Dobrý den, Lukáši. Než se pustíme k samotnému letišti, co si můžeme představit pod funkcí manažer bezpečnosti a kvality?
Dobrý den, Ondro, můžeme si pod tím představit odpovědnost za řízení provozní bezpečnosti ve smyslu vyhodnocování bezpečnostních rizik, jejich snižování a udržování na přijatelné úrovni. U nás k tomu dále patří řízení security, tedy ochrany před protiprávními činy, což je mimo jiné řízení vstupů a vjezdů na letiště, vydávání identifikačních průkazů a nastavení pravidel ochrany letiště. Co se kvality týká, pak je to organizace interního auditu a v návaznosti na něj případná aplikace nápravných opatření, jsou-li potřeba, aby letištní procesy byly v souladu s předpisy, standardizovanými postupy a zároveň aby splňovaly očekávání zákazníků.
Vy jste ale začínal na letišti jako osoba poskytující informace známému provozu, lidově řečeno, začínal jste na „radiu“. Jak dlouho už pracujete na letišti a jakou změnou prošlo od té doby?
Tady na letišti pracuji asi 11 let. Jak říkáte, začínal jsem nejdřív brigádně na „radiu“ a postupně jsem se dostal na svoji stávající pozici. Kromě samotného řízení bezpečnosti a kvality spolupracuji s kolegy také na naplňování vizí letiště, protože každou významnější změnu a novou službu na letišti je potřeba nejdřív vyhodnotit tak, aby později při jejím zavedení vše probíhalo, jak má a bylo to bezpečné a snesitelné pro všechny zúčastněné. Bezpečnost a kvalita nám jdou do všech činností, které na letišti děláme. Jako příklad můžu uvést plány na změny nebo rekonstrukce infrastruktury, výstavbu hangárů a jejich zapojení do provozu, osvětlení letiště a podobně.
Před těmi 11 lety tvořilo převážnou část provozu letiště sportovní létání. Létala zde malá letadla do 2 tun a ultralighty. Podle odhadů tvořil tenhle typ letadel až 90 % provozu. Můžeme tedy říct, že letiště v té době sloužilo zejména pro sportovní a zájmové účely. Aeroklub zde byl pouze během léta, takže nám létali hlavně jednotlivci s vlastními letadly. Nemohu ale nezmínit, že už v té době zde sídlila letecká společnost Air Bohemia, která provozovala obchodní dopravu svými turbopropy. V tu dobu ale její provoz činil velmi malou část celkového objemu provozu na LKMH.
Kdy přišla ta změna, kdy se na letišti stále častěji začaly objevovat proudové letouny?
Změna přišla v roce 2017, kdy Air Bohemia začala provozovat svůj první jet. My jsme v tu dobu společně začali hledat způsob, jak znovu umožnit provoz proudových letounů v Mnichově Hradišti. Vzhledem k tomu, že na letišti chyběla a do dneška chybí některá důležitá zařízení pro vyšší bezpečnost provozu, např. světla PAPI, vybavení pro přístrojové přiblížení atd., museli jsme se vypořádat se všemi bezpečnostními riziky a minimalizovat je. Ve snaze o zvýšení bezpečnosti a zajištění kvality jsme začali zavádět safety management systém a jeho prostřednictvím naplňovat mimo jiné i požadavky na odbavení proudového provozu. K Air Bohemia se později začali přidávat další přepravci, a tak se postupně podíl obchodní letecké dopravy na našem letišti začal zvyšovat.
Dodám k tomu ještě, že proudové letouny létaly do Mnichova Hradiště již dříve, ale poté se zpřísnily požadavky na bezpečnost v tomhle směru, a tak přišlo letiště na nějakou dobu o proudový provoz úplně. Řízení bezpečnosti nám dovolilo na základě některých opatření provoz na letiště vrátit. Těmi opatřeními je například provoz pouze na nekontaminované dráze, za velmi dobrého počasí a zvýšení kategorie hasičské a záchranné služby letiště.
Změnilo se za ta léta ještě něco jiného kromě provozu?
Kromě provozu jsme zrekonstruovali stanoviště RADIO. Z dříve nevyhovujícího prostoru jsme přemístili stanoviště RADIO do nového kontejnerového klimatizovaného pracoviště. Zlepšili jsme naše možnosti v poskytování informací o počasí. Máme kalibrovanou meteostanici doplněnou ceilometrem (přístroj měřící výšku oblačnosti zpravidla pomocí laseru - pozn. red.). Ten nám umožňuje přesně měřit výšku třech spodních základen oblačnosti. V neposlední řadě jsme nedávno oplotili celé letiště, a to za zásadní finanční podpory Státního fondu dopravní infrastruktury. Hlavním důvodem oplocení letiště bylo zvýšení ochrany před nepovolenými vstupy a vjezdy, ale pomohlo nám hodně i při odstranění problémů se zvěří, která nám čas od času přebíhala přes letiště, někdy i před přistávajícími letadly.
