Generální ředitel UAC Jurij Sljusar oficiálně oznámil, že korporace odstupuje od společného projektu s čínským COMAC (Commercial Aircraft Corporation of China). Podle jeho vyjádření mohou za odstoupení od projektu primárně sankce vůči Rusku za invazi na Ukrajinu. UAC ale neodstupuje od projektu úplně, korporace hledá jiné způsoby, jak se do projektu zapojit. Nově bude UAC v projektu působit jako klíčový technologický dodavatel. Společně s ruskou státní společnosti UEC (United Engines Corporation) bude dodávat motory PD-35, zároveň by měl UAC vyrábět i kompozitové křídlo pro CR929.
Sljusar navíc dodává, že nový letoun by neměl tolik spoléhat na součástky dodané ze západních zemí. Argumentuje tím, že sankce mohou přijít do bodu, kdy se zastaví dodávka dílů a tím se potenciálně ohrozí plynulost výroby.
Historie společného projektu širokotrupého letounu Číny a Ruska sahá do roku 2012. Memorandum o spolupráci podepsali zástupci společností COMAC a UAC za přítomností prezidentů obou zemí Vladimíra Putina a Si Ťin-pchinga v roce 2016. Ruský záměr byl postavit letoun na základě Iljušinu Il-96, naopak čínská strana si od začátku představovala širokotrupý letoun podobný Airbusu A330 a Boeingu 787, čímž by se mohl stát jejich potenciálním konkurentem. Další přetrvávající neshodou mezi oběma stranami bylo využití západních technologií. Zatímco Rusko po roce 2014 chtělo spoléhat především na vlastní dodavatele a jejich technologie, Čína pochopila, že pokud má být letoun komerčně úspěšný, musí využívat mezinárodního leteckého průmyslu.
Obzvláště po ruské anexi Krymu v roce 2014 se vytratily výhody, které Čína měla z ruské přítomnosti v programu. Nezávislosti na Rusku napomohly i zkušenosti z konstrukce ARJ21 a C919. Už to nasvědčovalo pomalý ústup Ruska ze společného projektu. Koneckonců ještě před oficiálním upuštením UAC od projektu se na pařížské air show v roce 2023 prezentoval COMAC jako hlavní a jediný ve vedení projektu.
