Čína expanduje do vesmíru

10.06.2021 1 příspěvek

Když čínské robotické vozítko, pregnantněji řečeno „marsrover“ Ču-žung (Bůh ohně) v sobotu 22. května úspěšně opustilo přistávací modul a poprvé vyjelo na povrch Marsu, stalo se dalším důkazem toho, že se ČLR stala kosmickou velmocí.

Ču-žung na rudém písku Marsu. V pozadí lander Tchien-wen / Foto CNSA

Nejen to. Když už 15. května dosedl na planinu Utopia Planitia na jižní polokouli Marsu přistávací modul první čínské meziplanetární sondy se vznešeným názvem „Pátrání po nebeské pravdě“, tedy Tchien-wen 1, na jejíž platformě se schovával i „Bůh ohně“, stala se Čínská lidová republika třetí zemí světa, která to po někdejším SSSR a USA dokázala.

S jedním rozdílem – jakmile čínský Ču-žung sjel z platformy na rudé písky Utopie, stala se Čína druhým státem v historii, kterému se takový kousek podařil. A to hned napoprvé! Sovětský „marsochod“ neexistuje a jediná sonda Mars, o které se ví zcela jistě, že na Rudé planetě přistála, Mars 3, vysílala necelých 15 sekund… Ostatní lze zařadit mezi „ztracenky“. Aby bylo jasno – přistát na jiné planetě, vzdálené natolik, že celý proces sestupu musí probíhat automaticky, bez možnosti do procesu nějak ze Země zasáhnout, neboť radiový signál letí (konkrétně) z Marsu cca sedm minut, je, jak vidno, úkol velmi složitý a zvládly jej úspěšně pouze Spojené státy a – Čína!

Kamenitá tvář planiny Utopia, po které putuje čínský robot / Foto NASA

Čína hází rukavici NASA

Hladké přistání na Rudé planetě se totiž nedařilo jen někdejšímu Sovětskému svazu, ale ani Evropě. Např. sonda ESA Beagle 2 (prosinec 2003, orbiter Mars Express) sice dosedla na povrch, ale brzy po dopadu se také odmlčela.

Po amerických marsroverech, počínaje vozítkem Sojourner (červenec 1997 – sonda Mars Pathfinder ) konče pojízdnou laboratoří Perseverance taktéž z února letošního roku to dokázali právě jen čínští vědci z CNSA (China National Space Administration).

Někdejší „Země Středu“ tak udělala další podstatný krok ve stíhacím závodě za dosavadními kosmickými mocnostmi – USA a Ruskem. Po startech čínských kosmonautů – tchajkonautů. úspěšných lunárních sond Čchang-e s „lunochody“ či návratovým pouzdrem, až po vypuštění základního modulu Tchien-che (Nebeská harmonie) stálé národní kosmické stanice Tchien-kung 3 (Nebeský palác 3) 29. dubna letošního roku, signalizovala přistáním na Marsu světu, že se definitivně zrodila třetí kosmická velmoc. A vypadá to, že vzhledem k zacházející hvězdě ruské kosmonautiky obsazuje po USA místo druhé…

Místa přistání pozemských průzkumníků na Marsu. Lokalita přistání sondy Tchien-wen
s marsroverem Ču-žung, Utopia Planitia, je vyšrafovaná / Foto Nature

Navíc místo přistání, které si CNSA vybrala – Utopia Planitia – to není jen tak obyčejná marťanská planina. Vznikla pravděpodobně dopadem obrovského tělesa (asteroidu?) na povrch planety a zaujímá území o rozloze okolo 3 300 kilometrů čtverečních! Což je největší známá impaktní struktura (kráter) nejen na povrchu Marsu, ale i ve sluneční soustavě! Před mnoha léty, 3. září 1976, zde úspěšně dosedla americká sonda Viking 2 a byla zkoumána i americkým družicemi Marsu. Proto mohla NASA v listopadu 2016 oznámit, že oblast Utopia Planitia skrývá tolik podpovrchové vody ve formě ledu (či permafrostu), jejíž objem se rovná objemu vody v Hořejším jezeře (Lake Superior) na rozhraní USA a Kanady. Což je, jak známo, druhé největší sladkovodní jezero na Zeměkouli! Právě zde a v podobných lokalitách Marsu mohou budoucí kolonisté (i čínští?) těžit vodu pro svá sídliště… Prostě, Čína své kosmické objekty posílá zcela cíleně do výsostně zajímavých míst – ať už jde o Měsíc, nebo Mars.

Realita: Čínské vozítko Ču-žung je na povrchu Marsu! / Foto CNSA

Ču-žung tak je hozenou rukavicí především NASA, testem čínských možností při poznávání (dobývání?) tzv. hlubokého vesmíru a samozřejmě potvrzením velmocenských ambicí této ekonomické štiky asijského kontinentu. Ta se svými plány, včetně uvažované expedice na Měsíc a Mars, vůbec netají a Američanům ostře šlape na paty.