A to jste ani nezmínil nový IATA kód…
Je to tak. Letiště před pár měsíci (22. 2. 2023 - pozn. red.) získalo IATA kód „HRA“. Opět k tomu došlo ve spolupráci s leteckou společností Air Bohemia, se kterou připravujeme sezónní pravidelnou linku, takže během letních měsíců plánujeme odbavovat Pilatus PC-12 na trase Mnichovo Hradiště – Portorož – Mnichovo Hradiště.
To se už dostáváme do budoucnosti, kam směřuje i moje další otázka. Jak vidíte další vývoj letiště?
Na letišti chceme do budoucna rozvíjet především podíl obchodního provozu, abychom dokázali pokrýt stále rostoucí náklady na jeho provoz a údržbu. Nezapomínáme ale ani na sportovní a všeobecné letectví. Jsme rádi, když k nám stále létají i malá letadla a pilotům se tady líbí. Co se týká rozvoje infrastruktury, tak doufáme, že zvládneme v blízké budoucnosti osvětlit vzletovou a přistávací dráhu, tedy instalovat a uvést do provozu VFR světla, abychom dokázali i v zimě provozovat do večera a nemuseli letiště zavírat v pět hodin, když už je tma. Do vzdálenější budoucnosti se naše snaha vyvíjí směrem k zajištění požadavků, které jsou potřeba k nepřesnému přístrojovému přiblížení na bázi GNSS.
Do dalšího rozvoje letiště se dost promítá problematika územního plánování, protože aby letiště získalo vyšší kategorii pro provoz, je nutné dodržet fyzické parametry jako je např. šířka pásu dráhy. S pokrokem územního plánování Mnichova Hradiště a okolních obcí se zdá, že by to někdy do budoucna mohlo jít. Necílíme však na letadla typu Boeing 737, ale stále na menší business jety.
Rozvoj letiště ale nelze dělat bez personálu. Jak je personálně řešený provoz malého mezinárodního letiště?
Na provoz malého mezinárodního letiště, když nebudeme počítat s proudovým provozem, pro který zvyšujeme požární kategorii letiště a povoláváme do práce družstvo hasičů, nám stačí odhadem asi 10 zaměstnanců. Mezi ně patří dispečeři stanoviště RADIO, kteří poskytují informace známému provozu, pracovníci zajišťující bezpečnost letiště, pracovníci odbavení, kteří se starají o letadla na zemi a pracovníci údržby, kteří zajišťují úklid, sekání ploch, drobné opravy a podobně. Na zajištění bezpečnosti a odbavení nám obvykle stačí jeden člověk do služby, pokud není plánovaný větší provoz. Nad rámec toho všeho nám už zbývají jenom hasiči.
To máme přehled o personálním zajištění provozu. K provozu samotnému, mohl byste pro představu přiblížit, jak vypadá, co do provozu, průměrný letní den na LKMH?
V průměrném letním dni se dá říct, že dojde na letišti ke zhruba 100 pohybům. Většinu z nich tvoří výcvikové lety a lety všeobecného letectví. Obchodní letecká doprava nám i nadále tvoří zlomkovou část provozu. Co se týče ročního průměru, tak v posledních třech letech máme kolem 10 500 vzletů a přistání ročně.
Na konec pár „nej“ otázek. Jaké největší letadlo navštívilo LKMH?
Několikrát jsme tu měli SAAB 340, což je letadlo, které se nevidí úplně každý den. To je náš tzv. kritický letoun, což znamená, že je o něco málo větší, než jsou běžné letouny pro kategorii našeho letiště. Provoz spojený s kritickým letounem probíhá za podmínek, při kterých jsou zajištěna opatření snižující bezpečnostní rizika tak, aby kritické letadlo bylo na daném letišti provozovatelné. No a jednou tady byla i ATR Českých aerolinií.
Jakou nejkritičtější situaci jste museli řešit?
Vyloženě kritickou situaci asi naštěstí žádnou, ale je to o úhlu pohledu. S jakýmkoliv provozem tady vždycky nějaké bezpečnostní riziko je. Kdysi u nás měl přistávat Piper Cheyenne s nezajištěným podvozkem, ale naštěstí to dopadlo dobře. Jinak se nám tady dějí drobnější incidenty, které se asi nevyhnou žádnému letišti např. vyjetí letadla z dráhy, převrácení na vrtuli, drobnější letecká nehoda a podobně. V každém případě jsme na nestandardní situace připraveni a v rámci letištního pohotovostního plánování máme vypracované postupy, jak v případné události konat.
Na závěr bych ještě chtěl poděkovat celému týmu zaměstnanců našeho letiště a dalším zúčastněným, pro které je létání zájmem, koníčkem i prací a bez kterých by zajištění současného ani budoucího provozu takového letiště nebylo vůbec možné.
