stát kolem 55 milionů dolarů, zatímco u Starlineru se blíží ruským cenám – cca 71 milionům. Obě lodi umějí pojmout až sedm astronautů. U Orionu (pouze čtyřčlenná osádka) se má cena vyšplhat na sumu převyšující křeslo v raketoplánu (170 mililonů USD) – na 291 milionů…

Elon Musk jásá: Vítězství! Crew Dragon DM-2 s posádkou je na oběžné dráze!
Elon Musk jásá: Vítězství! Crew Dragon DM-2 s posádkou je na oběžné dráze!

Na palubě ISS zůstanou Behnken a Hurley minimálně měsíc, možná ale až čtyři měsíce. Práce se na orbitálním komplexu najde dost, délesloužící trojice se mj. těší i na to, jak ty dva zapojí nejen do experimentů, ale i do – úklidu. Kosmická loď sama pak musí prokázat, že je schopna pobývat v kosmu více jak sto dní. Mimo jiné se čeká také na to, jak dlouho vydrží být plně aktivní solární panely, zda a jak rychle budou degradovat. Mezitím se na Zemi připravuje k prvnímu operačnímu letu čtveřice astronautů Shannon Walkerová (2010 Sojuz TMA-19 a 163 dní na ISS), Michael Hopkins (166 dní na ISS), Victor Glover (nováček) z NASA a Soiči Noguči z JAXA (celkově 177 dní v kosmu – STS-114 a ISS).

Operační nasazení lodí Crew Dragon a posléze Starlineru také znamená, že Spojené státy přestávají být v dopravě na ISS závislé na Rusku a jejich kosmický program začíná nabírat jiné grády. Co si budeme povídat – pro Američany je kosmonautika stejně vysoce prestižní záležitostí jako pro Rusy. Ovšem dnes mají stoprocentní šanci zůstat lídrem v kosmickém výzkumu. A pro vzionáře Elona Muska, troufajícího si vyslat lidi na Mars už kolem roku 2024, tedy v roce, kdy hodlá NASA vrátit astronauty na Měsíc, to je jen další krok k jeho vysněnému cíli.

„Je to splněný sen, pro mě i pro všechny ve Space-X. Když jsem společnost v roce 2002 zakládal, popravdě jsem si nemyslel, že se to někdy stane,“ přiznal se při příležitosti startu Behnkena a Hurleyho Elon Musk. „Tak na 90 procent jsem očekával, že se nám nepodaří dostat na oběžnou dráhu ani jednu menší raketu.“

Dnes může mířit nejen na Měsíc, ale i na ten vysněný Mars…

Mohlo by vás zajímat

Stanislav Kužel

Letecký fanda, kitař a novinář, který patří k dlouholetým popularizátorům vědy, techniky a kosmonautiky v rozhlase či řadě časopisů. S řadou kosmonautů či astronautů se znal a zná osobně ze své rozhlasové éry, reportoval např. i kosmický let Sojuz-Apollo, start Vladimíra Remka či Jean-Loup Chrétiena. Jako první Čech si vyzkoušel simulátor kosmické lodi Sojuz (1975). Standa Kužel je m.j. i autorem několika knih (Kosmonautika za oponou, Kosmonauti Nula, science-fiction – viz antologii Slovník české literární fantastiky a science-fiction /Ivan Adamovič, Praha 1995/), povídek (viz Ikare či výběr „Kříšťálové sféry“) a řady populárně-vědeckých článků z různých oborů. Na letiště to má kousek a když s ním někdo odstartuje, rád se drží kniplu.


Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Elon do RB

05.06.2020 v 14:07 Tomas

Civilní kosmický program v 50tých a 60tých byl "mírovou" odnoží vojenského výzkumu a vedlejším produktem konstrukce mezikontinentálních balistických raket. Úspěšným startem říkala jedna vláda druhé: "Na mě bacha hoši, umím vám to hodit na hlavu, kdykoliv si vzpomenu". Šedesát let to byla hra, kterou mezi sebou hrály vlády velmocí. Teď poprvé má tu možnost i soukromá firma. Tak snad aby Elona přijali do Rady bezpečnosti OSN :-)

Odpovědět

RE: Elon do RB

05.06.2020 v 17:59 RR

Chápu, že s RB je to vtip, protože to je celkem bezzubý orgán. A navzdory tomu, že bychom určitě dokázali na Elona nakydat tuny špíny, tohle je veliká šance pro lidstvo. Je přece vidět, jak se v posledních desetiletích lidstvo uzavírá do svého pohodlí, ke svým internetům a dotykovým telefonům, což se vydává za úžasný pokrok. Přitom už naše generace sotva dokáže zopakovat to, co v astronautice dokázala ta předchozí. Co bude za dvě-tři další generace? Vlády už to rozhodně nemají sílu to posouvat dál. Maximálně ještě tak nějak udržovat to, co vesmír může skýtat pro pohodlí stáda tady na zemi - tj. oběžná dráha a šmytec. Pokud se máme posunout, potřebujeme nové hranice a nové výzvy. Ty už tady na zemi sotva najdeme, tady se můžem akorát pošťuchovat mezi sebou o zdroje pro blahobytné zahnívání. Jediná šance jsou bohužel soukromníci, kteří se tolik nemusí ohlížet na to, čím nakrmí lidi a jestli jim příští rok někdo neseškrtá rozpočet.

Odpovědět

Přidat komentář