Palác na nebi

Kladem kosmické politiky CNSA, (tedy čínské vlády) totiž je, že svou cestu do vesmíru pečlivě plánuje. A je to markantní zejména v pilotované kosmonautice. Každý let tchajkonautů počínaje první už citovanou pilotovanou kosmickou Božskou lodí Šen-čou 5 z 15. října 2003 (Jang Li-wej, 14 obletů Země), přes jejich pobyty na palubě dvou malých experimentálních orbitálních stanic Tchien-kung 1 a 2, znamenal výrazný posun na cestě k vlastní orbitální stanici. Tím, že čínští vědci a technici posbírali zkušenosti z kosmických letů někdejšího Sovětského svazu a Spojených států, se vyhnuli opakování kdysi nezbytných kroků a chyb pionýrské éry kosmonautiky 60. let minulého století a mohli své pronikání do vesmíru postavit na jiném, solidním základě.

„Nebeský palác 3“, jehož základní modul Tchien-che už doplnil náklaďák a tanker v jednom, zvaný rovněž poeticky Tchien-čou 2 (Nebeská loď 2) už 29. května, tedy měsíc po jeho startu, je toho důkazem.

Koláž zobrazující nákladní modul Tchien-čou-2 a v pozadí sestavu
Nebeského paláce 3 / Foto CNSA

Navíc se Tchien-kung 3 stává jedinou „národní“ kosmickou stanicí na oběžné dráze kolem Země. Ani ESA, tedy Evropská kosmická agentura, sdružující 22 evropských států Francií a Německem počínaje a Českou republikou konče, si nikdy netroufla samostatnou družicovou stanici vypustit a raději ji jako modul Columbus přifařila k ISS.

Orbitální stanice znamená pro „Říši středu“ prestižní záležitost. Kdosi prohlásil, že takovéto kosmické stavby jsou „katedrálami“ 21. století. Monumenty, poukazujícími na vědeckou a technickou vyspělost daného státu. Lze to tak chápat a jistě to tak pojímají v Číně. Navíc, Tchien-kung 3, který se ve finále, už za pouhý rok, má skládat ze tří laboratorních modulů, se může po ukončení prací na ISS v roce 2028 ocitnout v roli jediné funkční stanice na oběžné dráze kolem Země. NASA, ESA a další státy, podílející se na výstavbě a financování Mezinárodní kosmické stanice se (zřejmě mimo Ruska) soustředí na budování tzv. cislunární stanice Gateway mezi Zemí a Měsícem v rámci lunárního programu Artemis a perspektivně na zřízení obyvatelné vědecké stanice na měsíčním povrchu.

Ano, pokud se Rusku nepodaří zmátořit a postavit ať už z tzv. ruského segmentu ISS a snad i nových modulů stanici vlastní, bude čínská kosmická agentura CSNA jediná, která může (jak i vyhlašuje) nabídnout v rámci mezinárodní spolupráce prostor pro experimenty a též vědecké pracovníky na své orbitální palubě. Ovšem něco podobného Čína hlásá i v případě svého lunárního programu.

Faktem je, že v tomto případě se rýsuje užší spolupráce právě mezi Čínou a Ruskem v rámci tzv. memoranda o spolupráci na vybudování vědecké stanice na měsíčním povrchu nebo na oběžné dráze kolem našeho souputníku. Má jít o komplex experimentálních a vědeckých prostředků, sloužících podle memoranda k výzkumu a exploataci Měsíce s perspektivou vybudování trvalé základny na jeho povrchu. Pochopitelně s možností dlouhodobých pobytů kosmonautů.

V tomto případě by šlo o jasnou protiváhu americkému návratu na Měsíc – Artemis, což by v podstatě znamenalo nové závody ve vesmíru. Navíc CSNA už zdárně zkouší novou kosmickou loď, v mnohé se odlišující od dosavadních licenčních „sojuzů“ Šen-čou. Připomíná (alespoň vizuálně) spíše Dragony od SpaceX a lze oprávněně soudit, že loď bude určena především k lunárním expedicím.

Návratová, vícenásobně použitelná, zatím bezejmenná
kabina nové čínské kosmické lodě po přistání / Foto CSNA

To, a úspěšné lunární sondy, jak na odvrácenou stranu Měsíce, tak s návratem pouzdra s horninami, jen potvrzuje, že Čína má o Měsíc mimořádný zájem. A i když o konečných záměrech mlží, postupuje ke svému cíli sice pomalu, ale s tvrdošíjností, kterou jí mohou dosavadní kosmické mocnosti jen závidět.

Ovšem bezprostřední události nás čekají na oběžné dráze kolem Země. K základu orbitální stanice „Nebeský palác 3“, modulu Tchien-che, odvozeného od ruské stanice MIR, se za nedlouho vydají první tchajkonauti v lodi Šen-čou 12. Zahájí tedy éru prací na stanici, jejíž úplné dokončení si do konce příštího roku vyžádá celkových deset startů.

Mohlo by vás zajímat

Témata

Kosmonautika


Zkušenosti a doplnění našich čtenářů

Čínský kosmický program

11.06.2021 v 7:04 Radek

Čínský kosmický program po letech velmi pomalého postupu (roky mezi starty taikonautů) konečně zrychlil. Zajímavé jsou plány na let k asteroidu/kometě a také plánovaná sonda k Neptunu. Měsíc teď bohužel musí počkat, přednost má stanice.

Odpovědět

Přidat komentář