U zakladatele a majitele internetové společnosti Amazon, tedy pana Bezose, ještě na chvíli zůstaňme. Nedávno prodal akcie své firmy téměř za dvě miliardy dolarů (42,8 miliardy Kč) s tím, že hodlá nadále financovat svou společnost Blue Origin, která podobně jako SpaceX hodlá podnikat v kosmonautice. Ostatně, hodlá každý rok prodat akcie zhruba za jednu miliardu dolarů, aby měl peníze na financování svých kosmických dobrodružství. Patří k nim především vývoj vícenásobně použitelné rakety New Shepard pro tzv. suborbitální lety s turisty, která už má za sebou několik úspěšných startů (první zkušební let 29. dubna 2015) a poněkud se zpožďující start těžké rakety New Glenn (jména po prvních amerických astronautech). Ta má plánovanou nosnost 45 t na nízkou oběžnou dráhu (LEO) a byla vyvíjena pro americké kosmické síly USSF – leč nebyla vybrána. Zřejmě poprvé odstartuje až na sklonku příštího roku a byť připomíná Muskovy Falcony použitím metanu jako paliva v motorech BE-4 vlastní konstrukce, i plánovaným návratovým prvním stupněm, není jasné, zda vůbec nalezne své zákazníky.
Podobné problémy ovšem měla i dosud nejsilnější superraketa Falcon Heavy od konkurenční SpaceX s nosností až 64 tun na LEO a pozor – až 16 tun na translunární dráhu! V podstatě se jedná o spojené tři první stupně Falconu 9, kdy při startu pracuje najednou 27 motorů Merlin ve verzi 1D. Úspěšný zkušební start se odehrál už 6. února 2018, první komerční pak 12. dubna 2019. Slouží však především k vynášení těžkých družic Pentagonu (jen letos jsou plánovány dva starty). V tomto smyslu vzala SpaceX vítr z plachet nejen Bezosovi, ale i společnostem sdruženým v ULA - United Launch Alliance, což je společný podnik společností Boeing a Lockheed Martin, provozující nosné rakety Atlas V a Delta IV.
A tak Bezosova Blue Origin hodlá jako první vyslat na suborbitální dráhu kosmickou kabinu dokonce s 11 turisty právě pomocí rakety New Shepard, a to už 20. července, v den výročí přistání prvních lidí na Měsíci. Let má trvat cca 11 minut a na pár minut z toho se kabina ocitne za takzvanou Kármánovou hranicí ve výšce 100 kilometrů, tedy ve vesmíru. To sice bude z hlediska kosmické turistiky slavná premiéra, ale SpaceX stejně netrumfne. V příštím roce totiž mají tři „turisti“ v doprovodu jednoho profesionála odletět v Crew Dragonu na návštěvu ISS…
Pravda, to ale Bezose tolik neštve. Jde o daleko lukrativnější kšeft – o tzv. Human Landing System (HLS), tedy moderní vícenásobně použitelný lunární modul pro dopravu astronautů na měsíční povrch v rámci prezidentem Trumpem prosazeném programu Artemis.
Ve výběrovém řízení amerického NASA totiž Blue Origin a jím zastřešované konsorcium tzv. Národního týmu prohrály s konkurenční firmou SpaceX Elona Muska…
V půlce dubna totiž NASA rozhodla přidělit společnosti SpaceX 2,9 miliardy dolarů na vývoj lunární verze rakety Starship. Muskova firma totiž zaujala nejen tím, že její kosmické lodě a nosné rakety už úspěšně létají, ale i tím, že NASA tísněná rozpočtem (!) neměla ani tři miliardy USD na další vývoj HLS. Ovšem pobouření konkurence (která ovšem požadovala řádově větší palmáre, spol. Dynetics až 5 miliard) vyvolalo nejen to, že zakázku dostala SpaceX, která nabídla nejnižší cenu, ale fakt, že ze tří společností účastnících se tendru na HLS to je „pouze" SpaceX.
Předpokládalo se totiž, že vítězové budou dva a SpaceX pro jistotu doplní ona velmi silná skupina firem zvaná „Národní tým“ vedená právě Blue Origin , nebo společnost Dynetics.
Není se ovšem co divit, že Bezos za Blue Origin okamžitě protestoval nejen u NASA, a tak stížnost řeší Všeobecný úřad pro kontrolu rozpočtu (Government Accountability Office - GAO).
Za krycím názvem „Národní tým" se totiž skrývají natolik slavné a zkušené korporace, jako jsou Lockheed Martin, Northrop Grumman a Draper, které pracují na mnoha projektech pro USAF i pro NASA. Ostatně právě Grumman svého času postavil slavný lunarní modul pro program Apollo, takže šance na vítězství Bezosova HLS Blue Moon byly velmi vysoké. (Mimochodem – NASA vyřadila už 30. dubna 2020 z užšího výběru i firmu Boeing.)
Třetí ve hře, alabamská společnost Dynetics je v kosmonautice poměrně neznámá, jde o inovativní firmu zabývající se aplikovanou vědou a informačními technologiemi, ovšem jest dlouhodobým kontraktorem ministerstva obrany, výzvědných a bezpečnostních služeb a také NASA. Když už se oproti takovému Boeingu prosadila do užšího výběru, není divu, že se okamžitě připojila k protestu, který proti rozhodnutí NASA ve prospěch SpaceX podala Bezosova Blue Origin. SpaceX proto slíbené 2,9 miliardy od NASA zatím nedostala. Práce na finalizaci smlouvy se SpaceX byly proto 30. dubna zastaveny, než se námitky prošetří. Tyto tahanice ale programu Artemis neprospějí. Druhou věcí pak je, že Kongres pořád na NASA šetří a vývoj HLS je dlouhodobě podfinancován. Přitom stále platí, že by měl americké astronauty znovu dopravit na Měsíc v roce 2024. Pokud by NASA potřebných pár miliard měla, jistě by pro jistotu zvolila finalisty projektu HLS dva.
Jistě, i Starship má doposud své mouchy, ale jak poněkud posměšně tweetoval Elon Musk k protestu Blue Origin, „vaše rakety se ještě nedostaly ani na oběžnou dráhu, kde již Falcony a Crew Dragony dávno létají“. Mezi tzv. nedostatky Muskova projektu jde podle ublížené konkurence o dosud nedořešenou technologii tankování v kosmickém prostoru, se kterou se počítá při pendlování Lunar Starship jak mezi Zemí a Měsícem, tak s přelety mezi cislunární základnou – stanicí Gateway a měsíčním povrchem. Možná CEO Blue Origin Smith v protestu narážel i na časté výbuchy, kterými prototypy Spaceship zatím trpěly, a nedařilo se jim hladce přistát. Ovšem Musk měl zase štěstí, když 6. května nejnovější prototyp rakety Starship SN-15 nejen vylétl do deseti kilometrů, ale „předpisově" přistál!
Musk prostě umí. Nejen stavět rakety, ale ovládá i šikovnou obchodní politiku. Stručně – má vynikající lobbing. Proto už má SpaceX pojištěnou nejen zakázku na zásobovací loď Space Dragon XL pro cislunární kosmickou stanici Gateway, ale od února i vynesení dvou prvních modulů PPE (energetický modul - Power and Propulsion Element) a obytného HALO (Habitation and Logistic Outpost) jako základ této stanice mezi Zemí a Měsícem. Není překvapením, že oba moduly najednou vynese zřejmě v polovině roku 2024 raketa Falcon Heavy. Pokud se podaří tyto termíny dodržet a Kongres přestane NASA házet klacky pod nohy, je možné že se američtí astronauti pokusí o přistání na Měsíci skutečně v tomto roce.
